CHKO Blaník - historie a příroda

Blaník jest oblastí s chráněnou krajinou jak vyplynulo z nadpisu. Přede všemi CHKO vyniká svou velikostí, lépe řečeno malostí, poněvadž obsahuje plochu pouze 4100 hektarů a tudíž se může chlubiti titulem nejmenší CHKO v republice české. Zeměpisně bychom zařadili Blaník do okresu Benešov. Titulem CHKO se pyšní od roku 1981, kdy ji takto ohodnotila vláda tehdejšího ČSSR, vedenou Gustavem Rusákem coby prezidentem. Nejvyšším bodem je samozřejmě Blaník velký, bájná hora s výškou 638m.

Oblast je tvořena masívy biotické pararuly, což je metamorfovaná hornina moldanubika. Hory Blaník malý i velký pak tvoří ortožula, která je na západních a severních stranách doplněna dvojslídnou svorovou rulou. Povrchové hmoty, z nichž je utvořena vizáž Blanické krajiny jsou hlíny, rašeliny a nivní usazeniny.

Na Blanicku je pozoruhodné, že nebylo příliš zasaženo vnější činností, a tak nepozorujeme žádné úbytky fauny, žádné porušení hojných lesů a svým stále neporušeným přírodním charakterem zůstává jediným místem ve středních Čechách. Ani dlouhodobá těžba zlata, která zde probíhala od konce 14.stol., přesněji od roku 1388 až do 30. let minulého (tedy 20.) století zde nezanechal nějaké hrozivé následky. Právě tímto charakterem si Blanicko uchovává svoji unikátnost v ČR. Navíc je doplněna o četné kulturní památky včetně samozřejmě bájné hory Blaník.
Zmínili jsme se o fauně a kulturních památkách. Nejprve o fauně : Důkazem neporušenosti krajiny je výskyt vzácných či ohrožených druhů zvěre jako je netopýr černý, vydra říční a spousta ptáku : jestřáb lesní, moták pochop, výr velký, sluka lesní, bramborníček hnědý a další. V řece Blanici se nachází rak říční, což je dalším nesporným důkazem kvality krajiny, protože jak známo, raci jsou hákliví na čistotu vody. Dále bychom zde našli i spoustu vzácnějších druhů obojživelníků (skokan velký, čolek horský), plazů (ještěrka živorodá) a hmyzu (vážka jasnoskvrnná, motýlice lesklá). K tomu ještě běžné středočeské zvířectvo.

Kulturní památky: Kromě zmíněné hory Bláník – na velkém je rozhledna, na malém je zřícenina kostela Máří Magdalény – je zde k naleznutí spousta památek ve městě Louňovice (např. barokní zámek), Vlašimi (zámek se střeleckou expozicí), a dále například Kostel Povýšení sv. Kříže v Pyšelech.

Lesy, příroda, půda, atd. : Blanicko bylo dřive hustě zalesněno doubravami, dnes je zpoloviny odlesněno a nahrazeno jehličnanovými lesy. Na Blánících jsou bučiny a na nivě řeky Blanice se nacházejí dubohabřiny. V lesích převládají smrkové monokultury. na blanicku je bohatá rostlinná zemědělská výroba, pšstuje se zde obilí, řepka, brambory, hrách a jeteloviny. Z živočišného hlediska toho moc není chovy (zejména skotu a prasat) se přesouvají na jiná místa. Půdy jsou na Blanicku hnědé a kyselé.

Blaník je zajímavou CHKO ve všech směrech : svou malou rozlohou, svou zachovalostí, svou bohatou kulturní historií a v neposlední řadě svými legendami o svých statečných rytířích ukrytých bájné hoře Blaník.