Frýdek-Místek

SLEZKO,
Podbeskydská pahorkatina. Ostravská pánev 308 m n. m.

JMÉNO A STATUT:
1339 město Frýdek, 1368 in Fridek, 1450 castrum Fridek, 1583 k faře frydeczke, 1641 na Frýdku, 1688 in civitate Frideca, 1708 Fridek, neopevněné městečko, 1721-28 město, 1808 Friedeck, 1854 FRIEDEK, 1863-1927 statutární město, 1868 FRYDEK, 1880 FRÍDEK, 1890 FRÝDEK, 1935 město, 1939 FRIEDECK, 1943 připojení města Místek a okolních obcí, 1945 obec, 1950 osada obce Místek, 1955 osada obce FRÝDEK-MlsTEK, 1960 městský národní výbor (Frýdek-Místek), 1979 FRÝDEK-MÍSTEK 1- FRÝDEK, 1993 pověřený městský úřad (Frýdek-Místek).

ÚZEMNĚSPRÁVNÍ PŘÍSLUŠNOST:
1339 p. Frýdek (manský obvod Těšínského knížectví), 1721-28 Těšínské knížectví, Status reunitus Frýdek, město Frýdek; též sídlo p. Frýdek, 1848 Těšínský kraj, status minor Frýdek, 1850 o. Frýdek, 1868 p. o. Těšín/Cieszyn (PL), 1880 s. o.. p. o. Frýdek, 1948 s. o. Frýdek. p. o. Místek, 1949 o. Místek, 1960 o. Frýdek-Místek.

POČET OBYVATEL:
1845: Frýdek: 3 993 obyv., Panské Nové Dvory: 206 obyv., Lískovec: 646 obyv.
1921: 10071 obyv. (7 132 C, 1 992 N.101 P, 203 Z. 539 ciz.)
1930: Frýdek: 11 889 obyv. (8 975 C. 2284 N. 153 P. 123 Z, 348 ciz.) Frýdek: 10 713 obyv., Nové Dvory:176 ob).
Panské Nové Dvory: 317 obyv. (305 C, 12 ciz.)
Lískovec: 980 obyv. (1 793 C. 126 N. 23 P. 37 ciz.)
Lipina:290 obyv.
I991: Frýdek: 33 918 obyv. (z toho Nové Dvory: 206 ob.); Lískovec: I 221 obyv., Staré Město: I 162 obyv.;frýdecká část aglomerace: 36 301 obyv.

PRIVILEGIA:
1423 Tešínský kníže Bolek 1. udělil Frýdku odúmrt.soudní právo (město se řídilo magdeburským právem). mílové právo a některé další svobody. 1463 Jiří z Poděbrad udělil městu 2 výroční trhy. 1519 Král Ludvík Jagellonský udělil městu mýto. 1550 Těšínský kníže Václav III. Adam potvrdil městu privilegia a dal mu místo k založení rybníka. 1565 Těšínský kníže Václav III. Adam potvrdil městu várečné právo. 1611 Král Matyáš Habsburský potvrdil městu shořelá privilegia. Zejména 4 výroční trhy. 1633 Ferdinand II. za věrnost Frýdeckých při Mansfeldově vpádu rozšířil městu právo mýta. 1641 Jiří z Oppersdorfu se s městem dohodl o vaření piva, kontribucích a ubytování vojska. 1657 Ferdinand III. na žádost Františka Eusebia z Oppersdorfu přidal výroční trh. 17. století Doložen znak (MZ). 19. století Slezská orlice v městském znaku nahrazena orlicí těšínskou (zlatou v modrém poli) (MZ). 1965 Spojená města Frýdek a Místek se dohodla na užívání společného znaku, složeného ze znamení obou měst. Po roce 1989 znak zbaven komunistických symbolů a heraldicky opraven do čtvrcené podoby.

KATASTROFY:
Požáry: 1607. 1624. 1626 (vpád Mansfeldova vojska). 1688 (město se zámkem a kostelem. předměstí). 1702 (část města s radnicí a farou). 1945; mor: 1607 (550 obětí), 1623-24 (1000 obětí), 1645.

