Francie

Obsah

I. fyzicko-geografická charakteristika
a) poloha ( sousední státy)
b) povrch ( nížiny, pohoří, nejvyšší hora)
c) podnebí ( podnebné pásy, průměrná teplota, srážky)
d) vodstvo ( úmoří, povodí, hlavní řeky, jezera)
e) biosféra ( vegetační pásy, zástupci půdy – typy, druhy)
f) ekologie

II. socio-ekonomická charakteristika
a) obyvatelstvo ( počet, rasy, náboženství, průměrná hustota, nejméně a nejvíce zalidněné oblasti, přirozený přírůstek, hlavní město, největší sídla, členění státu – federace, politické zřízení)
b) hospodářství ( nerostné suroviny, oblasti těžby, průmysl – hlavní odvětví – důvody, průmyslové oblasti – hlavní odvětví, průmyslová města)
c) zemědělství ( rostlinná výroba – proč, živočišná výroba – zvířata
d) doprava ( druhy, které převažují)

III. cestovní ruch
a) hlavní oblasti turistiky
b) zajímavosti ( fotky, obrázky)

Francie patří svou rozlohou k nezanedbatelným státům Evropy. Její povrch zaujímá 543 998 km2, čímž se řadí na 2. místo v Evropě. Sousedí na severovýchodě s Belgií a Lucemburskem. Na východě má za souseda Německo a Švýcarsko. Na jihovýchodě sousedí s Itálií. Na jihozápadě se Španělskem. Na severozápadě přes kanál La Manche o šíři asi 42 km také nepřímo sousedí a Velkou Británií.
Největší a jedinou velkou nížinou je francouzská nížina, která se rozprostírá od severu k jihu v západní části státu.
Na území státu najdeme pohoří od středních poloh až k velehorám. Ke střednímu pohoří můžeme přiřadit Francouzské středohoří, Provensálské Alpy, na jižní hranici se Španělskem Pyreneje. Přechodem k velehorám lze označit pohoří Jura. K velehorám zasahujícím částečně jihovýchodní hranici Francie patří světoznámé Alpy. To, že se skutečně jedná o pásmo velehor dokládá skutečnost, že se zde nachází nejvyšší hora Evropy Mont Blanc, jejíž vrchol je 4 810 m nad mořem.
Francii lze zařadit do dvou podnebných pásů – subtropického a mírného. Severozápadní Francie má přímořské klima, která je ovlivněno teplým Severoatlantickým proudem. Východní Francie má chladnější zimy a teplejší léta, která jsou zpravidla chudá na srážky. Jih země se těší horkým létům beze srážek, zimy jsou mírné a často deštivé. V Brestu byla naměřena průměrná lednová teplota + 7 °C, ve Štrasburgu + 2°C a v Marseille + 6°C. V blízkosti západního pobřeží se roční naměřená hodnota spadlých srážek pohybuje nad 80 cm. Ve východní části země může být nižší než 60 cm.
Klima v horách je chladnější a vlhčí, úhrn srážek přesahuje 100 cm. V zimě většina těchto srážek padá ve formě sněhových vloček.
Francie patří do úmoří La Manche a Středozemního moře. Tyto vody patří k Atlantickému oceánu. Francii odvodňují řeky Seina a Loira, Garonna, Rhona a Saona. Jezera se ve Francii příliš nevyskytují. Jsou pouze na hranicích se Švýcarskem. Největší a nejznámější je Ženevské jezero.
Francie je stát s s rozmanitou biosférou. Najdeme zde zástupce smíšených lesů mírných pásů, vždy zelené tvrdolisté lesy středomořského typu , horské a velehorské vegetační pásy. Na tvorbu půdy a povrchu země mělo vliv prvohorní zvrásnění částí kůry (Francouzská nížina), třetihorní zvrásnění části kůry (Alpy, Pyreneje).
Pohoří Jura a Pyreneje jsou mladá, byla vytvořena před 70 miliony let.

