Kanada

1.
Poloha: 53° – 152° západní délky, 42°– 83° severní šířky
Rozloha: 9 976 139 km2
Obyvatelstvo: 29 964 000
Hustota zalidnění: 3 obyvatelé na km2
Měna: 1 kanadský dolar = 100 centů
Roční příjem na hlavu: 18 635 USD
Nárůst obyvatel: 24 000 na rok
Průměrná délka života: ženy - 81 let, muži – 74 let
Hlavní město: Ottawa 313 987 obyv. (s aglomerací 920 857)
Další velká města: Toronto, Monteral, Vancouver, Edmonton, Calgary, Winnipeg, Québec a Hamilton
Jazyky: angličtina (63%) a francouzština (25%), ostatní (16%)
Náboženství: římskokatolické (46%), protestantské (30%) Sjednocená kanadská církev (15%), anglikánské (10%)
Členství: OSN, OAS, NATO, Britské společenství národů
Největší hora: Mt. Logan (5961)
Kanadské provincie a teritoria s hlavními městy: Alberta (Edmonton), Britská Kolumbie (Victoria), Manitoba (Winnipeg), New Brunswick (Frederickson), Newfoundland (St, John s), Nové Skotsko (Halifax), Ontario (Toronto), Ostrov prince Edvarda (Charlottetown), Québec (Québec), Saskatchewan (Regina), Yukon (Whitehorse), Northwest Territories (Yellowknife).
Státní zřízení : Parlamentní monarchie v Commonwealthu
Hlava státu : Alžběta 2. (od 1952)
VLÁDA: Kanadský federální parlament má dvě komory: Senát o 112 členech – reprezentantech provincií jmenovaných generálním guvernérem, a Poslaneckou sněmovnu, jejichž 295 členů je voleno na 5 let podle všeobecného volebního práva. Premiéra, který disponuje většinou ve sněmovně, jmenuje generální guvernér – zástupce britské královny jako vládkyně Kanady. Premiér potom jmenuje vládu, odpovědnou Sněmovně. Každá provincie má svou vlastní vládu a legislativu.
Členství : APEC – Asijsko – tichomořský hospodářský prostor
OAS – Organizace spojených států – založeno 1948 Kanada je členem od 1990
- má 32 členů (Lat. Amerika, USA..)- sídlo ve Washingtonu, zaměřeno na dosažení míru a posílení americké solidarity
NAFTA – Severo americká zóna volného obchodu – založeno 1.1. 1994 - největší obchodní zóna světa , členy jsou Kanada Mexiko , USA
OECD – Organizace pro hosp. spolupráci a rozvoj – založeno 1961
OEED- sídlo Paříž, 22 členů, liberalizace mezinár. Obchodu a financí
OSN - od 26.6. 1945
OBSE-Commonwealth – Britské společenství národů - založeno 1931
Nato-

2.
Úvod

UNESCO pokládá Kanadu, zemi rozprostřenou mezi dvěma oceány, za místo, kde se lidem nejlépe žije. Nádherná příroda, nevyčerpatelné zásoby pitné vody, až tisíc kilometrů široký pás nadbytečných velehor, nedozírné prérie s nekonečnými obilnými lány, bohatá ložiska nerostů( železná ruda, zlato, ropa, zemní plyn,..) a četných dalších surovin, množství zvěře(ryb, medvědů,jelenů, bobrů, sobů…)a především lidé, jejichž nejcharakterističtějším rysem je tolerance. To všechno dohromady je Kanada.
První lidé se na území dnešní Kanady usadili už desítky tisíc let před naším letopočtem. Jak se tam dostali, o tom výpovědi legend a archeologů od sebe pochopitelně liší. Podle dávných původních obyvatel stvořil jejich předky bůh z hlíny , archeologové hovoří o Asijcích, kteří přešli Berlingovu úžinu, či nověji o mořeplavcích, kteří na území dnešní Ameriky dorazili z různých koutů světa. První historicky doložení Evropané, Vikingové, se na území dnešní Kanady na čas zachytili na přelomu 10. a 11. století.
Vlastní kolonizace Kanady počíná až po několika stoletích. Při hledání cesty do Číny spatřil severoamerickou pevninu v roce 1497 Janovan John Cabot, který plul pod anglickou vlajkou ve službách Tudorovce Jindřicha VII. Území, které objevil, nazval ,,Nově nalezená země‘‘- Newfoundland . Po výpravě Jacquea Cartiera v roce 1535 začali severoamerickému teritoriu věnovat systematičtější zájem Francouzi, ale za skutečného zakladatele francouzské Kanady se po-važuje až Samuel de Champlain, který Nový svět poprvé navštívil v roce 1603 a už o několik let později se pyšnil titulem prvního guvernéra Kanady. Francouzi na kanadském území vytvořili 2 kolonie: Novou Francii a Britská Kanada. Do nové země přicházejí nejen Angličané , Skotové, Irové ale i Němci a Skandinávci a později Italové, imigranti z habsburské monarchie, Ukrainy a mnoha dalších zemí Starého kontinentu. Počet původních obyvatel se naopak neustále snižoval. Schválením zákona o Britské Severní Americe v roce 1867 vzniklo britské dominium Kanada. Původní konfederaci tvořily provincie Ontario, Quebec, Nový Brunšvik a Nové Skotsko. V roce 1870 se k ní připojila Manitoba a Severovýchodní teritoria, v roce 1871 zlákal příslib celokanadské železnice k připojení Britskou Kolumbii. Roku 1873 ke konfedaraci přistoupil Ostrov prince Edwarda, roku 1898 Yukon. Prérijní provicie Alberta a Saskatchewan rozšířili počet provincii na devět v roce 1905, jako poslední přistoupil v roce 1949 Newfoundland.
Britské dominium Kanada vstupovala do 20. století s důvěrou a optimistickými nadějemi, díky jimž se kanadský předseda vlády Wilfrid Laurier cítil oprávněn označit nový věk za „Století Kanady“. Příští desetiletí prožívala Kanada v úzkém kontaktu se Starým kontinentem, v obou světových válkách po boku Velké Británie; zároveň si však hledala vlastní identitu, předavším ve vymezování svého postavení vůči mocnému jižnímu sousedovi, ale i při řešení narůstajících konfliktů, vyvolávaných quebeckou jinakostí. Na konci 20. století patří Kanada s nejvyšší životní úrovní i kvalitou života svých obyvatel.

