Geografie

Geografie, slovo řeckého původu (= popis Země či zeměpis).Patří k nejstarším vědám (vyčlenila se z filozofie).Za „otce“ geografie je považován Eratosthenés, kt. žil v období helénismu.Ve svém díle Geografika shrnul a uspořádal tehdejší vědomosti o Zemi.
Poznatky, které byly dříve nashromážděny, v podstatě probíhaly ve dvou liniích:
a) kosmografická linie (zabývala se postavením Země ve vesmíru, tvarem zemského tělesa a výpočty vztahujícími se k Zemi)
b) popisná linie (zabývala se popisy přírody, obyvatelstva, jeho zvyků, sídel, způsobů hospodaření)
Od počátků byly vyjadřovacím prostředkem této vědy náčrty, kresby a mapy.

Dlouho přetrvávala ve stavu popisné vědy, kde převažovaly popisy krajin (vodstva, reliéfu, klimatu, půd atd.).Ze sociálních důvodů si více všímala obyvatelstva a pol. uspořádání, méně pak hospodářství.Do vyšší vývojové fáze vysvětlovací (explikativní), do skutečné vědy, vstupuje až tehdy, když od popisu přechází k vysvětlování přírodních a spol. jevů, jejich vzájemných vztahů, příčin a následků, podmínek, odhalování zákonitostí.Do této fáze vstupuje až v závěru 18. století.Stále více se přestává zabývat poznáváním oblastí, popisu neznámého, ale větší důraz klade na složku sociální (soc. geografie, geografie člověka, humánní geografie).

POSTAVENÍ GEOGRAFIE V SYSTÉMU VĚD A JEJÍ DĚLENÍ
Tradiční je dělení věd na přírodní a společenské, někdy se vyčleňují vědy technické.U většiny věd je zařazení jednoznačné.U geografie tomu tak není – bývá definována jako věda stojící na rozhraní mezi přírodními a společenskými vědami, zabývající se vzájemnými interakcemi mezi člověkem a přírodou v prostoru a v čase.Zabývá se tedy jak jevy přírodními, tak jevy společenskými a jejich vzájemným působením.Má-li se tedy někam přiřadit, řadí se v stř. Evropě mezi vědy přírodní a v románském i anglosaském světě obvykle k vědám sociálním.

Dělení:
Samostatně se vyčleňuje geograf. planetární a kartografie.
a) fyzická geografie (geomorfologie, klimatologie, hydrogeografie, pedogeografie, biogeografie)
b) sociální g. (geograf. obyvatelstva, sídel, ekonom. a pol. g. – každá z těchto disciplín má své pomocné vědy – hydrologie, pedologie, meteorologie aj.)
c) obecná g. (zabývá se danou problematikou v obecné poloze)
d) regionální g. (studuje komplexně různé regiony)

NĚKTERÉ PROBLÉMY ŘEŠENÉ SOUDOBOU GEOGRAFIÍ
Soudobá geografie je moderní vědou studující pravidelnosti a zákonitosti v územním rozmístění přírodních a soc. jevů s důrazem na jejich vztahy.
K výrazným rysům současnosti patří rozvoj informačních technologií, postupů, které usnadňují získávání, zpracování a využití informací.Geografické informace jsou ty, které můžeme lokalizovat na zemském povrchu.Jedním z úkolů soudobé geografie je výrazně se podílet na různých úrovních na budování geografických informačních systémů (GIS).
Geografie se výraznou měrou podílí na řešení otázek regionálního rozvoje a reg. politiky.Nerovnoměrnost v rozmístění obyvatelstva, hospodářských aktivit, stupni rozvoje a životní úrovni obyvatel je jedním z charakteristických rysů současného světa.

ZEMĚPIS JAKO VYUČOVACÍ PŘEDMĚT
Poskytuje zákl. informace o rozmístění složek krajinné sféry na úrovni lokální, regionální, kontinentální i globální.Podstatným úkolem školního zeměpisu je integrace poznatků a ucelený pohled člověka na svět.
Žáci si dále osvojují schopnost získávat, hodnotit a zpracovávat geografické informace.