Krnov

A na začátku se omlouvám tvůrcum oficiálních webových stránek Mětsa Krnova Za to že jsem je tam neuveřejnil
Promiňte..
Charakteristika města Krnova

Krnov, město s více než 26.000 obyvateli je největším sídlem stávajícího okresu Bruntál. Město se nachází pod východními svahy Nízkého Jeseníku, na okraji Slezské nížiny, při soutoku řek Opavy a Opavice. Svojí rozlohou 44,4 km2 představuje 2,7 % území okresu Bruntál a 0,6 % republiky. Výraznou dominantu města tvoří přední Cvilínský kopec (436 m.n.m.). Město spolu s okolím je přirozeným územním celkem, který tvoří bývalé okresy Město Albrechtice, Jindřichov ve Slezsku a Osoblaha. Krnov je jednou ze vstupních bran do Jeseníků.Skutečnost, že Krnov je příhraničním městem a polovinu hranice města tvoří hranice s Polskem, nabízí možnost vytvoření centra střední průmyslové výroby se širokou působností.
Krnov býval nazýván městem stavů a varhan. Ve městě se po staletí rozvíjela tradice výroby sukna v závodě Karnola a výroba stuh a prýmků Pega Krnov. V důsledku celosvětového vývoje i silné konkurence výroba látek silně poklesla. Tento negativní vývoj se silně odrazil i v dalším odvětví - strojírenství. Dříve velice silné podniky Strojosvit - výrobce koželužských strojů, Sigma, Krnovské opravny železničních vozů, výroba nábytku Dřevosloh prožívá těžkou odbytovou krizi.
V důsledku nedostatku kapitálu, chybějící infrastruktuře na plochách určených k podnikání, nízké kupní síle se nerozvinulo dostatečně malé a střední podnikání.
Z počtu 45 malých a středních podnikatelských subjektů jsou v současné době nejvýznamnější:
DAKON s.r.o. - výrobce teplovodních kotlů, který má přímé kapitálové spojení s italskou společností UNICAL ovládá třetinu českého trhu, podporuje významně výzkumnou činnost a vývoj nových technologií, 20% produkce vyváží do Ruska, Polska, Lotyšska, Estonska. V roce 2000 stavěl v Krnově nový závod. Za rok 1999 vyrobil DAKON více než 45 tisíc kotlů, dosáhl obratu 800.mil.Kč.
Adresa: Ve Vrbině 3, 794 01 Krnov
Počet zaměstnanců: 320
Kontaktní osoba: Ing.Ďurník Miroslav
ARPO a.s. - vývoj, výroba průmyslových armatur s důrazem na složitou a technicky náročnou kusovou výrobu, využívá vhodné profesní struktury kvalifikované pracovní síly Krnovska, export do USA, certifikace dle ISO EN 9000, obrat cca 600.mil.Kč.
Adresa: Bruntálská 5, 794 01 Krnov
Počet zaměstnanců: 58
Kontaktní osoba: Ing.Vícha
STROJOSVIT-F.CZ a.s. - výrobce a exportér koželužských strojů je firmou, kde byla dokončena privatizace v červnu roku 2001 a tato strojírenská firma padesátileté tradice je od tohoto data ovládána českým kapitálem. Obchodní firma Strojosvit, a.s. je vlastníkem 100% akcií firmy Strojosvit-F.CZ,a.s. Firma je tradičním výrobcem a exportérem koželužských strojů. Po roce 1990 se její výrobní program rozšířil o strojní subdodávky, které se podílí na vývoji a rozvoji nových technologií v zemích EU, kde největší podíl tvoří italští zákazníci. Objem exportu je více jak 80%. Od data zprivatizování této firmy byl zahájen program restrukturalizace. Část uvolněných výrobních hal je v databázi města nebo přímo na ředitelství firmy.
Adresa: Vrchlického 22, 794 01 Krnov
Počet zaměstnanců: 230
Kontaktní osoba: Finanční ředitel Ing. Daniel Švábík, tel. 0352/ 791480
INTEXT - jediný vlastník ing.Uličným, velice dynamický rozvoj výroby nábytku s vlastním vývojem, subjekt je nositelem státní dotace na výstavbu nového závodu v Ostravě-Svinově s cílem snížit nezaměstnanost v regionu.
Adresa: Hlubčická ul., 794 01 Krnov
Počet zaměstnanců: 100
Kontaktní osoba: Ing.Uličný Vladislav

RIEGER-KLOSS VARHANY s.r.o. - vývoj a stavba koncertních a chrámových varhan všech typů a velikostí včetně oprav a rekonstrukcí, podnik založen v roce 1873, exportuje do USA, Japonska, Koreje, Číny, na Dálný východ, Arabské emiráty. Roční obrat asi 40.mil.Kč, vážné problémy s kapitálovým krytím větších zahraničních zakázek.
Adresa: Revoluční ul., 794 01 Krnov
Počet zaměstnanců: 95
Kontaktní osoba: p.Ručka Svatopluk
SANTA NÁPOJE a.s. - čtvrtý největší český výrobce nealko-nápojů s moderní technologií a velice dynamickým rozvojem.
Adresa: Za drahou 1, 794 01 Krnov
Počet zaměstnanců: 120
Kontaktní osoba: p.Samaras Kostas
Krnovská škrobárna s.r.o. - velice výrazný reprezentant českého škrobárenství se zaměřením na export do SRN, Francie, export lepku do USA. Roční obrat 75.mil.Kč Držitel certifikátu ISO 9002.
Adresa: ČSA 52, 794 01 Krnov
Počet zaměstnanců: 40
Kontaktní osoba: Ing.Gogolín Rudolf