Ve Francii je několik horských celků staršího data. Na severu a
východě země Armorica, Vogézy a Ardény.
K největšímu nárustu ekologických problémů dochází po II. Světové válce, při obnově průmyslu a hospodářství. V této době byla obnova průmyslu velmi živelná. Neplatila téměř žádná omezení a zákony, které by regulovaly tuto problematiku. Na počátku 60 a 70 let se Francie potýká se značnými problémy, které vyplývají z chemické výroby. V této době zde byl také značný počet elektráren, které spalovali nekvalitní fosilní palivo. Dochází zde také k rozmachu automobilismu a autodopravy jako takové. Dopravní prostředky z této doby byly technicky na menší úrovni. Docházelo k nekvalitnímu spalování pohonných hmot s vysokým obsahem oxidu uhelnatého. Rovněž tak ke špatné ekologické situaci přispívala železniční doprava, kde v této době jezdilo 70% parních lokomotiv. Francie v této době zažívá nejedno smogové omezení pro občany. Ve Francii si tento problém uvědomili velmi brzy a začali pracovat na pravidlech, která v důsledku vedla k velmi razantnímu omezení škodlivin ve vzduchu.
Hlavně po vstupu země do Evropské unie se Francie musela podrobit velmi přísným limitům ohrožujícím ekologii a navíc se musela sama podílet na tvorbě zákonů Evropského parlamentu, které omezují ekologicky nebezpečnou výrobu ve státech EU.
Z tohoto důvodu Francie přechází již v polovině 60 let a v začátku 70 let na elektrifikaci železničních tratí. Velmi brzy začínají ve Francii pokusy s jadernými reaktory a Francie jako první v Evropě přichází s velmi intenzivním rozvojem jaderné energetiky. Také v této době zintenzivňuje Francie ochranu přírody, s vědomím, že jedině ekologicky vyspělý stát může těžit z cestovního ruchu

II.

