Jižní Čechy

Celková rozloha jižních Čech: 11 346 km2
Počet obyvatel k 31. 12. 1996: 700 595

Klima
Klima jižních Čech je přechodného středoevropského typu, v němž se střídavě uplatňují vlivy oceánu na západě a vlivy pevniny na východě, takže počasí má proměnlivý průběh. Většina území jižních Čech patří do mírně teplé a mírně vlhké nebo vlhké oblasti, která v nadmořských výškách kolem 750 m n. m. přechází v mírně chladnou oblast. Nejteplejším měsícem bývá červenec, jehož průměr dosahuje 17 - 18 °C v pánevních oblastech, v nejvyšších polohách nad 900 m n. m. klesá pod 14 °C. Dnů, kdy teplota vystoupí nad 25 °C, mají nejvíce pánevní oblasti a oblast při soutoku Lužnice s Vltavou, v průměru jich bývá 40 až 50 v roce. Maximální teploty téměř každoročně překračují v nižších polohách 30°C, výjimečně i 35 °

Vodstvo
Největší jihočeskou řekou je Vltava, do které se vlévají řeky Lužnice a Otava. Na Vltavě jsou vybudovány velké vodní nádrže Orlík a Lipno , které má přezdívku „Šumavské moře“. Je totiž se svými 4800ha největší vodní plochou u nás. Jižní Čechy mají také přes 7000 rybníků . Největší je Rožmberský rybník se 490ha a Bezdrev se 400ha.

Správní zřízení
Na území jižních Čech se podle současného územněsprávního členění nalézá 8 okresů. O podporu turistiky se na jednotlivých okresních úřadech starají většinou referáty regionálního rozvoje. Péčí zaměstnanců na některých okresních úřadech jihočeského kraje vznikly zajímavé domovské stránky, kde se rovněž můžete dozvědět mnoho užitečných informací o jižních Čechách. Jižní Čechy mají nejnižší hustotu zalidnění u nás.
Okres České Budějovice
Okres Český Krumlov
Okres Jindřichův Hradec
Okres Písek
Okres Prachatice
Okres Strakonice
Okres Tábor

Přírodní zajímavosti
Jižní Čechy, kraj po staletí spravovaný lidmi v souladu s nároky přírody, svou krásou překvapí každého návštěvníka. Kdo přijede za historickými památkami, pochopí , jak osvícené a bohaté musely být šlechtické rody a jak vynikající umělci a řemeslníci zde žili. Zanechali zde totiž budoucím generacím nespočet kulturně historických památek jako doklad bohaté a mnohotvárné historie - starobylá města, plná života a kultury, majestátné gotické kostely, zasněné renesanční zámky, kláštery, památky lidového stavitelství, zajímavé technické stavby včetně důmyslných rybničních systémů. Přírodní prostředí jižních Čech je velmi rozmanité. Kromě typických rovinatých území s množstvím rybníků a rašelinišť, sevřených hustými lesy a rozlehlými loukami, se zde setkáte s drsnější horskou krajinou Novohradských hor, Blanského lesa a jižního části Šumavy. Kraj jihovýchodně od Jindřichova Hradce je díky málo narušené přírodě, vysokých vrchům i velkým rybníkům nazýván Českou Kanadou. Velmi zajímavými místy jsou oblast Táborska a údolí řeky Lužnice. Dominantu Písecka v severozápadní části jižních Čech tvoří řeky Vltava a Otava a Orlická přehrada. Důkazem vysoké hodnoty přírodního prostředí jižních Čech je množství oficiálně vyhlášených chráněných území, z nichž dvě jsou dokonce pod ochranou UNESCO ( Biosférická rezervace Šumava, vyhlášena r. 1990, Biosférická rezervace Třeboňsko, vyhlášena r. 1977).Ochrana přírody v jižních Čechách má dlouhou tradici. První dvě rezervace, které byly vůbec na území Čech založeny, byly zřízeny právě v jižních Čechách. Již v roce 1838 nařídil majitel panství Nové Hrady, aby byl navždy z hospodářských zájmů vypuštěn díl pralesa, kterému se později začalo říkat Žofínský prales. Třetí nejstarší chráněné území Čech a jeden z nejznámějších středoevropských pralesovitých zbytků je Boubínský prales na Šumavě, který je chráněn již od roku 1858. Teprve s velkým odstupem vznikala pak na Šumavě další chráněná území – přírodní rezervace zahrnující nejcennější šumavské ekosystémy, např. ledovcová jezera (Černé a Čertovo, Plešné), rašeliniště (Rokytská, Jezerní a Buková slať), pralesovité smíšené či horské smrkové lesy.