Změna struktury odbytu výrazně ovlivnila i klasické krnovské výrobní obory, které se však v důsledku nedostatku kapitálu po provedené privatizaci velice obtížně rozvíjejí:
· Strojírenství - OMNIA INVEST s.r.o., ZLT Krnov, CASTING GROUP, ELFE s.r.o., VLIVA s.r.o., INNA s.r.o., firma LACART s italským kapitálem
· Textilní průmysl - PEGA a.s., KARNOLA a.s., firma Kenisová - výrobce oděvů
· Nábytkářství - Dřevosloh-Müller, Prowork-Ing.Havlena, silná čalounická výroba - ALFA, Pavlus, Dzevelikis, TOREX
· Stavebnictví - EKOTEMPO s.r.o., RAKORD s.r.o., STAVOREMONT a.s., FOUSEK s.r.o., Malinovský, GANED s.r.o., DEN BRAVEN s.r.o. s nizozemským kapitálem.
· Potravinářství a zemědělská výroba - ASPEC, s.r.o. -velkopekárna, ZVOS, s.r.o. - velkosklad zeleniny
Tradice především strojírenské a textilní výroby s rozvojem nových výrobních odvětví garantují kvalitní pracovní sílu.
A.) Vybavenost města
V Programovém prohlášení MR jsou zakotveny úkoly dalšího dobudování infrastruktury i vybavenosti města, aby Krnov mohl nabídnout nejenom dobré podmínky pro zahraniční investory, ale i příjemné prostředí a podmínky ubytování.
Mezi hlavní stavby období let 1998- 2002 patří:
· připravovaná výstavba RD ul.Ježnická
· zahájení výstavby 36 b.j. v lokalitě Krnov kasárna
· výstavba víceúčelové sportovní haly
· projekty životního prostředí (rekreační zóna vrchu Cvilín, Ježník, budování příměstských lesů)
· na základě dohod s královskou nizozemskou společností Ahold je projektově připravován víceúčelový polyfunkční dům s prodejnou typu PRIMA - realizace v roce 2000
B.) Problematika životního prostředí
Město Krnov má velice výhodné klimatické podmínky. Díky své poloze nabízí i kvalitní životní prostředí.
C.) Řešení komunikační dostupnosti
Problematika komunikační dostupnosti celé západní části severomoravského kraje, tj. západní části Ostravska, Opavska a Bruntálska i Krnovska byla nejslabší stránkou tohoto území. K zásadní změně dochází v roce 1999 a 2000, kdy do rozpočtu ČR byla zařazena a schválena výstavba mezinárodního hraničního přechodu Bartultovice-Prudnik s nákladní dopravou bez omezení tonáže, s cílem zvýšení prostupnosti česko-polské hranice.
Z pohledu návaznosti na vyšší komunikační systém se jeví jako nejvýhodnější místo pro nový hraniční přechod nejvyšší kategorie přechod Bartultovice-Prudnik na dnešní silnici I/57 Krnov-Město Albrechtice-Bartultovice-st.hranice. Přístupová silnice I/57 prochází mírně zvlněnou krajinou, kterou obchází východně pohoří Jeseníků v trase, která nebude náročná na nákladné úpravy. Návazná silniční síť umožňuje výhodné propojení jak na dálnici D47 a rychlostní silnici R35 na české straně, tak i na dálnici A4 a mezinárodní silnici E67 na polské straně (je vyznačeno na přiložené mapě). V těchto souvislostech umožňuje i spojení dálnice D47 s dálnicí D11 vedené částečně přes polské území ve směru Nysa-Klodzko-Náchod, které může být v budoucnu zajímavé jako alternativní propojení vedle stávajícího prostřednictvím R35.
Silnice I/57 Krnov-Město Albrechtice-Bartultovice-st.hranice navazuje v Krnově na silnici I/45 Horní Loděnice-Bruntál-Krnov a na silnici I/57 Krnov-Opava-Nový Jičín-Vsetín-hranice SR, jejichž prostřednictvím je zajištěna vazba na vyšší komunikační systém ČR a to na dálnici D47 a na rychlostní silnice R35 a R46.
Na polském území navazuje na silnici č.408, která tvoří významnou dopravní tepnu podél českopolského příhraničí ve směru Nysa-Klodzko a na silnice č.414 a 409, jejichž prostřednictvím je umožněno napojení na dálnici A4 Wroclaw-Opole-Katowice. Strategický význam hraničního přechodu Bartultovice-Prudnik tedy spočívá především v jeho univerzální poloze, která umožňuje tak nejpříjemnější spojení ve směru severojižním ve vazbě střední Morava (Olomoucko) - dálnice A4 respektive Wroclav, Opole tak i spojení ve směru západovýchodním ve vazbě na Ostravsko-Opavsko-Klodzko-Náchod-D11. Z pohledu těchto vazeb byla silnice II/458 přeřazena do sítě silnic I.třídy pod číslem 57.
Město Krnov plně v intencích těchto skutečností přistoupilo k řešení vzniklé situace a byly učiněny zásadní kroky:
· v 12/99 Městským zastupitelstvem schválen Generel dopravy s řešením vnitřní krnovské dopravy i budoucího obchvatu města.
· Na základě konference "Krnovská výzva" ze října 1999 vypracovány ŘSD Brno projekty : "Komunikační řešení česko-polského příhraničí na území Moravy a Slezska" a projekt "Návrh na zvýšení propustnosti česko-polské hranice v oblasti severní Moravy a Slezska.
Přeřazením silnice II/458 do silnice I.třídy I/57 bude utvořen ucelený tah silnice I.třídy probíhající až na hranici se Slovenskou republikou. Současně se silnicí I/45 směřující do vnitrozemí napojí hraniční přechod na silniční a dálniční tahy ČR.

