Jugoslávie (bývalé státy)

SLOVINSKO

Hlavní město Ljubljana (325 000 obyv.)
Rozloha 20 251 km2
Měnová jednotka 1 Slovinský tolar = 100 stotinek (do r. 1992 dinár)
Počet obyvatel 1 950 000
Jazyk Slovinština
Náboženství 75% římsko katolíci, 20% ostatní křesťané
Nejvyšší hora Triglav (2 894 m)
Nejdelší řeka Sáva, 940 km (na území Slovinska 180 km)

Lidé a země:

První lidé na území Slovinska byly nejspíš kmeny Ilyrů (2. Tis. Př. n. l.). V prvním až druhém století před naším letopočtem se Slovinsko stalo součástí říše Římské. V 6. století se ve Slovinsku usídlili Slované. V 9. století připojil Karel Veliký Slovinsko k Francké říši. V dalším období zde vládli rakouští vévodové. Kolem 15. století uniklo Slovinsko turecké okupaci, protože bylo součástí Rakouska (až do konce 1. světové války). Roku 1918 je Slovinsko zakládající člen Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (předchůdce Jugoslávie). Během 2. světové války část slovinského území bylo zabaveno Itálií a Německem. Po válce byla území vrácena až na malou část, která je dodnes součástí Itálie. Na tomto území je i město s velkým přístavem - Terst. V roce 1991 (25. červen) navrhlo Slovinsko odtržení od Jugoslávie. Po desetidenních konfliktech navrhly některé ostatní země (Rakousko, Německo a další) 3 měsíční ultimátum. Ale již 7. října se Slovinsko definitivě odtrhlo.

Hospodářství:

Před rozpadem Jugoslávie bylo Slovinsko nejvyspělejší zemí svazové republiky Jugoslávie a produkovalo 20% z celkového hrubého domácího produktu. Odtržení a konflikty (byť jen desetidenní) postihly jinak zdravou Slovinskou ekonomiku. Výrazně klesl zejména turistický ruch (lyžařská střediska, přímořská letoviska), který byl důležitým zdrojem Slovinských příjmů. Ale i dnes se podílí na hrubém domácím produktu asi 5%. V důsledku toho, se zvýšila závislost na průmyslu a zemědělství. Ve Slovinsku se chovají prasata a skot. Pěstují se zde brambory, kukuřice, pšenice, ovoce a cukrová třtina. Také se dosud pěstuje tradiční vinná réva (v povodí Drávy) a pohanka.
Asi neznáte slovinskou pověst o Kurentovi. Tento hrdina zachránil člověka před potopou světa. Zachráněný přislíbil, že bude v úctě a lásce chovat dvě posvátné rostliny – vinnou révu a pohanku. A pohanka, slovinsky ajda či hajdina, v dobách minulých jí zvali paganou, se stala nejpěstovanější plodinou ve Slovinsku. Pekli z ní koláče, buchty, nebo také obřadní „dvojbarevný chléb“. A víte jak se připravovalo tradiční slovinské tradiční jídlo ? Tady je:
Žgance (halušky)
To se vezme 600 g pohankové mouky, kterou vaříme 10 minut v litru osolené vody, promícháme, a pak ještě 15 minut vaříme. Odlijeme zbývající vodu. Lžící vykrajujeme halušky, na talíři je omastíme škvarky nebo polijeme mlékem. Toto byla každodenní potrava pro chudé.
Elektřinu zajišťuje především jaderná elektrárna Krško (43%), z jedné třetiny se podílejí tepelné elektrárny a zbytek elektřiny vyrábějí elektrárny vodní. Ve Slovinsku se těží hnědé uhlí, lignit, rtuť a olovnato-zinková ruda. Největším podnikem v tomto malém státě je montáž automobilů Renault (Novo mesto). Pro dopravu jsou důležité hlavně spoje do Rakouska, Italského Trestu(původně patřícímu Slovinsku) a do přístavu Koper.

Přírodní poměry:

Větší část Slovinska zabírají hory. Z Rakouska a z Itálie sem zasahují vápencové Alpy. Nejvyšší jsou Julské Alpy s masivem Triglav (2 864 m). Na severní hranici tvoří Karavanky (2554 m). Na východ vybíhá masiv Pohorje. Na jihu se rozkládá oblast Kras, která dala jméno krasovým územím světa. Pohoří Javorníky zde dosahuje výšky až 1796 m. Krajina se snižuje k jihovýchodu. V místě kde řeky Sáva, Dráva a Mura vytékají ze státu, jsou malé nížiny. V západní části Slovinska je spíše středomořské klima (teplá léta, silný déšť v září a říjnu), v jižní části převládá podnebí kontinentální.

