Belgie

Rozloha: 30 528 km2 (136. místo na světě)
sever-jih 220 km, západ-východ 260 km

Charakteristika polohy

Belgie patří do západoevropského regionu.Rozkládá se na pobřeží kanálu La Manche a hraničí na severu s Nizozemskem, na východě s Německem a Lucemburskem a na jihu s Francií
Leží v časovém pásmu .GMT + 1 hodina(v létě + 2 hodiny) - SEČ.V němž leží také Česká republika.

Politicko-geografická charakteristika

Státním a vládním uspořádáním je Belgie konstituční monarchie.Hlavou státu je belgický král, který však má jen reprezentativní úlohu a formálně jmenuje vedoucího většinové strany ministerským předsedou.Vláda se tvoří paritně ze zástupců Vlámů a Valonů.Parlament se skládá ze dvou komor.Senátu (181 členů) a Poslanecké sněmovny (212 členů).Základem civilního práva je Civilní kodex, rozšířený o jednotlivé zákony.Na špičce čtyřstupňové skladby soudů stojí vrchní kasační dvůr.
Belgie je členem OSN, NATO, OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu), EU, Rady Evropy, ZEU (Západoevroská unie), Beneluxu a OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě)
K typickým politickým stranám v Belgii patří Křesťanskodemokratická strana, Socialistická strana (valonská), Socialistická strana (vlámská), Vlámští liberálové a demokraté a křesťanskosociální strana.

Správní členění

Belgie se člení na 3 regiony dělící se na 10 provincií.

regiony: Brusel, Vlámsko, Valonsko
provincie: Antverpy, Limbursko, Vlámské Brabantsko, Východní Flandry, Západní Flandry, Hainaut, Lutych, Luxembourg, Namur, Valonské Brabantsko

Přírodní podmínky

Belgie přiléhá 68 km dlouhým pobřežím k Severnímu moři.Při pobřeží je plocha rovina pokrytá písky, součást Severoevropské nížiny.Tato krajina je na úrovni hladiny moře.Orná půda se zde získává odčerpáváním vody z mokřin.Podnebí je zde vlhké a mlhavé.Střed země vyplňuje pahorkatina s mírným podnebím-je to nejúrodnější oblast státu se zemědělskou výrobou.Jih a jihozápad je vyplněný Ardenami-vrchovinou s chudými půdami a pastvinami.Horou Botrange zde Belgie dosahuje nejvyšší výšky 692 m.Je to ponurý a drsný kraj s deštivým podnebím.Dvě největší řeky státu Šelda (Schelde, Escaut) a Maas (Meuse) se svými přítoky přitékají z Arden, jsou splavné a propojeny hustou sítí průplavů.

Podnebí

Podnebí Belgie je vcelku oceánské – s poměrně chladnými léty a mírnými zimami.Střední lednová teplota se pohybuje mezi 0-4 °C, průměrná teplota v červenci 14-18 °C.Množství ročních srážek dosahuje 750 až 1000 mm, v Ardenách až 1500 mm.

Fauna a flóra

Původní rostlinstvo bylo lidskými zásahy téměř zničeno.Typicky vřesovišťová a slatinná vegetace ještě existuje v oblasti pobřeží.Z původního smíšeného listnatého lesa se ještě najdou v písečných geestech zbytky bříz a dubů, jakož i v Ardenách bukové a smrkové lesy.Dnešní podíl lesa zaujímá 20%.Za zmínku stojí zvláštnost ze světa zvířat a tou je pravá divoká kočka, která žije v horských oblastech.Na celkové ploše téměř 600 km2 je osmnáct oblastí chráněných jako přírodní parky a přírodní rezervace.Především jsou to nejvyšší části státu v pohraniční oblasti.

Obyvatelstvo

počet obyvatel: 10 milionů

Belgie patří k hustě osídleným zemím světa – 328 obyvatel/km2.Nejvíce je zalidněn střed země a pobřeží.Stabilizovaná populace s nepatrným přirozeným přírůstkem (0,2 % ročně).Střední délka života mužů je 73 let, žen 80 let.97% obyvatel žije ve městech.Obyvatelstvo Belgie je tvořeno z 57% germánskými Vlámy hovořícími dialektem nizozemštiny, z 33% románskými Valony hovořícími francouzsky a z 1% menšinou Němců.9% tvoří italské, francouzské, marocké aj. menšiny.Sever země je především osídlen Vlámy, jih Valony.Německy mluvící část obyvatelstva žije převážně v oblasti Eupenu a Sankt Vithu.Úředním jazykem je francouzština a holandština (vlámština), krajově také němčina.Podle odhadů je asi 85 % obyvatelstva římskokatolické víry.

Sociální úroveň a vzdělání

Životní úroveň patří k nejvyšším na světě.Státní systém sociálního pojištění a zdravotnictví je vynikající.Všeobecná školní povinnost platí pro šestileté až osmnáctileté.Kromě státních škol mají velký význam soukromé katolické školy.V Lovani je nejstarší z devatenácti univerzit země (založená roku 1425).

Města

V Belgii se nachází 7 velkoměst.Hlavní a sídelní město Brusel je významné hospodářské, politické (sídlo EU), a kulturní středisko s průmyslovými předměstími.Průplavem s řekou Šeldou je spojeno s mořem.Jižně od Bruselu je známé napoleonské bojiště Waterloo (bitva roku 1815).Druhým největším městem jsou Antverpy (Antwerpen, Anvers), kde žije včetně předměstí 700 000 obyvatel.Je to průmyslové město s přístavem a loděnicemi, ležící 90 km od pobřeží.Střediskem vlámské Belgie je Gent, staré historické město s textilním a kožedělným průmyslem (230 000 obyvatel).Další velká města jsou Lutych (Luik, Liege), Deurne, středověké Bruggy (Brugge), Charleroi, Ostende aj.

