CHKO - Český ráj

Obsah:
Obsah
Základní údaje
Umístění
Fyzicko-geografické charakteristiky a zvláštnosti
Fauna-flora
Chráněná maloplošná území
Ostatní
Seznam použité literatury

Základní údaje:

Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena výnosem ministerstva školství a kultury čj. 70261/54 ke dni 1.3.1955. Český ráj je vůbec nejstarší CHKO v bý-valém Československu. Rozloha CHKO činní 92 km2. Z této plochy zaujímá les 46 %, trvalé travní porosty 13 %, orná 26 % a vodní plochy 15 %. Geografická orientace CHKO je 50° 29´ (nejižnější bod) až 50° 35´ (nejsevernější bod) a 15° 02´ (nejzápadnější bod) až 15° 15´ (nejvýchodnější bod). Nadmořská výška se pohybuje od 234 m.n.m.(Žabakor - nejnižší bod) do 488,1 m.n.m.(Trosky - nej-vyšší bod). Pod zvláštní ochranu spadá 11 maloplošných zvlášť chráněných úze-mí jejichž celková rozloha je 599 ha.

Umístění:

CHKO Český ráj se rozkládá v rázovité a malebné krajině v prostoru zhruba hraničeném linií Turnov - Ktová - Mladějov - Sobotka a Mnichovo Hradiště. Území CHKO protínají hranice okresů Jičín, Semily a Mladá Boleslav a tedy i středočeského a východočeského kraje. V současné době CHKO postihuje pouze střed Českého ráje, malebné české krajiny. Do budoucna je připravováno rozšíření CHKO, především o vrch Kozákov, oblast Maloskalska a o údolí řeky Jizery od Turnova k Semilům, dále o území Prachovských skal a o některé menší lokality v západní části oblasti v okrese Mladá Boleslav. Tak by došlo ke zdvojnásobení plochy oblasti.

Fyzicko-geografická charakteristika a zvláštnosti:

Téměř celý Český ráj je z hlediska geologického součástí České křídové tabule. Její vznik spadá do období druhohor, zhruba před 100 milióny lety. V této době začalo do snížených částí Českého masívu pronikat mělké moře. V něm se usazovaly pískovce, slínovce, jílovce nebo opuky. Pro Český ráj jsou zvláště význačné kvádrové pískovce v jejichž mocných vrstvách vznikala milióny let trvající erozí známá skalní města s vysokými věžemi a hlubokými roklemi. Vlivem snadné propustnosti pískovců vznikly na mnoha místech četné prameny a bažiny. V údolí říčky Žehrovky byly na několika místech založeny rybníky, které mají nejen vodohospodářský význam, ale jsou též důležitým krajinotvorným prvkem. Sopečná činnost na začátku mladších třetihor dala vznik řadě čedičových suků, tvořících často dominanty kraje, jako světový unikát zdvojeného suku Trosky (488,1 m ) dále pak Vyskeř (466,4 m ), Mužský (463,4 m ), Střelečská hůra, Sokol, Kumburk, Vileš a další. Na severovýchodě od Českého ráje končí křídová oblast svéráznými bizarními skalními útvary maloskalského hřebene a Suchých skal. Je to v místech tzv. lužického zlomu, jímž se koncem prvohor vyvrásnil převážně elafýrový kozákovsko-táborský hřbet. V melafýru se na několika místech nacházejí drahé kameny, které proslavily zdejší kraj - acháty, ametysty, jaspisy, záhnědy, chalcedony. Již ve středověku byl Kozákov pokládán za jedno z významných nalezišť těchto kamenů. V kozákovském čediči se nachází olivově zelený olivín, a v okolí Rovenska pod Troskami české granáty. Výhledem k takovému nerostnému bohatství se nelze divit, že broušením šperkových kamenů byl a je doposud Turnov se svým okolím proslaven.