Francie je demokratickou republikou. Podle posledních údajů má 57 800 000 obyvatel. Hlavním městem je Paříž.
Vzhledem k pestré historii a koloniální politice je na území Francie zastoupeno více ras. Většinu zaujímají samozřejmě Francouzi a to 90%, sem řadíme i Bretonce, Korsičany. Pak jsou zde dělníci z Afriky, konkrétně z Alžíru a také Arabové.
Náboženství ve Francii zastupuje hlavně křesťanská – tedy katolická víra, pak částečně muslimové. Průměrná hustota obyvatelstva je 104 obyvatel na km2. Nejhustší osídlení je v Pařížské pánvi, podél Sieny a Rhony a na severu země. Tady je osídlení až 250 obyvatel na km2.
K největším sídlům země patří Paříž, administrativní, finanční, průmyslové a kulturní centrum Francouzské republiky s 9 319 000 obyvatel. Pak Lyon s 1,3 mil. obyvatel, který byl založen Římany na soutoku Rýna a Saony. Lyon je znám svou výrobou hedvábí. Také je důležitým dopravním uzlem. Nesmíme zapomenout na Marseille s 1,2 mil. obyvatel. Založen Řeky v roce 600 př.n.l. Později ho ovládli Římané. Plní úlohu důležitého námořního přístavu a spojnici mezi severem Afriky a Evropou. Dalším velkým průmyslovým gigantem severu země je Lille s téměř 1 mil. obyvatel.
Přirozený přírustek obyvatelstva je označován hodnotou 5 až 10 nově narozených dětí na 1 000 obyvatel.
Francie je významný průmyslový stát s úřední měnou 1 frank, který má 100 centimů. ( l fr. Frank asi 5,50 Kč). V zemích G 7 to znamená sedmi nejvyspělejších zemí světa zaujímá Francie 4 místo po USA, Japonsku a Německu. V Evropě je tedy po Německu na 2. místě.
Těžký průmysl zahrnuje zpracování ropy a výrobu železa, oceli, hliníku, cementu, papíru, chemikálií a strojírenství. Značnou prestiž zde má výroba automobilů Peugeot, Citroen, Renault, Matra. Celkovým objemem výroby je Francie na 4. místě světa. Mnoho nových průmyslových odvětví se začalo rozvíjet kolem přístavního města Marseille. Pneumatiky se vyrábějí v Clermont Ferrand ve střední části země – světoznámá značka Michellin. V Lyonu a severovýchodní části země se nachází množství textilek. Známý je také zbrojní a elektrotechnický koncern Thomson.
Hrubý domácí produkt země je 1 381 392 milionů US dolarů.
Import do země – zejména stroje, ropa, železo a ocel, barevné kovy, automobily, textilní zboží. Export – stroje, dopravní prostředky, železo a ocel, textilní zboží, pšenice, ropné produkty, chemikálie, barevné kovy, ovoce a víno, jaderné technologie pro atomové elektrárny.
Nerostné suroviny: bauxit se začal těžit ve městě Les Baux, jež přineslo surovině jméno. ( složka pro výrobu hliníku)
V blízkosti Pyrenejí se těží nafta a nacházejí se zde malé naleziště zemního plynu. Dále se v zemi těží železná ruda ( na hranicích s Lucemburskem), uran ( Nantes, Limoges), draselné soli ( hranice s Německem a Švýcarskem), wolfram (Pyreneje).
Energetika: 75% atomové elektrárny a v Alpách obrovské množství malých vodních elektráren. V pařížské pánvi jsou 4 tepelné elektrárny.
Francie je největší zemědělský stát v EU. Zemědělské výrobky zaujímají ve Francii 16 % celkového vývozu. Na severu se pěstuje velké množství pšenice, brambory, ječmen a cukrovka. Na mnoha místech vzkvétají světoznámé vinice jako např. Languedoc, Bordeaux, Champagne. Různá klimatická pásma umožňují pěstování různých druhů ovoce. V různých oblastech země se vyrábí známé sýry – Camambert, Rokfór. Z celkového osídlení pracuje 5 % obyvatelstva v zemědělství. K zemědělským účelům pro potřebu rostlinné výroby se využívá 32 % půdy. Pastevci, pasoucí skot pro maso a mléko, využívají 25 % půdy jako pastviny, 27 % rozlohy pokrývají lesy. Dalším velmi důležitým odvětvím pro výživu národa je rybolov, který se díky poloze státu těší značné oblibě. Loví kraby, sledě, makrely, tresky, humry, langusty, chobotničky, a jiné plody moře.
Dopravní systém země je na velmi vysoké úrovni. Hlavním centrem dopravy je Paříž, odkud se dopravní systémy silnic a železnic rozbíhají do všech směrů země. Paříž je také říčním přístavem na řece Seině a domovem 3 letišť. Nejznámější a druhé největší v Evropě je Orly. Pýchou Francie jsou železnice. Celková délka železnic činí 32 727 km. Z tohoto počtu je 12 986 km plně elektrifikováno. Po zbytku jezdí dieselové lokomotivy. Francie má síť nejrychlejších vlaků v Evropě. Tyto vlaky nesou označení TGV – train de grand vitesse. Pravidelně jezdí od 22. ledna 1984 na lince Paříž – Lausanne.
Tyto soupravy vyžadují výstavbu speciálních vysokorychlostních tratí a snesou běžně rychlosti 300 km v hodině, při maximálním pohodlí a bezpečnosti pro cestující.
Ve Francii se nachází 1 504 900 km silnic, které jsou při velkém množství vozidel a při rozvoji automobilní dopravy značně vytížené. Proto je v současné době vyvíjen tlak na ostatní druhy doprav, aby došlo k úlevě přepravy po silnicích. Nezanedbatelným dopravním spojením je hustá síť splavných řek. Tyto vnitrozemské vodní cesty o délce 8 500 km jsou důležité pro převoz těžkých a rozměrných nákladů.
Pokud hovoříme o dopravě nemůžeme zapomenout na Air France – národní leteckou společnost. Slouží pro mezinárodní letecké spojení. Vnitrostátní linky obsluhuje Air Inter. Francouzská NEJ v dopravě: TGV nejrychlejší evropský vlak, který již v roce 1981 dosáhl při zkouškách rychlosti 380 km za hodinu. Nadzvukové dopravní letadlo Concorde dosahující nadzvukové rychlosti 2 400 km za hodinu. Odstartovalo poprvé 2. března 1969 a omezeně létá dodnes. Má rozpětí 25,4 m, délku 62 m, hmotnost za letu 180 tun, pojme 144 cestujících, pohon 4 proudové motory Rolls –Royce každý s tahem 16 tun. Přesto toto letadlo nepřineslo očekávaný efekt a tak pomalu ustupuje ze scény a Francie se proto rozhodla společně s ostatními vyspělými státy Evropy vytvořit letadlo ekonomičtější a efektnější a vznikl projekt Air Bus. Tato letadla již také pronikají do našich aerolinií.

III.