Historie

V době dobytí Galie Caesarem žil na území dnešní Belgie keltský kmen Belgů, podle něhož byla pojmenována římská provincie Gallia Belgica.Odtud také pochází název novodobého státního útvaru.Keltové byli postupně romanizováni a přejmenováni na Valony.
Od 3. století se zde usídlily germánské kmeny na sever od Valonů.Hlavní oblastí jimi osídleného regionu byly Flandry.Tak vznikla dodnes existující jazyková hranice mezi Vlámy a Valony.Po rozpadu římské říše se stala tato oblast součástí mnoha dalších říší (francké merovejské říše, Lotargie, západofrancké říše, východofrancké říše, Burgundska, habsburské říše) a později států (Španělska, Rakouska, Francie).Byla také spojena s Nizozemskem a Lucemburskem do celku nazvaného Spojené království nizozemské.
Zprávy o červencové revoluci roku 1830 ve Francii vyvolaly v Belgii povstání, v jehož průběhu vyhlásil Národní kongres nezávislost země pod jménem Belgie.Na londýnské konferenci roku 1830-1831 garantovaly evropské velmoci novému státu samostatnost.

Ekonomika

Belgie se řadí mezi nejvyspělejší země Evropské unie.Hospodářsky vyspělý stát s rozvinutým průmyslem a produkčním zemědělstvím, intenzivně zapojený do mezinárodního obchodu.Hrubý domácí produkt přibližně na úrovni Dánska a Rakouska, lepší výsledky vykazuje pouze Lucembursko a Německo.K úspěšnému rozvoji Belgie výrazně přispívá její centrální poloha v Evropské unii.Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Německo, Francie, Nizozemsko a USA.

měna: EURO (dříve belgický frank = 100 centimů)
HDP 231 mld.US $ (23 000 US $ na obyvatele)
inflace: 1,6 %
struktura ekonomiky: zemědělství 2 %
průmysl 29 %
služby 69 %
Nezaměstnanost se pohybuje okolo 10 %.

Průmysl

Belgie je rozvinutý průmyslový stát s převahou těžkého průmyslu: hutnictví, strojírenství, chemie a textil.Jsou zde bohatá ložiska černého uhlí (u měst Mons, Charleroi, Namur, Andenne a Lutychu), železných rud (u lucemburských hranic), menší jsou ložiska kobaltu, mědi a zinku.Hlavními produkty hutnictví jsou železo, ocel, měď a zinek.Elektrická energie se vyrábí v tepelných elektrárnách.Světovou úroveň má belgické strojírenství, hlavně výroba důlních zařízení, lokomotiv, zemědělských a textilních strojů, motorových a jízdních kol, stavba lodí (Antverpy) atd.Významný je i elektrotechnický průmysl (hlavně výroba telekomunikačních zařízení) a zbrojní průmysl (Lutych).Rozrůstá se průmysl textilní (původní středisko okolo Gentu, dnes je rozšířen po celé zemi).Vedle běžných textilních výrobků se vyrábějí gobeliny a známé belgické krajky.Starou tradici má sklenářství, hlavně výroba zrcadel.Belgie má rozhodující podíl na broušení diamantů (Antverpy) a světovém obchodu s nimi.
Belgičané sami o sobě prohlašují, že jsou velmi dobří kuchaři, od nichž se učili vařit i Francouzi.Světově proslulé jsou belgické bonboniéry.

Zemědělství

V zemědělství převažuje živočišná výroba – chov skotu a vepřů.Významné centrum chovu vepřů uvnitř EU jsou západní Flandry.Na dvou třetinách rozlohy státu jsou neúrodné písky, takže pouze 26 % území je zemědělsky využito.Pěstují se pícniny a obilí, jehož sklizeň nestačí k výživě obyvatelstva a zejména pšenice se musí dovážet.Pro Belgii jsou typické menší farmy, jejichž intenzivní hospodaření přináší vysoké hektarové výnosy (cukrové řepy, obilí, brambor, zeleniny).

Doprava

Rovinný ráz státu umožnil velký rozvoj dopravních spojů.Belgie má nejhustší dopravní síť na světě.Hustá železniční a silniční síť je doplněna hustou sítí splavných řek propojených 800 km průplavů.Průplavy umožňují menším námořním lodím plavbu do vnitrozemí (až do Bruselu).Antverpy ležící na Šeldě jsou třetím největším přístavem Evropy a jedním z největších na světě.Na plochém pobřeží je přístav Ostende, odkud vede trajekt do Velké Británie.Významným střediskem mezinárodní letecké dopravy je Brusel.

Turistika

Belgie má čilý cestovní ruch.Brusel nabízí návštěvu Královského paláce, náměstí Grand-Place s cechovními domy, Manneken Pis, uličku Petite Rue des Bouchers, Atomium; dále Gent s kostelem sv. Mikuláše a pevností Gravensteen, v Bruggách spleť vodních kanálů a nejstarší belgická radnice, v Antverpách hlavně Rubensův dům, muzeum diamantů aj.
Kromě obvyklých možností k přenocování ve městech a lázeňských místech jsou používány jako tiché historické hotely též zámky a letohrádky.Rozšířeny jsou prázdniny na selských dvorech.Ve vrcholícím létě jsou mořské lázně přeplněny.