V současné době existuje ve městě Krnově fungující hraniční přechod do Polska.
V turistické sezóně v letních měsících jezdí jedenkrát týdně autobusový spoj Krnov-Glubczyce .

HISTORIE KRNOVA

Město Krnov leží na soutoku řeky Opavy s Opavicí, v podhůří Nízkého Jeseníku v těsné blízkosti česko-polské hranice.
Archeologické nálezy ukazují, že místo je skoro bez přerušení osídleno od starší doby kamenné, zhruba již 30 000 let.
Nejpozději do 7. století bylo osídlení výlučně slovanské, jak o tom svědčí i písemné zprávy o moravském kmeni Holasiců. Z glaciální doby jsou v Krnově trvalými připomínkami bludné balvany a jiný materiál přinesený ledovcem. Z doby poledové byl v Krnově nalezen špičák jeskynního medvěda, zlomek mamutí stoličky a jiné nálezy. Život mladší doby kamenné dokumentují bohaté nálezy z blízkých Brumovic, opevněná sídliště na obou cvilínských kopcích pocházejí z poslední doby neolitu.
V období kultury lidu popelnicových polí byla v Krnově tři hradiště: na předním cvilínském kopci, nad Červeným dvorem na přilehlé části úvalenského katastru a na zadním kopci. Odtud pocházejí i nálezy z blízkého okolí, především železné nádoby a železná sekera z 11. a 12. století.
Datum vzniku samotného Krnova nelze jednoznačně určit. Jeho český název (v podobě Kyrnow) je prvně písemné doložen roku 1240. Německý název Jagerndorf (v podobě Jegerdorf) je poprvé zaznamenán v roce 1253. Ve středověkých dokumentech se pro místo užívalo i latinizovaného názvu Carnovia. Krnov vznikl na křižovatce dávných obchodních cest spojující pobaltská hansovní města s Itálií. Počátky města spadají do 13. Století. Poprvé se objevuje v historických dokumentech roku 1240 v listině českého krále Václava I., v níž daruje tišnovskému klášteru újezd lidově zvaný Kyrnow v kraji kdysi holasovickém ("circulium quendam in districtu Holascencsi, Kyrnow vulgariter nuncupatum cum omnibus appendiciis suis, villis, agris, pratis, silvis, fluminibus").
Brzy získává městská práva. Stalo se tak před rokem 1269. Lze říci,že za panování Přemysla Otakara II. Měl Krnov tato práva. Privilegia města mu byla potvrzena královnou Kunhutou v roce 1279. Krnovský hrad Cvilín, postavený ve 13. Století z kamene, se stal knížecím sídlem opavskému knížeti Mikuláši z vedlejší větve přemyslovské, když jej při jeho příchodu do Opavska přijaly samostatné správní instituce - zemský soud a zemské právo krnovské, moravský markrabě Jošt zavedl zemské desky a úřad zemského hejtmana. Krnovsko bylo významným územím celkem, ležícím na rozhraní Moravy a Slezska.
Při různých válečných událostech a bojích hrálo obvykle důležitou roli a bylo předmětem zájmu bojujících stran. Přes Krnovsko se obvykle dostávala do země cizí vojska (Tataři, Dánové,Švédové, Prusové,...). Stalo se tak i v 15. Století, kdy došlo k boji mezi Jiřím z Poděbrad a Vladislava II. Matyáš Korvín vpadl do Krnovska, zajal knížete u zámku v Albrechticích a stal se sám pánem Krnovska s městy Krnovem, Bruntálem, Bavorovem a hradem Cvilínem do roku 1490, kdy zemřel . V druhém roce svého panování na Krnovsku nechal v Krnově razit královskou minci. Byl to groš a půlgroš.
Po smrti Korvínově daroval král Vladislav II. Krnovsko svému kancléři a blízkému příteli panu ze Šelenberka a Kosti. V roce 1523 koupil knížectví za 58 900 uherských zlatých markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu. S novým vládcem vstoupila zde i nová víra. Horlivý zastánce Luthterova učení dal vyhnat z panství katolické řády německých rytířů i františkánské bratry minority. Posledním knížetem tohoto rodu v Krnově byl Jan Jiří Krnovský, Vrchní velitel vojsk "zimního krále" Bedřicha Falckého.
Za protivení se Habsburkům bylo krnovské knížectví konfiskováno, jeho majitel dán do klatby a roku 1622 udělil císař zemi Karlu z Lichtenštejna. To již byla Evropa zmítána třicetiletou válkou a země krnovská pleněna postupně vojsky dánskými, císařskými a dílo pustošení završili Švédové.Věk následující přinesl krnovskému knížectví ránu, jež porušila staletí budovanou a utužovanou stabilitu hospodářství a odsoudila toto významné město se ztrátě síly a prestiže. Pruský král Bedřich II. Uplatnil nároky na Krnovsko, které považoval neprávem konfiskované jeho hohenzollernským předkům. Spor se rozšířil na celé Slezsko a vojska Marie Terezie nedokázala území odedávna patřící české koruně ubránit. Mír uzavřený ve Vratislavi v roce 1742 znamenal pro Krnovsko ztrátu rozsáhlých území polevém břehu řek Opavy a Opavice, odloučení celého Hlubčicka.
Zbývající torzo knížectví muselo přeorientovat hospodářské zájmy z Horního Slezska na Moravu a Rakousko. Rozdělení Slezska znamenalo konec politického významu Krnova, v roce 1793 byl i krajský úřad přestěhován do Opavy. Roku 1849 zaniká krnovské knížectví, jehož stálé jádro se stalo základem pro vznik nového politického okresu. Vznikl tak jeden ze sedmi okresů Rakouského Slezska. Tehdejší okres Krnov měl 10 čtverečních mílí, 74 obce a 59 875 obyvatel. Svého znovuzrození se dočkal Krnov až na přelomu 19. A 20. Století, kdy jej prudký rozvoj textilní výroby zařadil na jedno z předních míst v Rakousku-Uhersku. Textilní výroby se váže k samým počátkům města. V roce 1379 byl založen obchodní dům se suknem a v jeho šestnácti komorách se prodávalo zboží vyrobené ve městě. Ve století 19. Zde bylo již 17 továren na výrobu sukna, vlněného a hedvábného zboží. Industrializace přinesla změnu podoby města. V dnešních dnech je Krnov se svými 26 000 obyvateli významným průmyslovým a kulturním centrem.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA MĚSTA KRNOVA