CHORVATSKO

Hlavní město Zagreb = Záhřeb
Rozloha 56 500 km2
Měnová jednotka 1 kuna = 100 lipa
Počet obyvatel 5 mil.
Jazyk chorvatština, srbština
Náboženství katolíci 77%,
Jezera Plitvická jezera
Řeky Dráva, Sáva

Historie:

Ve starověku součástí Říma, od 7. století území osídleno slovanskými kmeny. Samostatný vnitrozemský chorvatský stát byl od roku 1091 spojen personální unií s Uherským královstvím. Pobřežní oblasti (Dalmácie) prošly odlišným vývojem a dostaly se pod vliv Benátské republiky, po napoleonských válkách byly součástí Rakouska. Po rozpadu Rakouska-Uherska se stalo Chorvatsko roku 1918 součástí Království. Za 2. Světové války byl na území části Chorvatska a Bosny a Hercegoviny vytvořen loutkový stát Nezávislý stát Chorvatsko v letech 1941-1943 s italským vévodou jako titulární hlavou státu. Po roce 1945 bylo Chorvatsko svazovou republikou SFRJ, roku 1991 vyhlásilo nezávislost a z ugoslávie vystoupilo. Část srbského obyvatelstva v Chorvatsku vyhlásila na svém území tzv. nezávislou republiku orientovanou na Srbsko. Po válce mezi Chorvatskem a federální jugoslávskou armádou ovládanou Srby došlo koncem roku 1991 k uzavření příměří. V průběhu roku 1992 byly v Chorvatsku rozmístěny jednotky UNPROFOR. V roce 1995 Chorvatsko dobylo zpět Srby obsazenou krajinu a byla podepsána dohoda o reintegraci Východní Slavonie, posledního chorvatského území v držení Srbů, do Chorvatska. Koncem roku 1995 Chorvatsko a Srbsko uzavřely dohodu o normalizaci vzájemných vztahů a v srpnu 1996 Chorvatsko navázalo diplomatické styky s Jugoslávií.

Poloha:

Sousedí se státy: Slovinskou republikou, Jugoslávií, Bosnou a Hercegovinou a Maďarskou republikou. Leží u Jaderského moře. Není to velký stát. Jeho hlavní město je Záhřeb ve kterém žije asi 980 000 obyvatel. V Záhřebu je spousta muzeí.
Dalším městem je Split, kde je muzeum starochorvatských archeologických památek a galerie sochaře Ivana Meštrovice.
V Chorvatsku je 1185 ostrovů, útesů a hřebenů, z čehož je jich obydlených jen 66 a nejvyšší jsou Krk a Cres. Největší horou je Dinara, která má 1831 metrů nad mořem. většina obyvatel jsou Chorvaté,ostatní jsou Srbové, Češi,Slováci, Italové, Maďaři, Židé, Němci, Rakušané, Ukrajinci, Rusové a další. Většina obyvatel jsou římští katolíci, menší část obyvatel jsou pravoslavní, věřící islámského vyznání a dále věřící jiných křestaňských vyznání. Oficiální jazyk je chorvatský a písmo latina.
V Chorvatsku je ve všech kohoutkách pitná voda. telefonní volací číslo Chorvatska je 385. Chorvatsko nabízí ubytování v četných hotelích

KOSOVO

Autonomní provincie v Jugoslávii.
Rozloha 10 887 km2, obyvatel 1,9 mil.
Nejchudší stát Jugoslávie. Obyvatelé tvoří zejména Albánci 77% a Srbové 13%.
Pěstování kukuřice, pšenice, brambor, vinné révy.
V 8. až 12. stol. součástí Rašky, pak Srbska. Od konce 15. stol. v osmanské říši, poté emigrace Srbů a imigrace muslimských Albánců. 1913 Kosovo rozděleno mezi Srbsko a Černou Horu, od 198 součástí Jugoslávie, od 1945 autonomní oblast Srbska Kosovo – Metohija, (1970 – 1990 název Kosovo). Národnostní nepokoje albánského etnika, hlavně od 1988.

