Izrael

Název státu : stát Izrael
Medinat Jisrael (hebrejsky)
Dawlat Isá‘íl (arabsky)
State of Israel (Anglicky)
Vznik státu: 14. května 1948
Vznik a historie
Stát Izrael vznikl teprve v roce 1948, ovšem jeho teritorium patří k nejstarším kulturním územím na zemi. V roce 1947 OSN schvaluje britský návrh a proti hlasům arabských zemí vyhovuje židovskému požadavku na vytvoření vlastního státu na území Palestiny. Ta má být rozdělena na židovský a palestinský stát, zatím co Jeruzalém má mít mezinárodní status. V roce 1948 14.května končí britský mandát. Ve stejný den vyhlašuje Ben Gurion v Tel Avivu stát Izrael.

Rozloha: 20 770 km2 do roku 1967, 21 946 km2 včetně anektovaných Golan a východního Jeruzaléma. Nejvyšší horou je Meron (1208m). Nejnižším bodem je Mrtvé moře (- 400 m). Nejdelší řekou je Jordán.
Izrael leží v průsečíku tří kontinentů. Geograficky patří k Asii, kulturně k Evropě a podnebím spíše k Africe.
Podnebí je středomořské subtropické s horkým suchým létem a mírnou vlhkou zimou.
Sousedí s: V Jordánsko, Z Egypt, SV Libanon a Sýrie, SZ pobřeží Středozemního moře
Počet obyvatel: 5 534 672 (červenec 1997)

Složení obyvatel: 81% Židé
14,4% muslimové
2,9% křesťané
1,7% Dzůrové a ostatní

Hlavní město: v roce 1980 to byl celý Jeruzalém (včetně arabské části, která do roku 1967 byla spravována Jordánskem) s počtem obyvatel 565 000. Většina zemí (i OSN) považuje za hlavní město Tel Aviv (1 mil obyvatel).

Náboženství: je vyhlášena náboženská svoboda. Převládá židovské náboženství, jehož svátky stát oficiálně uznává.

Hlavní státní svátek: 14. května (Den nezávislosti).

Úřední jazyky: Hebrejština
Arabština

Územní členění: 6 oblastí (hebrejských mechuzot), Severní (Nazaret), Haifa, Střední (Ramala), Jeruzalém, Tel Aviv, Jižní (Beer Ševa).

Jeruzalém je město významné pro Židy, křesťany i muslimy. Židé sem přicházejí modlit se ke Zdi nářků, která stojí na místě Šalamounova chrámu. Křesťané věří, že Kristus vstane z mrtvých v Jeruzalémě, kde má hrob. A Omarova mešita označuje pro muslimy místo, kde vstoupil na nebesa prorok Muhamad.

Státní zřízení: parlamentní demokracie se silnými pravomocemi předsedy vlády. Zákonný orgán jednokomorový parlament (Kneset) se 120 křesly.

Hospodářství: Izrael je stát s podstatným podílem vlády a vlivem státních institucí na řízení. Soukromý sektor se na tvorbě HDP podílí 50% a je dominantní v textilním průmyslu, obchodu, stavebnictví a obchodu s diamanty. Státní podíl tvoří asi 30% a zbylých 20% připadá na družstevní sektor v oblastech zemědělství, bankovnictví, pojišťovnictví a dopravě. Izraelská ekonomika není závislá na finanční a hospodářské pomoci od USA ve formě garancí na izraelské půjčky ve výši 2-3 mld. USD ročně . Izraelský HDP počátkem 90.let výrazně rostl, v současné době však došlo výraznému zpomalení. Největší část HDP vytváří ovšem oblast služeb, následovaný průmyslem a stavebnictvím, zatímco podíl zemědělské produkce na HDP dlouhodobě klesá. V posledních 20 letech prodělalo izraelské zemědělství radikální změny ve výrobních technologiích a velikostí výrobních celků, které vedly k výraznému nárůstu výnosů a snižování poměru počtu zemědělců na počtu pracujícího obyvatelstva ze 17,5% na 3,5%. Izraelské zemědělství zabezpečuje asi 95% potřeb státu.
I tak se Izrael se řadí příjmem 15 457 dolarů na osobu (1996) mezi 20 nejvyspělejších zemí světa.

Peněžní jednotka: nový izraelský šekel (NIS=100 agrot) 1 USD=3,68 NIS (25. června 1998). Státní rozpočet - 46,6 miliardy USD.
Státní dluh - 31,1 miliardy USD.

Hlavní dovozní položky: zbraně, surové diamanty, chemikálie, strojní zařízení, ocel, železo, obilniny a dopravní prostředky.

Hlavní vývozní položky: zpracované diamanty, citrusové plody, textilní výrobky, potraviny, plastické hmoty, elektronika a zbraně.

Bezpečnost: policie
V aktivní službě je 20 tisíc policistů, kteří jsou rozděleni do: pořádkové, kriminální, dopravní policie, skupiny zvláštního nasazení (Latam) a pohraniční policie (Magav). Policie podléhá ministerstvu vnitra. Bezpečnost a pořádek pomáhá udržovat také armáda.

Armáda neboli (Cahal)
Obranné vojsko Izraele čítá okolo 150 tisíc vojáků. V případě mobilisace je připraveno nastoupit okolo 600 tisíc vojáků. Armáda se skládá z:pozemních, námořních a leteckých sil, zpravodajské služby Mosad a jednotek domobrany. Délka vojenské služby, která je povinná pro všechny muže (kromě studentů náboženských škol) a svobodné ženy, je 3 roky pro muže a 2 roky pro svobodné ženy.

Jídlo
Věřící Žid používá výhradně čisté (košer) pokrmy. O tom , které přísady jsou povolené, se židovský kuchař dozvídá ze Starého zákona, kde jsou uvedena košer pravidla.

Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky. Proto nesmí přijít maso a mléko dohromady ani v hrnci, ani po jídle v žaludku.
Je zakázáno používání krve. Proto se poražené zvíře pověsí hlavou dolů aby vykrvácelo. Vnitřnosti se důkladně prosolí aby, se zbavily krve.
Ze savců se mohou používat jen přežvýkavci, sudokopytníci, dále je povolena drůbež a z toho, co žije „ve vodách, v mořích a bystřinách všechno, co má ploutve a šupiny, to smíme jíst.

Je zakázáno jíst velbloudí a vepřové maso stejně jako humry a kraby.

Příklady jídel
Hummus: pyré z cizrny, cibule, různých bylin a česneku.
Tehina: mletá sezamová semínka, cibule a rajčata .
K oběma těmto pokrmům se podává arabský chleba pitak.
Po hlavním jídle se podává mátový čaj nebo turecká moka káva, oba tyto nápoje jsou velice sladké.