CHÁŘOVSKÝ PARK
Město Krnov vzniklo na křižovatce dávných obchodních cest a rozvinulo se ve významné průmyslové město. Snad právě proto v průběhu 19. století, v období ekonomické a společenské konjuktury, vznikají ve městě četné zelené plochy - městské sady, aleje podél významných komunikací i soukromé zahrady.
Park, založený v roce 1899 na území tehdejší obce Chářová /Krotendorf/ okrašlovacím spolkem, byl později často řazen k dendrologicky nejvýznamnějším parkům na Bruntálsku . Jak se můžeme dočíst v publikaci z roku 1923, práce vedl předseda spolku, Chářovský řídící učitel, J. Konne, nadšený obdivovatel rozmanitostí nejen přírody naší země, ale i cizokrajných rostlin. Podobně jako u jiných parků zakládaných na přelomu století, převládla proto i v Chářové snaha vybudovat park s použitím zajímavých exotických dřevin. Na dispozičním řešení i realizaci se podílel stavitel F. Wiedra. Od svého vzniku sloužil jako sbírkový objekt, přístupný jen zvaným návštěvám. Jeho další osud se potom liší jen málo od osudu podobných parků v pohraničí. Do počátku 2.světové války byl vzorně udržován a doplňován. V průběhu válečných let park sice tolik neutrpěl, avšak za několik dalších let, kdy byla parková sbírka bez odborné údržby se celkový zdravotní stav porostu zhoršil a zvlášť choulostivé druhy uhynuly. V sedmdesátých letech byl park rozšířen výsadbami okrasných dřevin i na plochu přestárlé ovocné zahrady a provedena částečná rekonstrukce celého areálu. V dnešní době je park zajímavou součástí veřejné zeleně města. Před deseti lety začaly nové úvahy o jeho rekonstrukci.

Po předchozích ztrátách patří i dnes Chářovský park k pozoruhodným parkům, roste zde řada zajímavých taxonů dřevin, zejména jehličnatých. Z nejvýznamnějších je to východoasijský smrk ajanský , řada krásně rostoucích balkánských smrků omorik, severoamerické borovice - ohebná a Jeffreyova, jedlovec, jinan dvoulaločnatý. Početně je zastoupen druhy, varietami i formami rod cypříšků a zeravů ("thůjí").
Z listnatých druhů jmenujme alespoň javor dlanitolistý, který zde roste v několika formách, několik druhů dřevitých hortensií, vzácnější stálezelené druhy - cesmínu obecnou, tlustonitník klasnatý a bobkovišeň lékařskou.
Z nově dosazovaných pak jmenujme zmarličník japonský, americký jasan, platan, muchovník. Významné místo ve stavbě parkového porostu bylo věnováno použití nejatraktivnějších odrůd pěnišníků (rododendronů) a azalek. Několik desítek druhů a kultivarů původně vysazených na všech frekventovaných místech parku udává zvláště na jaře v době květu ráz celému parku. Chářovský park má dnes rozlohu 2,2 hektaru, charakter parku i podmínky pro růst dřevin ovlivnil zakladatel vybudováním atraktivních vodních ploch - kaskády jezírek napájených z řeky Opavy mlýnským náhonem. Je v něm vybudována síť cestiček i mostků k překonávání vodních ploch.