BOSNA A HERCEGOVINA

Hlavní město Sarajevo
Rozloha 51 000 km2
Měnová jednotka 1bos.-herc. din. = 100 para
Počet obyvatel 3,5 mil.
Jazyk chorvatština, srbština
Náboženství muslimové, srbská ortod. Církev
Řeky Sáva, Bosna

Poloha:

Stát v jihovýchodní Evropě na západě Balkánského poloostrova.
Převážně hornatá země s horskými pásmy, jejich výška vzrůstá od západu k východu. Vápencové krasové masívy s jeskyněmi, ponornými toky a polji ( polje- srbský výraz pro krasová údolí). Odvodňování hraniční řekou Sávou.
Pohoří: Dinárské hory
Republika od 1992 rozdělena občanskou válkou.

Hospodářství:

Agrárně průmyslový stát, významné nerostné zdroje. Hospodářsky rozvrácené válkou.
Nerostné suroviny: velké zásoby dřeva, bauxit, olovo, žel. ruda,
hn. uhlí
Zemědělství: kukuřice, pšenice, brambor, ovoce, vinná réva,
tabák, olivy
Chov ovcí, skotu
Průmysl: dřevozpracující, hutnický, výr. celulózy, cementu,
chemikálií

Historie:

V 6. – 7. stol. území osídlovali slovanské kmeny. S výjimkou krátkého období ve 14. stol. neexistoval na území B.aH. samostatný stát. 1463 – 1482 se území zmocnila osmanská říše a vznikl bosenský pašalík.
Od 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od 1929 Jugoslávie. 1941 – 1945 součástí Chorvatska, po 1945 jedna ze svazových republik Jugoslávie. 1992 vyhlásila B.aH. samostatnost.

SRBSKO

Hlavní město Bělehrad
Rozloha 88 961 km2
Měnová jednotka
Počet obyvatel 10 mil.
Jazyk
Náboženství
Řeky Sáva, Dunaj

Poloha:

Srbsko, největší republika bývalé Jugoslávie, leží v jistém smyslu ve středu Balkánu a hraničí vedle Černé Hory se sedmy státy. Jeho součástí jsou dříve autonomní oblasti Vojvodina na severu Kosovo na jihu.

Hospodářství:

Ekonomika je pod vlivem hospodářského embarga v troskách, astronomicky narostla inflace, je vysoká nezaměstnanost téměř 30% a bují černý i mezinárodní ilegální obchod.
Úrodná Panonská nížina ve Vojvodině a severním Srbsku bývala obilnicí jugoslávské republiky. Téměř 1/3 práceschopného obyvatelstva ve Vojvodině je zaměstnaná v zemědělství, které produkuje především kukuřici, cukrovou řepu a krmiva pro chov prasat. Ve vnitrozemí Srbska je pěstováno obilí obvykle spojeno s chovem skotu, ovcí a
drůbeže.
Země disponuje značnými zásobami hnědého uhlí, které je hlavním energetickým zdrojem. Ve Vojvodině se těží i menší množství ropy a zemního plynu. V zemi je kvůli embargu velký nedostatek pohonných hmot. Dále se těží bauxit, rudy mědi, olova a zinku, chromu, antimonu, stříbra a magnezit. Základem průmyslu byla černá a zejména barevná matalurgie. Strojírenství bylo orientováno na produkci automobilů, traktorů a zemědělských strojů. Významná je produkce těžké chemie a petrochemie, umělých hnojiv spotřební elektroniky. Většina výrobních kapacit je v současnosti uzavřena nebo pracuje na minimální výkon. Proto také více než dříve nabyla na významu výroba potravin a základního spotřebního zboží.
Dříve představovalo Srbsko dopravní koridor spojující Severní a Střední Evropu s Balkánem a Tureckem. Nyní je zahraniční obchod omezen na minimum, i když sousední státy, jmenovitě Řecko, Rumunsko a Bulharsko, mezinárodní embargo příliš nerespektují.

MAKEDONIE

Hlavní město Skopje
Rozloha 25 713 km2
Měnová jednotka 1 denár = 100denů
Počet obyvatel 2 163 000
Jazyk makedonština (úřední), srbština, albánština
Náboženství pravoslavné, muslimské
Řeky Vardar, Bregalnica

Historie:

Hornatá země v srdci Balkánského poloostrova si činí nárok na jméno, které vzbuzuje četné historické asociace. V přilehlé řecké oblasti Makedonii, totiž Alexandr Veliký vybudoval ve 4.st. př. Kr. rozsáhlou a mocnou říši. Když se poprvé samostatná země rozhodla pro své historické jméno, vyvolalo to nevraživou reakci Řecka a oddálilo mezinárodní uznání země.
Makedonie byla nejjižnější svazovou republikou bývalé Jugoslávie. Po referendu v září 1991 se rozhodla pro nezávislost, kterou vyhlásila 20.listopadu 1991.

