Finsko je rozlohou šestá největší Evropská země, která se vždy
musela vyrovnávat se svojí nevýhodnou geografickou polohou na
periferii Evropy a drsnými klimatickými podmínkami. Největší
a nevýraznou hranici má s Ruskem. Západní pobřeží omývá Botnický
záliv, na jihu leží Finský záliv. K Finsku patří souostrový
Ahvenanmaa. Geograficky Finsko tvoří rozsáhlý štít starých
žulových hornin, opracovaných kontinentálním ledovcem. Převážnou
většinu území zaujímá plochýa mírně zvlněný terén nížin a plo-
šin. Největší jezero Saimaa má plochu 4400 km čtverečních
Největší řeky jsou Kemi a Oulu, tekoucí z plošin na východě
do severního výběšku Botnického zálivu. Finsko je od Atlantiku
odděleno hradbou Skandinávského pohoří. Asi 1/5 území, leží
za polárním kruhem. Finsko je nejvíce zalesněnou zemí Evropy.
Lesy zaujímají více než 2/3 plochy země.
Velkou část severní části země zaujímá bažinatá tundra, místy
porostlá zakrslými stromy. Lesy jsou domovem losů, lišek, rysů
medvědů i vlků. Na severu zejména sobi. Řeky a jezera jsou
bohaté na lososi a pstruhy. Příchod finských kmenů z východu
se datuje z 2.století. Jejich jazyk je podobný Estonštině
a má společný základ s Madarštinou.
Finsko zůstalo nedotčeno až do 12.století, když švédský král
Erik IX. si podmanil jihozápadní Finsko a obrátil pohanské
obyvatelstvo na křestanskou víru. Od roku 1284 byla země
součástí Švédska, jako vévodství. Švédština se stala úředním
jazykem šlechty.
Hlavní průmyslovým odvětvím je zpracování těžba dřeva. Tvoří
asi 1/3 finského vývozu. V dřevařském průmyslu je zaměstnáno
8% pracujících. Ve Finsku se těží chrom, zinek, nikl, kobalt,
titan, vanad, stříbro, fosfáty a pyrity. Těžba železné rudy
byla ukončena.
27. září 2007
3 994×
233 slov
