Neboli Svobodné město, se nachází uprostřed dánské Kodaně. Vzniklo v sedmdesátých letech z bývalých kasáren. Prvním impulsem byl požadavek skupiny kodaňských občanů na hřiště a park pro děti. Ve stejné době byl vydán časopis alternativní kultury zabývající se otázkou využití pozemku. Jeden z návrhů zněl využít kasárny jako domovy pro mladé lidi, co nemohli najít ubytování. To způsobilo masové stěhování ze všech vrstev společnosti. Policie zasáhla a donutila obyvatele vzniklé Christianie alespoň platit za vodu a elektřinu. Pak byla označena za „sociální experiment“.
Nyní je Christianie, označovaná také jako ‚město ve městě‘, obehnána plotem, při vstupu nás přivítá dřevěná brána, a jako by jsme vstoupili do jiného světa, vidíme různě pomalované barevné domy nejrozmanitějšího architektonického řešení, většinou ze dřeva. Neobvyklé zvuky a vůně, žádná auta, jen kola. Velcí psi a velké výkaly, zajímaví lidé. Tedy klasičtí Hippies, sem tam nějaká prostitutka. Všichni ve výborné náladě. Hned u vchodu vám vnucují zdarma cihlu hašiše na přivítanou, dýmky apod. Na nedaleké hlavní třídě je volně k prodeji marihuana a hašiš, ale legalizovány nejsou a za přechovávání lze v Dánsku dostat nemalou pokutu či několik dní vězení.
Christiánijci prosazují komunální život založený na svobodě, samosprávě a soběstačnosti, důraz kladou na ekologii a lásku. Jsou téměř anarchisté, ale žijí ve volnější demokracii- v podstatě chtějí maximum svobody a moci pro každého, kritizují vlády v různých zemích a proto nechtějí vstoupit do Evropské unie. Jsou podporováni známou Amnesty International a i sami se snaží podporovat utlačované a chudé na celém světě. Např. teď na Vánoce budou zase rozdávat štědrovečerní večeři asi 2000 lidí.
Největší autoritou v Christiánii je valná hromada, kam má přístup každý obyvatel. Pro přehlednost je město rozděleno do 15 částí, každá má své zástupce. Christiánie dosáhla úlevy na daních, obchodníci odevzdávají část výdělku státu a část komunitě. Hlavní pravidla města: Žádné tvrdé drogy, žádné násilí, žádné zbraně, žádné obchodování s byty či pozemky.
V Christiánii je mnoho zajímavých domů- dokonce i pětipatrové činžáky, hausbóty, domy postavené na kůlech, dále menší továrny, zajímavé zahrady, je tam i radiostanice, pošta, školka, nemocnice, tiskárna mimo jiné pro vlastní noviny, společné sprchy se saunou zdarma pro celé město, dům na sluneční energii, lis k recyklaci odpadů, sportovní kluby, v rámci kterých se odehrávají fotbalové turnaje.
Ani kultura není zanedbávána. Je zde kino, kabaret, hrané i loutkové divadlo, kavárny, restaurace, společenské kluby, např. spolek Tibet friends. Konají se zde velmi často koncerty: původně se hrál rap, punk, hip hop, nyní spíše rock a techno. V ´89 začal fenomén graffiti.
Christiánie se stále potýká s odporem. Brzy po založení jim vláda znovu přikázala město opustit, odpovědí byla Duhová armáda. Obyvatelé se snaží být soběstační, vznikly pracovní skupiny starající se o potravu, veřejné akce, zvyšování povědomí o Christianii- aby se za ní postavilo co nejvíc lidí. Dokonce i známé rockové skupiny vydávali alba na její podporu.
Na konci 70.let označilo Švédsko Christianii drogovým centrem severní Evropy. Odpovědí byla akce Miluj Švédsko, kdy se Christiánijci sjeli do velkých švédských měst a pořádali výstavy, kabarety, procesí.
Každý den tohoto města vypadá jak svátek. Od rána se tu lidé povalují a smějí se, popíjí či pokuřují. O Christiánii vznikl už i jeden pozitivní film a je vděčným cílem otrlejších turistů.
9. srpen 2008
2 856×
529 slov