4.
Obyvatelstvo :

Původní obyvatelé jsem, podle jedné z teorií, přišli z východní Asie, když ustoupilo moře v Berligově průlivu a ze severu se rozšiřovali na jih tedy do nynějšího USA ( to se odehrálo přibližně ve stejné době jako stěhování národů). Další obyvatelé zde byly až Francouzi od 30. Let 16. Stol., kteří postupně prozkoumali a obydleli Kanadu.
Původní obyvatelé zde stále žijí a mluví původním jazykem. Indiáni žijí v rezervacích a Eskymáci žijí v arktické oblasti.
Kanada je zemí přesídleneckou, tedy „zemí přistěhovalců“ největší zastoupení zde mají Britové (34,4%) dále Francouzi (25,7%), Němci(3,6%), Italové (2,8%), Ukrajinci (1,7%), původní obyv. (1,5% eskymáci a indiáni). Většina obyvatel žije u jižní hranice s USA, kde je také soustředěn průmysl. Ve městech žije 77% obyvatel a na 90% území žijí pouze 3% obyvatel, obyvatelstvo je zde velmi nerovnoměrně rozmístěno. Kanada má též velký příliv přistěhovalců (5 mil. Obyvatel se narodilo mimo Kanadu).Hustota zalidnění je 3 obyv./km2, celkový počet obyvatel je tedy 31,2 mil..
Mezi náboženstvími zde převládá křesťanství, protestanti i katolíci stejnou měrou, dále židovství a pravoslavná církev.
Gramotnost obyvatel dosahuje 96% a urbanizace 77%.
Velmi vyspělá tržní ekonomika HDP zde činí 20 670 USD na jednoho obyvatele.
Největší část obyvatelstva tvoří potomci kolonizátorů – Anglokanaďané (asi 45%; 9 735 tis.) a Frankokanaďané (asi 30 %; 6 419 tis.). Frankakanaďané jsou soustředěny především na východě státu Frankokanaďané jsou soustředěni především na východě státu a chrání svůj francouzský jazyk a tradice – např. provincie Québec je z 80% francouzská. Ostatních je původem nejvíce Němců (897 tis.), Italů (710 tis.), Ukrajinců (420 tis.), Číňanů (360 tis.), Holanďanů(352 tis.), ale i Čechů a Slováků (57 tis). Z původního obyvatelstva zbylo asi 250 000 indiánů a 15 000 Eskymáků. Indiáni jsou povětšinou lovci kožešin zvěře a rolníci žijící v rezervacích. Eskymáci jsou kočující lovci a rybáři, žijící na severu a na východním pobřeží labradoru. Přes 90 % obyvatelstva je soustředěno v poměrně úzkém pásu podél jižních hranic. Mimo tyto oblasti jsou jenom osamocené farmy, osady horníků a rozptýlená sídla Eskymáků a indiánů. Díky tomu má Kanada velmi malou hustotu zalidnění – 2,9 obyvatele na km2.
Hlavní město Ottawa leží v provincii Ontario. Největší města jsou velkými průmyslovými a dopravními středisky. Největší je Montreal kde žije 1018 tis. obyvatel (s aglomerací 3 127 tis.).Dále pak Toronto 635 tis. (3 893 tis.), Winnipeg 617 tis. (652 tis.), Edmonton 617 tis. (840 tis.), Vancouver, London aj.

