Dánsko

Dánsko, nejmenší skandinávská země, má pravděpodobně nejvyšší životní úroveň ze států Evropské unie. Jsou zde ale také nejvyšší daně a značný zahraniční dluh. Dvě třetiny dánského území se rozkládají na Jutském poloostrově, protaženém do délky 300 km na sever od hranice s Německem a zbytek připadá na 483 ostrovů, z nichž je 97 obydlených. Největšími ostrovy jsou Sjaelland a Fyn oddělené průlivem Velký Belt.

POVRCH
Rovinný povrch celého Dánska modeloval ledovec, který zde zanechal četné morénové uloženiny. Průměrná nadmořská výška Dánska je jen 30 m a nejvyšší kopce dosahují 130 m. n. m. Západní pobřeží Severního moře lemují písečné duny vysoké až 30 m.

PODNEBÍ, FLÓRA A FAUNA
Podnebí Dánska je v dosahu teplého Golfského proudu oceánské, mírné, vyrovnané a poměrně vlhké. V lesích, které tvoří již jen kolem 10 % plochy státu a jsou převážně druhotně vysazené, se střídají porosty buků a dubů s borovicemi. Mnoho stromů bylo vysázeno jako větrolamy na pobřeží Severního moře. Chudou zvířenu představují v lesích srnčí a divoká zvěř; v moři, v Limfjordu se vyskytují ústřice.

DĚJINY
Ve starověku bylo dánské území osídleno kmeny Kimbrů, Jutů, Anglů a Sasů a od 6.stol. Dány. První historické zmínky se týkají 9. stol., kdy bylo za krále Godfreda v letech 804 - 810 území poprvé sjednoceno. Dánové se museli často bránit výbojům Franků. Král Ferald (910 - 985) dobil Normandii a rozšířil v Dánsku křesťanství. Jeho syn Sweyn se vylodil v Anglii a založil tam říši, která vydržela další dvě generace.

Od počátku 11. stol. bylo Dánsko centrem velké říše, která zahrnovala většinu Anglie a Norska. Roku 1219 si dánská křížová výprava podmanila Estonsko a v rámci Kalmarské unie z roku 1397 připadlo pod dánskou korunu také Norsko
a Švédsko. V roce 1536 byla násilně provedena reformace církve. V období třicetileté války ztratilo Dánsko v Pobaltí své mocenské postavení, které se neúspěšně pokusil obnovit král Christian IV. V roce 1660 byl v zemi opět nastolen absolutismus, který byl koncem 18. stol reformován.
V prusko - rakousko - dánské válce ztratilo roku 1864 Dánsko území Šlesvicka a Holštýnska. V roce 1920 bylo severní Šlesvicko, na základě všelidového hlasování, vráceno Dánsku. I když mělo Dánsko neutrální status, bylo od roku 1940 okupováno německými vojsky. Po osvobození, se v roce 1949, Dánsko stává členem NATO a od roku 1973 se také počítá mezi členy Evropského hospodářského společenství později EU. K další vlně integrace do struktur Západní Evropy se však Dánsko staví odmítavě.

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ
Dánsko se stalo roku 1849 konstituční monarchií. Král formálně ustavuje ministerského předsedu a vládu, která se zodpovídá 179 člennému jednokomo- rovému parlamentu, nazývajícímu se Folketing. V parlamentu voleném na čtyři roky poměrným systémem mají své zástupce také Grónsko a Faerské ostrovy, které jsou podřízeny Dánsku ve sféře zahraniční politiky, obrany, financí a zákonodárství. Zákony, které jsou ve Folketingu schváleny, vždy potvrzuje vládnoucí monarcha.

OBYVATELSTVO
Dánové jsou stejnorodou společností a mají velmi blízko k ostatním Skandinávským národům. I přes svou uzavřenost mezi sebou trpí Německé, Turecké a Asijské menšiny. V dánských školách dostala angličtina tak velký prostor, že musela být přijata opatření na ochranu dánského jazyka. Rozmístění zdejších obyvatel je velmi nerovnoměrné a celých 85 % jich žije ve městech. Téměř 90 % obyvatel je luteránského, protestantského vyznání a zbytek tvoří křesťané, muslimové a ostatní.
V Dánsku se narodila celá řada významných osobností, mezi jinými např. H.Ch. Andersen nebo S. Kierkgaard.

HOPODÁŘSTVÍ
Dnešní Dánsko je patrně hospodářsky nejvyspělejším státem Evropské unie.
Zdejší zemědělství má k dispozici přes 60 % plochy země, kterou zabírá orná půda. V zemědělství je však, z důvodu vysoké efektivity, zaměstnáno pouze 5 % práceschopných obyvatel. Vysoce produktivní malé farmy a zemědělská družstva se soustřeďují na chov vepřů a skotu na mléko. Zejména pro jejich potřebu se pěstují pícniny a ječmen. Důležité je pěstování pšenice, cukrovky, brambor a řepky olejné. Asi polovina zemědělské výroby se vyváží, zejména do států Evropské unie. Zbytek zásobuje dánský potravinářský průmysl, který je největším zaměstnavatelem v zemi.

PRŮMYSL A OBCHOD
Nerostné zdroje Dánska jsou omezené. Hlavní bohatství představuje ropa a zemní plyn. Obojí je těženo ze šelfu Severního moře a produkce plně kryje domácí spotřebu. Dále se těží jen žula, cihlářské hlíny, křída a kaolín.
Většina elektřiny je vyráběna spalováním ropy a plynu a zbylé 4 % poskytují větrné elektrárny. Vyspělý strojírenský průmysl staví rybářské a chladírenské lodě, vyrábí lodní motory, zemědělské stroje, zařízení pro potravinářskou výrobu a nově i spojovací techniku a elektroniku. Nejvíce obchoduje Dánsko s Německem a Švédskem a na jeho příjmech se také výrazně, nejvíce ze všech skandinávských zemí, podílejí příjmy z turistického ruchu.

DOPRAVA A SPOJE
Dánsko má velmi hustou silniční síť. Nedávno bylo otevřeno nové silniční spojení přes průliv Őresund mezi Malmő a Kodaní a další spojení se plánují. Ve městech jsou mimo MHD nedůležitějším osobním dopravním prostředkem jízdní kola. Nákladní dopravu zajišťují zejména lodě mezi největšími přístavy. Na mnoha místech je v zálivech zavedena trajektová osobní doprava.V Dánsku je také poměrně rozvinutá vnitrostátní letecká doprava zahrnující 11 letišť pro osobní i nákladní leteckou dopravu.