Indie

Indie se rozkládá na poloostrově Přední Indie, přilehlé části asijské pevniny a na ostrovech Andamany a Nikobary v Bengálském zálivu a na Lakadivách ležících v Arabském moři. Má rozlohu 3 287 590 km2.
V Indii se nacházejí pohoří Východní a Západní Ghát ležící na poloostrově Přední Indie. Na severních hranicích Indie se nachází pohoří Himaláje a Karakorum. Nejvyšší horou Indie je Čogori 8 611 m n. m. Mezi Himalájem a plošinou Dekan se rozkládá velmi úrodná Indoganžská nížina vytvořená říčními náplavy.
Řeky v povodí Gangy a Brahmaputry mají poměrně vyrovnané vodní stavy, protože jsou napájeny z himálajských ledovců. Řeky plošiny Dekan jako Mahándí, Gódávarí a Krišna mají naproti tomu nestálý vodní stav.

Na úpatí severních horských pásem je subtropické podnebí, na zbylém území je podnebí tropické a monzunové. Teploty se pohybují mezi 20-33°C. Srážky jsou velmi nevyrovnané a vlivem monzunových dešťů dosahují místy světových maxim. Například v Čérápundží naprší až přes 12 000 mm srážek ročně. Na severozápadě je nedostatek vláhy, protože sem již nedosahují monzunové deště. Nachází se zde poušť Thár.

Vegetace je velmi různorodá: od stále zelených deštných pralesů přes savany v suchých oblastech a vysokohorské křoviny a louky až po pustiny a pouště.

Hlavní město Indie je Naí Dillí. Indie je nezávislý stát. Státním zřízením je federativní republika, která se skládá z 25 států a 7 svazových teritorií. Oficiální název Indie je Indická republika. Hlavou státu je prezident a zákonodárným orgánem dvoukomorový parlament skládající se ze Sněmovny lidu a Rady států.

Indie má přes jednu miliardu obyvatel. Hustota zalidnění je 287 obyvatel na km2. Přibližně 72% obyvatel je indoevropského původu, 25% dravidského a zbytek tvoří pak austro-asijská a mongoloidní rasa.
Obyvatelstvo je mnohonárodnostní. Nejpočetněji jsou zastoupeni Hindové, Telugové, Bengálci, Maráthové, Tamilové, Urduové a Kudžarátci. Nejvíce zastoupená jsou tři náboženství. Hinduismus vyznává 80,3% obyvatel, islám 11% a křesťanství 2,4%. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 2,1% ročně.
V Indii bylo zjištěno přes 700 jazyků a dialektů. Úředními jazyky jsou hindština a angličtina. V roce 1993 bylo asi 53% obyvatel negramotných.

V zemědělství, které je velmi zaostalé a závislé na klimatických výkyvech, pracuje 61% obyvatel, kteří obdělávají asi 51% území. 4% plochy Indie jsou pastviny a 20% je zalesněno. Mezi nejpěstovanější rostliny patří rýže s roční produkcí asi 190 milionů tun, která řadí Indii na druhé místo ve světě. Dále pšenice s produkcí asi 45 milionů tun a třetím místem ve světě a čirok s přibližně 22 miliony tun a prvým místem ve světě. V roce 1991 byla Indie s 13 miliony tun největším světovým producentem cukru. Z hospodářských plodin se dále pěstují podzemnice olejná, banány, fazole, čaj, juta, ječmen, brambory, bavlna, tabák a kaučuk.

Stáda skotu se 196 miliony kusů a stáda buvolů se 77 miliony kusů jsou největší na světě. Dalšími domácími zvířaty jsou ovce a kozy a výjimečně i prasata. I přes takto velká stáda trpí značná část obyvatel hladem. Kráva je pro hinduisty posvátné zvíře a nesmí být zabita. I malé počty prasat mají náboženský důvod. Pro hinduisty je prase nečisté a korán zakazuje požívat vepřové maso vyznavačům islámu. Přes 80% obyvatel Indie tedy nejí hovězí a přes 90% vepřové.

Z přírodních a nerostných surovin se v Indii těží dřevo, černé uhlí, ropa, zemní plyn, rudy mědi, železa a manganu, zinek, olovo, chrom, měď, zlato, bauxit, magnezit, diamanty, slída, sůl, fosfáty a grafit.
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví Indie patří průmysl potravinářský, textilní, hutnický a strojírenský.

V dopravě převládá železnice, která měla v roce 1991 celkem 63 287 km tratí. Silnice jsou málo kvalitní. Hlavními přístavy v Indii jsou Bombaj a Kalkata. Indie má přibližně 100 letišť.