6.
Povrch:
Kanada se rozkládá napříč celým kontinentem a na sever sahá daleko za polární kruh. Největší pohoří jsou Kordillery, které dosahují až 6 000 m nadmořské výšky, dále je zde Mackenzieovo pohoří.
Nejvýznamnější plošinou je Laurentinská pahorkatina (5 mil. Km2). Plošiny a nížiny tvoří 3/4 celkové plochy Kanady. Od 56° sev. šířky je zde tundra, na severu jsou oblasti věčného ledu. Vegetační období je i na jihu krátké. Sezonost zde ohrožuje téměř vše, těžbu dřeva a minerálů, dopravu a zemědělství. Podnebí je chladné subarktické a arktické jeho vliv sahá až k jižní hranici, na jihu mírné vnitrozemské a přímořské vlhké (zvláště u východního pobřeží). Průměrné teploty se pohybují od -11° C do 21° C.
Nejvýznamnější z ostrovů a poloostrovů je např.: Newfoundland (111 tis. Km2), Vancouver (33,7 tis. Km2), Labrador (1,4 mil. Km2), Baffinův o., Viktoriin o..
Nejvýznamnější řekou je zde řeka sv. Vavřince, na které je většina lodní dopravy.
Rozlohou je Kanada na druhém místě ve světě. Pobřeží je lemováno četnými ostrovy (tvoří šestinu z celkové rozlohy). Hospodářský význam mají Newfoundland (111 tis. km2) a Vancouver ( 33,7 tis. km2 ).Téměř polovina Kanady je pokryta denudovaným Laurentinským štítem ( 5 mil. km2), poměrně plochou krajinou se skalisky kolem Hudsonova zálivu. Ve vnitrozemí končí štít srázem, zvlášť výrazným na východě, vedle nížiny kolem řeky Sv. Vavřince a Velkých jezer. Pásmo Velkých jezer (včetně jezera Winnipeg) na západě značí hranici s vnitrozemskými planinami a prériemi. Rozsáhlý pás horstev – přes 800 km široký – leží západně od prérií. Západní Kordillery zahrnují Rocky Mountains, pohoří Mackenzie, Coast a svatého Eliáše, kde Kanada dosahuje nejvyššího bodu horou Mt. Logan, vysokou 5961 m. Pás Kordiller je stále výraznou překážkou pro pevninskou dopravu. Nižší, přerušované pohoří vysočiny, lemující východ Kanady, se táhne od Baffinova ostrova k Novému Skotsku. Skalnaté hory, které se tyčí až do výšky 3954 m jsou rájem nejen divoké zvěře, ale i turistů.
Využití půdy: lesy 45%, orná půda 5%, pastviny 3%, ostatní 47%
Hlavní řeky: Mackenzie - Otročí a Peace – 4241 km, Sv. Vavřince – 3130km, Yukon - Nisutlin – 3185
Rozlohou je Kanada po Rusku druhým největším státem světa. Kromě Aljašky zabírá celou severní polovinu severoamerického kontinentu. Od Atlantského po Tichý je široká asi 5500 kilometrů, od severu k jihu měří 4600 kilometrů. Její vnitrozemské vody mají plochu asi 755 000 km2,což znamená, že se v Kanadě nachází třetina světových sladkovodních zásob. Voda také stanovuje její přirozené hranice. Na severu Severní ledový oceán, na východě Atlantský oceán a na západě Tichý oceán. Jižní hranici se Spojenými státy americkými tvoří Hořejší j., Huronské j., Erijské j. a Ontarijské jezero, od provincie Manitoba až po Britskou Kolumbii vymezuje hranici 49. stupeň severní šířky.
Na pobřeží tichého oceánu se táhne od severu k jihu pohoří Kordiller s nejvyšší horou státu Mt. Logan a souběžně s ním se tyčí Skalisté hory s nejvyššími vrcholky Mt. Robson (3 954 m) a Mt Columbia (3 747 m). Mezi těmito pásy se rozprostírá vysoká náhorní plošina. Na východě podél Hudsonova zálivu se rozprostírá Laurentinská plošina s četnými jezery, přecházející až na poloostrov Labrador. Na severu je rozsáhlá Arktická nížina pokryta tundrou a téměř neobydlena.
Území kanady je bohaté na velké množství řek, a hlavně jezer. Hospodářsky nejdůležitější je řeka sv. Vavřince 3 058 km dlouhá, vytékající z Velkých jezer. Ústí do zálivu sv. Vavřince. Po celé délce toku je splavná. Do Hudsonova zálivu ústí mnoho řek, které odvádějí vodu z východní části státu. Největší z nich je Nelson, vytékající z Winnipežského jezera. Do Beaufortova moře se vlévá řeka Meckenzie, která se svou pramennou řekou Athabaskou, protékající jezerem Athabaska a Velkým Otročím jezerem, je druhou nejdelší řekou Severní Ameriky (4 240 km). Na území Kanady pramení a v délce 900 km teče aljašský veletok Yukon. Do Winnipežského jezera teče řeka Saskatchewan, vznikající spojením Severního a Jižního Saskatchewanu. Všechny tyto řeky přestože mají velké množství vody, nemají význam pro dopravu, protože jsou značnou část roku zamrzlé. Zato jsou velkým energetickým zdrojem pro výrobu elektřiny.
Z celkové rozlehy státu připadá více než 600 000 km2 na plochu jezer. Na jihu leží skupina Velkých jezer, jejichž jižní část leží na území USA. Je zde druhé největší jezero na světě – Hořejší jezero o rozloze 82 388 km2, dále jezero Huronské (59 596 km2), Michigenské (58 016 km2), Erijské (25 745 km2) a jezero Ontario (19 529 km2). Mezi Erijským jezerem a Ontariem je vodopád Niagara (60 m vysoký a 1,5 km široký). Ve vnitrozemí je mnoho jezer dalších jezer. Největší jsou Velké Medvědí (31 792 km2), Velké Otročí (28 438 km2), Winnipežské (24 514 km2), Athabaska a Sobí.
Podnebí Kanady je vzhledem k velké rozloze značně rozdílné v jednotlivých oblastech. Celkově je zde podnebí vnitrozemské, chladné. Na severu je rozsáhlá oblast polárního podnebí, ovlivňovaná Severním ledovím oceánem. Zimní teploty na polárním kruhu klesají až na -48°C. Vliv Antarktidy zasahuje hluboko k jihu hlavně při východním pobřeží, kde zemi ochlazuje studený Labradorský proud. Ve střední části Kanady až ke hranicím USA je pás mírného vnitrozemského proudění. S drsnou a dlouhou zimou, ale teplím a slunným krátkým létem.Při východním pobřeží je pásmo vlhkého přímořského podnebí. Také při západním pobřeží je pásmo přímořského podnebí s velkým množstvím srážek, ale vlivem teplého Severopacifického proudu je zde tepleji než ne východě. V horských oblastech je vysokohorské podnebí. Místní zvláštností je takzvaný chinook v Albertě: Tento vítr dokáže zvednout teplotu během jedné hodiny až o dvacet stupňů Celsia.
Řídce osídlenou zemi tvoří krajiny pokryté ledem, tundra, tajga a úrodné roviny, které jsou intenzivně kultivovány a využívány pro pěstování obilí.V Kanadě bylo založeno na 40 národních a provinciálních parků. Vzhledem k trvalému mrazu (permafrostu) se v arktické oblasti na chudé půdě daří jen mechy, kapradiny, nízké keře a bobuloviny, které jsou potravou jelena karibu a pižmoně amerického.Směrem k jihu následuje lesní tundra porostlá jehličnany, jako jsou smrk kanadský bílí a smrk černý, a přerušovaná jezery. Tato oblast je ideálním životním prostředím medvědů černých, bobrů, jelenů a losů. Dál k jihu se prostírá rozsáhlá lesnatá tajga, která zvolna přechází v parkový pás. Pro pobřežní deštný les jsou typické vysoké cedry a smrky. Na jihu států Alberta, Saskatchewan a Manitoba se pak rozkládají travnaté stepi a zemědělská půda. Tyto končiny byli kdysi pastvinami nepředstavitelných stád buvolů a bizonů, jejichž počet se ze 40 mil. v roce 1830 snížil na několik tisíc na počátku 20. století. Od té doby se však situace zlepšila a dnes se v kanadských rezervacích opět pasou velká stáda těchto zvířat.

