Biosféra

Tropické oblasti
Zabírají asi 40% plochy zemského povrchu, nahází se mezi obratníky. Průměrná teplota nejstudenějšího měsíce neklesá pod 18 oC, je zde nepřetržité vegetační období- ovlivněno množstvím srážek. Od obrazníkových oblastí vanou pasáty. Vlivem rotace se na severní polokouli stáčejí vpravo na jižní vlevo. Antipasáty opačné proudění ve vyšší výšce vanou od rovníku k obratníkům. Na jaře a na podzim, když Slunce vrcholí nad rovníkem jsou tropické deště zvláště mohutné- zenitální deště. V tropických oblastech jsou východní okraje pevnin více zavlažovány protože pasáty vanou z oceánu na pevninu. V těchto oblastech jsou rozšířeny tropické deštné pralesy. Na západě suché a horské podnebí. Výjimkou je Sahara, která je rozšířena až k východnímu okraji kontinentu, důvodem je suchý severovýchodní pasát z Asie.

Vlhké tropy
Průměrná měsíční teplota je 20 oC, srážky 2000 mm na návětrných svazích i více. Skleníkové klima vytváří ideální podmínky pro vegetaci. Rovníkové řeky obsahují veliké množství vody díky srážkám, největší je Amazonka je i nejdelší (6500 km) je nejvodnatější má největší povodí. Další rovníková řeka je Kongo.
Dominantní vegetačním typem jsou tropické deštné pralesy. Tvoří asi 1/5 rozlohy všech lesů na Zemi. Rozkládají se kolem Amazonky. Vyznačuje se velkým druhovým bohatstvím. Představuje více jak 4000 různých druhů keřů a stromů. Vytvářejí se rostlinná patra je jich 4-5. Dosahují výšky až 60m. Žijí zde různé druhy hmyzu, plazů, ptactva a opic. Těží se zde kaučuk, vzácné dřeviny, značné zásoby nerostných surovin. Dříve se zde i těžil palmový olej.

Střídavě vlhké tropy
V těchto oblastech se pravidelně střídá zimní období such a letní období dešťů.
Letní období dešťů- na srážky je nejbohatší na jaře a na podzim ale se vzrůstající zeměpisnou šířkou celkově srážek ubývá a zimní sucha jsou stále zřetelnější. V těchto oblastech se teploty pohybují okolo 40 oC – 50 oC ve stínu, v noci klesají na 10 oC na okraji pouštích až pod bod mrazu. Období dešťů provázejí časté bouřky s odpoledními lijáky.
Řeky- půl roku trvá období zvýšených průtoku a dalšího půlroku trvá období velmi rozkolísaných průtoků. Tam, kde řeky pramení je po celý rok průtok stabilizovaný. (v Africe- vádí, v Austrálii- creek).
Typy savan: velké s., suché s., křovinné s. V savanách jsou 2 rostlinná patra.
Důležitá plodina kávovník.

Suché tropy
Oblasti kolem obratníků, teplota přes den ve stínu kolem 50 oC v noci klesá k bodu mrazu, minimum srážek 50-100 mm v okrajových částech max. 200 mm/ročně). Jsou zde pouště- největší je Sahara- 8 mil. km2 .
Říční síť vyvinuta ale před několika lety. Pod pískem je voda pod tlakem (artézská voda), místo kde vyvěrá se nazývá artézská studna. Působením vody, větru a teploty vznikaly různé typy pouští. Nejrozšířenější jsou pouště kamenité, poté poušť písečná a nejméně jsou rozšířeny pouště oblázkové a solné.

Subtropy
Se zimními srážkami:
Rozkládají se většinou na západním pobřeží kontinentů, pouze v Evropě zaujímají daleko na východ.
Podnebí: léto je horké a suché, vanou zde etésiové větry, zima je mírná, srážkově bohatá.
Říční odtok: ročně odteče 75% vody
Vegetace: tvoří trvale zelené křoviny-macchie původně zde byly dubové a piniové lesy ty byli vykáceny.
Zemědělství: pšenice, ječmen, citrusy, ovoce, víno, olivy.
S letními srážkami:
Rozkládají se většinou na východní okrajích kontinentům, přibližně od obratníků směrem k mírným šířkám
Podnebí: v létě dochází k silnému přehřátí země a je tam stálá tlak. Níže a často bývají zaplavovány.
Říční odtok: Některé řeky vysychají nebo mají málo vody.
Vegetace: tvoří je stále monzunové lesy, jsou tvořeny rododendrony a mangoliemi
Zemědělství: bavlna, tabák, podzemnice olejná, rýže

