Cestovní ruch

1. VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém a další. Rozvoj cestovního ruchu a jeho řízení znamená nejen hospodářský přínos, ale má i pozitivní vliv na zachování původních tradic a kultur, na ochranu životního prostředí a je důležitým faktorem mírového soužití (prolínání kultur a tradic).
Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národního i světového trhu. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (WTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) je cestovní ruch největším zaměstnavatelem na světě. Zhruba 9-10% pracovních sil je vázáno do oblasti služeb a cestovního ruchu a počítá se s dalším dynamickým rozvojem. Uvádí se, že v roce 1997 zaujímal cestovní ruch svým obratem (448,3 mld. USD) třetí místo v přínosu pro světovou ekonomiku, hned po obchodu s ropou a ropnými produkty a automobilovém průmyslu. V důsledku svého vlivu na tvorbu hrubého domácího produktu je jeho další rozvoj v zájmu každého státu.
Významnost cestovního ruchu dokazuje i jeho pozitivní vliv na další odvětví, zejména dopravu, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kulturu, sport. Celkem je takto druhotně ovlivněných odvětví více než dvacet.
V neposlední řadě hraje cestovní ruch pozitivní roli v rozvíjení a zlepšování podmínek v hospodářsky slabých oblastech. Vytváří totiž nové pracovní příležitosti a finanční zdroje pro rozvoj takových území. Tento rozměr cestovního ruchu je přínosný nejen pro místní obyvatelstvo, ale tvoří i sociálně kulturní zázemí, které ještě zprostředkovává pro další zájemce (návštěvníky a turisty), a tak zároveň posiluje tamní identitu z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika.

2. CENTRA CESTOVNÍHO RUCHU
UNESCO
Zařazení památky do seznamu UNESCA má velký vliv na návštěvnost. Památky, města se mezinárodně zviditelní a tak i zdánlivě nenápadná místa si získají atraktivitu. V
České Republice je těchto míst 10 (a to je na stát naší velikosti poměrně hodně). Součástí světového kulturního dědictví je tedy Praha (Praha kamenná, zlatá, magická, stověžatá,
matka měst,… Je to soubor všech stylů architektury, neboť Praha začala psát svou historii již
od 9.století.), Český Krumlov (Městu dominuje druhý největší zámecký celek v zemi, který nikdy nepoznal ničivou sílu ohně. Město vzniklo ve 13. století, rozkvětu se dočkalo za vlády Rožmberků.), Telč ("Moravské Benátky" jsou proslulé jak renesančním zámkem, tak i náměstím s unikátním nenarušeným komplexem historických domů.), Kutná Hora (je malebné středověké město, kdysi kulturní, politické a ekonomické centrum Čech, které dokonce soupeřilo s Prahou. Jeho sláva vrcholila v 15. a 16. století, kdy byla Kutná Hora jedním z nejbohatších nalezišť stříbra v Evropě.), Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou (Poutní kostel vybudovaný roku 1720, je jedinečným dokladem stavitelského genia Jana Baptisty Santiniho. Základem význačné stavby vrcholového baroka, tzv. barokní gotiky, je kompozice pěticípé hvězdy - pěticípý půdorys kostela, pět oltářů, pět vchodů, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. ), Valticko - Lednický areál (dal vybudovat na přelomu 18. a 19. století na jihu Moravy rod Lichnštejnů. Areál se rozprostírá mezi městečky Lednice a Valtice a zaujímá plochu 250 km2. Jedná se o kompozici řady zámeckých sídel, krajinných pavilónů a plastik v nejrůznějších slozích, začleněných mezi četné rybníky a lesy. Vznikl tak harmonický celek přírody a výtvoru člověka.), Holašovice ( - perla selského baroka v Jižních Čechách. Malebná vesnice jejíž založení spadá do 13. století. Půdorys je charakterizován pravoúhlým řazením jednotlivých usedlostí, s rybníkem ve středu návsi. Rybník byl používán k chovu ryb, protože celý tento kraj je dodnes vyhlášen svým rybníkářstvím.V současné době je v obci 22 domů - nabízejí tradici, historii a ojedinělý soubor lidové architektury.), Kroměříž (První zmínky o městě, které je výhodně položeno na středním toku řeky Moravy, uprostřed úrodných polí Hané, se objevují v roce 1110, kdy byly položeny základy města, které se stalo rezidencí olomouckých arcibiskupů. Do seznamu UNESCO byl zanesen arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada.), Litomyšl (Renesanční zámek byl vybudován Vratislavem z Perštejna letech 1568-1581. Zámek je výjimečnou ukázkou původně italského typu arkádové stavby. Toto město je také připomínkou narození Bedřicha Smetany.), Olomouc (a jeho Sloup Nejsvětější Trojice).
Vedle památek zařazených do seznamu UNESCO patří do nejvíce navštěvovaných míst v podstatě všechny horské a podhorské oblasti s nabídkou zimní rekreace, lyžování a letní pěší a cyklistické turistiky. Turisticky hojně navštěvovaný je i takzvaný "lázeňský trojúhelník" (Mariánské lázně, Františkovi lázně, Karlovy Vary - proslulé jak mezinárodním letištěm, tak i každoročním prestižním filmovým festivalem). Na cestovním ruchu se podílí i vysoká hustota naučných stezek, chráněných krajinných oblastí a přírodních zvláštností.
Česká republika je plná měst s historickými budovami, hrady, zámky, osobnostmi a každý region má určitá specifika a lákadla turistů, a proto zde nebudu vypisovat každé navštěvované město.
3. VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU PO ROCE 1989
Příjezdový a výjezdový cestovní ruch
Cestovní ruch v ČR zaznamenal v uplynulých letech, kromě odchylek v roce 1995 a
1997, výrazný rozvoj. Tento rozvoj dokumentují příjezdy turistů do ČR a výjezdy občanů ČR do zahraničí (viz tabulka č.1).
tabulka č.1:
rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
příjezdy 29,6 36,6 50,9 69,4 71,7 101,1 98,1 109,4 107,9 102,8
výjezdy 7,8 13,4 30,7 32,7 31 45,9 44,9 48,6 46,1 43,6
poznámka: údaje jsou uvedeny v milionech