Od roku 1998 probíhá v parku obnova, jejíž urychlené zahájení si vyžádalo poškození parku po povodních v roce 1996 a 1997. Byly odstraněny poškozené a přestárlé stromy, opravena část cestiček, vyčištěn a upraven náhon i systém rybníčků, dosazeny nové stromy i keře. Návrh sortimentu nových výsadeb ve zpracovaném realizačním projektu, má udržet dřívější sbírkový charakter (především jehličnany a rododendrony s azalkami). Další možnosti specializace sbírky jsou konzultovány s odborníky a postupně je zpracováván plán péče.
Současně Vás zveme i do dalších krnovských parků - Městský park, Náměstí Míru , Smetanovy a Dvořákovy sady.

Rozhledna Ježník
"Ježník se těší znamenité pověsti jako letovisko a výletní místo. A to nejen pro svou malebnou a chráněnou polohu, ale také proto, že město Krnov, k němuž byl od roku 1903 připojen, vynaložilo nemalé úsilí na zlepšení vybavení a dopravního spojení. V lesích vedou početné a dobře udržované vycházkové cesty vybavené odpočívadly . Na severu se zvedá 558 m vysoký vrch Vyhlídka s dřevěnou rozhlednou , na jihu Svinná a Kostelecký vrch. Z vrcholu Vyhlídky vede do osady přes kilometr dlouhá sáňkařská dráha."
Tolik z dobových průvodců vydaných místními a zemskými spolky pro cestovní ruch počátkem dvacátého století. Město Krnov v současnosti realizuje prostřednictvím své Lesní správy záměr využít příměstské lesy pro rekreaci obyvatel i návštěvníků odjinud. Je nutno podotknout, že výše uvedené materiály jsou stálým zdrojem inspirace.
Ježník bylo a je možno doporučit všem, kteří vyhledávají odpočinek v klidném prostředí. Nevede sem žádná významná komunikace a staví se zde jen rodinné domky a reprezentační vilky. Na konci silnice, u točny městského autobusu, který sem pravidelně zajíždí, stojí budova bývalého hotelu Ozon, ve které je dnes plicní léčebna. Od hlavního vlakového nádraží v Krnově dovede pěší turisty na Ježník zelená turistická značka.

Historie rozhleden na vrchu Vyhlídka
Obnovená rozhledna stojí na vrchu, který dnes nese název Vyhlídka a původně se jmenoval Melzerberg. Na tomtéž místě stála rozhledna již od roku 1894. Dřevěnou trámovou věž, která byla zcela první rozhlednou v okolí Krnova, vybudovala krnovská pobočka Moravskoslezského sudetského horského spolku pod vedením inspektora drah Johanna Halusky. Slavnostní otevření 15 metrů vysoké rozhledny se uskutečnilo 17. června za velké účasti obyvatel Krnova i okolních obcí. Ke koloritu slavnosti patřil průvod, výstřely z hmoždíře a oficiální projevy. Zaznělo v nich mimo jiné poděkování majiteli rozsáhlých okolních pozemků knížeti Lichtensteinovi za jeho finanční podporu a také uznání městským radním, kteří umožnili bezplatné použití stavebního materiálu z obecních lesů. Je třeba říci, že to byla teprve druhá rozhledna postavená tímto spolkem.
V prvních letech neměla věž na Vyhlídce o návštěvníky nouzi. Později, zejména v roce 1903, se zájem veřejnosti přenesl na mnohem bližší cvilínskou rozhlednu, která poskytovala vyšší návštěvnický komfort a lepší výhled na město. Navíc dřevěná konstrukce přece jen značně trpěla povětrnostními vlivy a postupně chátrala. Za první republiky již nebyla běžně přístupná a koncem 20. let musela být stržena. O její obnovu se postaral až krnovský Okrašlovací spolek.
Druhá rozhledna, mající prakticky stejnou podobu jako ta první, byla postavena na jaře roku 1934 a pro veřejnost se otevřela 13. května. V provozu byla až do počátku 2. světové války. Během ní nebyl čas ani prostředky na její údržbu. Po válce se na rozhlednu zapomnělo. Ta pak velmi rychle chátrala. Definitivně zanikla někdy na přelomu 60. a 70. let .