Hrady a zámky
Historické památky jižních Čech jsou dědictvím po předcích, kteří zde stavěli hrady, tvrze a kláštery již od 12. stol. Ve své většině byly založeny v průběhu 13. stol. (hrady Rožmberk, Landštejn, Jindřichův Hradec , Kardašovu Řečici, Český Krumlov, Třeboň a Stráž nad Nežárkou. Většina staveb byla v průběhu 16. a 17. století přestavěna v renesančním stylu. Dějiny podstatné části jižních Čech jsou v tomto období spojeny se šlechtickým rodem Rožmberků. Hrad v Jindřichově Hradci se ve 2. pol. 16. stol. změnil v rozložitý renesanční palác s bohatými arkádami a ozdobným rondelem. Na renesanční zámek byl ve 2. pol. 16. stol. přestavěn i hrad Hluboká.Dnešní podobu mu však vtiskli až architekti ve službách rodu Schwarzenbergů, šlechtického rodu, který významně ovlivňoval jižní Čechy od poloviny 17. stol. až do počátku 20. stol. Zámek v Hluboké nad Vltavou byl za jejich panování přestavěn po vzoru tzv. tudorovské gotiky, v níž byl postaven anglický královský hrad Windsdor. Nedaleko hlubockého zámku stojí barokní lovecký zámeček Ohrada z poč. 18. stol., jedna z mála slohově čistých staveb v jižních Čechách. Schwarzenbergové také přestavěli a do dnešní podoby nechali upravit zámek Orlík, který se dnes nalézá na břehu stejnojmenné přehrady na řece Vltavě. Zásluhou Schwarzenbergů byl ve 2. polovině 19. a v 1. pol. 20 století rekonstruován hrad Zvíkov na soutoku řek Vltavy a Otavy, takže nynější podoba hradu se značně přibližuje jeho vzhledu před staletími. Na panském sídle v Třeboni došlo k podstatné přestavbě až na poč. 17. stol., za posledního Rožmberka Petra Voka. Renesanční podoba zámku, vytvořená v této době, nebyla později už nijak podstatně měněna. K nejmalebnějším stavbám jižních Čech patří i Červená Lhota, renesanční zámek uprostřed rybníka, postavený na místě středověké tvrze.

Památky lidové architektury
Krása malebné jihočeské krajiny je dotvářena památkami lidové architektury. Jihočeská vesnice si na mnoha místech zachovaly ráz, který jim byl dán v průběhu 19. stol. Dovednost lidových stavitelů a řemeslníků dokládají zděné domy, které byly postaveny pod vlivem baroka a empíru a jejichž styl se označuje jako jihočeské selské baroko. V Záluží u Soběslavi můžete dokonce shlédnout malý skanzen lidové architektury. Mnohé stavby tzv. selského baroka, roubené domy alpského stylu i venkovské hospodářské budovy (např. seníky) patří dnes mezi státem chráněné kulturní památky.

Církevní architektura
První sakrální objekty se v jižních Čechách stavěly patrně již v 1. pol. 11. stol.Cisterciácká stavební aktivita pokračovala po celé 13. a 14. století a vyvrcholila dokončením centrální trojlodní baziliky ve Zlaté Koruně a kláštera s chrámem ve Vyšším Brodě. Církevní architekturu na jihu Čech ovlivnila pražská parléřovská huť, která se podstatnou měrou podílela na výstavbě chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Pražské prvky se objevily v činnosti augustiniánů při stavbě kláštera v Teboni.

Zajímavou církevní památkou je původně premonstrátský klášter v Milevsku, založený koncem 12. století, kde lze navzdory četným přestavbám nalézt poměrně rozsáhlé a zachovalé části z románského období. V 2. polovině 19. stol. se v architektuře využívaly hojně historizující prvky. Ve výčtu církevních staveb nelze opomenout hrad ve Strakonicích, který byl vybudován ve spojení s klášterem již v první polovině 13. stol. Od počátku 15. století řád johanitů ovládal celý hrad i přilehlé panství. Četné přestavby za jejich panování daly hradu dnešní podobu