Pokles návštěvnosti v roce 1995 byl ovlivněn zavedením povinné výměny zahraniční měny do ekvivalentu 7000 Kč a pokles v roce 1997 se přisuzuje zejména letním povodním. Mírný propad v roce 1998 již však mohl být, podle názorů některých odborníků, způsoben širšími souvislostmi a podmínkami rozvoje cestovního ruchu (nedostatečná kvalita služeb, omezená nabídka regionálních produktů, …).
Tabulka č.2 znázorňuje vývoj návštěvnosti regionů a České republiky vůbec.
tabulka č.2:
REGION 1995 1996 1997 1998
mil. % mil. % mil. % mil. %
Praha 1538 46 2160 47 2252 45 2075 37
Střední Čechy 163 5 220 5 275 6 338 36
Jižní Čechy 174 5 222 5 271 5 353 6
Západní Čechy 355 10 446 10 508 10 539 10
Severní Čechy 242 7 348 8 416 8 489 9
Východní Čechy 305 9 493 11 533 11 719 13
Jižní Morava 381 11 405 9 436 9 559 10
Severní Morava 23 5 256 5 284 6 491 9
Česká republika 3381 100 4558 100 4975 100 5563 100
poznámka k tabulce: jde pouze o počty zahraničních hostů ubytovaných v zařízeních registrovaných ČSÚ. Jedná se tedy o minimální počet přenocujících návštěvníků.

Počet zahraničních turistů (přenocujících návštěvníků) v ČR se v letech 1995 – 1998 zvyšoval ve všech regionech s výjimkou Prahy, kde v roce 1998 došlo k poklesu.
Podíl Prahy na počtu zahraničních turistů od roku 1996 postupně klesá ve prospěch ostatních regionů. V letech 1995 – 1998 se zejména zvýšil podíl Východních Čech, mírně poklesl podíl Jižní Moravy.
Ve výjezdech obyvatelů ČR do zahraničí došlo k výraznému vzestupu po politickém převratu v prvých letech po roce 1989. K dalšímu podstatnému vzrůstu došlo roku 1994. Od tohoto roku se počet výjezdů pohybuje okolo 45 mil. osob ročně.

Devizové příjmy a výdaje
Rozmach cestovního ruchu také dokumentují devizové příjmy a výdaje (kapitál cizí měny ze zahraničí) – viz tabulka č.3.
tabulka č.3
Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
příjmy 492,2 418,5 713,7 1126,1 1558,5 2229,7 2875,2 4075,2 3647,4 3718,9
výdaje 229,6 454,7 273,9 466,8 572,1 1584,6 1632,2 2953,4 2380,1 1868,7
zisk-saldo 192,6 -36,2 439,8 659,3 103,4 654,1 1242,4 1121,8 1267,3 1850,2
poznámka: v mld. USD, prameny: ČSÚ, ČNB

Devizové příjmy a výdaje z cestovního ruchu v roce 1998 byly více než sedminásobně vyšší než v roce 1989. Kromě let 1997-1998 se projevoval v příjmech každoročně výraznější vzestup než v počtu návštěvníků. To zřejmě svědčí o postupném zlepšování struktury návštěvnosti (od nákupní až k poznávací turistice) a prodlužuje se i čas, který zde zahraniční turisté stráví. Průměrná doba pobytu se prodloužila ze 3,4 dnů v roce 1990 na 4,1 dne v roce 1997 (tedy téměř o čtvrtinu).
U devizových výdajů se objevují dvě výrazné změny: v roce 1994 a v roce 1996, kdy došlo k vysokému zvýšení výdajů na cestovní ruch.

