Austrálie

- nejmenší a nejméně osídlený kontinent
- původní obyvatelé – Austrálci; zlomek dnešního obyvatelstva
- vzhledem ke své vzdálenosti byla objevena až v 17. století
- prvně využívána jako britská trestanecká osada, což vedlo k vzniku kolonií a jednotného státního celku na počátku 20. století – FEDERATIVNÍ AUSTRALSKÝ SVAZ
- hodně imigrantů
- 17 mil. obyvatel; 90% žije ve městech
- nevíce obyvatel žije na JV, J a JZ pobřeží a v jádrové oblasti mezi Sydney a Melbourne
- vnitrozemí málo osídleno
- jedna z hospodářsky nejvyspělejších zemí
- vysoká životní úroveň
- rozvinutá tržní ekonomika ( národní dělba práce; vývoz surovin a zemědělských produktů, hl. do Japonska)
- ner. bohatství:
· obrovské, ale jen z části využito
· největší vývozce bauxitu, žel. rudy a polymetalických rud
· černé uhlí

- zemědělství:

· velký podíl na exportu
· omezené přírodní podmínky – lze obdělat je 1/10 půdy
· extenzivní pastevectví a rolnictví
· ovce a skot na velkých farmách
· svět. vývozce vlny, hovězího masa a pšenice
· rybolov, lov korýšů

- hl. m. CANBERRA
- největší město – SYDNEY
- hospodářsky nejvyspělejší státy: Jižní Wales a Victoria
- pouště a polopouště; stepi – nejsušší kontinent
- ½ území nemá odtok k moři
- řeky DARLING a MURRAY
- pouště: VELKÁ PÍSEČNÁ POUŠˇT, TANAMI, GIBSONOVA, VELKÁ VIKTORIINA POUŠˇT
- jezera: EYROVO, TORRENSOVO, EVERDARDOVO a GAIRDNER

NOVÝ ZÉLAND

- jedna z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa
- patří k Oceánii
- dva hlavní ostrovy
- severní ostrov – významná tektonická činnost
- jižní ostrov – pohoří JIŽNÍ ALPY, zaledněné
- domorodci – Maoři
- hl. zemědělství – chov ovcí, mléčného skotu a pěstování ovoce (např. kiwi)
- hl. m. WELLINGTON
- největší město AUCKLAND, dále CHRISTCHURCH
- k Oceánii patří i množství dalších souostroví a ostrovů – HAVAJ, PAPUA NOVÁ GUINEA (nejméně vyspělá)…

POLÁRNÍ OBLASTI

- z větší části pokryty věčným ledem
- málo vegetace a živočišstva
- celoroční mrazy a větry
- polární noc
- neosídlené

ARKTIDA

- nejsevernější část euroasijské pevniny, větší díl Islandu, Aljaška, Grónsko, Kanadské arktické souostroví…
- pevnina tvoří 30% rozlohy
- hlavně Severní ledový oceán, převážně zamrzlý
- rybolov v okrajových oblastech
- námořní doprava obtížná, ale vedou tudy mnohé letecké linky
- těžba nerostných surovin za obtížných podmínek
- řídké osídlení – počet přistěhovalců převažuje nad domorodci

ANTARKTIDA

- dvojnásobek rozlohy Arktidy
- rozsáhlý kontinent – 9% zemské souše
- objevena v 19. století – od konce 50. let 20. stol.- výzkum
- největší současná stanice je McMurdo (USA)
- velká naleziště uhlí, mědi, žel. rudy, diamantů, slídy, grafitu aj.
- vrty na ropu a zemní plyn
- ner. boh. nelze využít
- nesmírná zásoba vody – plovoucí ledové kry
- lov velryb a krillu
- využívána pro mírové účely – není dovoleno hosp. využití

SVĚTOVÝ OCEÁN

- první plavby již před 6 000 lety – Féničané
- nerovnoměrné rozmístění oceánů a kontinentů
- na severní polokouli zabírají oceány a moře 60,7% rozlohy a na jižní 80,9%

ATLANTSKÝ OCEÁN

- 94,2 mil. km2
- členité pobřeží
- hl. útvarem oceánského dna je STŘEDOATLANSKÝ HŘBET od Islandu k jihu v délce 20 300 km; je to nejdelší horské pásmo světa; osou hřbetu probíhá tektonicky činné údolí – vznik oceánských ostrovů
- kontinentální ostrovy – odtrženy od pevniny
- podél oceánského hřbetu jsou podmořské pánve v hloubce 4-6 km
- 4 hlubokomořské příkopy (nejhlubší – Portorický, 8648 m)
- velkou plochu zaujímá šelf; jsou zde bohatá naleziště nerostných surovin (ropa, zem. plyn, žel. ruda…)
- zasahuje do všech klimatických zón
- mohutné proudové oběhy – GOLFSKÝ a SEVEROATLANTSKÝ
- největší salinita – kolem obratníků díky velkému výparu
- asi ½ námořních přeprav – největší přístavy světa jsou u jeho pobřeží (např. Rotterdam)

SEVERNÍ LEDOVÝ OCEÁN

- 11,4 mil. km2
- většinou za polárním kruhem – led
- severní mořská cesta na ruském pobřeží

TICHÝ OCEÁN

- 179,2 mil. km2 (35% zemského povrchu)
- po celém obvodu – systém hlubokomořských příkopů (nejhl. Mariánský – 11 034m) – tektonická činnost
- množství převážně sopečných ostrovů a podmořských pohoří
- nejbohatší organický svět, hlavně v oblasti korálových útesů
- 64% úlovku ryb svět. oceánu

INDICKÝ OCEÁN

- 76,2 mil. km2
- převážně na jižní polokouli
- masivní hřbety a pánve
- 1 příkop – Jávský
- četné korálové útesy
- Rudé moře a oblast Perského zálivu – nejslanější ve světovém oceánu
- sezónní změna mořských proudů v souvislosti s monzuny
- 7% světového rybolovu

- pro lidi má světový oceán mimořádný význam – surovinový,potravinový, kimatický – rozsáhlá koncentrace lidí při pobřeží
- 97,7 % celkového objemu hydrosféry
- průměrná hloubka činí 3790 m