Jugoslávie

Tzv.nová Jugoslávie je federací dvou republik – Srbska a Černé Hory – bývalé Jugoslávie, kterou tvořily ještě Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie. Země s dramatickými dějinami, která si vždy činila nároky hrát na Balkáně vedoucí úlohu, nyní živoří v mezinárodní izolaci v důsledku své agrese proti Chorvatsku a podpoře bosenských Srbů

Základní údaje:
Rozloha: 102 173 km2
Počet obyvatel: 10 760 000
Hustota zalidnění: 104 obyv./km2
Hlavní město: Bělehrad
Státní zřízení: pluralitní federativní republika s dvoukomorovým parlamentem
Úřední jazyk: srbochorvatština
Administrativní členění: dvě republiky (Srbsko, Černá Hora), v Srbsku dvě autonomní
oblasti (Kosovo a Metohija,Vojvodina)
Národnostní složení: Srbové 62,5%, Albánci 17,5%, Černohorci 5%, Jugoslávci 3%,
Maďaři 3%, Muslimové 3%, ostatní 5%
Náboženská příslušnost: srbští pravoslavní 60%, muslimové 15%, ostatní křesťané 20%
Měna:1 jugoslávský nový dinár (DIN) = 100 para
Hrubý domácí produkt:31,5 mld. US dolarů
Hrubý domácí produkt na osobu: 3 075 US dolarů
Struktura HDP: zemědělství a rybolov 13%, těžba a průmysl 38%, stavebnictví 5%,
Služby 44%

Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,1 % ročně, střední délka života mužů je 70 let, žen 75 let. Urbanizace 58 %. Vzhledem k válce velké přesuny obyvatelstva.

Podnebí:
Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje povrch vrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, 2 656 m n. m.), Durmitor (2 522 m n. m.), Šar planina (Ljuboten, 2 496 m n. m.). Velké plochy krasu (jeskyně, polje, ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Skadarské (391 km2, na hranici s Albánií). Podnebí je mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na jihozápadě bohaté na srážky (až 4 500 mm ročně). Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy.

Hospodářství:
Zemědělsko-průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím. Výrazné regionální rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje. Hospodářství postiženo válkou na Balkáně a mezinárodním embargem.
V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. Významná těžba rud neželezných kovů (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro). Průmysl strojírenský, potravinářský, hutnický, chemický, textilní.

Politické dění po roce 1989:
Po volbách 1990 ztratila komunistická strana Jugoslávie monopolní postavení, ale zároveň se naplno projevily nacionalistické tendence. 1991 rozpad Jugoslávie. Jugoslávská armáda zahájila boje na území Chorvatska, Slovinska, Bosny a Hercegoviny; válka v Chorvatsku a Bosně trvala do 1995. 27. 4. 1992 vyhlášena Svazová republika Jugoslávie

za účasti Srbska a Černé Hory. Jugoslávie je nezávislý stát, federativní republika. 27. 4. 1992 schválila Svazová rada Skupštiny Jugoslávie ústavu Svazové republiky Jugoslávie,
kterou tvoří Srbsko a Černá Hora (v souladu s ústavou se mohou připojit i další republiky). Od listopadu 1996 do ledna 1997 probíhaly v Jugoslávii protivládní demonstrace na protest proti opakování místních voleb, ve kterých zvítězili opoziční kandidáti. Výsledky voleb nakonec vláda uznala. 24. 3. 1999 začaly útoky letadel NATO na Jugoslávii kvůli agresi režimu jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče proti kosovoalbánským civilistům a neochotě Bělehradu podepsat mírovou dohodu o Kosovu (zastaveny po uzavření mírového plánu pro Kosovo 10. 6.). V říjnu a listopadu 1999 proběhly další protivládní protesty. Hlavou státu je prezident, volený přímou volbou na 4 roky. Zákonodárným orgánem je dvoukomorová Skupština; tvoří ji Rada občanů (138 poslanců,108 ze Srbska a 30 z Černé Hory, kteří jsou voleni obyvatelstvem na 4 roky podle kombinovaného většinového systému a systému poměrného zastoupení) a Rada republik, která je volena přímou volbou. Poslední volby do republikového parlamentu v Srbsku byly 21. 9. 1997, v Černé Hoře 31. 5. 1998. Poslední volby do Rady občanů byly 3. 11. 1996. Výkonným orgánem je svazová vláda, kterou schvaluje na čtyřleté období Svazová skupština. Prezident Slobodan Milošević.

SRBSKO
Srbsko, největší republika bývalé Jugoslávie, leží v jistém smyslu ve středu Balkánu a hraničí vedle Černé Hory se sedmy státy. Jeho součástí jsou dříve autonomní oblasti Vojvodina na severu Kosovo na jihu.

