El Niňo straší svět
Hrozba El Niňa obchází americký kontinent a Tichomoří. Mnozí na ně svádějí rostoucí počet živelných pohrom v posledních letech. Jiní v jeho projevech spatřují začátek klimatické změny naší planety.
Název El Niňo ( španělsky chlapeček) používali peruánští rybáři pro mořský proud přitékající k americkým břehům kolem Vánoc. Dnes se z tohoto chlapečka stal obávaný obr. Chceme-li pochopit El Niňo a rozsah jeho nebezpečí, musíme se vypravit do tropické části Tichého oceánu, do prostoru mezi západními břehy Střední a Jižní Ameriky a východními břehy Austrálie a Oceánie. V této oblasti El Niňo představuje významnou odchylku od normálních atmosférických a hydrosférických poměrů.
Již od 18. stol. je známo, že v tropech vanou nad rozsáhlými částmi oceánů velmi stálé a dosti silné (6-8 m/s) východní větry, nazývané pasáty. Tyto větry se z obou polokoulí stékají do brázdy nízkého tlaku vzduchu a vyvolávají v ní velkou oblačnost s četnými srážkami.
Kromě této své funkce pasáty uvádějí do pohybu také povrchové vrstvy vody v oceánech. V tropickém Tichém oceánu vzniká obrovský mořský proud, který má průměrnou rychlost jen několik dm/s, ale je veliký asi jako severoamerický kontinent a hluboký 200-300 m.
Přenáší obrovské množství vody od východu na západ. Spolu s vodou se přenáší i obrovské množství energie, kterou jí dodá Slunce. Tropické slunce ohřeje jeho vodu o 3-8 C. Za tohoto normálního stavu je na západním pobřeží Peru suché počasí, ve střední a západní části Tichého oceánu je naopak velmi deštivo.
Vodní proud má i další účinek. Hromadí vody u australských břehů a v Oceánii, kde zvýší hladinu o 10-20 cm. Vody jsou v této části oceánu v rovnovážném stavu, jen když vanou pasáty průměrnou rychlostí 6-8 m/s. Pokud se rychlost pasátů sníží, nastane jev zvaný El Niňo. Mořský proud se začne zpomalovat , až se zastaví a obrátí svůj směr. Tepelná energie přitom putuje sním k pobřeží Jižní Ameriky, nejčastěji Peru. El Niňo se proto projeví zvýšením teploty centrálního a východního Tichomoří, které má za následek změnu počasí v této oblasti. V západní rovníkové oblasti tichomoří u pobřeží Austrálie se výška hladiny snižuje, v jeho centrální a východní části výška vodní hladiny roste. Při jevu El Niňo je tedy ohnisko bouřek v centrální části oceánu.
Když se naopak rychlost pasátů zvýší, nastane opačný jev, označovaný jako La Niňa. Vody centrálního a východního tichomoří se výrazně ochladí. Ohnisko bouřkových lijáků se přesouvá do tropické Austrálie, Papuy- Nové Guineji a Indonésie.
Oba jevy se souhrnně nazývají Jižní oscilace. Vědci pro poměry v Tichomoří při jižní oscilaci používají bezrozměrný číselný index SOI. Vypočítávají ho ze sezónního měsíčního rozdílu tlaku mezi Tahiti a Darwinem. Záporné hodnoty ukazují na epizodu El Niňo, kladné hodnoty na epizodu La Niňa. Poslední výrazná epizoda El Niňo proběhla v letech 1997-8. Je považován za 2. největší epizodu ve 20.stol. Je jí kladena za vinu smrt více než 24000 lidí a zranění 533000 lidí. Zavinila, že 6 miliónů lidí přišlo o domov, negativně ovlivnila 111 mil. lidí a přímé finanční ztráty byly vyčísleny na 56 miliard amerických dolarů. Např. v Peru se víc jak desetinásobné zvýšení srážek zapříčinilo rozsáhlé záplavy.
Podíváme-li se na graf SOI, zjistíme,že Jižní oscilace nejsou častější nebo intenzivnější, ale s rozvojem infrastruktur rostou škody způsobené na majetku.
16. srpen 2008
5 824×
543 slov