Královská města, Městské památkové rezervace
Oporou králů byla v jižních Čechách především města České Budějovice, Písek a Tábor. Písek byl založen již kolem roku 1240 králem Václavem I. k ochraně rozsáhlých rýžovišť na řece Otavě. Hlavním budovatelem hradu a města byl však až jeho nástupce Přemysl Otakar II. Ten také založil přibližně od 25 let později České Budějovice jako oporu proti rozpínavosti Vítkovců, mocného jihočeského feudálního rodu. Založení města Tábor je spojeno s husity kteří zde v blízkosti bývalého zpustlého hradu vybudovali opevněné město. Je příznačným důkazem složitosti doby, že právě král Zikmund, nejvýznamnější odpůrce husitů, povýšil po tom, co byli husité definitivně poraženi, Tábor na královské město.
Z gotické doby se zachovalo velmi málo staveb. Gotické domy s pozdějšími úpravami můžeme najít v Českých Budějovicích na Žižkově náměstí, na náměstí v Táboře i v Jindřichově Hradci. Původně gotická je řada domů v Českém Krumlově. Zachovaly se také některé gotické radnice, např. v Táboře a Jindřichově Hradci a Písku. V Českých Budějovicích se zachovaly části hradeb z 1. pol. 14. stol. a hradební ochozy z 15 stol. Zbytky opevnění a hradební brány najdeme také v Třeboni, Písku, Jindřichově Hradci a Táboře. V Písku se nachází nejstarší dochovaný most v Čechách, vystavěný patrně ještě před koncem 13. století, jehož délka je 111 m. Původně byl most na obou březích zakončen obrannými věžemi, ty se však do dnešních dob nedochovaly. Most je vyzdoben barokními plastikami s náboženskou tématikou. Je chráněn jako národní kulturní památka.
Renesance zanechala na tváři většiny jihočeských měst svou nesmazatelnou stopu, která je na první pohled patrná zejména na krásné výzdobě ornamenty a figurami. Cenné renesanční památky se tak zachovaly například v Třeboni, Písku, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Táboře, Bechyni. Obdivovat tak dnes můžeme měšťanské domy, radnice, brány, vodárny, kašny, zbrojnice, jejichž renesanční vzhled je pečlivě udržován i dnešní době. Pozdější barokní a klasicistní přestavby městských objektů již ovlivnily tvář jihočeských měst v poněkud menší míře, jejich krása však vypovídá o vkusu a řemeslné dovednosti našich předků stejně jako památky renesanční.

Turistika
Cykloturistika a turistika se v poslední době stává stále oblíbenějším způsobem, jak strávit dovolenou. Pro cykloturistiku jsou v Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervaci UNESCO Třeboňsko vytvořeny ideální podmínky Jižní Čechy jsou charakterem krajiny neobyčejně pestré a nabízejí ideální podmínky také pro pěší turistiku. Hustá síť značených turistických cest umožňuje poznat nejcennější přírodní partie a navazuje bezprostředně na komunikace.Při výletech lze poznávat historické kulturní i přírodní krásy tohoto kraje.
Známou a všemi milovníky zimních sportů vyhledávanou oblastí je Šumava. Národní park Šumava poskytuje svým návštěvníkům mnoho příležitostí, jak poznat tyto krásné hory na lyžích Nejvýznamnější výchozí místa pro běžecké tratě jsou Železná Ruda, Srní, Modrava, Kvilda, Strážný.
Milovníkům sjezdového lyžování může Šumava nabídnout vyhlášená střediska na Kvildě, Modravě, Churáňově, Nových Hutích či na Zadově. Všechny tyto tratě a sjezdovky se připravují v závislosti na aktuálních sněhových podmínkách a jsou každý rok prakticky stejné.

Zemědělství
Nemá příliš příznivé podmínky.V Jihočeském kraji se pěstují brambory, pšenice a jsou největším dodavatelem žita u nás. V podhůří se chová hlavně skot a ovce. Jsou významným dodavatelem ryb (český kapr). V podhorských oblastech se chová skot.

Průmysl
Přes výstavbu řady průmyslových podniků po druhé světové válce, patří kraj k nejméně zprůmyslněným v České republice. Zpracovává se zde hlavně dřevo ( na papír - Větřní , nábytek -Jitona Soběslav , zápalky – Solo Sušice ) Dále je zde rozšířen průmysl textilní ( Jitex Písek ), potravinářský ( Jihočeské mlékarny Jindřichův Hradec). Jsou zde také sklárny a v posledních letech tady vyrostla různými spory v Evropě tolik známá Jaderná elektrárna Temelín. Další hospodářské podmínky se vytvořily po otevření hranic na konci 80. let.