Rok 2015 byl pro Izrael velmi rušný.
Nejen, že bylo v Izraeli tento rok spoustu turistů, ale i bohužel hodně útoků a obětí.
Už na začátku roku, když Jeruzalém pokryl sníh, si vánice vyžádala pět obětí. Hned poté následovala řada útoků. Například 21. ledna terorista pobodal v autobuse 17 lidí. To mělo za následek to, že izraelští řidiči autobusu se začali cvičit v boji proti teroristům.
6. března byla také zveřejněná zpráva o řidiči, který najel autem do chodců a pak je ohrožoval sekáčkem na maso.
Podle článku z 27. března jsem zjistila, že úklidová četa před svátkem Pesach odstranila papírky s modlidbami ze zdi nářků a pohřbila je na hřbitově na Olivové hoře, což mě potěšilo.
Duben podle mého byl v Izraeli docela smutný. Spoustu mrtvých civilistů a navíc Palestinci žádali i vyloučení Izraele z mezinárodních fotbalových soutěží. To zasáhlo spoustu fanoušků izraelského fotbalu mezi které patří i můj tatínek od kterého jsem se tuto zprávu dozvěděla.
V květnu proběhla v Tel Avivu demonstrace proti rasismu a policejnímu násilí a 27. dopadla raketa z Gazy u Ašdodu. Na ten den vyhlásilo město školní prázdniny. A během června dopadlo z Gazy spoustu raket. Každá z nich vyvolala velký rozruch.
V červenci nastala pro Izrael radostnější chvíle. Starověká nekropole v severní Izraeli byla připsána na seznam Světového dědictví UNESCO. Pro Izraelce to bylo stejně veselé jako sdělení, že Tel- Aviv bude mít metro. Stavební práce ovlivní dopravu na několik let.
Další významná událost, kterou jsem našla, byla ze 3. srpna. Noviny a rádia říkali většinou toto: „Tisíce Izraelců se vydali do ulic, aby demonstrovaly odpor proti židovskému násilí.
Po této zprávě jsem našla už jen teroristické útoky.
V roce 2015 žilo v Izraeli přes 8 345 000 lidí a podle OSN jde jedenáctou nejšťastnější zemí světa.
Lea Kreisingerová
6. duben 2016
2 086×
297 slov