Základní údaje:
Rozloha:88 361 km2
Počet obyvatel: 10 100 000
Největší města: Bělehrad 1 600 000 (Hl.m), Novi Sad 270 00, Niš 270 000
Nejvyšší hora: Daravica 2 656 m
Nejdelší řeky: Dunaj 2850 km, Sáva 940 km

Přírodní poměry:
Vlastní srbsko je převážně hornaté. Celé území Vojvodiny vyplňuje Panonská nížina, která zasahuje přes Dunaj a za masivem Fruška Gora (539 m) i za jeho přítok Sávu do Srbska.
Úzká nížina vybíhá ještě podél řeky Moravy, která tvoří komunikační osu Srbska, k jihu země. Téměř celou oblast na západ od Moravy včetně Kosova zaujímají pohoří převážně krasové Dinárské soustavy. Na jihozápadě při hranicích s Kosovem dosahuje 2000m výšek pohoří Kopaonik. Výběžek nejdivočejších hor Balkánu – pohoří Prokletije s nejvyšší horou Daravica na severu a podobně vysoká Šar Planina na jihu omezují oblast Kosovo. Jeho vnitrozemí tvoří plošina Kosovo pelje a kotlina Metohije odvodňovaná Bílou Drinou do Albánie. Hornatou krajinu východního Srbska tvoří výběžky jižních Karpat, Staré Planiny a Trácké soustavy, vysoké převážně 1000 – 2000m.
Podnebí Srbska je mírné kontinentální, vesměs s mírnými zimami a horkými léty. Horské kotliny mají zimy podstatně chladnější. Nížinné oblasti a kotliny mají 500 až 600 mm srážek, velehorské i více než 1500 mm.

Hospodářství:
Ekonomika je pod vlivem hospodářského embarga v troskách, astronomicky narostla inflace, je vysoká nezaměstnanost téměř 30% a bují černý i mezinárodní ilegální obchod.
Úrodná Panonská nížina ve Vojvodině a severním Srbsku bývala obilnicí jugoslávské republiky. Téměř 1/3 práceschopného obyvatelstva ve Vojvodině je zaměstnaná v zemědělství, které produkuje především kukuřici, cukrovou řepu a krmiva pro chov prasat. Ve vnitrozemí Srbska je pěstováno obilí obvykle spojeno s chovem skotu, ovcí a

drůbeže. V Kosovu, kde je až 50% nezaměstnanost, většinu obyvatel živí malá rodinná hospodářství. Po celé zemi se pěstuje vinná réva, zelenina, ovoce (zejména švestky), slunečnice a tabák.
Země disponuje značnými zásobami hnědého uhlí, které je hlavním energetickým zdrojem. Ve Vojvodině se těží i menší množství ropy a zemního plynu. V zemi je kvůli embargu velký nedostatek pohonných hmot. Dále se těží bauxit, rudy mědi, olova a zinku, chromu, antimonu, stříbra a magnezit. Základem průmyslu byla černá a zejména barevná matalurgie. Strojírenství bylo orientováno na produkci automobilů, traktorů a zemědělských strojů. Významná je produkce těžké chemie a petrochemie, umělých hnojiv spotřební elektroniky. Většina výrobních kapacit je v současnosti uzavřena nebo pracuje na minimální výkon. Proto také více než dříve nabyla na významu výroba potravin a základního spotřebního zboží.
Dříve představovalo Srbsko dopravní koridor spojující Severní s Střední Evropu s Balkánem a Tureckem. Nyní je zahraniční obchod omezen na minimum, i když sousední státy, jmenovitě Řecko, Rumunsko a Bulharsko, mezinárodní embargo příliš nerespektují.

ČERNÁ HORA
Ve světě je země známá pod italským názvem Montenegro, ale v srbochorvatštině zní jméno stejně – Crna Gora. Tato malá hornatá země je pro Srbsko Strategicky důležitá přístupem k Jaderskému moři.

Základní údaje:
Rozloha: 13 812 km
Počet obyvatel: 660 000
Hlavní město: Podgorica 175 000
Nejvyšší hora: Durmitor 2 522 m

Přírodní poměry:
Většinu území zaujímají vápencová pohoří a krasové sníženiny Dinárské soustavy. Nejvyšší je masiv Durmitor a na hranicích s Albánií Prokletije. Území je rozřezáno hlubokými kaňony řek : na sever do Bosny tečou Piva, Tara a Lim – zdrojnice Driny; na jih do Skadarského jezera, které je největším jezerem na Balkáně, ústí Moraca a Zeta. Tlakové rozdíly mezi mořem a horami jsou příčinou pestrého klimatu malé země. Léta jsou suchá a horká, zimy vlhké a mírné, zejména na pobřeží a v nížinách. Oblast boky Kotorské patří k nejdeštivějším místům v Evropě s více než 4000 mm srážek.

Hospodářství:
Hospodářství Černé Hory patřilo v rámci bývalé Jugoslávie k nejzaostalejším. Před rozpadem státu investovala jugoslávská federativní vláda značné prostředky do rozvoje černohorského průmyslu, byla vybudována ocelárna a několik hydroelektráren. Největší s více než 200 m vysokou hrází je Mratinje na řece Piva. V zemi jsou významná ložiska bauxitu, těží se i polymetalické rudy. Při zdrojích levné vodní energie se rozvinulo hutnictví barevných kovů, stavba lodí a zpracování dřeva. Černá Hora přesto zůstává nadále převážně zemědělskou zemí, kde převládá chov ovcí, koz a prasat. Důležitý je rybolov. Pěstuje se i určitý množství obilnin, zeleniny, ovoce a tabáku. Významným zdrojem deviz byl turistický ruch na jadranském pobřeží, dokud ho nepřerušila válka mezi Srbskem a Chorvatskem. V zemi je jen jedno mezinárodní letiště, v hlavním městě Podgorica. S velkými náklady byla před lety postavena železniční trať spojující Bělehrad a přístav Bar. Jeden z nejlepších přirozených přístavů Evropy v boce Kotorské je základnou jugoslávského vojenského námořnictva.