FEUDÁLNÍ SÍDLA:
Hrad Frýdek vybudoval zřejmě těšínský kníže Kazimír I. (1315-58i někdy po roce 1327. Hrad byl střediskem manského obvodu těšínských knížat, tvořeného 13 vesnicemi. Knížata těšínská Václav I.. Vladislav I.. Přemek II. a Bolek lI. zastavila roku 1434 město Frýdek a vsi Bruzovice, Staré Město. Bašku, Lhoty a městečko Místek na 4 roky Arnoštovi z Tvorkova; 1442-47 zástavně Mikuláš Maršálek z Dubovice. V letech 1458-68 opět příslušenství těšínské komory: V 15. a 16. století bylo město a panství často zastavováno: 1466 Jan Bělík z Kornic. 1471 Jan Buřej z Klvova (vrátil zástavu před 1480). 1480 Hanuš Labuť z Křin, pak syn Vladek, který zástavu vrátil; před 1488 Jan Trnka z Ratibořan: 1492-1545 opět v přímé správě těšínského knížete; 1545-48 zástavně Jan z Pernštejna. od 1548 synové Jarola, Vratislava Vojtěch z Pernštejna: od 1554 Jiří Čelo z Čechovic. od 1555 Burian Barský z Barště (ještě 1568) 1568 Jan Piklar z Grodziska. Těšínský kníže Václav lIl. Adam prodal roku 1573 město Frýdek a 15 vsí bratrům Matyáši a Jiřímu Z Logova: Jiří z Logova zástavu roku 1581 prodal olomouckému biskupství (do 1584). O příslušnost Frýdecka byl potom spor. až roku 1594 bylo panství se souhlasem olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského vtěleno opět do Slezska. Od roku 1584 Bruntálští z Vrbna (1584-1604 Bartoloměj, 1604-06 vdova Anna, roz. Viškotová z Vadník. od 1606 bratři Václav st. a Jan ml. 1620-31 vdova Alžběta Sedlnická z Choltic), od 1631 Alžběta se 2. manželem Karlem Zdeňkem Žampachem z Potštejna, pak věřitelé (zadlužené panství): od 1636 Oppersdorfové, ( 1636-51 Jiří, 1651-91 František Eusebius, 1691-99 vdova Anna Zuzana Beesová, 1699-1797 Pražmové z Bílkova (1699-1708 dcera Marie Luisa z Oppersdorfu, ovdovělá Pražmová, 1708-31 její syn František Vilém, 1731-97 Jan Nepomuk), 1797-1918 těšínská komora (Habsburkové). od 1918 vnucená státní správa. roku 1923 převzalo majetek arcivévody Fridricha ministerstvo zemědělství.
Město Frýdek drželo na počátku 17. století vsi Raškovic, Malenovice, Morávku a Novou Ves, ale roku 1641 je pustilo vrchnosti.
Hrad - jádro hradu pochází snad ze 2. čtvrtiny 14. století. Od města byl hrad oddělen příkopem, archeologicky zjištěným před jeho hlavním průčelím. Koncem 15. nebo počátkem 16. století byla zvýšena původní věžová budova a po bocích k ní byla přistavěna krátká křídla, která byla v polovině 16. století prodloužena k západu, čtvrté křídlo uzavřelo nádvoří. které později ze tří stran obklopila otevřená arkádová chodba, tím se stavba změnila na zámek. rezidenci Bruntálských z Vrbna. Vyhořel v letech 1592 a 1607. Počátkem 17. století se stavělo v předzámčí (tzv. přední zámek), kde práce vrcholily po roce 1636 za Oppersdorfů. Jiří z Oppersdorfu také roku 1644 vybudoval zámeckou kapli Panny Marie. Ještě před požárem zámku roku 1668 byl na substrukci středověké válcové věže vybudován gloriet a ke kapli přistavěna sakristie. Po požáru pokračovaly vnitřní úpravy až do 80. let 17. století, na něž navázaly pozdější úpravy po požáru v roce 1688 i později. Po roce 1797 přestal být zámek obýván a sloužil jen pro administrativu panství: pak byly prováděny některé menší zásahy, zejména v 70. a 90. letech 19. století. Nevelký přírodně krajinářský park při zámku byl založen v polovině19. století.

MĚSTSKÉ OPEVNĚNÍ:
Městské hradby navazovaly na hradní opevnění. Dnes dochován jen nepatrný zbytek zdi z lomového kamene severovýchodně od kostela. Obě brány zanikly.

RADNICE A VEŘEJNÉ BUDOVY:
Rychta bývala v tzv. Wolfově domě na Zámeckém náměstí, z roku 1660, postaveném frýdeckým radním a hejtmanem panství Samuelem Wolfem. Stará radnice na náměstí byla zbořena v letech 1937-38. Radnice pak byla umístěna v budově frýdecké spořitelny. Bývalé německé gymnázium z roku 1903 na hlavní městské třídě T. G. Masaryka. V jejím sousedství stojí bývalá německá škola z let 1888-89. Okresní nemocnice (Bruzovská ulice), budovaná od roku 1910, nové pavilony z roku 1935 a po roce 1945.

