Karlovy Vary

Historie Když král český a císař římský Karel IV. založil dnešní Karlovy Vary, jistě netušil, že zakládá lázně, které jednou dosáhnou světové pověsti. V následujících šesti stoletích město rozkvétalo i upadalo dle toho, zda se Evropa nacházela v klidu a míru, nebo se právě otřásala válkami, či žila v úzkosti z právě probíhající morové epidemie. Tvář Karlových Varů také zle poznamenaly rozsáhlé požáry a povodně. Po každé pohromě se však město obléklo do nových a zpravidla krásnějších šatů.
Vrcholu své slávy dosáhly Karlovy Vary ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století. V té době město získalo i převážnou část své jedinečné architektury, která dosud obdivuhodně ladí s krásou okolní přírody. Mimo krásy a bohaté historie města však na prvém místě vytváří "světovost" Karlových Varů jedinečný léčivý přírodní zdroj – karlovarské minerální prameny. Proslulé Vřídlo opěvovali básníci minulých věků a mnoho nemocných k němu vzhlíželo s poslední nadějí na uzdravení. Chvála mnohých, kterým karlovarské prameny vrátily zdraví, roznášela slávu a dobrou pověst města po celém světě.
Vřídla a prameny
Díky teplým léčivým pramenům se sláva Karlových Varů rozšířila do celého světa. Z přibližně 100 pramenů různé vydatnosti je 12 pramenů zachyceno a používá se k pitné kúře.
Minerální vody jsou si základním složením podobné, avšak pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají rozličné účinky. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.
Prameny spolu s horninovým prostředím, v němž obíhají, hromadí se a vyvěrají nazýváme zřídelní strukturou. Karlovarská zřídelní struktura patří mezi nejvýznamnější a nejznámější struktury minerálních vod v celém světě. Skutečnost, že prameny vyvěrají právě ve výše zmíněném prostoru je dána zlomovým porušením zemské kůry a křížením významných zlomů v okolí Vřídla. Směrem na jih je pramenní linie ukončena masivem Vítkova vrchu, směrem na sever zlomy spjatými s vývojem sokolovské třetihorní pánve. Těžba nerostných surovin v této pánvi (kaolin, hnědé uhlí, lomový kámen aj.) ohrožovala a bohužel stále ohrožuje přirozený režim pramenů. Ochrana karlovarských pramenů ve formě zákazu či omezení těžby se datuje již od r. 1761 a je druhou nejstarší podobnou institucí na světě. I dnes se jí věnuje mnoho pozornosti.
Jevem typickým pro karlovarské prameny je tvorba zřídelní sedimentace - ve formách sintru, vřídlovce a žilníku. Kostel Sv. Máří Magdaleny stojí na tzv. vřídelní kupě, vytvořené právě díky vlastnostem termy. Zbytky sintrů nalezneme i na protější straně údolí Teplé, na Zámeckém vrchu. Rovněž Vřídelní kolonáda a stavby mezi Divadlem a Mlýnskou kolonádou stojí na "desce" budované několika mocnými vrstvami vřídlovce o souhrnné mocnosti místy přesahující 8 m. Péči o tyto přírodní minerální zdroje úspěšně zajišťuje Správa přírodních zdrojů a kolonád Karlovy Vary.

Vývoj Karlových Varů
Karlovy Vary jsou největší a druhé nejstarší lázeňské město České republiky. Byly založeny kolem roku 1350 českým králem a císařem římským Karlem IV. Místo bylo známo svými horkými prameny již v dobách keltského osídlení, jméno dostalo podle slovanského označení místa horkých pramenů Wary, později doplněné podle svého zakladatele.
Vznik a vývoj Karlových Varů byl vždy nerozlučně spjat s blahodárnými účinky teplých pramenů. Roku 1370 povýšil Karel IV. osadu na město, za Václava IV. město získalo v Čechách vzácné právo azylu. Na přelomu 16. a 17. století postihla město zhoubná povodeň a též obrovský požár, po němž zbyly pouze tři domy.
Po úpadku v době třicetileté války nastal nový rozkvět lázeňství a zejména pak po roce 1707, kdy byly Karlovy Vary prohlášeny císařem Josefem I. svobodným královským městem. Od té doby i navzdory napoleonským válkám Karlovy Vary vzkvétaly.
Dnešní podobu Karlových Varů nejvíce ovlivnila stavební činnost na sklonku 19. století nesoucí pečeť historismu a nastupující secese. Vznikla řada významných objektů, např. Městské divadlo, Mlýnská kolonáda, několik rozhleden, Lázně I, spořitelna, poštovní úřad a mnoho výstavných hotelů a lázeňských domů.
Na stavební ráz lázní měla určující vliv vídeňská architektura zosobněná v Karlových Varech stavitelskou dvojicí F. Fellnera a H. Helmera. Francouzský architekt Le Corbusier označil Karlovy Vary jako "slet dortů". Zásadní význam pro rozvoj města mělo jeho napojení na evropskou železniční síť roku 1870. Prosperita lázní koncem minulého století byla tak výrazná, že se pro toto období vžilo označení "Zlatý věk Karlových Varů". Je škoda, že je v dnešní době velká část Karlových Varů majetkem Rusů.
Sláva Karlových Varů
Karlovy Vary jsou společenským centrem s bohatou tradicí. Jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí je Mezinárodní filmový festival konaný od roku 1946, který patří mezi nejstarší filmové festivaly na světě. Karlovy Vary prosluly světoznámou výrobou křišťálového skla ve sklářské huti "Moser" ve Dvorech (od roku 1857), výrobou porcelánu a produkcí "třináctého"pramene – Karlovarské Becherovky od roku 1805. Nejslavnější české lázně Karlovy Vary jsou dnes stejně jako v minulosti oblíbeným dostaveníčkem návštěvníků z celého světa, čímž pokračují v tradici započaté již před staletími za panování moudrého krále Karla IV.