Bolívie

Základní údaje:
Rozloha: 1 098 580km
Hlavní město: Sucre – ofic. hl. město; La Paz
Nejvyšší bod: Nevado Sajama (6542 m)
Úřední jazyk: španělština, kečuaština a ajmarština (jediná Bolivie a Peru mají indiánský úřední jazyk)
Počet obyvatel: 8 180 000
Náboženství: římskokatolické
Náboženská příslušnost: římští katolíci 92,5%, Bahá´í 2,5%, ostatní 5%
Měna: 1 boliviano = 100 centávů
Průměrný věk: muži 52 let, ženy 56 let
Asi 20% dospělých je negramotných.
Zeměpisné údaje:
Bolívie leží v tropickém pásmu, ale klimatické podmínky jsou v závislosti na nadmořské výšce a poloze velice rozdílné. Hojné srážky v období dešťů dostávají pralesy severního Oriente, průměrné jsou v oblasti jezera Titicaca a minimální pak na jihozápadě země. Většina populace je soustředěna v klimaticky mírné oblasti Altiplana.
Velehorskou poušť Cordillery Occidental prostupuje u chilských hranic několik aktivních i vyhaslých vulkánů, zatímco Corrdilera Oriental je hustě zalesněna a má i rozsáhlé zalednění.

Dějiny i současnost státu:
V 7. století se stalo osídlení kolem Tiahuanaca, na jih od jezera Titicaca centrem prvního andského impéria, založeného kmenem Aymará. V roce 1545 bylo na jihozápadě země objeveno největší světové naleziště stříbra.
V roce 1809 propuklo povstání u Chuquisaca (v blízkosti dnešního Sucre) a La Pazu. Byl to počátek zápasu za politickou nezávislost zemí Jižní Ameriky. V roce 1824 porazilo vojsko pod vedením Antonia José de Sucre porazilo Španěly u Ayacucha v Peru a následující rok byla vyhlášena nezávislost. Nová země byla nazvána po Bolívarovi Bolívie a Sucre se stal jejím prvním prezidentem.
Kolem roku 1900 přitáhla nová ložiska cínu důležité zahraniční investice.
Země je republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem na bázi systému více stran. Prezident je volen přímo na čtyři roky, s ním i 27 senátorů a 130 poslanců. Bolívie představuje složitý etnický a kulturní společenský komplex. Největší etnickou skupinou jsou mesticové.. Je však početně slabší než populace indiánských kmenů Kečua a Aymará.

Hospodářství:
Skoro polovina práceschopného obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství a mnoho obyvatel se živí jen naturálním hospodářstvím. Káva a cukr patří k hlavním vývozním subjektům. Pro domácí spotřebu se pěstují brambory, kasava, kukuřice, banány, sója a rýže. Je zde také rozsáhlá ilegální výroba a vývoz kokainu, což je značný přínos pro slabou ekonomiku. Mezi nejdůležitější nerostné suroviny patří ropa, cín, wolfram, zinek a antimon. V posledních letech se však také stala velkým zdrojem příjmů vývoz zemního plynu. většina elektrické energie pochází z hydroelektráren.