KOSTELY:
Fara doložena roku 1447. Jan z Pernštejna (1545-48) zde šířil luterství, fara byla roku 1564 luterská. Protireformaci zahájil Jiří z Logova (/573-81). Patronát kostela (i dalších na frýdeckém panství) získal roku 1617 vratislavský biskup (1669 vráceno vrchnosti). Arcipryšský kostel sv. Jana Křtitele.
Kostel sv. Jana Křtitele - jádro kostela snad pochází ze 2. poloviny 14. století (dispozice presbytáře a lodi). věž byla přistavěna v pozdním 15. nebo v 16. století. patrně roku 1604 byla zvýšena a upravena - asi současně se zvýšením obvodových zdí presbytáře a lodi a jejich zaklenutím, vestavbou kruchty a přístavbou kaple (dnes sv. Jana Nepomuckého). Boční kaple Údajně existovaly již roku 1524. Roku 1688 kostel vyhořel, roku 1690 byl údajně opraven. V 18. století byl přistavěn depozitář s oratoří v patře a další oratoř nad jižní kaplí. Roku 1876 byl podle projektu E. Schmidta kostel novogoticky upraven a věž byla zvýšena o zvonové patro z režných cihel. Hřbitovní kostel sv. Jošta na někdejším hřbitově (zrušen 1894, dnes Smetanovy sady) na horním předměstí - starší dřevěný kostel připomínán ve frýdeckých městských knihách roku 1543. Nynější stavba pozdně renesančního charakteru [údajně z roku 1612, postavená nákladem Jana Bruntálského z Vrbna. V I. polovině 18. století byla přistavěna sakristie a roku 1791 vyzdvižena či rekonstruována dřevěná věžice nad hřebenem střechy.
[Městský špitál] - doložen roku 1523.
Špitální kaple Bolestné Panny Marie v Dolní ulici - původně součást špitálu, který založil roku 1717 lichtenštejnský hejtman v Zábřehu Adam Karel Hertzschleger s manželkou Pavlínou Annou. K její západní zdi přiléhá budova, která vznikla přestavbou nebo na místě špitálu.
Poutní kostel Panny Marie s dvojvěžovým průčelím - postaven na Vápence nákladem frýdecké vrchnosti v letech 1740-52 (svěcen 1759) podle projektu dosud neznámého autora (J. I. Cyrani z Boleshausu, J. Toepper, B. Wittwer). Kostel obklopují výklenkové kaple křížové cesty z let 1876-77 podle projektu K. Schadena, mezí nimi stojí novorenesanční rotunda-kaple Srdce Páně. zvaná římská, z let 1880-82 podle projektu G. Raimana. Kostel Německé evangelické církve v Husově ulici - režná cihlová novogotická stavba z roku 1910; po roce 1945 využíván Českobratrskou církví evangelickou a Slezskou evangelickou církvi augsburského vyznání. Polský evangelický sbor existoval před rokem 1918.
Po I. světové válce vytvořili základ sboru Českobratrské církve evangelické; evangelíci české národnosti z polského evangelického sboru. Sbor roku 1929 získal Husův dům
v Bašce, roku 1945 dostal kostel a faru Německé evangelické církve.
Sbor Slezské evangelické církve augsburského vyznání využívá někdejší německý evangelický kostel.
Náboženská obec Církve československé husitské.
Sbor Církve adventistů sedmého dne má modlitebnu v bývalé obřadní síni židovského hřbitova.

ŽIDOVSKÁ KOMUNITA:
Ve Frýdku je doložena ojedinělá židovská rodina od počátku 18. století. v Koloredově několik rodin v I. čtvrtině 19. století, v Místku začíná židovské osídlení až v polovině 19. století (současně s přílivem židovských rodin do Frýdku). Asi. do 60. let l9. století bylo těžiště židovského osídlení v místecké osadě Koloredov, později ve Frýdku.

KOMUNIKACE:
Zemské silnice (1708/12): Vrbovce - Blatnice - Uherské Hradiště - Otrokovice - Holešov - Bystřice pod Hostýnem - Kelč - Starý Jičín - Nový Jičín - Příbor – Frýdek- Český Těšín

