Japonsko

Rozkládá se na východní a severní polokouli, je ostrovním státem. Leží severovýchodně od asijské pevniny. Ze severu je omýváno Ochotským mořem, z východu Tichým oceánem, z jihu Východočínským mořem a ze západu Japonským mořem. Japonsko se rozkládá na ostrovech Kokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú a mnoha dalších. Podnebí je oceánické, vlhké a monzunové.
Hlavní město Tokio má osm mil. obyvatel. Leží na východním pobřeží ostrova Honšú u Tokijského zálivu . Je to politické, obchodní, finanční a kulturní centrum země. Námořní přístav, dvě mezinárodní letiště, metro, sídlo mezinárodních finančních institucí, významných světových bank a burzy. V roce 1923 bylo Tokio silně postiženo zemětřesením a v roce 1944 - 45 bombardováním americkými letadly za druhé světové války. Po válce rychlý hospodářský rozvoj.

Nejvyšší hora Japonska je Fudžisan. Je to nečinná sopka, kráter o průměru 600m, hluboký 200m. Součást národního parku a posvátná hora Japonců. Většina řek je úzkých, mělkých a velmi krátkých. Dosahují délky kolem 200km a jen zřídka 300km. Nejdelší řekou je Šinano o délce 369km. Největší jezero je Biwa (673km2) a vzniklo sopečnou činností.

Japonsko má světové prvenství ve výrobě aut, motocyklů, lodí, chemických výrobků, syntetického textilu, elektrotechniky a kancelářských potřeb. Také strojírenství a stavebnictví
Zemědělství je na vysoké úrovni i přes nedostatek zemědělské půdy (asi 2/3 země pokrývají lesy) Při práci se používá moderních metod, které umožňují vysoké hektarové výnosy. Hlavní potravinou je rýže. Pro vývoz má význam pěstování citrusů, vysoká je spotřeba ryb. V živočišné výrobě je nejdůležitější chov drůbeže, rybolov, závislost na dovozu potravin.
Nejrozšířenější náboženství jsou buddhismus a šintoismus. Buddhismus klade důraz na osobní meditační praxi jako prostředek k dosažení vnitřní svobody a k odstranění prožívání skutečnosti subjektivním viděním. Šintoismus představuje komplex nejrůznějších náboženských představ, praktik, kultů předků, uctívání přírody a kult božského původu císaře.