Kanada

Rozloha: 9 970 610 km2
53° – 152° západní délky
42°– 83° severní šířky
Geografické podmínky:

Kanada se rozkládá napříč celým kontinentem a na sever sahá daleko za polární kruh. Největší pohoří jsou Kordillery, které dosahují až 6 000 m nadmořské výšky, dále je zde Mackenzieovo pohoří.
Nejvýznamnější plošinou je Laurentinská pahorkatina (5 mil. Km2). Plošiny a nížiny tvoří 3/4 celkové plochy Kanady. Od 56° sev. šířky je zde tundra, na severu jsou oblasti věčného ledu. Vegetační období je i na jihu krátké. Sezonost zde ohrožuje téměř vše, těžbu dřeva a minerálů, dopravu a zemědělství. Podnebí je chladné subarktické a arktické jeho vliv sahá až k jižní hranici, na jihu mírné vnitrozemské a přímořské vlhké (zvláště u východního pobřeží). Průměrné teploty se pohybují od -11° C do 21° C.
Nejvýznamnější z ostrovů a poloostrovů je např.: Newfoundland (111 tis. Km2), Vancouver (33,7 tis. Km2), Labrador (1,4 mil. Km2), Baffinův o., Viktoriin o..
Nejvýznamnější řekou je zde řeka sv. Vavřince, na které je většina lodní dopravy.

Státní zřízení : Parlamentní monarchie v Commonwealthu

Hlava státu : Alžběta 2. (od 1952)

Počet obyvatel : 31,2 mil.

Hlavní město : Ottawa

Členství : APEC – Asijsko – tichomořský hospodářský prostor
OAS – Organizace spojených států – založeno 1948 Kanada je členem od 1990
- má 32 členů (Lat. Amerika, USA)
- sídlo ve Washingtonu
- zaměřeno na dosažení míru a posílení americké solidarity
NAFTA – Severo americká zóna volného obchodu – založeno 1.1. 1994
- největší obchodní zóna světa
- členy jsou Kanada Mexiko , USA
OECD – Organizace pro hosp. spolupráci a rozvoj – založeno 1961 jako nástupce OEED
- sídlo Paříž
- 22 členů
- liberalizace mezinár. Obchodu a financí každoročně vydává hosp. analýzu a hodnocení hosp. výsledků jednotlivých zemí
OSN - od 26.6. 1945
NATO –
OBSE
Commonwealth – Britské společenství národů - založeno 1931
- státy mohou svobodně volit i formu státního zřízení (např. republiku)

Obyvatelstvo

Původní obyvatelé jsem, podle jedné z teorií, přišli z východní Asie, když ustoupilo moře v Berligově průlivu a ze severu se rozšiřovali na jih tedy do nynějšího USA ( to se odehrálo přibližně ve stejné době jako stěhování národů). Další obyvatelé zde byly až Francouzi od 30. Let 16. Stol., kteří postupně prozkoumali a obydleli Kanadu.
Původní obyvatelé zde stále žijí a mluví původním jazykem. Indiáni žijí v rezervacích a Eskymáci žijí v arktické oblasti.
Kanada je zemí přesídleneckou, tedy „zemí přistěhovalců“ největší zastoupení zde mají Britové (34,4%) dále Francouzi (25,7%), Němci(3,6%), Italové (2,8%), Ukrajinci (1,7%), původní obyv. (1,5% eskymáci a indiáni). Většina obyvatel žije u jižní hranice s USA, kde je také soustředěn průmysl. Ve městech žije 77% obyvatel a na 90% území žijí pouze 3% obyvatel, obyvatelstvo je zde velmi nerovnoměrně rozmístěno. Kanada má též velký příliv přistěhovalců (5 mil. Obyvatel se narodilo mimo Kanadu).Hustota zalidnění je 3 obyv./km2, celkový počet obyvatel je tedy 31,2 mil..
Mezi náboženstvími zde převládá křesťanství, protestanti i katolíci stejnou měrou, dále židovství a pravoslavná církev.
Gramotnost obyvatel dosahuje 96% a urbanizace 77%.
Velmi vyspělá tržní ekonomika HDP zde činí 20 670 USD na jednoho obyvatele.

Zemědělství

V zemědělství pracují 3% obyvatel, kteří obdělávají 4,5% území, 36% území je zalesněno. Z celkové rozlohy Kanady lze pro zemědělství využít pouze 1/10 území.
V Kanadě se pěstuje převážně skot a prasata, ve státech Adalberta a Saskatchewan. Loví se zde soby(za polárním kruhem a u Hudsonova zálivu), ryby (na východním pobřeží) a tuleni a mroži (Baffinově moři blízko Lancasterského průlivu).
Kanada je jednou z předních zemí ve vývozu ječmene a pšenice dále se zde pěstují brambory, cukrovou řepu, řepku, len, sóju, luštěniny, zeleninu a ovoce.
Zemědělství tvoří 5% z celkového HDP.

Průmysl a služby
Služby se podílejí největší mírou na zaměstnanosti obyvatel nyní zde pracuje 70% obyvatel. Služby mají přední místo i v podílu na HDP je to 68%.
V průmyslu je zaměstnáno 19,7% obyvatel a vytváří 27% HDP. Kanada má velké zásoby nerostných surovin především zinek, nikl, uran, zemní plyn, zlato stříbro, měď a olovo. Nejvýznamnější je zde strojírenský a chemický průmysl (převážně petrochem.) , který je soustředěn převážně v Montrealu a Torontu. Vodní elektrárny jsou na východním pobřeží převážně na řece sv. Vavřince. Část ropy a zemního plynu se vyváží do USA.
Geologický průzkum nerostného bohatství není zdaleka ukončen.

Doprava
Doprava je moderní velký význam má lodní doprava převážně po jezerech a řece sv. Vavřince. Pro pevninskou dopravu stále tvoří největší překážku Kordillery.

Průmysl a těžba ve velkých městech:

Quebec :
- polymetalické rudy
- vodní elektrárny
- dřevozpracující a potravinářský průmysl

Montréal :
- azbest
- vodní elektrárny
- chemický, textilní, strojírenský a kovodělný průmysl

Ottawa :
- vodní elektrárna
- dřevozpracující průmysl

Toronto :
- kamenná sůl, stříbro, zlato, uran. Měď, zinek, kobalt, platina, nikl
- tepelná a atomová elektrárna
- atomový průmysl (nedaleko Chalk River)

Wimpening :
- zlato, ropa, draselné soli, vodní elektrárna
- potravinářský a strojírenský průmysl

Edmonton :
- ropa
- tepelná elektrárna
- potravinářský a chemický průmysl

Calgary :
- zemní plyn, ropa, zinek stříbro
- chemický a strojírenský průmysl
Vancouver :
- měď
- tepelná a atomová elektrárna
- potravinářský, dřevozpracující, chemický a strojírenský průmysl

Další průmyslová střediska :

Sydney :
- hutnictví železa (jediné v Kanadě)
- černé uhlí

Dawson :
- zlato, stříbro, olovo, zinek

Další těžené suroviny :
- železná ruda, síra

Zdroje : Lexikon zemí
Uč. Hospodářský zeměpis
Encyklopedie Diderot
Atlas světa

SPŠS Betlémská
4 . D