Hlavní komunikační napojení města zprostředkovávala ulice z náměstí k východu, která se před městskou branou dělila do dvou hlavních směrů: k severovýchodu přes Bruzovice do Fryštátu a k jihovýchodu do Těšína, s dalším rozvidlením u hřbitovního kostela sv. Jošta, který byl na dolním konci předměstí postaven nejpozději ve 2. čtvrtině 16. století. Podél obou popsaných cest se také v největší míře rozvíjela frýdecká předměstí. Kompozice města byla pozoruhodným způsobem doplněna v letech 1740-52 vybudováním monumentální dominanty dvojvěžového poutního kostela Panny Marie na návrší severně proti městu, který se uplatnil i při pohledu z náměstí a Hluboké ulice. Východně od něj existovala nad vrchnostenským dvorem (pro nějž nebylo v areálu zámku místo) ještě v té době panská zahrada Rosenberg, která byla koncem 18. století rozparcelována a po obvodu zastavěna. V té době také začal další nárůst předměstské zástavby, která se kromě fryštátské cesty (Bruzovská ulice) orientovala do severního sousedství města, kolem hradeb a do svahu pod poutním kostelem.
Novodobý urbanistický vývoj byl vyvolán jednak rozvojem textilní tovární výroby a vznikem Karlovy huti mezi Frýdkem a Lískovcem (1833). Skutečným podnětem se však stalo až vybudováni nádraží v roce 1871, které bylo situováno na rovině nad pravým břehem Ostravice, jihovýchodně od města. Zde již existovaly některé textilní továrny (od roku 1832 továrna Munk a synové) a nádraží, ač daleko od města, mohlo být pouhou krátkou spojkou napojeno na těšínskou císařskou silnici. Později bylo k nádraží vybudováno i nové silniční spojení z protějšího Místku, což vše rozhodlo o novodobém směru rozvoje města. Karlova huť, při niž byla vybudována rozsáhlá dělnická kolonie, zůstala z tohoto hlediska stranou, stejně jako výrazně poklesl význam dosavadního spojení přes řeku západně pod zámkem. Císařská silnice se v úseku mezi městem a nádražím stala novou hlavní třídou (T. G. Masaryka), kolem níž se do počátku 20. století seskupily reprezentativní veřejné budovy, zejména školy a finanční ústavy. Díky tomu nebylo staré město novou výstavbou narušeno. V tomto ohledu byl vývoj ve Frýdku velmi blízký sousednímu Místku. Základní novodobou kompozici nového centra města dovršila stavba cihlového kostela Německé evangelické církve v dominantní poloze nad novou třídou (v závěru Husovy ulice) v roce 1910. Kompaktnost nové třídy nenarušil ani o málo starší průtah železnice do Českého Těšína (1888), neboť hlavní třídu křižovala v hlubokém zářezu. Zatímco kolem nádraží se formovala průmyslová zóna, na severních a severovýchodních svazích se rozvíjela rozsáhlá, především rodinná zástavba, organizovaná převážně podle pravoúhlé uliční sítě. Rozvoj města pokračoval i za I. republiky a v jejím závěru představoval Frýdek velmi upravené město s dochovaným historickým jádrem a reprezentativními novodobými čtvrtěmi.
Záhy po roce 1945 začala stavba nevelkého sídliště při Lískovecké ulici, severozápadně od města. V rámci spojeného dvojměstí se nová panelová výstavba, likvidující starší urbanistickou strukturu, rozvíjela především v Místku, a to již od 60. let 20. století. Frýdek zůstával v 60. i 70. letech stranou, třebaže i zde v letech 1974-75 začala výstavba sídliště Slezská (470 bytů) a roku 1976 sídliště Růžový pahorek. Teprve 80.léta přinesla výrazný zvrat a během velmi krátké doby došlo k zásadnímu rozrušení historické urbanistické struktury včetně severní části historického jádra. Úžlabinou mezi zámkem a poutním kostelem byla protažena široká komunikace (Revoluční) napojující se od severu na hlavní třídu (T. G. Masaryka). V širokém pásu podél této komunikace byla veškerá starší zástavba srovnána se zemí a nahrazena rozsáhlým panelovým sídlištěm. Současně došlo k neméně rozrušujícímu zásahu do novodobé hlavní třídy, kterou souběžně se železnicí přeťal nový průtah z Místku do Českého Těšína (Hlavní třída) s mimoúrovňovým křížením. Novodobá centrální část města byla těmito zásahy (podobně jako v Místku) v zásadní míře zničena. Důsledky socialistického urbanismu 80. let 20. století ve Frýdku (i v Místku) se řadí mezi nejdestruktivnější v rámci celé České republiky.
Větší část vlastního historického jádra byla naštěstí ušetřena a po desetiletích chátrání postupně rehabilitována: roku 1992 se stala městskou památkovou zónou. Náměstí obklopují jedno- a dvoupatrové domy, částečně s půdními polopatry. Stojí na středověkých parcelách a některé z nich mají pozdně renesanční nebo raně barokní jádro se síňovou dispozicí (nárožní Wolfův dům údajně z roku 1660). Všechny domy na náměstí však byly na přelomu 19. a 20. století podstatně přestavěny: tehdy získaly historizující fasády - obdobně jako domy v Radniční ulici a v bloku u farního kostela. který však byl velmi rozrušen. V 80. letech byly bohužel zbořeny rovněž unikátní dřevěné podsíňové domy v Hluboké ulici, které; byly posledními příklady maloměstské dřevěné zástavby měst Těšínska (i celé severovýchodní Moravy).