9.
Průmysl a služby:

Služby se podílejí největší mírou na zaměstnanosti obyvatel nyní zde pracuje 70% obyvatel. Služby mají přední místo i v podílu na HDP je to 68%.
V průmyslu je zaměstnáno 19,7% obyvatel a vytváří 27% HDP. Kanada má velké zásoby nerostných surovin především zinek, nikl, uran, zemní plyn, zlato stříbro, měď a olovo. Nejvýznamnější je zde strojírenský a chemický průmysl (převážně petrochem.) , který je soustředěn převážně v Montrealu a Torontu. Vodní elektrárny jsou na východním pobřeží převážně na řece sv. Vavřince. Část ropy a zemního plynu se vyváží do USA.
Geologický průzkum nerostného bohatství není zdaleka ukončen.

10.
CESTOVNÍ RUCH:

Cestovní ruch se zařadil mezi osm nejdůležitějších hospodářských odvětví země a zaměstnává desetinu obyvatel. Niagarské vodopády a Skalnaté hory jsou známé v celém světě. Turisty přitahuje také historické město Québec, staré čtvrti Montrealu, moderní Toronto s telekomunikační věží, nejvyšší volně stojící stavbou na světě. Cestuje se převážně automobilem nebo letecky. Železnice se využívají převážně pro nákladní přepravu, pro osobní přepravu se kromě oblasti Montreal – Toronto – Windsor využívají minimálně. Výjimkou jsou oblíbené tratě přes Skalnaté hory, zejména Jasper – Vancouver.
Země má rozvinuté bankovnictví a pojišťovnictví; její ekonomika je těsně spjata s americkou – existují mezi nimi celní dohody.
Cestovní ruch se zařadil mezi osm nejdůležitějších hospodářských odvětví země a zaměstnává desetinu obyvatel. Niagarské vodopády a Skalnaté hory jsou známé v celém světě. Turisty přitahuje také historické město Québec, staré čtvrti Montrealu, moderní Toronto s telekomunikační věží, nejvyšší volně stojící stavbou na světě. Cestuje se převážně automobilem nebo letecky. Železnice se využívají převážně pro nákladní přepravu, pro osobní přepravu se kromě oblasti Montreal - Toronto - Windsor využívají minimálně. Výjimkou jsou oblíbené tratě přes Skalnaté hory, zejména Jasper - Vancouver. Kanada je také atraktivní zemí pro trempy, kteří si sem jezdí splnit své dětské sny. Mohou si tu postavit srub u jezera, uprostřed lesů, a živit se chytáním ryb a lovem zvěře. Stále navštěvovanější jsou také místní divoké řeky. Ty lákají hlavně turisty hledající nevšední zážitek v adrenalinových sportech.

11.
Doprava:

Doprava je moderní velký význam má lodní doprava převážně po jezerech a řece sv. Vavřince. Pro pevninskou dopravu stále tvoří největší překážku Kordillery.
Doprava vychází z velké rozlohy státu,přírodních podmínek a hustoty zalidnění.Nejhustší železniční a silniční síť je na jihu a na jihovýchodě státu. Nejdůležitější jsou dvě "pacifické" dráhy vedoucí od Atlantského oceánu k Tichému: z přístavu Halifax do Vancouveru a druhá do přístavu Prince Rupert. Velkou železniční křižovatkou je Vinnipeg, odkud vede důležitá trať do přístavu Churchill v Hudsonově zálivu, kde navazuje na námořní trať do Evropy. Značně rozvinutá je silniční doprava. Za St. Johan˘s na Newfoundland vede transkanadská dálnice 7 820 km dlouhá do Victorie na ostrově Vancouver. Za druhé světové války vybudovali Američané aljašskuo dálnici, která spojuje USA s Aljaškou přes Kanadu a je součástí panamerické dálnice vedoucí Severní a Jižní Amerikou. Vodní doprava využívá sítě řek a průplavů. Hlavní tepnou vodní dopravy je řeka sv. Vavřince. Propojená s velkými jezery v délce 3 670 km. Je to jedna z nejvýznamnějších vodních cest na světě. Spoje námořní dopravy směřují převážně do Evropy. Nejvýznamnějšími přístavy jsou ticho-mořský Vancouver, a na východě pak Montreal, Step-Iles, Thunder Bay, Hamilton, Port Cartier, Halifax, Québec, Toronto a St. John˘s. Při tak velké rozloze má důležitou roli doprava letecká, která je v severní částí státu jediným dopravním spojem. Hustá je síť vnitrostátních leteckých linek i mezinárodních spojů do spojených států a do zaoceánských zemí. Největší letiště jsou v Montrealu, Torontu, Vancouveru a pro linky do Evropy je velmi důležité letiště na ostrově Newfoundland. Naleziště ropy jsou spojena s průmyslovím jihem spojena ropovody. Byl vybudován také trans kontinentální ropovod z Vancouveru do Toronta celková délka ropovodů je skoro
20 000 km.

12.
Zemědělství:

V zemědělství pracují 3% obyvatel, kteří obdělávají 4,5% území, 36% území je zalesněno. Z celkové rozlohy Kanady lze pro zemědělství využít pouze 1/10 území.
V Kanadě se pěstuje převážně skot a prasata, ve státech Adalberta a Saskatchewan. Loví se zde soby(za polárním kruhem a u Hudsonova zálivu), ryby (na východním pobřeží) a tuleni a mroži (Baffinově moři blízko Lancasterského průlivu).
Kanada je jednou z předních zemí ve vývozu ječmene a pšenice dále se zde pěstují brambory, cukrovou řepu, řepku, len, sóju, luštěniny, zeleninu a ovoce.
Zemědělství tvoří 5% z celkového HDP.