Fauna-flora:

Území Českého ráje je značně lesnaté. Většinu porostů však tvoří druhotné smrkové a borové monokultury. Jen na skalních věžích a hranách se uchovaly při-rozené porosty borovice s jeřábem a břízou. V místech s bohatší půdou jsou zbytky dubohabrových hájů, místy fragmenty bučin a ve vlhkých a stinných roklích javorové lesy. Bohatší květena je ve vlhkých olšinách, provázející provázejících četné potoky. Nejtypičtějším prvkem vegetace jsou však jednotvárné borové lesy se souvislým porostem hasivky orličí ( Pteridium aqilinum ) nebo s vřesem ( Calluna vulgaris ), metlicí křivolakou ( Deschampsia flexuosa ), borůvkou (Vaccinium myrtilus ), popř. brusinkou ( V. vitisidaea ), na nejdegradovanějších půdách jsou kopečky mechů a lišejníky. Charakteristickým prvkem na holých pískovcových stěnách jsou žlutavé povlaky leprózních stádií lišejníků zvané lidově „lepra“. Vegetace Českého ráje je poměrně chudá. Vzácnější druhy se vyskytují pouze v rašeliništních společenstvech při okraji rybníků, kde se objevuje rosnatka okrouhlolistá ( Drosera rotundofoila ), vachta trojlistá ( Menyanthes trifoliata ), kapraď bahenní ( Dryopteris thelypteris ) aj. Bohatá je i květena rybníků s leknínem bělostným ( Nymphaea candida ), stulíkem žlutým ( Nuphar luteum ), pryskyřníkem velikým ( Ranunculus lingua ). Floristicky významná jsou dna některých hlubokých roklí, v nichž se vyskytují některé horské a podhorské druhy, jako čípek objímavý ( Streptopus amplexifolus ), devětsil bílý ( Petasites albus ), plavuň jedlová ( Lycopa-dium selago ), žebrovice různolistá ( Struthiopterys spicant ), čajovník alpinský ( Circaea alpina ), měsíčnice vytrvalá ( Lunaria rediviva ) aj. Rovněž zvířena oblasti je zajímavá. Za charakteristické druhy lze považovat obyvatele skalních měst, k nimž patří z ptáků např. výr velký ( Bubo bubo ), poštolka obecná ( Falco tinunculus ) a dříve hojná kavka obecná ( Corvus monedula ). V minulosti zde sídlil též sokol stěhovavý ( Falco peregrinus ). Významné pro druhové bohatství fauny jsou rybníky a vodní toky, kde sídlí řada chráněných a ohrožených druhů ptáků. Nevýznamnější lokalitou je rybník Žabakov na západním okraji oblasti při hlavní silnici Mnichovo Hradiště - Turnov u obce Březina. V jeho rákosí sídlí četné vodní ptactvo včetně veliké kolonie racka chechtavého ( Larus ridibundus ). Vzhledem k tomu, že na rybníce je velká kachní farma, a dochází tak k narušení přirozeného biotopu, nebyla zde zřízena rezervace.

Chráněná maloplošná území:

K podrobnější ochraně nejcennějších částí přírody CHKO Český ráj bylo přikročeno teprve po roce 1980, kdy došlo k vyhlášení několika chráněných přírodních výtvorů podle zákona č. 40/1956 Sb. Je to jednak CHPV Rašeliniště Vidlák o rozloze 3,84 ha v Podtroseckých údolích, jež zahrnuje rašelinnou louku mezi rybníky Vidlák a Hrudka s reprezentativní ukázkou původního stanoviště oblasti. Dále jsou to přírodní památky Vůstra, Údolí Žehrovky a Údolí Plakánek ( 23,75 ha; vyhlášeno r. 1990 ). Tyto útvary jsou chráněné především pro výskyt stále vzácnějších vlhkomilných společenstev. Typickým chráněným územím oblasti je CHPV Čertova ruka, který zahrnuje skalní masív kvádrových pískovců v Hroboskalském skalním městě v blízkosti skal s označením Maják a Kapela. Další chráněná území jsou v západní části a to Obětní kámen a Trhlíkova propast. V oblasti Českého ráje se nacházejí též významné chráněné stromy nebo jejich skupiny. Nejznámější je Semtinská lípa s obvodem kmene téměř 8 m a s výškou 36 m, která roste u silnice z hradu Kost do Sobotky.