Lidé využívají volný čas k cestování. Rekreují se, sportují, provozují turistiku a poznávají zajímavé krajiny. Největší cestovní ruch nastává v době prázdnin a dovolených. Francie zaznamenává boom v cestovním ruchu napříč celou republikou, zejména však na pobřeží v hornatých oblastech a v hlavním městě. Příjmy z cestovního ruchu jsou velmi potřebné pro celkovou hospodářskou situaci země. V současné době zaujímá Francie 3. místo v Evropě ( po Španělsku a Itálii) s příjmem 11,5 miliard US dolarů.

Hlavními oblastmi pro návštěvu země je pobřeží Atlantiku a Středozemního moře nebo turistická centra v Alpách a Pyrenejích. K místům s největší návštěvností patří francouzská riviéra – středisko cestovního ruchu a filmových festivalů (Cannes, Saint Tropez). Stálým lákadlem pro turisty je hlavní město Paříž se svým bohatým kulturním a uměleckým dědictvím, které reprezentují takové památky, jako je obrazárna a galerie Loure, zámek ve Versaille – bývalé sídlo králů. Technickým skvostem a symbolem města a celé země je Eiffelova věž.
Dále jsou velmi populární zájezdy na venkov do oblastí známých vinic a také k památkám, které mají vztah k oběma světovým válkám – například okruh kolem Arden nebo výlet do Normandie.
Zajímavostí ze země Galského kohouta je velmi mnoho. Proto se zmíním i o jedné z dávné historie. Francie drží primát v nejdelším válečném konfliktu, který vedla od roku 1337 do roku 1453 s Anglií. Tato válka nese označení jako „stoletá „. Rozhodující a nejznámější bitvou této války byla bitva u Kresčaku.
Další známou a zajímavou epochou francouzských dějin je období kolem roku 1789 spojené s pádem Bastily označované jako Francouzská revoluce ( 14.7. 1789 až rok 1794) a následná éra Napoleona. Z novodobých zajímavostí bych chtěl uvést hlavně technické výrobky, které vešly do dějin země. Začnu symbolem Paříže – Eiffelovou věží. Tato věž se začala stavět po dlouhých sporech o projekt v roce 1887. Měla symbolizovat stát při výstavě u příležitosti 100 výročí pádu Bastily. Věž byla zpřístupněna 6. 5. 1889. Stavba trvala 26 měsíců a stála 8 mil. starých franků ( 142 mil nových franků). Věž má tři patra a měří celkem 318,63 metrů. Její hmotnost je propočítána na 10 100 tun. Je složena z 18 000 dílů. Základy věže vedou do hlouby 7 metrů, kde jsou zabetonovány nohy věže. Další kuriozitou je i to, že se každých 7 let obnovuje nátěr věže, který trvá 40 000 pracovních hodin a spotřebuje se při něm 60 tun barvy. Při dobrém počasí je z věže vidět Paříž a okolí až na vzdálenost 67 km.
Dále patří francouzům prvenství ve výrobě magnetických čipových karet, která nás dnes provázení na každém kroku. Francie se také pyšní v Evropě nejrychlejším vlakem TGV. K dalším zajímavostem patří první dopravní letadlo pohybující se rychlostí až 2 400 km za hodinu. Úspěchem Francie je i oblast dobývání kosmu s vlastní nosnou raketou Arianne. Dalšími světoznámými oblastmi v zemi je francouzská kuchyně, móda a kosmetika.
Poslední kuriozitou v zemi, o které se zmíním, jsou tzv. přílivové elektrárny. Nejznámější je postavena v ústí řeky Rance. Využívá pohybu vodní hladiny ve svislém směru. Turbíny namontované v přehradní hrázi využívají slapových proudů přílivu a odlivu, ale výstupní výkon je malý.
Francie je země mnoha pozoruhodností, proto jsem si ji vybral k tomu, abych o ní napsal tuto práci. Jednou bych se tam rád podíval.

Přílohy: obrázek č. 1 – obrázek ing. Gustava Eiffela s věží
2 - dobový snímek z otevření věže
3 – detailní pohled na konstrukci věže a dobový tisk o věži
4 – pohled na vlak TGV
5 – pohled na letadlo Concorde
6 – pohled na přílivovou elektrárnu v ústí řeky Rance

Prameny:

Přátelství bez hranic – Francie příloha časopisu ABC
Soubor Svět poznání
Atlas světa
Učebnice zeměpisu pro 7. třídu
Materiály cestovní kanceláře