RŮZNÉ:
Od 16. století soukenický, krejčovský a ševcovský cech. V 18. století rozkvět soukenictví a plátenictví. Od 30. let 19. století zakládány textilní továrny (1860 Landsberger, 1868 bratři Neumannové, 1893 Lemberger). Od roku 1833 pracovala Karlova huť v Lískovci, zpracovávající surové železo dovážené nejprve z Bašky, později z Třince a Slovenského rudohoří, od roku 1854 se zde též válcoval plech: v letech 1870-73 výroba železničních vagónů, roku 1872 zřízena slévárna, roku 1874 vratná válcovací trať, do roku 1877 bessemerovna, od roku 1888 hřebíkárna, od roku 1900 martinská pec.
20. léta: 2 přádelny, strojní tkalcovna, 4 bavlnářské tkalcovny, 3 knihtiskárny, pivovar, továrna minerálních olejů, pilníků, kamenictví, plynárna, výroba bavlněného zboží, svršků, likérka, železné hutě, doly, pobočka banky, spořitelna, 2 záložny, městská nemocnice, státní odborná škola tkalcovská; 80. léta: viz Místek.

URBANISTICKÝ VÝVOJ:
Frýdek leží na výrazné strmé výspě nad pravým břehem Ostravice, která je od vyvýšeného terénu severovýchodně od města oddělena plochým sedlem. Historické jádro města zabírá rovinatý terén výspy, který k jihu prudce spadá do nivy Ostravice, jejíž okraj sledoval mlýnský náhon. Od severního sousedství je výspa oddělena klesajícím úžlabím k řece. Úzké západní čelo výspy zaujal hradní (zámecký) areál. Frýdek zaujal z obranného hlediska vůbec nejvýhodnější polohu na celé slezsko (těšínsko)-moravské hranici, tvořené řekou Ostravicí.
Předchůdcem města Frýdku bylo městečko Jamnice (1305, 1327) s tvrzí (1325). Nalézající se nejpravděpodobněji na území dnešní vsi Staré Město, ležící 1 km JV od Frýdku. Město Frýdek bylo na zeleném drnu vysazeno současně s hradem mezi lety 1327/39, patrně na 40 lánech. Bylo střediskem manského obvodu Těšínského knížectví, tvořilo spolu s Polskou (Slezskou) Ostravou nejdůležitější pohraniční pevnost proti Moravě na řece Ostravici, chránící důležitou cestu z Olomouce a Opavy do Těšína a Krakova. To je vyjádřeno i v jeho pojmenováni, které obsahuje středohornoněmecké vride – mír, ohrada, ochrana a eck – Ecke – roh, ohbí - pojmenování hradu chránicího obchodní stezku na jejím ohbí nebo ležícího na ohbí řeky. Od počátku 15. století do roku 1584 bylo z Frýdku spravováno i moravské biskupské léno Místek. Již od 1. čtvrtiny 15. století bylo Frýdecko zastavováno a roku 1584 se stalo dědičným panstvím, čímž Frýdek pozbyl postaveni zeměpanského (knížecího) města. Od roku 1797 panství opět náleželo těšínské komoře.
Půdorys lokačního města byl přizpůsoben terénní situaci ostrožny. Před hradem, který přirozeně zaujal nejlépe chráněnou část ostrožny, s širokým výhledem na moravskou stranu údolí, respektive před jeho předhradí, bylo vyměřeno větší obdélné (Zámecké) náměstí. Nelze vyloučit, že původně vyplňovalo celou délku ostrožny a teprve dodatečně (ale relativně brzy) bylo na východní straně zmenšeno o blok domů. Bylo by tak možno usuzovat z toho, že tento blok vytvořil nelogickou překážku hlavní trasy vedoucí do města, a snad i z toho, že šlo o radniční blok. Vazba bloku na příčné ulice z náměstí (z nichž severní míří ke kostelu) by naopak mohla nasvědčovat původnosti bloku. Kostel sv. Jana Křtitele zaujal severovýchodní okraj města. Na jižní straně probíhal bezprostředně za parcelami domů na náměstí hradební okruh nad prudkým srázem (domy po jižní straně Hasičské ulice vznikly i po jeho zániku). Na severní straně, kde je svah mírnější, byla pro zástavbu využita í svažitá plocha mezi náměstím a úžlabím, takže zde byla vytýčena ještě ulice (Na Půstkách) západně od kostela a pod ní příhradební Dolní ulice. Také v této části města byla velmi důsledně uplatněna ortogonální zastavovací osnova, třebaže hlavní tranzitní ulice od severu (Hluboká) musela proto překonávat prudké stoupání, jemuž se snad až později cesta vyhýbala obloukem po západní straně. Frýdek tedy z komunikačního hlediska nebyl čistým typem ostrožného města s jediným přístupem. Hluboká ulice soustřeďovala dopravu od severu (od Polské Ostravy) a zejména z Moravy (od Místku). Spojení Místku s Frýdkem, ač v rámci aglomerace nejdůležitější, bylo nicméně až do vybudování Císařské silnice v letech 1782-87 poměrně složité především na místecké straně (viz Místek) a bylo možné též zhruba v dnešní trase, tedy kolem hřbitovního kostela sv. Jošta (z pohledu Frýdku od jihovýchodu).