Poloha:

Svou polohou je Makedonie předurčena k tomu, aby se stala mostem mezi Řeckem a slovanskými zeměmi jihovýchodní Evropy. Nejdůležitější dopravní spoje na Balkánském poloostrově vedou údolím řeky Vardar, která se vlévá do Egejského moře. Hluboké údolí Vardaru prochází hornatou krajinou, které často otřásá zemětřesení. Přesto je nejvíce osídlenou oblastí země. Na sever od makedonského hlavního města Skopje, které roku 1963 postihlo silné zemětřesení, zajišťuje řeka snadný přístup do Srbska. V hornaté krajině je několik poljí, která často postihují záplavy, zejména v okolí Ohridského a Prespanského jezera. ( polje- srbský výraz pro krasová údolí). Polje obklopují vysoké hory o nadmořské výšce přes 2000 m. V deštném stínu horských hřbetů panuje kontinentální podnebí s horkými léty a velmi studenými zimami. V okolí Vardaru však převládá středomořské klima.

Hospodářství:

Makedonské hospodářství je založeno především na na pěstování obilnin. V místech s mírnějším podnebím a zavlažováním se daří bavlníku, rýži, citrusům a tabáku. Pěstuje se rovněž mák, brambory, cukrovka a vinná réva. V zemi se těží rudy zinku, chromu, železa, hnědé uhlí a azbest.
Po 2. světové válce byly ve Skopji a dalších městech postaveny továrny.

ČERNÁ HORA

Hlavní město Cetinje
Rozloha 13 812 km2
Počet obyvatel 660 000
Nejvyšší hora Durmitor 2 522 m

Hospodářství:
Hospodářství Černé Hory patřilo v rámci bývalé Jugoslávie k nejzaostalejším. Před rozpadem státu investovala jugoslávská federativní vláda značné prostředky do rozvoje černohorského průmyslu, byla vybudována ocelárna a několik hydroelektráren. Největší s více než 200 m vysokou hrází je Mratinje na řece Piva. V zemi jsou významná ložiska bauxitu, těží se i polymetalické rudy. Při zdrojích levné vodní energie se rozvinulo hutnictví barevných kovů, stavba lodí a zpracování dřeva. Černá Hora přesto zůstává nadále převážně zemědělskou zemí, kde převládá chov ovcí, koz a prasat. Důležitý je rybolov. Pěstuje se i určitý množství obilnin, zeleniny, ovoce a tabáku. Významným zdrojem deviz byl turistický ruch na jadranském pobřeží, dokud ho nepřerušila válka mezi Srbskem a Chorvatskem. V zemi je jen jedno mezinárodní letiště, v hlavním městě Podgorica. S velkými náklady byla před lety postavena železniční trať spojující Bělehrad a přístav Bar. Jeden z nejlepších přirozených přístavů Evropy v boce Kotorské je základnou jugoslávského vojenského námořnictva.

Poloha:

Většinu území zaujímají vápencová pohoří a krasové sníženiny Dinárské soustavy. Nejvyšší je masiv Durmitor a na hranicích s Albánií Prokletije. Území je rozřezáno hlubokými kaňony řek : na sever do Bosny tečou Piva, Tara a Lim – zdrojnice Driny; na jih do Skadarského jezera, které je největším jezerem na Balkáně, ústí Moraca a Zeta. Tlakové rozdíly mezi mořem a horami jsou příčinou pestrého klimatu malé země. Léta jsou suchá a horká, zimy vlhké a mírné, zejména na pobřeží a v nížinách. Oblast boky Kotorské patří k nejdeštivějším místům v Evropě s více než 4000 mm srážek.

Historie:

1852 se stala Č.H. světským knížectvím. Nikola I. Získal pro Č.H. na berlínksém kongresu 1878 nezávislost a 1910 přijal královský titul. V 1. světové válce bojovala Č.H. proti Rakousku-Uhersku. 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců od 1929 Jugoslávie.
1946 nejmenší federativní republika, ale se silným regionálním povědomím. Po rozpadu Jugoslávie uzavřely Srbsko a Č.H. 1992 smlouvu o vytvoření Svazové republiky Jugoslávie.