Beskydy

Když se řekne Beskydy,co si pod tím představíme?? Mnoho lidí si řekne:to jsou „hory mého srdce“ ,tam jsem zažil legrace a mám na ně dobré vzpomínky.Krásná krajina,dobrý vzduch i turistické podmínky.A ví někdo z nás,jak se tato krajina v dávných dobách utvářela?Jakým jevům můžeme poděkovat za to,že máme v našem moravskoslezském regionu tak krásné pohoří??

Vývoj tvarů reliéfu byl zahájen opakovanými horotvornými pohyby, při nichž došlo k vyzdvižení uvedených flyšových usazenin(=usazeniny převážně v mořských prostředích ve větších hloubkách). Vytvořila se charakteristická příkrovová stavba a současně došlo i k přesunutí starších souvrství na mladší. Potom došlo ke střídání období pohybů, tj. zdvihů či poklesů s obdobími klidu, při nichž docházelo k zarovnávání povrchu..
Jelikož pevninský ledovec zasáhl popisovanou oblast pouze jižním okrajem, větší význam pro modelaci terénu měly procesy vázané na chladné příledovcové klima. Čela výchozů odolných vrstev se zvětráváním dostala na povrch a vytvořila mrazové sruby. S pěknými příklady se mohou turisté setkat na Súlově, Baraní, Kamenárce, Bílé a jinde. Stejně tak mrazovým zvětráváním vznikly i balvanové proudy na úbočích Lysé hory, Travného, Smrku a dalších. V Moravskoslezských Beskydech nebylo prozatím prokázáno zalednění, tvary terénu připomínajíci ledovcové kary na Lysé hoře, popřípadě Smrku, jsou považovány za sněhové čili nívační kotle. Na prudkých svazích vznikly stejným způsobem balvanové valy a proudy.. V údolích řek vznikly rozsáhlé a mocné nánosy říčních sedimentů, doprovázené místy vrstvami sprašových hlín.
Pro oblast Beskyd jsou typické sesuvy, pro něž jsou dány vhodné předpoklady ukloněním střídajících se propustných a nepropustných vrstev souhlasně se sklonem svahů. Starší i současné sesuvy se nacházejí v horní části údolí Ostravice(mimojiné v r.1997 po velikých povodních se zde začal sesouvat kopec do přehrady Šance). V oblasti Javorníků je možno z posledních let uvést například řadu drobných sesuvů v údolí Vranča. Ve Vsetínských vrších jsou sesuvy půdy velmi hojné. Z poslední doby je možno uvést příklady z Horní Bečvy - Bečvice, Malé Bystřice - Vaculova a Bystřičky.
Významným geomorfologickým prvkem je pseudokras Moravskoslezských Beskyd. Jde o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Od nepaměti jsou známy Radhošťské či Kněhyňské ďúry, jeskyně Cyrilka na Pustevnách či hluboké zářezy a pukliny se vstupy do podzemí na hřebeni Radhoště a Pusteven nebo na úbočí Lysé hory na Lukšinci - Ondrášovy díry. Tyto trhliny, dutiny a v některých případech rozměrné podzemní prostory vznikly roztrháním bloků godulských pískovců, popřípadě jejich rozjížděním na jílovcových vrstvách. Až na některé výjimky jsou vchody do podzemí poměrně málo známy a většinou pro běžného, nevybaveného turistu prakticky nepřístupné.