MÍSTEK

MORAVA,
Podbeskydská pahorkatina, Ostravská pánev, 291 m n. m.

JMÉNO A STATUT:
1389 oppidum Fridberg, 1402 Newenstetl, 1404 Newestetil, 1416 Neuenstetil bei Friedek, 1434 Miestko (Místko = městko = zdrobně1ina od "město"), 1522 Městečko Místek jinak Frydburk, 1524 k miesteckým hranicím, 1536 městečko Mistko, jinak Frydburk, 1580 Misskaw, jinak Friburk, 1583 knězi misteczkemu, 1633 Mistko, 1646 městečko Mistko, 1659 z Mistka, 1669 ex civitate Mistko, 1699 městečko, 1708/12 Mistek, neopevněné městečko,1751 Mistek, 1846 Mistek, 1854 MÍSTEK, 1921 město, 1939 FRIEDEBERG / Místek, 1943 osada obce Frýdek, 1945 obec, 1950 Místek, osada obce Místek, 1960/65 osada obce FRÝDEK-MISTEK, 1955 sloučena osada Koloredov, 1960 městský národní výbor (Frýdek-Místek), 1979 sloučena osada Bahno, 1979 FRÝDEK-MÍSTEK, 1993 pověřený městský úřad (Frýdek-Místek).

KOSTELY:
Biskup Stanislav II. Pavlovský roku 1590 vyzval měšťany, aby upustili od přijímání podobojí; fara byla roku 1617 katolická. Od roku 1716 sídlo děkanátu; arcijáhenství Olomouc. Roku 1771 farní kostel sv. Jana a Pavla.
Kostel sv. Jakuba Většího (severně od náměstí. dříve farní) - dnešní stavba z konce 16. stoltí (podle vizitačního protokolu z roku 1582, kde se též uvádí původní patrocinium sv. Mikuláše) nebo až z doby po požáru města počátkem 17. století. Asi roku 1644 byla přistavěna mariánská kaple, roku 1724 byla zvýšena věž aj., v letech 1857-58 přistavěna sakristie s depozitářem, upravena okna a po požáru roku 1887 byly sjednoceny fasády a věž dostala jehlanovou střechu, která byla v 60. letech 20. století nahrazena cibulí s lucernou.
Kostel sv. Jana a Pavla (jihozápadně od města, děkanský) - postaven v letech 1763-67 stav. N. Orlíčkem podle projektu patrně J. I. Cyraniho z Boleshausu. Roku 1775 byla Kolem kostela postavena zeď s výklenkovými kaplemi křížové cesty a s pi1ířovými branami (dochováno zčásti)
Hřbitovní kostel Všech svatých (jihovýchodně od města, hřbitov zrušen roku 1892) - postaven roku 1716 nákladem místeckého měšťana Rudolfa Vidomuse a jeho manželky Roziny.
Mariánský sloup na náměstí- datován 1730.

KOMUNIKACE:
Zemské silnice (1708112): Vrbovce - Blatnice - Uherské Hradiště - Otrokovice - Holešov - Bystřice pod Hostýnem - Kelč - Starý Jičín - Nový Jičín - Příbor - Místek Frýdek - Těšín.

RŮZNÉ:
V 18. a na počátku 19. století rozkvět soukenictví; roku 1728 působilo v Mtístku 52 soukenických mistrů a roku 1732 14 tkalců. Roku 1762 zde působily cechy soukenický, tkalcovský, ševcovský, řeznický, krejčovský, hrnčířský, kovářský a kožešnický. Po polovině 19. století vznik textilních továren (Landsberger, Lemberger).
20. léta: stavební družstvo, plynárna, elektrárna, 3 tkalcovny bavlny, 7 mechanických tkalcoven, barvírna, bělidlo, výroba stuh, továrna konzerv, likérů, pilníků. vah, pila, 2 mlýny, 3 cihelny, pivovar (založen 1912), jatky, pobočka banky, spořitelna. Záložna, 2 úvěrové pokladny, městská nemocnice, sirotčinec, chorobinec. reálné gymnázium (895), průmyslová škola, kasárna.