Fauna:

Protože téměř čtyři pětiny severu země jsou neobývané, mohou milovníci přírody neomezeně prozkoumávat rozlehlé části nezničené krajiny nebo si postavit stan v místech, kde jsou jejich sousedé medvědi baribalové nebo grizzlyové. Divokou krajinou táhnou losi, karibu, sobi a vlci, řeky překypují lososy, pstruhy, okouny a štikami. Kanada má po Rusku nejvíce jezer na světě. Také ochrana přírody má v této zemi dlouhou tradici: první národní park Banff byl založen ve Skalnatých horách už v roce 1885.

13.
Národní parky:
Mezi nejznámější národní parky patří:
NP JASPER - Národní park Jasper, obklopený ledovci a vysokými horami, se rozkládá na ploše 4 199 čtverečních mil v jihozápadní části Alberty a od Edmontnu je vzdálen 370 km. NP má typicky horské vzezření 1000 - 3 747 m. n. m. Charakterizují jej úzká, hluboká údolí, skalní útesy, jezera ledovcového původu, a význačné ledovce mezi nimiž je i ledovec Columbia, jehož povrch má plochu asi 300 km2. Parkem protéká řeka Athabasca, jejíž vody přispívají k impozantnímu růstu okolního rostlinstva a stromů. Ve vyšších polohách přechází hustá vegetace v alpinská vřesoviště a prérijní flóru. V těchto podmínkách žije množství živočišných druhů jako je medvěd baribal, medvěd grizzly, los, karibu, jelen ušatý, ovce tlustorohá, horská koza, svišť a zajíc. Park hostí také 260 druhů ptáků, včetně orla skalního a bělokura. NP Jasper má turistická zařízení a mnoho kempovacích a míst, aby zabezpečil návštěvníky v kteroukoliv roční dobu. NP BANFF - NP Banff, který je umístěn v kanadské provincii Alberta, pokrývá plochu 6 638 km2 a je tvořen kanadskou částí Skalistých hor. Banff je vzdálen 130 km od města Calgary což umožňuje snadný přístup autem i autobusem. Díky objevení horkých pramenů a následné komercializace byly ohroženy přírodní krásy tohoto místa. To vedlo k počátečnímu vytvoření 26 km2. Tím, že byl založen roku 1885, je Banff nejstarším národním parkem Kanady. Mezi nejkrásnější jezero oblasti patří Lake Louise, nazývané "diamant Skalistých hor", které je obklopeno jehličnatými lesy a dominuje mu ledovec Victoria. V bokaté vegetaci převládají topoly, javory, borovice i jedle. Lesy jsou domovem medvědů, losů, jelenů vapiti,vlků, kojotů, rysů a lišek.
MEZINÁRODNÍ PARK MÍRU - Tomuto parku vévodí hory, které zaujímají 4 597 km2 ploch Montany v USA a Alberty v Kanadě. Oblast je dosažitelná z Lethbrige po silnici autem i autobusem. Vegetace parku je z velké části tvořena jehličnatými lesy a alpinskou florou s hořci a bílými liliemi. Oblasti obývá více než 60 druhů savců, včetně grizzlyho, medvěda baribala, losů a jelení zvěře. Park je také útočištěm mnoha ptáků bažantovitých, drozdovitých, vran a orlů bělohlavých.

