Austrálie

Obyvatelstvo: V A žijí Australané,většinou evr.původu (92%),dále přistěhovalci z Asie (7%),původní obyvatelé (Australci) představují 1% obyvatel.Hustota zalidnění 2 obyv./km (patří k nejnižší na světě) nejvíce je zalidněno jv.pobřeží Austrálie (více než 50 obyv./km) rozsáhlé oblasti jsou neobydlené.Hlavní náboženství katolické anglikáncké.Ve městech žije kolem 85% obyv. (nejvíce urbanizovaný světadíl).Větší města města Sydney,Melbourne,Brisbane,Perth,Adelaide,Newcastle,Wollongong,Hobart,Geelong.
Hospodářství: A je vysoce vyspělá prům.-zemědělská země velikostí podílu národního důchodu na obyv. se řadí mezi nejbohatší země světa.Těžba bohatých zásob nerostných surovin zcela pokrývá potřeby země.A patří k největším světovým producentům železné rudy,bauxitu,rud olova a zinku,zlata,stříbra,titanu a zirkonu.Přibližně 90% el.energie pochází z tepelných elektráren vodní elektrárny jsou v Sněžných horách a v Tasmanii.Hlavní odvětví zpracovatelského průmyslu hutnictví železa,mědi,zinku,hliníku,strojírenský průmysl,kovoprůmysl,automobilový,elektrotechnický a chemický.Loděnice,rafinérie ropy,potravinářský průmysl,oděvní,textilní,kožedělný a obuvnický,průmysl stavebních hmot.Orná půda a sady tvoří 6% rozlohy země,louky a pastviny 54%.Rozšířen je chov ovcí (hl.merinových) a skotu.A zaujímá 1.místo na světě v počtu ovcí a v produkci vlny.Nejdůležitější plodiny pšenice,ječmen,oves,cukrová třtina,zelenina.Rozáhlé sadařství a vinohradnictví.Dopravní sít je hustá v jv.části země,velký záznam v přepravě zboží má letecká doprava a lodní doprava podél pobřeží.Hlavní mořské přístavy Sydney,Melbourne,Newcastle,Fremantle,Port Kembla,Dampier,Port Hedland.A vyváží hl.vlnu,pšenici,maso,cukr,uhlí,železnou rudu a rudy barevných kovů,bauxit obchodní styky udržuje hl.s Japonskem,USA,Velkou Británií,Novým Zélandem a Německem.
Státní řízení: A je svazový stát,který je konstituční monarchií s parlamentárně-kabinetním vládním systémem propojujících vzor britského státního zřízení a federativní uspořádání státu.A je součástí britského Společenství národů a formálně má statut dominia.Platí ústava z r.1900 včetně pozdějších změn.
Hlavou státu je formálně britský panovník,zastupovaný gen.guvernérem.Guvernéra volí vláda,britský panovník pouze odsouhlasí navrženého kandidáta.Zákonodárným orgánem je Federální parlament,který je složen ze Senátu a Sněmovny reprezentantů.Obě komory jsou voleny ve všeobecných volbách.Senát je volen na 6 let,je složen ze zástupců států (za každý stát 12) a reprezentantů federálních teritorií (2 z Teritoria hl.města a 2 ze Severního teritoria),celkem má 76 členů.Jednou za 3 roky se obmění polovina
Třída: Jméno:

senátorů.Sněmovna reeprezentantů je volena na 3leté volební období a má 148 poslanců (z toho 3 z federálních teritorií). Počet volených poslanců závisí na počtu obyvatel státu.Gen.guvernér může rozpustit sněmovnu reprezentantů před koncem volebního období.Obě komory mají v postatě stejné pravomoci ve vztahu k navrhovaným zákonům.Výkonné radě státních ministrů,kterou tvoří vláda s gen.guvernérem v čele.Prakticky je výkon státní moci v rukou vlády.Práce vlády se z velké části opírá o ústavní zvyklosti a ne přímo o ústavu.V čele vlády stojí premiér,kterého určí guvernér z většiny ve Sněmovně reprezentantů.Na návrh premiéra jmenuje guvernér jednotlivé ministry.Členy vlády mohou být pouze poslanci,kteří získali mandát sněmovny .Uvnitř vlády pracuje předsednictvo vlády,v němž jsou ministři nejvýznamějších resortů.Tento orgán přijímá nejdůležitější politická rozhodnutí.Vláda je odpovědna Sněmovně reprezentantů.A je spolkovým státem.Rozdělení spolkových a státních kompetencí upravuje ústava.Do výlučných kompetencí federální vlády spadá mj. obrany, zahr.politika, zahr.obchod, imigrace občanství a daně. Kompetence,které nebyly v ústavě postoupeny federaci,jsou v pravomoci jednotlivých států.Každý stát má svou ústavu a svůj systém státních orgánů.Zákonodárnou moc mají dvoukomorové parlamenty (s výjmkou státu Queensland,který má jednu komoru).Výkonná moc patří vládám států.V čele států stojí guvernéři,které jmenuje britský panovník na návrh vlád jednotlivých států.Mezi politickými stranami mají hlavní roli tři strany.Levicová – jedna z nejstarších sociálnědemokratických stran na světě – Australská labouristická strana (zal. 1891),vláda od r.1983 do r.1996,úzce spjata s odbory.Mezi pravicovými stranami dominuje konzervativní Liberální strana Austrálie (zal. 1944),vládla v letech 1949-72,1975-83 a od r.1996.Obdobnou centrálně pravicovou orientaci má Národní strana Austrálie (zal.1916),která prosazuje zájmy farmářů a chovatelů.Obě strany spolu úzce spolupracují.Do parlamentu se zpravidla dostane také středová Strana australských demokratů (zal.1977).Odborová organizace Australská rada odborů.

Dějiny: Prvními Evropany,kteří připluli do Austrálie anglický mořeplavec a cestovatel James Cook a obsadil toto území jménem Velké Británie.V r.1787 byla na území nynějšího města.Sydney postavena britská kárná kolonie a to byl začátek britské kolonizace A.Objevení ložisek zlata v r.1851 urychlilo kolonizaci a hosp.růst A.V r.1855 uznala Velká Británie autonomii 6 provincií (nyní státy),které se spojily v r.1901 do Australského svazu.V r.1931 získala A úplnou nezávislost na Velké Británii v rozsahu vnitřní a zahraniční politiky.A se účastnila obou svět.válek.Po 2.svět.válce byla členem voj.-polit.paktů,podporovala vojenskou intervenci USA ve Vietnamu.Po r.1983,během vlády Australské labouristické strany,byly rozšířeny sociální dávky,poklesla nezaměstnanost,byla omezena inflace.A ratifikovala úmluvu o vytvoření bezatomového pásma v jižním Pacifiku.