Island

Oficiální název (český): Republika Island
Oficiální název (originální): Lýđveldiđ Ísland
Státní zřízení: republika
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, NATO, ESVO, OECD
Hlavní město (počet obyvatel): Reykjavík (109 tis.)
Rozloha (pořadí ve světě): 102 829 km2 (105.)
Počet obyvatel (pořadí): 268 000 (167.)
Úřední, resp. užívané jazyky: islandština (úř. j.)
Kontinent: Evropa
Měna: islandská koruna (IsK) = 100 aurar = cca 0,5 CZK
Správní členění: 8 oblastí

Island je republikou, v čele státu stojí prezident, který jmenuje a odvolává vládu, ta je odpovědna parlamentu. Ve všeobecných volbách je parlament volen na čtyři roky. Parlamentu byl zachován název ALTHING, do roku 1991 byl dvoukomorový a měl 60 členů, od roku 1991 je jednokomorový a má 63 členů, 54 z nich je voleno z osmi správních celků země. V čele vlády stojí premiér, který je vybírán prezidentem z členů althingu. Island nemá žádné ozbrojené síly, na ostrově se nachází pouze americké základny.
Prvními známými návštěvníky ostrova byly irští mniši na konci 8. století. Od 70. let 9. století začali ostrov kolonizovat převážně norští osadníci. V roce 930 byl na Islandu vytvořen Alting, nejstarší parlament na světě (s výjimkou krátkého období 1800-1843) působí dodnes.
Až do poloviny 13. století existovala na Islandu nezávislá republika, která se v letech 1262-64 dostala pod norskou nadvládu a v roce 1380 spolu s Norskem pod dánskou svrchovanost (Kalmarská unie). V následujících staletích Dánové obsadili většinu světských i církevních úřadů a postupně získali i silné hospodářské pozice.
Ohlas evropských buržoazních revolucí v 30. letech 19. století dal první impuls islandskému národně osvobozeneckému hnutí. Roku 1859 islandština zrovnoprávněna s dánštinou. V roce 1874 bylo rozhodování o vnitřních islandských záležitostech svěřeno Altingu, dánský král si ponechal právo veta. Vyhlášení nezávislosti Norska v roce 1905 dalo nový podnět k aktivizaci národně osvobozeneckého hnutí. 30. 11. 1918 byla podepsána dohoda s Dánskem o personální unii, Island zároveň proklamoval trvalou neutralitu.
Po nacistické okupaci Norska a Dánska obsadily Island v květnu 1940 na základě úmluvy s islandskou vládou o obraně ostrova britské jednotky, v červenci 1941 byly vystřídány americkými oddíly. Lidové referendum v květnu 1944 rozhodlo ve prospěch okamžitého zrušení dosavadního svazku s Dánskem a 17. 6. 1944 byla na Islandu vyhlášena republika.
Pro zajištění svých práv rybolovu rozšířil Island po vyhlášení nezávislosti několikrát pásmo výsostných vod v letech 1952-1975, což vedlo ke konfliktům s Velkou Británií (tzv. sleďové války a čtyřměsíční přerušení diplomatických styků v letech 1975/1976).
V roce 1980 byla přímou volbou zvolena prezidentka Vigdís Finnbogadóttir, která se stala první ženou na světě v čele státu. V parlamentních volbách v dubnu 1955 zvítězila konzervativní Strana nezávislosti, která vytvořila koalici s Stranou pokroku. V prezidentských volbách 30. 6. 1996 byl zvolen novou hlavou státu bývalý ministr financí, sociální demokrat Ólaf Regner Grímsson.
Island je ostrovní stát s rozlohou 102 829 km2, který se nalézá jižně od polárního kruhu a pouze asi 250 km jihovýchodně od Grónska. Pobřeží je s hlubokými zálivy a fjordy (převážně na severu a západě ostrova). Vnitrozemí ostrova je převážně hornaté (nejvyšší hora ostrova - sopka Hvannadalshnúkur - 2119 m). Island je ostrov sopečného původu s termálními prameny, výrony sopečných plynů (ty daly jméno hlavnímu městu: Reykjavík = Kouřový záliv) a gejzíry až 60 metrů vysokými, které mají nepravidelné erupce ( většinou po 5 až 36 hodinách), sopkami (přes 2000 m Hekla, Askja, Katla,...), z nichž více než 30 je činných, a seizmickou činností, která je způsobená blízkostí Středoatlantského hřbetu - stykem dvou zemských tektonických desek. Činností sopek tohoto hřbetu byl Island před relativně krátkou dobou vytvořen. Vyšší polohy ostrova (11% rozlohy) pokrývá věčný sníh a ledovce (největší Vatnajökull - 8400 km2 ), které jsou zbytky pleistocenního zalednění. Na Islandu je velké množství jezer (největší Thingvllavatn - 83 km2), krátkých vodnatých řek (Thojrsa = Pjórsá - 230 km) s peřejemi a vodopády. Island je s rozlohou necelých 103 000 kilometrů čtverečných druhým největším ostrovem Evropy.
Na Islandu je díky jeho poloze světový - greenwichský čas (GMT). Na Islandu tedy mají vždy o jednu hodinu méně než země užívající středoevropského časového pásma.
Podnebí ostrova, na které má velký vliv Golfský proud je oceánské na jihu a k severu přechází v podnebí subpolární. Počasí je nestálé, léta deštivá a chladná (červenec 11°C), zimy jsou relativně teplé (leden, únor 0°C pobřeží, -10°C hory). Roční úhrn srážek se pohybuje od 500 do 2000 mm (nejvíce v říjnu - 93 mm a v lednu - 88 mm) v horách až 4000 mm. Srážky rostou od severu k jihu.
Vegetace Islandu je severoevropského typu. Tráva a vřesoviště na jihu ostrova většinou slouží jako pastvina pro ovce. Dříve hojné zalesnění dnes dosahuje zhruba 2% území. Brusinky a obdobné lesní plody jsou jedinými druhy ovoce, které rostou na tomto ostrově. Před osídlením lidmi byla jediným savcem na ostrově polární liška. Později byly na ostrov dovezeny ovce poníci, srny, ale i myši a krysy. Na ostrově se nevyskytují žádní plazi ani žáby a jim příbuzní živočichové. Na Islandu je přes 100 druhů ptáků a velice mnoho druhů vodních ptáků. Na ostrově žije hodně druhů kachen, jež na jezeře Mývatn tvoří největší a nejrůznorodější kolonii těchto ptáků na světě. V islandských řekách a jezerech žije mnoho druhů ryb.

Literatura:
Lonely Planet: Island - Klasický průvodce, spoustu užitečných informací
Nejkrásnější turistické trasy na Islandu - český průvodce, barevné mapky a popis cesty