Island

POLOHA + POVRCH + HRANICE: Island má rozlohu 102829 km2. Rozkládá se na ostrově Island. Leží mezi 63. a 66. rovnoběžkou severní zeměpisné šířky, bezprostředně pod severním polárním kruhem, a mezi 13. a 24. poledníkem západní zeměpisné délky. Vzdálenost do Grónska je 287 km, do Skotska 798 km a do Norska 970 km. Povrch ostrova převážně vyplňuje plošina, z níž se zvedají jednotlivé horské masívy. Průměrná nadmořská výška je 500 metrů, nejvyšším bodem Islandu je 2119 metrů vysoký Hvannadalshnúkur. Na ostrově se nachází asi 140 vulkánů, z nichž asi 30 je dosud činných (např. Hekla-1491m, Askja-1510m). Zhruba 14 procent území pokrývají ledovce. Největším ledovcem je Vatnajökul s rozlohou 8400 km2. Na Islandu je okolo 800 horkých alkalických pramenů. Největším je Deildartunguhver. Nejznámějším gejzírem je Stóri Geysir.

PODNEBÍ: Podnebí je chladné oceánské, příznivě je však ovlivňuje golfský proud. Díky tomuto proudu přístavy ležící na jihozápadním pobřeží nikdy nezamrzají. Severní a severovýchodní pobřeží je ovlivňováno studeným grónským proudem.

VODSTVO: Díky vydatným srážkám (880 mm srážek ročně) je na Islandu poměrně hodně řek. Největší je Thjórsa dlouhá 230 km. Islandské řeky jsou dlouhé a prudké, většinou nesplavné. Některé řeky se využívají na výrobu elektrické energie (např. Laxá, Sog). V mladých tektonických oblastech se nacházejí početné vodopády - největší je Dattifoss. Největší jezero je Thingvallavatn s rozlohou 83 km2, hluboké 109 metrů. Za nejkrásnější jezero se považuje Mývatn.

OBYVATELSTVO: Většina obyvatel žije u pobřeží, zvláště na jihozápadě kolem Reykjaviku. Průměrná hustota obyvatel je 2,5 na km2. Převážná část z 268 tisíc obyvatel jsou Islanďané (96%). 93% obyvatel Islandu vyznává luteránství. Roční přírůstek obyvatel je 1%, což je jeden z nejvyšších v Evropě. Střední délka života Islanďanů je jedna z největších na světě – muži 77,1 a ženy 81 let. Převážná většina obyvatel (80%) žije ve městech. Gramotnost Islanďanů je 100%. Na Islandu je povinná školní docházka od 7 do 16 let. Úředním jazykem je islandština.

HOSPODÁŘSKÝ PŘEHLED: Island je průmyslově zemědělskou zemí, jejíž ekonomika je především závislá na rybolovu a zpracování ryb.

PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ: Je nepatrné. Těží se vápenec, zemní plyn a především diatomit (křemenina, která má značné izolační a absorpční schopnosti), jehož největší světové zásoby jsou právě na Islandu.Nevyčerpatelný zdroj vodní a tepelné energie představují horké prameny a gejzíry. Laciná energie láká k investicím zahraniční kapitál, rozvíjí se v zemi výroba plastických hmot a hliníku z dovážené rudy.

PRŮMYSL: Jeho dominující složkou jsou závody na zpracování ryb (sušírny a udírny ryb, výroba konzerv, rybí moučky, rybího tuku apod.). V tomto odvětví je zaměstnáno 8,5 procenta produktivního obyvatelstva. Dalších 17 procent ekonomicky činné populace pracuje v jiných výrobních odvětvích – v dalších oborech potravinářského průmyslu (mlékárny, výroba nápojů), v kožedělném, kožešnickém, textilním a obuvnickém průmyslu a při výrobě rybářských potřeb.

ZEMĚDĚLSTVÍ: V agrární výrobě pracuje necelých 10 procent produktivního obyvatelstva. Pro zemědělské účely se využívá pouze 23 procent rozlohy země. Živočišná výroba (chov ovcí, skotu a koní) převládá nad rostlinnou. Přes drsné podmínky je Island soběstačný ve výrobě masa a mléka, pěstují se brambory a krmná řepa, dále pak ve sklenících vytápěných termální energií i zelenina. Rybolov zaměstnává asi 5,4 procenta produktivní populace, ročně se vyloví kolem 1,5 miliónu tun ryb – především tresek a sleďů.

DOPRAVA: Největší význam má námořní doprava. Železnice na Islandu neexistuje, silniční síť měří celkem 11200 kilometrů. Letecké dopravě slouží hustá síť vnitrostátních letišť. Nejdůležitějším námořním přístavem je Reykjavík, v jehož blízkosti se rovněž nachází mezinárodní letiště.

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: V čele Islandské republiky stojí prezident, který je volen obyvatelstvem na funkční období čtyř let. Nynějším prezidentem je Olafur Ragnar Grimsson. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Althing. Zasedá v něm 60 poslanců, z nichž 49 je voleno obyvatelstvem podle zásady poměrného zastoupení, zbývajících 11 mandátů je přidělováno politickým stranám podle poměru hlasů získaných při volbách. Funkční období Althingu je čtyřleté; na společném zasedání obou komor je jedna třetina poslanců volena do Horní sněmovny, ostatní tvoří Dolní sněmovnu.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD: Vyvážejí se především ryby a rybí produkty, dále hliníkové výrobky, vlna, kůže a kožešiny.Dovážejí se průmyslová zařízení, kovy, chemikálie, potraviny a pohonné hmoty. K hlavním obchodním partnerům patří státy EU, USA a Japonsko.

REKREACE: K prosperitě Islandu přispívají přibývající počty turistů, kteří využívají možnost celoročního lyžování. Cestovní ruch využívá také sopky, gejzíry a jezírka bublajícího bahna.

MĚNA: 1 islandská koruna (IsK) = 100 aurarů = 0,50 Kč