Člověk má bezesporu velký vliv na utváření krajiny. Projevuje se to mnoha způsoby – nové komunikace, zvětšování měst, povrchové doly, turismus, mýcení deštných pralesů. A právě deštné pralesy jsou velkým problémem lidstva.
Podle brazilské vlády je až 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii ilegální. Ještě v roce 1970 bylo 99 procent amazonských deštných pralesů prakticky nedotčeno. Brazilská vláda odhaduje, že od té doby bylo v Amazonii vykáceno 553 086 čtverečních kilometrů pralesa, což je oblast o velikosti Francie a sedmkrát více než rozloha České republiky. K dnešnímu dni je vykáceno již 14 procent všech brazilských pralesů. Destrukce navíc dále pokračuje. Jen během posledních čtyř let byla vykácena oblast o velikosti Holandska, Belgie a Lucemburska dohromady (77 285 čtverečních kilometrů).
Podle Greenpeace existuje několik způsobů, jak zabránit destrukci původních deštných pralesů v Amazonii. Síť chráněných oblastí pralesa by měla být rozšířena. Těžba v takovýchto zvláštních oblastech by měla být povolována podle přísných ekologických a sociálních kritérií. Rezervace určené ke sbírání kaučuku a nedřevěných produktů by měly být zvětšeny. Zároveň by však mělo být provedeno náležité vymezení oblastí, v nichž žije původní indiánské obyvatelstvo.
Tropický deštný prales, který téměř celou oblast Amazonie pokrývá, je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů planety Země a zároveň největší na Zemi. V současnosti to však se světovými deštnými pralesy nevypadá vůbec nadějně. Vlivem těžby dřeva, pěstováním hovězího dobytka, báňským průmyslem, erozí půdy a stavěním nových komunikací se radikálně zmenšuje oblast deštných pralesů na světě.
6. červenec 2008
7 359×
237 slov