URBANISTICKÝ VÝVOJ:
Místek leží v ploché údolní nivě pří západním břehu řeky Ostravice, která tvoří moravsko-slezskou zemskou hranici.
Z prostoru historického jádra i blízkého okolí Místku nejsou známy nálezy starší než ze 14. století. Městu předcházela trhová ves Frýdberk, připomínaná v letech 1267 a 1288 a lokalizovaná nejnověji na návrší Lipina západně od města. Někdy ve 14. století došlo k založení nového městečka na nynějším místě. Oppidum Fridberg se prvně připomíná roku 1389. Tímto městečkem byl již s největší pravděpodobností dnešní Místek. Nelze vyloučit, že za domácích válek na konci I4. století bylo městečko zničeno, neboť se v letech 1402-16 uvádí pod jménem Newenstetl, tedy Neustádtl, Nové městečko. Od roku 1434 je doloženo české jméno Miestko, tedy "městečko". Hospodářský základ Místku (40 lánů) zůstal shodný s vybavením trhové vsi. Pohraniční městečko (až od roku 1669 uváděné též jako město) bylo důležitým obchodním a řemeslnickým střediskem, které bylo zprvu centrem tzv. frýdlantsko-místeckého biskupského léna, potom však bylo po dlouhou dobu (1402 až1584) spravováno z Frýdku, což jeho rozvoji neprospívalo. Teprve po připojení k hukvaldskému biskupskému panství v roce 1584 začal nový rozvoj, bržděný však po celé 17. století velkými požáry. Na počátku 18. století dosáhlo město největšího rozmachu jako středisko soukenické a tkalcovské výroby.
Město má přes relativně pozdní vznik typický kolonizační půdorys, charakteristický pro města severovýchodní Moravy a Slezska. Jeho základem je čtvercové náměstí, z něhož se vyjma jihozápadní strany rozvíjejí ortogonální ulice. Dominantním prvkem urbanistické kompozice je vedle náměstí tranzitní cesta od severozápadu k jihovýchodu (z Moravské Ostravy, respektive z Brušperka do Frýdlantu nad Ostravicí), sledující řeku. Je to značně překvapující, neboť nejdůležitějším komunikačním směrem byla bezesporu zemská cesta z Moravy přes Hranice a Příbor) do Frýdku, Těšína a Krakova. Nová císařská silnice v tomto směru, zachycená na plánu z roku 1833, byla vybudována v letech 1782-87. Z porovnání s I. vojenským mapováním (1780) vyplývá, že její trasa západně od místeckého kostela sv. Jana a Pavla byla nová (stará cesta přicházela od jihozápadu), stejně jako bylo nové zřízeno přímé spojení od místeckého náměstí k mostu západně od frýdeckého zámku. Dříve existovaly tři spojnice přes řeku, které lze rozeznat ještě na plánu z roku 1833. Nejvýhodnější byla ulice kolmo k řece z východního kouta náměstí (dnešní Stará cesta), která pokračovala do Frýdku od jihu kolem kostela sv. Jošta. Podružnější význam měla spojka od místeckého hřbitovního kostela Všech svatých, ústící jen na cestu po pravém břehu řeky. Spojení ve směru pozdější císařské silnice existovalo ve dvou variantách. Jednu představovala cesta vycházející východně od kostela sv. Jakuba Většího, procházející přes velký sviadnovský dvůr u řeky, druhou cesta odbočující ze severozápadního okraje města rovněž ke dvoru. Tato trasa, obcházející frýdecký zámecký kopec a procházející celým městem Frýdkem. byla zřejmě vždy hlavní, přesto měla v půdorysné struktuře Místku jen velmi nevýraznou roli. Na druhé straně lze zřejmě právě existencí tohoto spojení vysvětlit, proč se obě poloviny města Mlístku liší. Zatímco severovýchodní polovina mezi ostravskou cestou a mlýnským náhonem, má z náměstí vyvinuté příčné ortogonální ulice, které obě sloužily právě spojení s Frýdkem, jihozápadní polovina města má souvislý oválný obvod.
Městečko mělo po založení (počátkem 15. století) pouze 42 domů, od 16. a zejména 18. století se rozrůstalo v předměstské zóně podél ostravské a frýdlantské silnice. Teprve od 80. let 18. století začala rozsáhlejší urbanizace příměstské zóny spojená s parcelací dominikální půdy. Roku 1790 byla rozparcelována půda sviadnovského dvora (u mostu do Frýdku), který ovšem nebyl zbořen a později byl využít pro průmyslové účely. Dvůr do té doby tvořil východní konec vsi Horního Sviadnova a v jeho blízkosti existovalo několik usedlostí. Podél staré cesty do Místku (podél řeky) a souběžné trasy císařské silnice, stejně jako podél dvou spojek od dvora na ostravskou silnici, byla vystavěna osada Koloredov, tvořená čtyřmi samostatnými řadami domů. Přibližně v téže době byly založeny dva krátké ulicové útvary jižně od města a kostela sv. Jana a Pavla.
Velký rozvoj zástavby nastal po polovině 19. století a pokračoval i za I. republiky. Kolem historického jádra, zejména po východní straně, vyrůstaly nové městské bloky soustřeďující novorenesanční veřejné budovy. Rozvíjela se i zástavba podél císařské silnice do Frýdku, hlavní význam však nabyla nová spojnice do Frýdku, vedená severovýchodně od náměstí přes nový most. Podnětem k vybudováni tohoto výrazně kratšího spojení se stala poloha frýdeckého nádraží východně od Místku. Do poloviny 10. století se Místek dočkal silničního obchvatu. V předměstské zóně Místku se jižně a jihovýchodně od města zformoval pravoúhlý uliční rastr čtvrtě převážně rodinných domků. Podél ostravské silnice, na katastru Sviadnova, pokračovala v návaznosti na ulice Koloredova méně organizovaná výstavba. tvořená výhradně jednotlivými kolmými ulicemi navzájem nepropojenými. Průmyslové podniky, reprezentované především textilkami, vznikaly na novém obvodu města, bez výraznější koncentrace. Rozvíjela se i rozptýlená parcelace na jižní částí místeckého katastru, kde od poslední třetiny 19. století vznikala osada Bahno. Značný rozvoj charakterizoval také ves Sviadnov. Zatímco Horní Sviadnov (západně od někdejšího dvora) v podstatě zanikl a Dolní Sviadnov při ostravské silnici příliš nerostl, nové těžiště obce vznikalo mezi nimi, v oblouku kolem silnice, kde dříve existovalo jen několik domů. Do konce 30. let nabyl Místek poměrné reprezentativní podoby, zvláště v nové částí centra, zatímco dochované starší části předměstí si udržely maloměstský ráz. Velmi dobře se zachovalo historické jádro města s náměstím obklopeným dvoupatrovými domy (některé s půdním polopatrem) zabírajícími většinou středověké parcely. Přízemí byla původně na všech stranách náměstí, v celé Tržní ulici a v úseku Ostravské ulice (navazujícím na západní frontu náměstí) otevřena podloubím, které na západní a východní straně zaniklo. Především domy s podloubím mají pozdně renesanční jádra s nevýraznými dolními síněmi. Většina domů byla mnohokrát přestavována, většina fasád má historizující ráz.
V 60.-80. letech však město postihla celková přestavba. Již roku 1962 začala výstavba sídliště Riviéra (2400 bytů), později se budovala sídliště Anenská (1350). Bezručova (1110) a Kolaříkova (2250). Plošná demolice nepostihla jen bloky starší předměstské zástavby, ale rovněž novorenesanční nové městské centrum. Zachováno bylo jen vlastní náměstí s kostelem a izolované i oba další kostely a některé novodobé veřejné budovy. Půdorysná struktura města byla zcela změněna a celé město se proměnilo ve velké sídliště.

