Geografie

geografie, zeměpis – věda na rozhraní mezi přírodními a společenskými disciplínami zabývající se krajinnou sférou a vzájemným působením mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase. Geografie sleduje pravidelnosti a zákonitosti v územním rozmístění prvků a jevů s důrazem na vztahy mezi jednotlivými subjekty. Mezi základní geografické principy patří hierarchie a řádovost. Geografie zahrnuje fyzickou geografii (zabývající se charakteristikami a procesy v přírodní části krajinné sféry) a socioekonomickou geografii (zabývající se studiem lidských aktivit v územním průmětu a jejich vzájemný vztah s přírodním prostředím) a řadu poddisciplín (geomorfologie, pedogeografie, geografie průmyslu, obyvatelstva, kulturní geografie ap.) . Určitou syntézu představuje regionální geografie; za součást geografie se většinou považuje i kartografie. Geografie hrála významnou roli ve starověku i středověku při objevování nových území. Dříve měla převážně popisný a encyklopedický charakter, v současnosti je důraz kladen na příčinnost, vztahovost a stanovení zákonitostí územního rozložení geografických jevů a jejich změn. Výrazným trendem posledních desetiletí je pronikání matematických a počítačových prvků, důraz na sociologické jevy a zejm. provázanost s otázkami životního prostředí.

socioekonomická geografie, součást geografie zabývající se studiem aktivit lidské společnosti v územním průmětu a jejich vzájemným působením s přírodním prostředím. Dělí se na řadu poddisciplín (geografie průmyslu, zemědělství, služeb, obyvatelstva, sídelní geografie ap.).

historická geografie, vědní disciplína na pomezí geografie a historie, která zkoumá geografický obraz daného území buď v určitém období minulosti, nebo v jeho dlouhodobém vývoji s cílem objasnit historické kořeny současného stavu a charakteru.

regionální geografie, část geografie zabývající se popisem složek krajinné sféry v určitém regionu. Studuje též prostorové vztahy v regionech různého řádu a zákonitosti jejich vývoje.

Geografie ČR
Česká republika leží ve středu Evropy. Sousedí se Slovenskem, Rakouskem, Polskem a Německem. Hranice jsou lemovány pohořími, nejvyšší jsou Krkonoše (Sněžka 1602m.n.m.). Podél řek se táhnou nížiny. Nejvodnatější řeka je Labe, nejdelší je Vltava. V klimatu se uplatňuje ve většině území nejčastěji zmírňující oceánský typ podnebí se západním prouděním. Česká republika má asi 10,3 mil. obyvatel, největší národnostní menšinou jsou Slováci, Poláci a Němci. Zatímco z ČR ročně vycestuje 46 mil. lidí, navštíví ji 101 mil. turistů (1994).
Základní údaje:
Obyvatel: 10 300 000
Rozloha: 78 864 km2
Vznik: 1.1. 1993
Členství (výběr): OSN, NATO, GATT, CEFTA, RE, OECD, UNESCO, UNICEF, WHO
Délka hranic: 2 303,4 km
Hustota obyvatel: 131 obyv./km2

Podíl věřících: 44%

Nejrozšířenější náboženské vyznání: římskokatolické (39%)

Nejvyšší bod: Sněžka 1602 m. n. m.

Nejnižší bod: Hřensko 116 m. n. m.

Nejhlubší propast: Hranická propast (- 244,5 m)
Národní parky: Šumava, Krkonošský národní park, Českosaské švýcarsko, Podyjí
Chráněné krajinné oblasti (výběr): Beskydy, Bílé Karpaty, České středohoří, Jeseníky, Slavkovský les, Křivoklátsko
Velká města: Praha (hlavní město), Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc
Průměrné roční srážky: 679 mm

Nejbližší moře: Baltské moře

Nejdelší řeka: Vltava (433 km)

Nejvodnatější řeka: Labe (308 m3/s)

Největší plocha povodí: Labe (51 394 km2)

Největší jezero: Černé jezero (18,4 ha)

Nejhlubší jezero: Černé jezero (39,8 m)

Největší rybník: Rožmberk (4,89 km2)

Největší přehradní nádrž: Lipenská (48,7 km2)

Nejobjemnější přehradní nádrž: Orlík (704 000 000 m3)
Historie:
První osídlení: 30 000 př.Kr.
První doložení obyvatelé, o nichž jsou písemné zprávy: Keltové

První státní útvar: Sámova říše (600 - 655 po Kr.)

Vznik ČSR: 28.10. 1918 (první prezident - T. G. Masaryk)

Vznik ČR: 1.1. 1993