Hydrosféra - Jezera

Jak vznikla většina jezer?
Jezera a jezírka se vyskytují v nejrozličnějších formách a velikostech, protože je utvářely rozdílné přírodní procesy.Většinou však mají jedno společné-z podstatné části vznikla činností ledovců.Během doby ledové zanechaly kontinentální ledovce štíty v podloží bezpočet prohlubní, které jako jezerní pánve pokrývají například dříve silně zaledněné oblasti střední Kanady a Finska.Kontinentální ledovce sehráli významnou úlohu i při vzniku severoamerických Velkých jezer.vysoko ne horských svazích vyryly údolní ledovce soustavu prohlubní, zaplněných malými jezírky, kterým se říká plesa.Morény, valy suti zanechané tajícími ledovci, vytvářejí přirozené přehrady, které zadržují vody řady takzvaných hrazených jezer v Alpách, například italského Lago di Maggiore.Jiným typem ledovcových jezírek jsou oka, prohlubně, kde roztál mrtvý led pohřbený v suti.Později se prohlubně zaplnily vodou a vytvořily typické vodní plochy.

Kde nejdeme největší jezera na světě?
Velká jezera v Severní Americe si své jméno skutečně zaslouží.Těchto pět jezer-Hořejší,Michiganské,Huronské,Erijské a Ontarijské-leží u americko-kanadských hranice.Jejich celková rozloha kolem 260 tisíc čtverečních kilometrů z nich činí vůbec největší sladkovodní plochu na světě.Z hlediska objemu však vítězí ruské Bajkalské jezero, dlouhé skoro 670 kilometrů a široké někde až 74 kilometrů.Obsahuje totiž přes 23 000 krychlových kilometrů vody, což je asi tolik jako všechna severoamerická Velká jezera dohromady.Kdyby se všechny řeky světa měly vlévat do bajkalské pánve, trvalo by asi rok, než by tento úzký příkop zaplnily.Bajkal je totiž nejhlubším jezerem na světě, na jednom místě tu naměřili hloubku 1741 metrů.

Bažiny a umělé vodní nádrže

Jak veliké jsou umělé vodní nádrže?
Kromě přírodních jezer a jezírek najdeme na Zemi ještě daleko více nádrží a rybníků, které vybudovali lidé.Člověk vybudoval mnoho jezírek a přehradil nesčíslné vodní toky, aby získal vody pro sebe i dobytek nebo pro rekreační účely či aby zpomalil odtok z povodí.Většinou nejrozsáhlejších jezer tohoto typu však představují nádrže za obřími přehradami.Tato vodní díla dodávají pitnou vodu pro domácnosti, pro zavlažování i rekreační účely.Regulují vodní toky a zabraňují povodňovým katastrofám.Voda z nich také pohání turbíny elektráren.Některá vodní díla ohromují svou výškou a rozlohou.Kanadská přehradní nádrž Manicouagan, největší v Severní Americe, má objem skoro 140 krychlových kilometrů vody.A vůbec největší umělé přehradní jezero na světě v ruském Blatsku na řece Angaře má objem kolem 165 krychlových kilometrů vody a dokázalo by pokrýt celé území sjednoceného Německa půlmetrovou vrstvou vody.

Čím se liší bažiny a močály?
I když se tyto pojmy často zaměňují, bažiny a močály se liší právě tak jako pole od lesů.Bažiny jsou otevřené plochy přístupného větru, porostlé většinou vodomilnými trávami a podobnými rostlinami, jako například ostřice nebo orobince.Močály jsou v podstatě zamokřené lesy, kterým vévodí stromy a keře.Jde například o severoamerické stromy tisovec,hyssa a jiné, které můžou kořenit ve sladké vodě.Pobřežní tropické močály pokrývá často spleť kořenů mangrovníků.Rozdíl mezi bažinami a močály však není zdaleka jasný v některých močálech se vyskytují bažinaté úseky a naopak.A v bažinách i v močálech se můžeme setkat s vodními plochami vody pokrytými někdy listy a květy leknínů.

Ledovce

Co to ledovce jsou?
Horský ledovec působí nezapomenutelným dojmem.Z nejvyšších poloh horských štítů, kde má své vyživovací oblasti, sestupuje v podobě takzvaných splazů, které dosahují délky až několika desítek kilometrů a mocnosti stovek metrů.Splaz zaplňuje do určité výšky a délky horské údolí a připomíná mohutnou zmrzlou řeku.A právě tak jako přítoky do řeky se i do hlavního proudu údolního ledovce můžou vlévat další ledové říčky a potoky.Tento typ ledovce se běžně vyskytuje v Alpách a v ostatních vysokých pohoří na celém světě.
Dalším typem jsou úpatí-piedmontní-ledovce, které vznikají tam, kde údolní ledovce sestupují z hor a splývají v ledovcové lemy.Když ledovec nesvírají stěny údolí, rozšiřuje se a vytváří široké jazyky.Ty občas dosahují obřích rozměrů.Ledovcové čapky jsou zase ohromné ledové kopule.Někdy pokrývají celá horská pásma, ledovcové štíty pak celé ostrovy nebo i světadíly.Tyto štíty kdysi pokrývaly větší část Evropy a Severní Ameriky a do dneška pod nimi leží skoro celé Grónsko i Antarktida.