Rozhledna v roce 2001
Zhruba po třiceti letech se rozhledna díky podpoře vedení města a nadšení pracovníků lesní správy vrátila opět na své místo. Záměrem bylo obnovit rozhlednu v historické podobě. Původní projektová či stavební dokumentace se však nedochovala, a tak to nebylo vůbec jednoduché. Projekt byl vypracován na základě dochovaných dobových fotografií a podle zbytků původní konstrukce.
S vlastní výstavbou se začalo v dubnu tím, že byly vybourány poškozené původní základy. Po úpravách přístupové lesní cesty, která umožnila příjezd stavebních strojů, byly v měsíci květnu postaveny základy nové.
Dřevěná konstrukce rozhledny je celá vyrobená z pečlivě vybraného modřínového dřeva pocházejícího z městských lesů. Pořez a příprava dřeva byly provedeny na 2 pilách, vše muselo být uděláno s velkou přesností. Po dokončení a vyzrání betonových patek byla celá věž - zatím v podobě hromady tesařsky zpracovaných stavebnicových prvků - převezena na Vyhlídku a zahájena její montáž.
V měsíci červenci, v průběhu pouhých tří dní byla celá hlavní konstrukce postavena. Více času si vyžádaly dokončovací truhlářské práce na schodištích, zábradlích a podlahách .
A takto vypadá nová rozhledna již dokončená. Je z ní rozhled do širokého okolí. Východním směrem je zajímavý pohled na město, cvilínskou rozhlednu i Šelenburk, za pěkného počasí můžete jihovýchodně zahlédnout i Beskydy s Lysou horou. Na západ se rozkládá pohoří Jeseníků s nejvyšším vrcholem Pradědem. Severozápadně se rozprostírají Město Albrechtice s Hynčickou hornatinou a Jindřichovskou pahorkatinou a severně uvidíte Chomýž, Linhartovy a část Polska.
Celková výška rozhledny včetně stožáru je 17,5m. Výška podlahy v úrovni posledního poschodí je ve výšce 13,6m Modřínová dřevěná konstrukce má celkový objem 11.5 m3 řeziva a dřevěné prvky váží 7400 kg.

Rozhledny v okolí
Organizovaná turistika v oblasti Jeseníků má více než stoletou tradici. Její počátek je spojen s působením Moravskoslezského sudetského horského spolku. Název spolku vyjadřoval zaměření na hory ležící na hranicích Moravy a Slezska, pro něž se tehdy tradičně užívalo názvu Sudety. Spolek vznikl 26. dubna 1881 v Jeseníku, tehdejším Frývaldově. V průběhu jediného roku vznikly pobočky v dalších sedmi městech, kromě jiného i v Krnově. Během několika dalších let se spolek rozrostl v jednu z nejvýznamnějších německých turistických organizací působící na území Moravy a Slezska. Odváděl skutečně příkladnou práci na zvelebení krajiny Jeseníků a jejich předhůří. Budoval a značil turistické cesty (i ty krnovské na Ježníku), stavěl a provozoval horské chaty, vydával průvodce a mapy.
Nejvíce viditelným symbolem činnosti však byly rozhledny. Během více než padesátileté existence postavil celkem 8 vyhlídkových věží, z toho tři v blízkém okolí Krnova - na Vyhlídce, Cvilíně a Strážišti. O všechny tři rozhledny se nyní starají obce, na jejichž území

stojí - dvě přímo v Krnově, ta třetí v Úvalně. Je jistě potěšitelné, že v průběhu dvou let
prošly všechny rekonstrukcí.
Rozhledna na Vyhlídce Ježník
Rozhledna na Cvilíně Krnov
Rozhledna Strážiště Úvalno

Město Krnov a jeho lesy
Podle dochovaných historických dokladů byla krajina v okolí dnešního Krnova až do poloviny 13. století zeměpanským hvozdem málo dotčeným osídlením. Byl pokračováním moravského hraničního pásma,, rozprostírajícího se mezi Moravou a Polskem. Tento rozsáhlý zeměpanský les byl kolonizován v druhé polovině 13.století. Město Krnov získalo les již roku 1281, kdy mu kníže Mikuláš (levoboček Přemysla Otakara II.) věnoval 24 lánů lesa nad Opavicí (nyní Staré a Nové Purkartice) . Komtur řádu německých rytířů koupil roku 1334 pustou ves Ježník a dal ji Krnovským k vysazení lesa. Markrabí Jan Jiří pustil městu les Mösnig náležející špitálu Sv. Ducha v Krnově.
Ucelený obraz o významu lesů pro město Krnov přináší znalecký odhad z druhé poloviny 18. století. Zde jsou lesy brány jako hlavní městské reality, zdroj příjmů a záchrana v případě neštěstí, ohně a válek. Pro tyto případy lesy sloužily jako zásobárna stavebního dřeva. Jako veřejný majetek byly také opatrovány a šetřeny.
Po proběhlém navracení historického majetku obcím obhospodařuje město Krnov 1654 ha lesů. Tyto spravuje Lesní správa města Krnova s.r.o. , která má své sídlo na Ježníku. Lesy se nachází na deseti katastrálních územích - Horním a Opavském předměstí, Krásných Loučkách, Radimi, Branticích, České Vsi, Dlouhé Vsi, Křížové, Starých Purkarticích a Nových Purkarticích.
Pro rekreační využívání příměstských lesů občany našeho města byly vybrány lokality, které bezprostředně obklopují město a jsou snadno dostupné. Z celkové výměry městských lesů je u 482 ha omezeno hospodářské využívání a jsou posíleny funkce rekreační. Plochy byly vybrány v rámci zpracování nového lesního hospodářského plánu a jsou rozděleny do dvou celků - cvilínského a ježnického. Byla zpracována studie, podle které jsou jednotlivé kroky postupně realizovány. Kromě úpravy cest, rekonstrukce rozhledny na Vyhlídce, revitalizace Ježnického a Jelního potoka se na Ježníku postupně obnovuje Květinová zahrada, v blízkosti potoka by měl vzniknout piknikový areál i vyznačena naučná stezka.
Všechny výše uvedené aktivity by měly vést ke stavu, aby městské lesy byly místem příjemného odpočinku, místem poučení a seznámení se vším, co v lese roste, komu všemu poskytuje les přístřeší. Nezbývá než věřit, že je občané jako takové přijmou a naučí se vztahu nejen k lesům, ale celému přírodnímu prostředí.