14.
HOSPODÁŘSTVÍ:

Kanada je území s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě, zčásti díky značným přírodním zdrojům. Jsou zde významná naleziště Zn, Ni, Ag, Au, železné rudy, U, Cu, Co a Pb, stejně jako větší zásoby ropy a zemního plynu a nesmírné rezervy vodní síly pro hydroelektrárny. Nejvíce využívaná jsou ložiska měděných a olovnato-zinkových a niklových rud ve východní části Laurentinské plošiny.
Průmysl: Ontario má nejvíce automobilek a velké ocelářské závody, vyrábí se zde i letadla, elektronika a elektrické stroje. V Québecu se vyrábí textil, papír, konfekce, chemikálie a stroje. Hospodářství: Hutnictví, strojírenství (výroba osobních aut, železničních vagónů, letadel, lodí,…),chemický průmysl (Sarnia , Velland, Pt.Maitland,…), dřevařský a papírenský průmysl (papírové výrobky, dřevovina,…Thunder Bay), potravinářský průmysl (soustředěn ve velkých městech a přístavech), elektrická energie, zemědělství (převažuje živočišná výroba, rostlinná-obiloviny), doprava(železnice, loďstvo, letecká doprava), zahraniční obchod
(vývoz-51,4% dovoz-48,6%).
Zemědělství: Kanada je jedním z největších světových vývozců zemědělských plodin, zejména pšenice z prérijních oblastí. Další zemědělská odvětví zahrnují i pěstování ovoce (zejména jablek), chov hovězího dobytka a pěstování brambor. Hlavním kanadským obnovitelným přírodním bohatstvím jsou lesy, které se v 500 až 2000 km širokém pruhu táhnou celou zemí a pokrývají téměř 40% povrchu státu. Lesy jsou většinou jehličnaté a rostou v nich jedle, borovice a smrky. Poskytují velké zásoby stavebního dříví, dřevní hmoty a suroviny pro papírenský průmysl. Zaměstnání každého 12. Kanaďana závisí na dřevu. Téměř všechny lesy patří federální vládě nebo vládám provinčním.
Rybolov:Téměř všechny bohaté atlantské a tichomořské rybářské oblasti mají zásluhu o světové prvenství Kanady v exportu ryb a mořských produktů. Na Pobřeží Atlantského oceánu se loví převážně lososi. Vzhledem k nadměrnému rybolovu však kanadská vláda zakázala v sezóně 1993 – 1994 lov některých druhů včetně tresky na neurčité období, jež pravděpodobně potrvá do roku 2000. V důsledku tohoto rozhodnutí přišlo o práci téměř 27 000 rybářů a ze stejného důvodu klesá i vývoz ryb, zejména do USA.
Přes 80% zemědělské půdy Kanady se nachází v pruhu prérií, který prochází z Alberty do Manitoby. Dvě třetiny příjmů zemědělství pocházejí z farem v prériích. Přestože zemědělská produkce je velká, v zemědělství pracuje jen každý 33. Kanaďan. Průměrná farma má 225 ha. Na třech čtvrtinách orné půdy se pěstuje pšenice a ostatní obiloviny. Kanada pravidelně vypěstuje 6% světové produkce pšenice a přes polovinu své úrody vyváží, což představuje 16% světového vývozu pšenice. V prérijních provinciích se tyčí vysoká a štíhlá obilná sila, která stojí většinou u železniční trati, protože většina pšenice se přepravuje do přístavů na pobřeží Tichého oceánu drahou. Kromě pěstované pšenice se v prérijních oblastech chová skot. V některých místech se na úrodné půdě staví průmyslové podniky a města. V oblasti Niagarského poloostrova v jižním Ontariu se ve velkém pěstuje a zpracovává ovoce. Další velkou ovocnářskou a vinařskou oblastí je údolí Okanogan v Britské Kolumbii.
Mezi hlavní hospodářská odvětví patří zemědělství, lesnictví, papírenský a dřevařský průmysl, potravinářský průmysl, železářství a ocelářství, strojírenství, hornictví, výroba dopravních prostředků, chemický průmysl, zpracování ropy a zemního plynu, výroba cementu.
Kanada patří mezi významné vývozce motorových vozidel, strojů, papíru, dřeva a buničiny, pšenice, ropy a kovových rud.
Kanada je zemí velkého nerostného bohatství a zemí s nesmírným bohatstvím dřeva. Podílí se zhruba 3 % na průmyslové výrobě vyspělých ekonomických států a v jejich pořadí zaujímá 3. místo na světě objemem zemědělské výroby. Zaujala v letech 1987/88 1.místo v těžbě uranu (34 % světové těžby), zinku (19,6%) a ve výrobě papíru (63%). Nejdůležitější odvětví průmyslu jsou hutnictví, těžba rud a paliv, energetika, strojírenství, potravinářský a dřevozpracující, papírenský a textilní průmysl. Těžba: Hnědé uhlí, ropa, bituminosních písků, zemní plyn, přírodní benzín, železná ruda, nikl, azbest, uran, zlato, stříbro, platina, kobalt, olovo, zinek, měď, molybden,tungsten, antimon, kuchyňská sůl, draselná sůl, síra, sádra, vápenec. Největší střediska hutního průmyslu jsou v Hamiltonu (železné hutě a ocelárny), v Arvidě, Kitimatu a Shawinghanu se vyrábí hliník. Ve Flin flon zinek, měď kadmium, v Trailu olovo a kadmium. Nikl se zpracovává v Thompsonu, Port Colborne a Ft. Saskatchewanu, největší závod na zpracovávání uranu je v Port Hope. Střediska těžby jednotlivých nerostů (1988, v tis. t): nikl (199) - provincie Ontario (Sudbury), Manitoba (Thompson); zinek (1347) - Québec (Matagami), Brit. Kolumbie (Fort Nelson), Manitoba (Flin Flon); azbest (705) - Québec (Azbestos); molybden (13) - Brit. Kolumbie (Endako Mines); stříbro (1 371 t) - Brit. Kolumbie (Kimberley), Ontario (Timmins), Québec (Noranda); platina (13 500 kg) - Ontario (Sudbury), Manitoba (Thompson); kobalt ( 2764 t) - Ontario (Cobalt); zlato (130 487 kg) - Ontario (Kirkland Lake), Yukon (Klondike); uran (12 400 t) - Ontario (Elliot Lake), Saskatchewan (Uranium City); ropa (79 249) a zemní plyn - Alberta; draselné soli (8 190) - Saskatchewan; olovo (367) - Brit. Kolumbie (Fort Nelson,Altin); černé uhlí (38 585) - Alberta, N. Skotsko; měď (756) - Ontario (Copper Cliff), Québec (Noranda).
Pro vyspělý průmysl je vybudována řada elektráren jak tepelných, tak vodních a atomových. Skoro 70% vyrobené elektřiny připadá na vodní elektrárny; největší jsou La Grande (5 328 MW) v Québeku, Ottawa River a Niagara-Qoeenstown v Ontariu, Peace River a Columbia River v Brit. Kolumbii a Mastaquac v Novém Brunšviku. Největší atomové jsou Bruce-Tiverton (2 984 MW) a Kincardie v Ontariu.
Strojírenský průmysl vyrábí osobní a nákladní automobily (Toronto), letadla (Montreal, Toronto), lodě (Halifax, Sydney, Montreal), obráběcí, důlní, zemědělské stroje (Toronto, Montreal, Québec), střediska elektrotechnického průmyslu jsou Montreal a Toronto. Velké bohatství poskytuje dřevo, hlavně k výrobě novinového papíru a celulózy.Největší papírny jsou v Corner Brooku, Thunder Bay, Ottawě a Port Alberni. V Québeku a Ontariu je textilní průmysl, vyrábějící hlavně bavlněné a vlněné tkaniny a tkaniny ze syntetických vláken. Ve velkých průmyslových střediscích je vybudován potravinářský průmysl. Chemický průmysl vyrábí kyselinu sírovou, umělá hnojiva, syntetický kaučuk a zpracovává ropu.
Kanadské zemědělství je velmi vyspělé a téměř veškerá zemědělská výroba je soustředěna do vysoce mechanizovaných farem. Z celkové rozlohy státu připadají na ornou půdo 4% na louky a pastviny 2%. Hlavní oblast zemědělské výroby je na jihu státu, Kde v prérijních oblastech provincie Manitoba, Saskatchewan a Alberta jsou rozsáhlé plochy orné půdy.je to část tzv. severoamerické obilné komory. Pěstuje se zde hlavně pšenice, dále oves, ječmen kukuřice a brambory, tabák ovoce a zelenina. Vedle obilnářství je významný chov dobytka a mléčný průmysl, soustředěný hlavně na jihovýchodě státu. Chová se skot, vepři, ovce a koně. Hlavním centrem zemědělského průmyslu je Winnipeg s největší pšeničnou burzou na světě, dále Calgary a Edmonton. V oblastech jehličnatého lesa se loví kožešinová zvěř, která se zde chová také na farmách. Dalším důležitým kanadským zdrojem je rybolov. Zpracování ryb patří k důležitým průmyslovím oborům.

