Jádrové oblasti světa: JV pobřeží Austrálie

VYMEZENÍ >

Jádrová oblast jihovýchodní Austrálie se rozkládá na území dvou australských svazových států – Nového Jižního Walesu a Victorie, zejména pak při pobřeží Tasmanova moře a Bossova průlivu (Bossův průliv odděluje Australský kontinent od 240 km jižně vzdáleného ostrova Tasmánie).

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY >

Území Nového Jižního Walesu a Victorie je převážně nížinného rázu, ale pás široký zhruba 300 km a táhnoucí se souběžně s pobřežím je naopak hornatý. Svou nejvyšší částí sem totiž zasahuje Velké předělové pohoří, nejrozsáhlejší a nejvyšší pohoří Australského kontinentu. Zde se pohoří nazývá Australské Alpy. Vyskytuje se tu dokonce nejvyšší hora Austrálie, 2228 metrů vysoká hora Mt. Kosciusko. Právě tento pás je místem největšího soustředění obyvatelstva i průmyslu. Tato oblast je na rozdíl kontinentu zavlažována řekami (zejm. Murray River a Darling) stékajícími z pohoří. Typickou flórou pro toto území jsou traviny, eukalypty a jiné stále zelené stromy. Většina druhů fauny i flóry je endemitní. Podnebí je subtropické a mnohem vlhčí než na zbytku kontinentu (V Sydney spadne 1200 mm srážek ročně). Dá se říci, že východní část kontinentu je jedním z nejvhodnějších míst pro život lidí a rozvoj společnosti a průmyslu v Austrálii. To je dáno především příznivým podnebím, dostatkem vody, vhodným geografickým profilem podobným evropskému, značnými zdroji surovin. Tato fakta pravděpodobně velmi výrazně přispěla k dynamickému rozvoji této oblasti již od začátku osídlení Evropany (viz odstavec Historie).

Nerostné bohatství >

Přírodní zdroje nerostného bohatství jsou zde velmi bohaté. Při pobřeží Tasmanova moře se nachází značně velká ložiska černého uhlí, ve Victorii uhlí hnědé. V šelfu v blízkosti města Melbourne nalezneme zásoby ropy a zemního plynu. Půjdeme-li pak ještě směrem do vnitrozemí, nalezneme bohatá ložiska mědi, ale i zinku, olova a stříbra.

HISTORIE >

Osidlování Austrálie Evropany odstartoval britský kapitán James Cook, který v roce 1770 přistál právě v blízkosti dnešního města Sydney (Nebyl však úplně první, již v 17. století byla Austrálie navštívena Nizozemcem Willem Janszoonem a obepluta A. J. Tasmanem). V této době obývaly kontinent původní domorodé kmeny, které sem přišly z Asie asi před 40 000 lety. Během následujících desetiletí si Británie podmanila celý kontinent. V roce 1778 začala deportace mnoha britských vězňů a Austrálie je tedy někdy nazývána „Kontinentem trestanců“. V letech 1788 – 1851 migrace značně vzrostla z důvodu „Zlaté horečky“. V letech 1900 – 1901 bylo dosud 6 samostatných kolonií sdruženo do Australského svazu. Roku 1911 bylo ke svazu připojeno i Severní teritorium (dosud nevlastní statut svazového státu, o jeho zrovnoprávnění s ostatními územími se dnes stále intenzivněji uvažuje). Hlavu státu byl vždy britský panovník, jehož zastupoval guvernér. Westminsterský zákon (vydaný v Londýně roku 1931) zrovnoprávnil všechny své významné kolonie v rámci Commonwealthu a dal jim tak možnost osamostatnění. Australští muži bojovali za Británii v obou světových válkách. Po roce 1945 došlo k zatím velkému přílivu obyvatelstva (asi 3 000 000 lidí). V roce 1986 byl schválen Australský zákon, podle něhož je spojení s Británií už jen formální a Austrálie je na své mateřské zemi de facto nezávislá. Pod taktem premiéra Paula Keatinga se Austrálie měla zcela odštěpit a osamostatnit. V parlamentních volbách konaných roku 1996 byl ale namísto Keatinga zvolen John W. Howard, který je z řad konzervativců a prosazuje zachování nynějšího stavu.

Oblast Nového Jižního Walesu a Victorie se z celého kontinentu rozvíjela vždy nejvíce. Právě zde byla v roce 1778 založena původně trestanecká osada, která dala vzniknout městu Sydney, dnes největšímu městu Austrálie. Protože to bylo nejstarší objevené území a přírodní podmínky zde byly velice příznivé, docházelo tu k výstavbě větších měst. Nerostné bohatství přispívalo k rozvoji průmyslu. Po Druhé světové válce se mnohá města následkem příchodu velkého množství emigrantů postupně spojila v aglomerace. Narůstala výstavba komunikací a infrastruktury. Rozšiřování těžebních aktivit a významné postavení průmyslu v této oblasti vyneslo Austrálii do čela světových producentů a vývozců.