Ostatní:

Osídlení Českého ráje je prastarého data, začalo již v starší době kamenné. V 3. tisíciletí před kristem je doloženo již mnoho zemědělských osad v téměř souvislém pásu z nitra Čech až na Trutnovsko, do Prachovských skal a na Sobotsko. Vystřídal se tam lid s keramikou volutovou, s keramikou vypíchávanou, lid popelnicových polí, Keltové, Germáni i slovanští Charváti. Známá jsou mohutná slovanská hradiště v okolí vrchu Mužského a v Prachovských skalách. V 12.-15. stol., kdy kraji vládli členi mocného rodu Markvarticů a jeho větví Vartmberků, Valdštejnů a Lemberků, byly vybudovány četné hrady a hrádky, jejichž malebné zříceniny dnes přitahují tisíce turistů. Jsou to např. Valečov ( zřícenina hradu z r. 1512; roku 1652 opuštěn ), Valdštejn (založen ve 13. stol. na okraji Hruboskalské plošiny; rodový hrad Albrechta z Valdštejna; při požáru koncem 16. stol. shořela většina budov ), Trosky ( hrad stál na čedičovém suku; zpustl za třicetileté války ) a Kost ( gotický hrad postaven asi po r. 1371; v roce 1953 opraven; jeden z nejzachovalejších hradů ). V té době začala být v kraji zakládaná města, která se postupně stala kulturními a později některá i průmyslovými centry: Tur-nov, Jičín, Mnichovo hradiště, Železný brod, Lomnice nad popelkou, Sobotka, Rovensko pod Troskami. Z kulturně historických pozoruhodností Českého ráje hrají význačnou roli také zámky, někdy vystavěné na místě bývalých hradů, či středověkých tvrzí. V některých jsou instalovány cenné sbírky nábytku, obrazů, keramiky ap., jiné jsou účelově využívány. Z nejznámějších lze uvést Humprecht ( baroko; 2. pol. 17. stol. ) nebo Hrubou skálu ( renesance, novogotika, pův. hrad z pol. 14. stol. ). Kouzlo Českého ráje by však nebylo úplné bez lidové architektury a té se naštěstí dochovalo v některých vesnicích a samotách ještě dost: od Dlasova statku v Dolánkách u Trutnova přes statky v Příšovicích, ve Vesci u Sobotky, v Markvarticích, roubená stavení v Železném Brodě, na Maloskalsku až po dřevěné zvonice v Rovensku pod Troskami.
Oblast Českého ráje protíná mnoho turistických cykloturistických a naučných stezek k nejznámější patří Zlatá stezka Českého ráje: červeně značená magistrála spojující nejvýznamnější části Českého ráje ( s výjimkou Prachovských skal). Její trasa: Mnichovo Hradiště - Valečov - Drábské Světničky - Příhrazy - Kost - Nebákov - Dolní mlýn - Trosky - Hrubá skála - Turnov - Frýdštejn - Malá skála - Besedice - Kozákov - Tábor - Železnice - Jičín.
Pro návštěvníky je připraven naučně informační systém, sestávající se z
· velkoplošných panelů s mapou, vícejazyčným informačním textem a
pokyny pro návštěvníky - umisťované u východisek do oblasti
· maloplošných informačních textů u význačných a zajímavých bodů
oblasti (zakresleny na mapách velkoplošných tabulí) - nahrazuje naučné
stezky (ponechána dosud naučná stezka Plakánek)
· informačních textů u maloplošných chráněných území
· pokynů pro návštěvníky v hotelích, vlakových zastávkách apod.
· pokynů pro horolezce u nástupů k atraktivním věžím
· výstražné tabulky, omezující vstup kvůli nadměrné erozi, omezující
cykloturistiku s ohledem na nevhodnost cesty.

Seznam použité literatury:

Literatura - Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Česko-
slovensku
Marie Maršáková - Němejcová, Štefan Mihálik a spolupracovníci
nakladatelství ACADEMIA ; v Praze 1977

- Chráněná území v České republice
Ministerstvo životního prostředí v ČR
nakladatelství INFORMATORIUM ; v Praze 1991

Internet - www.cesky-raj.cz
- www.chkocr.cz