Rozhledna na Cvilínu u Krnova

Vrch jménem Cvilín se zvedá na jihovýchodním okraji Krnova a vyznačuje se dvěma vrcholy. Na vzdálenějším Zadním kopci se nalézají zříceniny stejnojmenného hradu, zatímco temeno Předního kopce zdobí monumentální stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Nás však nejvíce zajímá kamenná rozhledna tvořící hlavní výškovou dominantu předního vrcholu.
Na začátku 20. století ji vybudovala krnovská sekce Moravsko-slezského sudetského horského spolku podle projektu architekta Ernsta Latzela. Tehdy ovšem působila mnohem zdobněji než dnes. Nad základní válcovou věží s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m se totiž zvedala ještě úzká boční věžička, která kryla východ schodiště a zároveň umožňovala jednomu či dvěma lidem kruhový rozhled z místa ještě o pět metrů vyššího. Při otevírací slavnosti, konané 11. června 1903, dostala jméno Liechtensteinova rozhledna na počest bohatého mecenáše, bez jehož významného knížecího daru by výstavba nebyla možná.
O unikátní věžičku rozhledna přišla při opravách prováděných po válce. V šedesátých letech ji potkal osud mnoha dalších podobných staveb, když na její vrchol umístili antény televizního vysílače. Ty byly odstraněny teprve nedávno při celkové rekonstrukci. Rozhledna nabízí krásný pohled na Krnov a okolí, v němž se nacházejí další dvě vyhlídkové stavby: Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně a dřevěná rozhledna na vrcholu zvaném Vyhlídka u Ježníku.
Převzato z knihy Jana Nouzy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska na základě autorova svolení.

KONDIČNÍ CYKLISTICKÉ TRASY NA CVILÍNĚ – ZAJÍMAVÁ MÍSTA

1. Dům dětí a mládežeBudova postavená v letech 1907 - 1908 podle návrhu významného krnovského rodáka, profesora architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni Leopolda Bauera. Objekt původně sloužil jako Střelecký dům, scházeli se zde členové, ve městě velmi oblíbeného střeleckého spolku.

2. Chrám Panny Marie SedmibolestnéBarokní kostel, který vznikl v letech 1722 - 1728, je dominantou Cvilína a spoluvytváří charakteristickou siluetu města Krnova. Věže jsou vysoké 54 metrů. Jde o významné poutní místo, kde se vždy na hlavní pouti koncem září schází stovky věřících z České republiky, Německa a Polska. Kostel měl pohnutou historii. V době josefínských reforem byl roku 1786 uzavřen. Aby nebyl zbořen, koupili ho čtyři místní občané jakoby "na stavební kámen" a udržovali jej. Vzhledem k zákonu, který nepovoloval existenci poutních kostelů, ale neměl nic proti kostelům sloužícím věřícím v obci, vznikla na Cvilíně osada Mariánské pole. Císařův dvůr pak na žádost krnovského magistrátu opět povolil otevření kostela v roce 1795.

3. Cvilínské schodyK poutnímu kostelu na Cvilíně vede 222 kamenných schodů. Po jejich vystoupání může poutník obejít ještě několik zastavení křížové cesty, která jsou kruhově rozmístěna kolem kostela.

4. Vrch CvilínDvouvrcholový kopec. Přední vrchol s kostelem a rozhlednou dosahuje výšky 441 m nad mořem. Na zadním vrcholu se nachází zřícenina hradu Šelemburk.

5. RozhlednaVybudována v roce 1902 - 1903, je 29 metrů vysoká. Otevírací doba pondělí - neděle 10:00 - 17:00 hodin (pouze za příznivého počasí).

6. Ďáblova kazatelnaSkalní útvar na dnes zalesněném srázu kopce. Jeho název upomíná na pověst, která vypráví, jak krnovský lazebník prohrál s čertem hru v mlýnek a byl jím svržen v sudu ze Cvilína dolů. Podle jiné pověsti čert z této skály nabádal krnovské měšťany, aby nežili ctnostně.

7. Pověstmi opředená zřícenina hradu ŠelemburkRanně gotický hrad byl postaven v polovině 13. století. Žil zde prý loupeživý rytíř se svou krvežíznivou cháskou. Vypráví se, že jeho poklad je dosud ukryt pod troskami hradu. Rytířovu zakletou dceru a pohádkové bohatství získá ten, kdo po tři noci dokáže čelit příšerám, střežícím hrad.

8. Hájnický potokPřítok řeky Opavy, který pramení u obce Dubnice, vzdálené několik kilometrů jižně od Krnova. Údolí kolem potoka je jedním z nejpěknějších míst v krajině mezi Krnovem, Úvalnem a Býkovem.