Stepi a polopouště
Nachází se kolem 40o-50o zeměpisné šířky.
Zabírá především východní Evropu a Asii, střed sev. Ameriky, jižní oblast jižní Ameriky.
Stepi: v Maďarsku – Pusta (kulturní step)
Ukrajina – Celiny
sev. Amerika – prérie
jižní Amerika – pampy
Převládá zde kontinentální podnebí- krátké teplé léto a dlouhá mrazivá zima (až k -40 oC), poměrně málo srážek spíše v létě. Typickou vegetací jsou nízké traviny a velmi úrodné půdy(černozemě). Oblasti označujeme obilnice světa(pšenice, kukuřice). Zvířectvo stepy jsou hlavně hlodavci, stáda bizonů(v prériích).
Půdy jsou zde suché=ARITIDA.
Polopouště: jsou vyvinuty východně od Kaspického moře (Karakum a Kyzlinkům), v závětřích nejvyšších pohoří Asie(Gobi, Taklamakan), mezi horskými pásmy Kordiller. Je pro ně typická suchost a slanost.

Lesy mírného pásu
Vyskytují se mezi 40o-60o z.š. hlavně na sev. polokouli. Lesy jsou rozloženy podle délky vegetačního období=počet dnů s teplotou vyšší ne 10 oC. U listnatých stromu je délka vegetačního období 120 dnů u jehličnatých stromu alespoň 30 dnů.
Listnaté lesy- rostou v oblastech s mírným podnebím, kde se střídají 4 roční období. Nejvhodnější terén pro rozvoj civilizací, zde se hlavně tvoří tyto stromy. Původní listnaté lesy už neexistují, člověk je přeměnil na kulturní krajiny.
Jehličnaté lesy- vyskytují se v drsných klimatických podmínkách, dlouhé mrazivé zimy, omezené podmínky pro zemědělství a osídlení. Tyto oblasti patří k nejzachovalejším přírodním společenstvům. Vzniká zde dlouhodobě zamrzlá půda, která se nazývá PERMAFROST.
Říční síť- dobře vyvinutá, hustá, řeky jsou bohaté na vodu.
Západoevropské- mají vyrovnaný odtokový režim a to z důvodu dostatku srážek během celého roku.
Např.: Seina, Temže, Labe.
Východoevropské- mají více rozkolísaný odtokový režim. Nejvíce vody mají v jarních měsících při tání sněhu na horách. Např.: Volha
Sibiřské veletoky- velké množství vody, maxima dosahují v létě. Většinu rojku jsou zamrzlé. Např.:Ob, Lena, Jenisej

Subpolární oblasti
Jsou to přechodné zóny mezi mírnou a studenou oblastí. Tvoří pás široký 500-1500 km. Na severní polokouli se nazývá subarktický pás – v zimě převládá studený arktický vzduch(teploty -50 oC max. -78 oC). Během krátkého léta převládá teplejší vzduch z mírných z.š. Celkové srážky jsou nízké. Půda je dlouhodobě zmrzlá a v létě rozmrzá jen do určitém hloubky.
Vegetace: lesotundra a tundra(mechy, lišejníky a byliny)
Subarktická oblast leží celé severně od jižního polárního kruhu. Celá probíhá oceánem, nezasahuje do pevniny. Leží v ní jen několik souostroví.

Polární oblasti
Arktida- Území sev. ledového oceánu s okrajovými moří + okraje eurasie a sev Ameriky. Rozloha je asi
26,4 mil. km2. V zimě je průměrná teplota na okrajích 0 oC, v centrálních oblastech -40 oC. V létě na okrajích je asi 10 oC. Extrémní teploty dosahují -52 oC. Srážky jsou většinou sněhové, velmi nízké asi 100-150 mm v centrálních oblastech a na okrajích asi 200-240 mm. Ledový pokryv sahá do hloubky 2km
Antarktida- rozkládá se na území 52 km2 , který sahá až to tzv. arktické oceánské konvergence přibližně mezi 50o-60o j.š. Antarktida má rozlohu 13,2 km2 . Teplota ve vnitrozemí je asi -56 oC ( v létě -36 oC v zimě -72oC) Nejvyšší teplota naměřena na Zemi je -82,9 oC. Směrem k pobřeží teplota klesá. Srážek velmi málo, především sněhové na pobřeží asi 650 mm a zde i dešťové. Rostou zde hlavně různě zbarvené lišejníky a mechy. Člověk zde trvale nikdy nežil jsou zde jen vědecko-výzkumné stanice. Střední tloušťka pevninského ledovce dosahuje
2 km max. hloubka je přes 4744 m.