Austrálie

Austrálie, Australský svaz, anglicky Commonwealth of Australia – stát na australském kontinentu, na Tasmánii a přilehlých ostrovech; 7 682 300 km2, 18,5 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 2,4 obyvatel/km2, hlavní město Canberra (313 000 obyvatel, 1997); úřední jazyk angličtina, měnová jednotka 1 australský dolar (AUD) = 100 centů. – Obyvatelstvo tvoří z 95,2 % běloši evropského původu (zejména Britové), 1,3 % Asiaté, 1,6 % původní obyvatelé (tmaví Austrálci). Pokračuje přistěhovalectví (97 000 osob v roce 1995). Převážně křesťanská (71 %, protestanti a katolíci) a urbanizovaná (84,7 %, 1995) populace. Vysoká úroveň školní a zdravotní péče; střední délka života mužů 75 a žen 81 let (1996), kojenecká úmrtnost 0,5 %, negramotnost asi 1 %. – Nejmenší kontinent, má málo členité pobřeží. Na severu odděluje Karpentarský záliv Yorský poloostrov od Arnhemské země, na jihu je široký Velký australský záliv. Z ostrovů je největší Tasmánie, u severovýchodního pobřeží je významný Velký bradlový útes. Povrch pevniny tvoří většinou jednotvárné roviny, tabule a mělké pánve. U východního pobřeží se prostírá souvislé Velké předělové pohoří; na jihu přesahuje výšku 2 000 m n. m. (Australské Alpy, hora Kosciusko, 2 228 m n. m.). V pouštním vnitrozemí dosahují osamělé skalnaté horské masívy Macdonnellova a Musgraveova pohoří výšku přes 1 000 m n. m. Suché vnitrozemí je zcela bez vodních toků nebo má toky jen periodické; četná slaná jezera (Eyrovo, Torrensovo aj.). Pobřežní oblasti jsou odvodňovány do okolních moří; největší říční soustavu tvoří řeka Murray a Darling. Velký význam má voda podzemní v artéských pánvích (Velká artéská pánev aj.). Podnebí Austrálie je horké a suché, na severu tropické, na jihu subtropické. Nejvíce srážek (1 500 – 2 000 mm ročně) má severovýchodní pobřeží a Tasmánie, ve vnitrozemí toto množství klesá až pod 200 mm. Odlehlá poloha Austrálie podmínila svérázné endemické rostlinstvo a živočišstvo. Jen na severovýchodním pobřeží jsou tropické lesy, na jihovýchodě lesy subtropické, jež do vnitrozemí přecházejí v savany a v suché pouštní křoviny (scrub). – Hospodářsky vyspělý průmyslově zemědělský stát s bohatými a pestrými surovinovými zdroji těženými hlavně na export. Hrubý národní produkt činil 394 mld. USD (1997), tj. 20 650 USD/obyvatele; ze 70 % vytvářen v sektoru služeb. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 49,8 % (1997), z toho 5,4 % v zemědělství a 22,1 % v průmyslu. Zemědělství má světový význam v chovu ovcí, v produkci vlny a pšenice. Obdělává se 6,5 % území, na 54,2 % pastviny, 19,4 % zalesněno. Převažuje extenzívní živočišná výroba: 123 mil. kusů ovcí (1997, 2. místo na světě), méně skotu (26,3 mil.), málo prasat. Rozsáhlé drůbežářství. Hlavní plodinou jsou obilniny (31,8 mil. t, 1998, nejvíce pšenice, ječmen), dále brambory, luštěniny, olejniny, zelenina, cukrová třtina, bavlník. Rozsáhlé sadařství a vinohradnictví. Světově významná těžba bauxitu (44,9 mil. t, 1997, 1. místo na světě), železné rudy (165,7 mil. t, 3. místo na světě), rud zinku (1. místo na světě), olova (1. místo na světě), uranu (2. místo na světě), zlata (316 t, 3. místo na světě), diamantů, černého uhlí (206,2 mil. t, 6. místo na světě) a rud vzácných kovů (ilmenitu, rutilu, zirkonu). V roce 1997 vyrobeno 173 mld. kW•h elektřiny (91 % v tepelných elektrárnách). V průmyslové výrobě je nejdůležitější černá a barevná metalurgie, strojírenství, chemie, potravinářství, textilnictví. Doprava disponuje sítí 36 200 km železnic a 914 400 km silnic (1996). Asi 80 % nákladů se přepravuje po cestách. Vysoký stupeň automobilizace. Námořní obchodní loďstvo 2,9 mil. BRT (1995). – Federativní stát, monarchie v čele s britskou královnou, zastupovanou generálním guvernérem. V referendu 6. 11. 1999 se 54,2 % voličů vyslovilo za zachování monarchie a proti vyhlášení republiky. Administrativní členění: šest států, dvě teritoria, v australské správě šest zámořských teritorií. – Kontinent osídlili ve třech vlnách paleolitičtí lovci z jihovýchodní Asie, kteří přicházeli přes Novou Guineu asi před 40 000 – 20 000 lety. Asi od 14. – 15. stol. bylo severovýchodní pobřeží v kontaktu s malajskými obchodníky a lovci perel a trepangů. 1605 – 06 nizozemský mořeplavec Willem Janszoon (1570 – 1636) zkoumal část severního pobřeží (považoval je za součást Nové Guineje). Existenci Austrálie potvrdil v roce 1618 Brit William Dampier; 1642 Abel Janszoon Tasman obeplul Tasmánii; 1770 na východním pobřeží přistál J. Cook. Austrálie je součástí britských koloniálních držav. V roce 1788 byla u dnešního Sydney založena trestanecká kolonie jako první stálá evropská osada, do poloviny 19. stol. kolonizována většina Austrálie (1842 vnitřní samospráva). Po objevení zlata v roce 1851 příliv evropských přistěhovalců. 1901 se kolonie spojily v dominium Australský svaz. Od přijetí westminsterského statutu v roce 1931 je Austrálie samostatná při zachování členství v Commonwealthu. 1. světové války se účastnila na straně Dohody, 2. světové války na straně Spojenců. Austrálie je nezávislý federativní stát, konstituční monarchie, člen Commonwealthu. Hlavou státu je britská královna, kterou zastupuje generální guvernér. Zákonodárným sborem je dvoukomorový Federální parlament, který tvoří Poslanecká sněmovna a Senát. Poslanecká sněmovna má148 členů, funkční období 3 roky. Senát má 76 členů, funkční období 6 let, každým třetím rokem se obnovuje polovina. Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly 3. 10. 1998. Generální guvernér sir William Deane.