18.
Podnebí:
Podnebí: Kontinentální, na severu arktické, při pacifickém a atlantickém pobřeží přímořské. Na dálném severu je polární klima. Většina území je nejméně půl roku pod sněhem, tundra se místy objevuje už na 56°severní šířky. Vegetační období je i na jihu krátké. Pouze při tichomořském pobřeží na jihu moře nezamrzá. Většina Kanady zažívá extrémní teplotní výkyvy s mírnými léty a dlouhými a studenými zimami. Průměrná zimní teplota vystoupí nad bod mrazu jen na tichomořském pobřeží. Průměrná teplota v Ottawě je od –10,8°C v lednu do 21°C v červenci. Průměrná denní teplota na jihu Kanady přesahuje 24°C. V zimě je však takřka celá země pod sněhem. Na severu v Arktidě mohou teploty klesnout až na –62°C, zatímco v létě na jihu země i přes 27°C. Silné srážky jsou na západě, na zbývajícím území jsou mírné nebo průměrné. Na většině kanadského území bývají v zimě silné sněhové srážky.

19.
Etnické složení: Náboženství:

Katolíci 12,8 mil.
Anglikáni 850 tis.
Kanad.sj.círk. 730 tis.
Pravoslavní 470 tis.
Muslimové 350 tis.
Židé 340 tis.
Kanaďané britského původu 17,1%
Kanaďané franc. původu 9,5%
Rodilí Kanaďané 18,7%
Ostatního původu 28,5%
Čínského původu 3%
Jihoasijského původu 2,4%

20.
HISTORIE KANADY:
Kanada je jedna z bývalých britských kolonií.
První národy, které osídlily americký kontinent, přišly ze Sibiře přes Beringovu úžinu a Aljašku během poslední doby ledové asi před 30 000 až 10 000 lety. Jsou to předkové dnešních Eskymáků neboli Inuitů. Dnes žijí v oblasti Grónska a je zde zachován původní styl života. Postupně během několika tisíců let se rozšířili také směrem na jih.
První Evropané, kteří vstoupili na kanadské území, byli vikingští dobyvatelé. Vikingové tam nezůstali možná kvůli nepřátelskému přijetí zdejších obyvatel.
V roce 1497 přistála u břehů loď anglické expedice za vedení italského mořeplavce Giovanniho Cabota. V 16. století začalo mnoho známých dobyvatelů pronikat do vnitrozemí a mezi nimi byl i Jacques Cartier, který údajně Kanadu pojmenoval. Samuel de Champlain, kterému se říká otec Nové Francie, založil město Quebec. Živili se výnosným obchodem s kožešinami, což naráželo na odpor Angličanů, kteří osídlili sousední provincie tzv. Nové Anglie. Během 18. století vystupňoval francouzsko-anglický spor a během sedmileté války (1756-63)dobyli roku 1759 Britové Quebec a v roce 1760 Montréal. V roce 1763 byl uzavřen Pařížský smír a Kanada podle této smlouvy postoupila kolonii Qeubec i přímořské provincie Británii. Zůstali jí jen malé ostrovy St. Pierre a Miguelon. V roce 1791 byla Kanada rozdělena Konstitučním aktem na Horní a Dolní. Francouzsky mluvící a anglicky mluvící. V roce 1818 po pokusu Američanů ovládnout britské državy byla stanovena rovnoběžka 49 s.š. jako kanadsko-americká hranice. V letech 1867-1905 se Kanada různě rozrůstala , ale zmenšovala. Dnes Kanada zahrnuje deset provincií a tři národní teritoria.
Roku 1977 vyvrcholilo mnohaleté úsilí quebeckých nacionalistů o prosazení francouzštiny jako oficiálního qeubeckého jazyka.

21.
KANADA DNES:

Kanada zaujímá severní polokouli severoamerického kontinentu. Má v mnoha směrech ekonomiku a kulturu jako Spojené státy. V současné době tvoří její populaci pestrá směsice etnických skupin, z nichž si mnohé udržují svoje vlastní kulturní tradice a přispívají tak k specifickému charakteru kanadské společnosti. Kanada, jejíž území je rozlohou větší než Spojené státy, je po Rusku druhým největším státem světa- 9 970 610 kilometrů čtverečních.
Počtem obyvatelstva- 31,2 milionu-se však řadí mezi středně až méně lidnaté státy země. Kanada, jako konstituční monarchie, má formálně ve svém čele britskou královnu Alžbětu II.
Královna Alžběta II. se narodila 21.4.1926 v Londýně. Na trůn po svém otci Jiřím V. nastoupila v roce 1952. je hlavou 54 států a plní především reprezentativní funkci.
Panovníkovy pravomoce vykonává generální guvernér, který je do funkce jmenován na šest let na doporučení předsedy vlády. Zákony musejí projít oběma komorami federálního parlamentu – senátem a poslaneckou sněmovnou. Každá z deseti kanadských provincií má správní strukturu, která odráží uspořádání celé země. V kompetenci provinčních vlád jsou správa provincie a vlastnictví půdy, sféra občanského práva a místní daně. Tyto vlády také přebírají odpovědnost za místní obchod, zdravotní a sociální péči a za vzdělání.
Hospodářsky vysoce vyspělý průmyslový stát monopolního kapitálu zaujímá první místa v těžbě mnoha surovin.