CHARAKTERISTIKA OBLASTI >

Obyvatelstvo se soustřeďuje do velkých aglomerací, které zde figurují nejen jako centra průmyslu. Jsou to významná obchodní centra a střediska turistiky. Největší města jsou Sydney a Melbourne. Mezi nimi je umístěna Canberra, kde je soustředěna vláda, parlament a diplomatické složky. Hustota zalidnění se v Novém Jižním Walesu pohybuje kolem 10 obyvatel na km2 a ve Victorii dokonce kolem 20 obyvatel na km2. Ve srovnání s největšími jádrovými oblastmi světa to nemusí být příliš, vezmeme-li ale v úvahu průměrnou hustotu zalidnění v celé Austrálii (tj. 2 obyvatelé na km2), zjistíme, že rozdíl je obrovský. Oba státy mají podíl na lidnatosti celého kontinentu dohromady 58,7 %, přičemž jejich rozloha je jen asi pětinou rozlohy celé Austrálie. Oblast má zásadní význam po celé území jihovýchodní Asie a Pacifiku. 

Doprava >

Až na výjimky leží města při pobřeží nebo v krátké vzdálenosti od něj, takže se tu nachází velké přístavy. Lodní doprava slouží hlavně k převážení nákladů s cizími zeměmi, ve vnitrozemí se k přepravě mezi méně vzdálenými body využívá hustá uzlovitá síť železnic a silnic. Do výstavby silnic se investují značné prostředky, protože jsou intenzivně využívány k přepravě nákladů. Austrálie je kontinentem geograficky poměrně odděleným od zbytku světa a vnitřní vzdálenosti jsou díky rozlehlosti také velké, přepravu tedy zajišťují především letadla (mezinárodních letišť jsou tu desítky, menších soukromých ještě více).

Průmysl >

V oblasti je rozvinutý především těžební průmysl. Nejdůležitější surovinou je černé uhlí, jehož je Austrálie světovým výrobcem. Největší doly se nachází právě na východě Nového Jižního Walesu. Další významné průmysly jsou strojírenský, hutnický a chemický (Ostatní se přirozeně vyskytují také, ale ne v takové míře). V Novém Jižním Walesu se vyrábí 37 % australské energie, a to nejen z uhelných, ale i z vodních elektráren.

Zemědělství >

Zemědělství této oblasti je významné pro celý kontinent, N. J. Wales a Victoria mají největší podíl orné půdy ze všech svazových států (Především proto, že je tu dostatek vody a nemusí se uměle zavlažovat). Zemědělství je mechanizované a výnosy poměrně velké, dokonce přebytkové. Vlastníci půdy žijí na farmách a obhospodařují obrovské hektary půdy (Průměrně 75 000 akrů). V zemědělství je zaměstnáno 5 % obyvatelstva. Pěstuje se pšenice, kukuřice, rýže, vinná réva (její produkce stoupá zejm. v posledních letech), cukrová třtina, tabák, ve Victorii navíc ovoce. Najdeme zde také původní lesy, jejichž dřevo odbírá hlavně Japonsko. Živočišná výroba je zcela zásadní a je zastoupena pastevním chovem skotu a ovcí. Uvádí se, že téměř třetina kontinentu slouží pro chov těchto zvířat. Nejintenzivnější zemědělství je provozováno na území státu Victoria (Je to dáno vyšším počtem obyvatelstva a také lidí na km2). Od roku 1950 vrostla produkce zemědělských produktů o 150 %.

Oblast N. J. Walesu a Victorie je velmi vyspělá po všech stránkách. Mimo průmysl pracuje značná část obyvatel ve službách, které jsou na vysoké úrovni. Velmi významný je i cestovní ruch – především do Sydney přijíždí velké množství turistů. Vezmeme-li v úvahu školství, počet a rozmístění obyvatel, sociální podmínky a ekonomické aspekty, můžeme prohlásit, že Jihovýchodní pobřeží je srdcem 
Austrálie a Oceánie.

