Podhájská
Podhájská patří k nejstarším obcím na Slovensku. První písemná zmínka o osadě Belek pochází z roku 1075.
Obec leží na jižních výběžcích Pohronské pahorkatiny v nadmořské výšce 170m. Skládá se ze dvou částí Belek a Svätuša., které se sloučily po územní reorganizaci roku 1960.
Termální koupaliště Podhájská
Termální koupaliště má horkou, silně mineralizovanou léčivou vodu, pulzující pod obcí Podhájská. Rozprostírá se na ploše 14 ha. Od roku 1973, kdy byl navrtán v hloubce 1900m geotermální pramen, vyrostl komplex s celoročním provozem.
Termální voda má na ústí vrtu 83°C a vydatnost 50 l/s. Svojí tepelnou kapacitou např. převyšuje tepelnou kapacitu všech pramenů v Karlových Varech. V sedacích bazénech je tato silně mineralizovaná s obsahem 6,69 kationtů a 11,024 aniontů v 1 litru podobná mořské vodě. Objevuje se dokonce analogie s vodou Mrtvého moře.
Léčivé účinky vody z Podhájské se projevují u lidí s problémy pohybového ústrojí a také u lidí s problémy dýchacích cest a kožních ekzémů, které dnes postihují téměř třetinu obyvatelstva.
Exkurze – Slovensko
Exkurze - Slovensko byla zahájena 10.10. 2002 v Ústí nad Labem u studentských kolejí Klíše. Cesta vedla přes České středohoří, kde jsme mohli pozorovat odlišný charakter dvou geomorfologických podcelků Verneřického a Milešovkého středohoří. První z nich je spíše zvlněná plocha na lávových příkrovech. Na svazích se projevuje eroze. Sesuv půdy jme mohli pozorovat nad Vaňovem – Čertovku. V Milešovském podcelku jsme viděli geomorfologické tvary jako jsou vulkanické kužele a kupy.
Po dálnici D- 8 jsme dorazili do Prahy, zde jsme stále mohli vidět následky po letošních povodních. Dále jsme pokračovali po dálnici D- 8 do Brna. Viděli jsme Pálavské vrchy a s obtížemi byla vidět i vodní nádrž Nové Mlýny.
Kolem šesté hodiny večer jsme dorazili do Bratislavy, kde jsme měli necelé dvě hodiny na prohlídku hlavního města Slovenska. Později večer jsme dorazili do Podhájské.
Druhý den ( 11.10. 2002) jsme navštívili dvě slovenské obce – Mlyňany a Topoľčianky. Cestou jsme mohli sledovat sídelní strukturu obcí. Slovenské domy mají obdélníkovou zástavbu s vchodem vždy do dvora. Typické jsou dlouhé obce, táhnoucí se podél komunikce. Cestou jsme se zastavili u Žitavského luhu, který má výměru 70 ha. Viděli jsme mokřady. Toto místo je významnou ornitologickou oblastí. V Mlyňanech jsme navštívili arboretum, které patří mezi nejvýznamnější světové parky. Je to nejvýznamnější sbírka cizokrajných dřevin na Slovensku, která se rozprostírá na 67 ha. Viděli jsme stále zelený park, prohlídli jsme si americké a východoasijské části s vzácnými dřevinami, doprovázené zahradní architekturou a okrasnými dřevinami. Třetí zastávkou byla obec Topoľčianky. Zde jsme navštívili Národní hřebčín. Zde jsme absolvovali velmi zajímavou prohlídku hřebčína a muzea s odborným výkladem. Myslím, že každého nadchla prohlídka stájí, kde jme si mohli prohlédnout tři krásná koňská plemena: huculy, lipicány a araby. Po návštěvě Topoľčianek jsme se vrátili zpět do Podhájské, kde jsme si vychutnali horkou koupel v tamějším termálním koupališti.
Třetí den ( 12.10. 2002) jsme se jeli do hlavního města Maďarska – Budapešti. Bohužel, kvůli nepřízni počasí a nedostatku času jsme si Budapešť nestačili dobře prohlédnout. Na zpáteční cestě jsme zastavili v pohraničním městě Ostřihomi.
V neděli 13. 10. 2002 se konal návrat zpět do České republiky do Ústí nad Labem. Navštívili jsme vodní dílo Gabčíkovo.
4. září 2007
4 492×
525 slov