22.
Průmysl a těžba ve velkých městech:

Quebec :
- polymetalické rudy
- vodní elektrárny
- dřevozpracující a potravinářský průmysl

Montréal :
- azbest
- vodní elektrárny
- chemický, textilní, strojírenský a kovodělný průmysl

Ottawa :
- vodní elektrárna
- dřevozpracující průmysl

Toronto :
- kamenná sůl, stříbro, zlato, uran. Měď, zinek, kobalt, platina, nikl
- tepelná a atomová elektrárna
- atomový průmysl (nedaleko Chalk River)

Wimpening :
- zlato, ropa, draselné soli, vodní elektrárna
- potravinářský a strojírenský průmysl

Edmonton :
- ropa
- tepelná elektrárna
- potravinářský a chemický průmysl

Calgary :
- zemní plyn, ropa, zinek stříbro
- chemický a strojírenský průmysl

23.
Vancouver :
- měď
- tepelná a atomová elektrárna
- potravinářský, dřevozpracující, chemický a strojírenský průmysl

Další průmyslová střediska :

Sydney :
- hutnictví železa (jediné v Kanadě)
- černé uhlí

Dawson :
- zlato, stříbro, olovo, zinek

24.
Montreal

Montreal je druhým největším městem v Kanadě hned po Torontu. A po Paříži je druhým největším francouzsky mluvícím městem na světě.
Montreal zaujímá plochu více jak 160km 2 v provincii Quebec ve východní Kanadě. Počet obyvatel města přesahuje 1 000 000 lidi , počet obyvatelstva metropolitní oblasti činí přibližně 3,5 milionu.
Hlavním jazykem je francouzština (65%), další jazyk je angličtina (10%), zbytek je rozdělen mezi Italy, Němce, židy a Evropany z východní a střední Evropy.
Hlavní náboženství je římskokatolické . Všechny ukazatele jsou dvojjazyčné (francouzština / angličtina). Existuje zde vzdělávací systém – francouzský pro římské katolíky a anglický pro protestanty.
Hlavním jazykem obchodu vždy byla a bude angličtina.

Poloha
Nachází se na ostrově Montreal Island- největší z ostrovů na řece Svatého Vavřince. Středu města vévodí hora Mont- Royal ( město bylo podle ní pojmenováno) – sopečný pahorek který sahá do výše 232m.
Podnebí – dlouhé studené zimy (průměrná teplota v lednu 9°C) ve kterých napadne průměrně 254mm sněhových srážek, ale od listopadu do dubna bývá město pokryto až 3m sněhu.
Průměrná teplota v červnu je asi 22°C a hodně prší.
Prvním Evropanem který stanul na místě dnešního Montreálu, byl francouzský mořeplavec Jacques Cartier (1535)
Dne 18. května 1642 založili Jeane Mance a Paul de Chomedey, Sieur de Maisonneuve, misijní stanici pojmenovanou Ville-Marie Colony . Postavili domy, kapli , nemocnici a vše obklopili hradbou z kůlů proti útokům Indiánů.

Zrození města
V roce 1644 udělil francouzský král Ludvík XIV. osadě městská práva. Skutečný rozvoj města začal až na počátku 18. století .
V roce 1760 dobyli Montreal Britové, když porazili Francouze a o tři roky později oficiálně převzali Francouzskou kolonii Nouvelle-France. Britové udělili Montrealu městský status v roce 1792 a Montreal byl od roku 1844 do roku 1849 hlavním městem Kanady. V roce 1867 se utvořily Kanadské provincie a Montreal měl v tu dobu kolem 100 000 obyvatel. Do roku 1900 vzrostl na 270 000.

Olympijské hry
V druhé polovině dvacátého století byl Montreal pořadatelem dvou velkých událostí. V roce 1967 se zde konala světová výstava Expo‘67¨na oslavu stoletého výročí Kanadské nezávislosti. A v roce 1967 byl Montreal dějištěm letních olympijských her.

26.
Vzájemné kontakty s ČR:

Pokud jde o vztahy obchodní, v době mezi dvěma světovými válkami nehrála Kanada v československém zahraničním obchodě významnějším roli.( vývoz z Kanady 0,2až 0,5 procent celkového exportního objemu). Dovoz z Kanady se pohyboval kolem 0,2 procent celkového československého importu a naplňovaly ho především dodávky pšenice, pšeničné mouky, azbestu a pneumatik.
V této době jsou hlavními vývozními položkami České republiky ve vzájemném obchodu s Kanadou jsou obráběcí a tiskařské stroje, traktory, sklo bižuterie, textilní výrobky, obuv, hračky a sportovní potřeby. Česká republika z Kanady dováží obráběcí stroje, čerpadla hydraulické zařízení, optické a měřící přístroje, automobilové díly farmaceutické přípravky, živá zvířata a nejrůznější potraviny.
Celkový obrat vzájemné výměny zboží za rok 1999 činil 5549 milionů Kč, z čehož vývoz představoval 2054 milionů Kč a dovoz 3495 milionů Kč.
V České republice působí zhruba 100 firem s Kanadským kapitálem- největším Kanadským investorům patří Baťa Ltd.(obuv) Armbro/British Aerospace – česká zpráva letišť ( terminál Ruzyně), Magna (autodíly),….
V poslední době jsou v oblasti kanadsko- českých styků nejviditelnější kontakty sportovní. Českoslovenští sportovci vzbudili zájem kanadské veřejnosti už na letní olympiádě v Montreálu v roce 1976, nyní se český element uplatňuje už značnou řádku let především v NHL, zde působí desítky českých hokejistů.
Kaňaďané se o nás začínají zajímat už ne jen jako o politováníhodné oběti totalitní mašinerie, ale jako o potenciální rovnocenné partnery, s nimiž je možné spolupracovat na mnoha úsecích lidských aktivit.

27.
Použita literatura:
- Jiří Kalousek, Josef Šubrt, Alena Vandová - S malířem kolem světa
V Praze 1988
- Odpovědný redaktor PhDr. Josef Žatkuliak - Lexikon zemí ˘96
Fortuna Print, Praha 1995
- Giuseppe Grazzini - Národní parky světa
Nakladatelství Slovart, Praha 1996
- Leoš Šimánek - Kanada - divočina severu
Praha
- Odpovědný redaktor RNDr. Jiří Novotný - Kapesní atlas světa
Kartografie Praha, 1994, 1995
- Dějiny Kanady—Lenka Rovná a Miloslav Jindra