Ubytování pro návštěvníky
Přínosy z cestovního ruchu závisejí také na možnosti ubytování pro návštěvníky. Do roku 1998 se počet ubytovacích zařízení zvýšil minimálně čtyřnásobně, lůžková kapacita se téměř zdvojnásobila. Asi jedna třetina ubytovacích kapacit jsou hotely, motely, botely a penzióny. Ostatní ubytovací možnosti jsou většinou sezónního charakteru. Soukromé ubytování se podílí více než 7% lůžek na celkovém počtu. Některé ubytovací možnosti jsou však po technické stránce zastaralé a neschopné poskytovat ubytovací služby na odpovídající úrovni.

Domácí cestovní ruch
Rovněž v domácím cestovním ruchu došlo po roce 1989 k zásadním změnám. Během 3 let byly odbourány dotace společenských fondů pro domácí cestovní ruch, podniková rekreace přestala prakticky existovat. Odborová rekreace byla nahrazena podnikatelskou společností OREA, která ale poskytuje cestování za zcela jiných podmínek, než na jaké byli lidé zvyklí za dob komunismu. Také u lázeňských pobytů došlo ke změně. Občané ČR dávají na cestovní ruch pouze 3-5% (závisí to na výši příjmů dané rodiny) svých výdajů. Oproti tomu obyvatelé západní Evropy utratí na cestovním ruchu asi 13% svých výdajů.

Vývoj podílu cestovního ruchu na rozvoji ekonomiky ČR
Zisk ze zahraničního kapitálu z cestovního ruchu má ČR od roku 1991 trvale kladnou hodnotu. Do roku 1994 dokonce pokrýval záporný schodek obchodních transakcí. O ekonomické váze cestovního ruchu vypovídá i jeho významné zastoupení v podílu služeb na obchodních bilancích státu. V ČR v roce 1996 činil podíl 58,3% a v roce 1998 dosáhl 98,3%.
Kromě významného podílu příjmů ze zahraničí přispívá cestovní ruch i do příjmů státního rozpočtu. Nejvýznamnějším příjmem z této oblasti je daň z přidané hodnoty.
Cestovní ruch je také důležitým „exportním“ odvětvím. Výhoda je jednak v tom, že jde o přímé hotovostní platby, při kterých nehrozí nebezpečí z prodlení. V roce 1989 se cestovní ruch podílel na tvorbě hrubého domácího produktu pouze 1,3%. V roce 1997 to již bylo 9-11%.
Od roku 1990 poklesla celková zaměstnanost téměř o 8% tedy asi o 400 tisíc pracovních míst. V roce 1990 třetí sféra (služby) zaměstnávala 42,8% a v roce 1998 to bylo

již 54%. Vzniklo zde přibližně 344 tisíc nových pracovních míst. Rozvoj terciéru – služeb umožnil, že uvolnění pracovníci z primárního a sekundárního sektoru mohli nastoupit jinam, do terciéru. I když je těžké vyčíslit přesně jaká zaměstnanost byla vyvolána cestovním ruchem, lze s ohledem na mezinárodní zkušenosti říci, že je to asi 480-500 tisíc pracovníků.

4.CELKOVÉ ZHODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ČR
Silné stránky cestovního ruchu v ČR
· výhodná geografická poloha ČR (uprostřed Evropy, nadmořská výška, klimatické podmínky, morfologie-povrch)
· bohatství kulturních, historických památek a další kulturní a folklórní zajímavosti, tradice lázeňství, chráněné krajinné oblasti a národní parky, sportovní areály, Praha a ostatní historická města - architektura, historie
· hustá a značená síť turistických stezek a tras po celé republice
· dostatečná ubytovací kapacita (ne vždy v požadované kvalitě)
· pohyblivá pracovní síla

Slabé stránky cestovního ruchu v ČR
· nízká kvalita základních a doplňujících služeb cestovního ruchu
· chybí studie rozvoje potenciálních turisticky přitažlivých regionů
· nedostatečná propagace republiky a regionů (zejména nedokonalý informační systém, doprava, spoje)
· nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků

Priority dalšího rozvoje cestovního ruchu ČR
· zvýraznění České republiky na mezinárodním trhu cestovního ruchu, vytváření nových produktů cestovního ruchu s přihlédnutím na poptávku turistů
· rozvoj domácího cestovního ruchu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti
· nabídka a kvalita základních a doplňkových služeb
· tvorba regionálních produktů cestovního ruchu
· podnikatelské klima
· kvalita struktury cestovního ruchu
· ochrana spotřebitele a jeho bezpečnost
Další pozitivní rozvoj cestovního ruchu v ČR proto předpokládá definovat současně existující problémy a navrhnout jejich řešení.
Česká republika může být stálým turistickým magnetem jestliže kromě účinného systému propagace zlepší celou strukturu cestovního ruchu, podporu odborného vzdělání a podpoří perspektivní regionální produkty.
Současně bude také důležité více využívat členství České republiky v mezinárodních organizacích cestovního ruchu jako jsou zejména: WTO, WTTC, OECD, CEL, Evropská komise pro cestovní ruch, UFTAA, ASTA, IHA, CEN, Eurogites a dalších.

Tato seminární práce byla zpracována na základě dostupných informací na internetu, dále z materiálu Ministerstva pro místní rozvoj, ale bohužel údaje z posledních dvou let se nám nepodařilo vyhledat.