AGLOMERACE:
Místek, Bahno - novodobá osada, tvořená rozptýlenou zástavbou jižně od města; 1859, 1872 Bahno, osada obce Místek, *1979 ZSJ osady Místek; Koloredov - osada založena roku 1790 na panství Hukvaldy na půdě zrušeného dvora (viz Urbanistický vývoj) a nazvána podle olomouckého arcibiskupa, kardinála Antonína Teodora Colloredo-Waldsec: 1833 Coloredow, 1846 Koloredow, 1851 Koloredov, osada obce Sviadnov, 1872 Kolloredow, Koloredov, obec, 1910 osada obce Místek, *1960/65 jako osada zanikl splynutím s osadou Místek: Židovská komunita - viz Frýdek, Židovská komunita; Sviadnov - ves Sviadnov vznikla patrně ve 2. polovině 50. let 13, stol.. Ves doložena roku 1267, kdy náležela biskupství. Biskup Bruno ze Schauenburku dal roku 1277 Dětřichovi Stangemu 20 lán, ve vsi Zwenser. Dlouhá lánová ves, (se záhumenicovou plužinou) táhnoucí se od sviadnovského dvora při mostu na císařské silnici z Místku do Frýdku dále po levém břehu Ostravice (Horní Sviadnov) a dále podél ostravské silnice.

PRŮMYSL, ŠKOLSTVÍ, SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ:
Průmysl paliv (Důl Staříč Sviadnov), energetiky (rozvodný závod), hutnictví železa (Válcovny plechu, Vítkovické železárny KG), strojírenský (Hutní montáže, opravy jemné mechaniky), stavební, dřevozpracující (Severomoravské dřevařské závody), textilní (Slezan), polygrafický, potravinářský (masné výrobky, výroba nealkoholických nápojů), místní průmysl; společný zemědělský podnik (agrochemie, zemědělské stavební sdružení), zelenina, nemocnice, poliklinika, obvodní zdravotní středisko, léčebný ústav, domov důchodců, střední odborné učiliště, střední odborné učiliště hornické, hutnické, textilní, zemědělské, gymnázium, střední ekonomická škola, střední průmyslová škola, střední zdravotnická škola, dětský domov, domov mládeže.