EKONOMIKA AUSTRÁLIE 
(STRUČNÝ PŘEHLED HLAVNÍCH ÚDAJŮ) >

Největší podíl na australském hospodářství mají oblasti východního a z části také západního pobřeží. Ekonomika Austrálie se začala výrazněji projevovat až v posledních letech. Úspěchy na poli mezinárodního obchodu přičítají analytici velké flexibilitě a soutěživosti australských firem. Velikost ekonomiky je sice menší než americká či japonská, výrazně ale převyšuje např. Švédsko, Belgii nebo Švýcarsko. Dostatek přírodních a lidských zdrojů, zkušenosti a pracovní morálka Australanů způsobuje vysoký růst hospodářství. Dalšími atributy jsou nízká inflace (Průměrná inflace v 90. letech zde byla 2,5%, zatímco v EU 3,1% a v USA 2,9%), nízké úrokové míry, výkonný a přizpůsobivý trh práce. Díky tomu je životní úroveň obyvatelstva velice vysoká.
Austrálie si udržuje postavení významného komoditního vývozce, vede v náročných a specifických průmyslových odvětvích, má velmi vyspělé finančnictví či vzdělávací systém. S příznivým vývojem se dá počítat i do budoucna – surovin je zatím dostatek, dobře vybudovaná telekomunikační základna předurčuje významné úspěchy v E-Marketingu a internetových projektech, do Austrálie přichází dostatek pracovních sil (především z Asie) i vědců a odborníků (z EU a USA).
Austrálie je členem těchto nadnárodních organizací: OSN, G8, ANZUS, APEC, Commonwealth, IMF, CP, EBRD, ASDB, Five Power Defense Arrangements (obranné sdružení).

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ MĚSTA OBLASTI >Sydney >

Sydney je největším a nejstarším městem Austrálie a hlavním městem státu New South Wales. V jeho aglomeraci žijí 4 miliony obyvatel (údaj k roku 1997). Sem se soustřeďuje největší množství obchodu a průmyslu. Průmysl zde najdeme hutnický, strojírenský (výroba dopravních prostředků), elektrotechnický, chemický, sklářský, polygrafický, textilní, potravinářský.Nachází se zde i vědecké výzkumné ústavy. Město je důležitým mezinárodním přístavem a letištěm. Dějiště letních Olympijských her v roce 2000.

Melbourne >

Po Sydney je to s aglomerací 3,5 mil. obyvatel (1997) druhé největší město v Austrálii. Je hlavním městem státu Victoria. V letech 1901 – 1927 hlavní město Austrálie. Významné dopravní, obchodní, finanční a kulturní středisko. Skladba průmyslu je podobná jako v Sydney, navíc se zde vyskytuje gumárenský. Stejně jako Sydney je Melbourne dopravní křižovatka, zde se nevíc vypravují trajekty na Tasmánii. V roce 1956 hostilo Melbourne letní Olympijské hry.

Canberra >

Hlavní město Australského svazu leží ve federálním distriktu, státem New South Wales podstoupeném nezávislém území. Má pouze 310 000 obyvatel (1997). Sídlí zde vláda a veškeré spolkové a zastupitelské úřady. Bylo založeno roku 1913. Nevyskytuje se zde žádný průmysl, pouze univerzity, observatoř apod. Město je situováno na polovinu spojnice Sydney a Melbourne. Tato dvě města totiž vedla spory o tom, které z nich bude svazu předsedat.

Newcastle >

Město leží v novém jižním Walesu a má necelých 500 000 obyvatel (1997). Je největším australským přístavem, odkud se vyváží vytěžené uhlí. Významné středisko hutnického průmyslu, dále zde najdeme průmysl chemický, elektrotechnický, textilní a sklářský. V letech 1801 – 1824 byl trestaneckou kolonií.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ FIRMY SÍDLÍCÍ V SYDNEY A MELBOURNE (stav k r. 1994) >Sydney

News Corporation (sdělovací prostředky, obrat 7 511 mil. USD)
CSR (stavební materiál, obrat 3 375 mil. USD)
Boral (stavební materiál, obrat 2 963 mil. USD)
Pioneer Inc. petrochemie, obrat 2 298 mil. USD)
Goodman Fielder (potravinářský průmysl, obrat 2 800 mil. USD)

Melbourne

Broken Hill Prop. (petrochemie, obrat 11 308 mil. USD)
Pacific Dunlop (gumárenský průmysl, obrat 4 432 mil. USD)
Foster’s Brewing (pivovarnictví, obrat 4 409 mil. USD)
CRA (energetika, obrat 4 028 mil. USD)
Amcor (papírnický průmysl, obrat 3 391 mil. USD)

Prameny >

Lexikon zemí 2000, kol. autorů; Fortuna print 1999
MM Encyklopedie Diderot 2001; Diderot s r.o. 2000
Seminární práce z veřejné ekonomie za rok 2000, Fakulta regionálního rozvoje a správy Masarykovy univerzity v Brně (Martin Vakoč, Slávek Mynář: Austrálie – veřejný sektor; V. Davídek: Austrálie)
Časopis Svět poznání: Atlas Světa; nakl. Marshall Cavendish 2000
Zeměpis světa, kol. autorů, o.r. RNDr. Jiří Tomeš; Columbus 2000 / 2002

Komentáře k referátu Jádrové oblasti světa: JV pobřeží Austrálie

Jméno/Přezdívka:

Komentář:

Odeslat