9. Hájnické rybníkyU Dolního Hájnického rybníku zřídily Lesy ČR s.p. odpočívadlo, kde se můžete o okolí dovědět více z instalované tabule.

Možnosti výletů z města Krnova

Otevírací doby hradů a zámků v okolí
Arboretum
Slezské muzeum Opava
adresa: Arboretum Nový Dvůr, Stěbořice 747 51
tel.: 0653/661031, 661032
celoroční provoz: pondělí až neděle od 8 - 18 hod.
vstupné: dospělí 20 Kč studenti a důchodci 10 Kč děti 5 Kč
Jeskyně Špičák
adresa: Jeskyně na Špičáku, Písečná 790 82
tel.: 0645/423129
otevírací doba: v měsících duben až říjen otevřeno denně kromě pondělí od 9-16 hod.
délka prohlídky: 30 minut vstupné: dospělí 30 Kč děti, studenti a invalidé 15 Kč
Jeskyně Na Pomezí
adresa: AOPK ČR, Jeskyně Na Pomezí, Lipová Lázně 790 61
tel.:0645/421284
otevírací doba: v měsících duben až říjen otevřeno kromě pondělí od 9-16 hod. v 16 hod je poslední prohlídka
vstupné: dospělí 40 Kč děti, studenti, ZTP 20 Kč
délka prohlídky: 40 minut
Zámek Raduň
adresa: Zámek Raduň, Raduň 747 61
tel.: 0653/38119, 38203
otevírací doba:
· květen až září otevřeno každý den kromě pondělí od 9-16 hod.
· říjen otevřeno pouze v sobotu a v neděli od 9-15 hod.
· listopad až březen zavřeno
délka prohlídky: 50 minut
vstupné: dospělí 20 Kč studenti, děti a důchodci 15 Kč
Hrad Sovinec
adresa: u Bruntálu tel.: 0647/295113
otevírací doba:
· kromě pondělí 9 - 17
· duben - říjen zavřeno
vstupné: dospělí 15 Kč, důchodci, studenti 10 Kč, děti do 6-ti let 1 Kč
Zámek Hradec nad Moravicí
adresa: Správa zámku Hradec nad Moravicí, Městečko 2, 747 41
tel.: 0653/911185, 911485
otevírací doba: květen - září kromě pondělí 9 - 12 13 - 17
vstupné: dospělí 30 Kč důchodci, vojáci,děti od 15-ti let 20 Kč děti do 15-ti let 15 Kč
do 6-ti let zdarma
Možnost objednání prohlídky i mimo návštěvní hodiny - 100% příplatek, možnost cizojazyčného výkladu za 100% příplatek.
Všechny změny se postupně zaznamenávají do turistických map. Díky tomu, že oblasti Krnovska a Osoblažska bylo provedeno podstatné doplnění značených tras a zároveň zde proběhly podstatné změny již stávajících tras, doporučujeme všem turistům zakoupení nově vydané turistické mapy Krnovsko-Osoblažsko, č. 58 (KČT, 2.vydání, duben 2002, tzv. zelená edice), na které jsou všechny změny již zaznamenány.

POHYB PO MĚSTĚ

KONTAKTNÍ INFORMACE NA TAXISLUŽBY

· Chudoba Miroslav tel.:0604 843 044
· Douda Josef tel.: 0652-717 357
· Jiří Titz tel.: 0652-710813, 0602-723 015
· Taxi Urbanský tel.: 0602-502

MOŽNOSTI UBYTOVÁNÍ V MÍSTĚ

Hotely a penziony

Hotel Praha
adresa: Revoluční 10, 794 01 Krnov
tel.: 554 610 760, 554 610 740, fax: 554 610 741
další informace na: http://www.praha.hotel-cz.com/
Hotel Pepa
adresa: Zámecké náměstí 7, 794 01 Krnov
tel.: 554 611 005, fax: 554 610 716
e-mail: pepa@hotel-cz.com
pokoje: 16 dvoulůžkových a 1 jednolůžkový
příslušenství: telefon, TV, koupelna, WC na pokoji
ceny pokojů:
· od 500,- Kč os/den do 1600 Kč os./den včetně snídaně, přistýlka 500,- Kč pes 300,- Kč
dorozumívací jazyk: čeština, němčina, angličtina, italština
Penzion Šelenburk
adresa: V zálesí 31, 794 01 Krnov
tel.: 554 614 900
pokoje: dvoulůžkové a čtyřlůžkové
cena: 380 Kč na osobu
příslušenství: TV, sociální zařízení, rádio
další informace na: http://selenburk.webpark.cz
Pension Koliba***
adresa: Švabinského 7, 794 01 Krnov
tel.: 554 612 803
fax.: 554 612 803
další informace na: http://www.aa.cz/kolibakrnov/

Internáty a ubytovny
Střelnice
adresa: Hlubčická 794 01 Krnov
tel.: 0652/713609,711967 - Tobiáškovi
pokoje: 2 čtyřlůžkové, 1 šestilůžkový a 2 osmilůžkové
příslušenství: společné WC, sprchy, kuchyňka cena: 100 Kč/lůžko
Ubytování pouze v omezené míře. V létě pro větší skupinu lidí na delší dobu. - bez stravy

Letiště
adresa: Aeroklub - ČSA 99 794 01
Krnov tel.: 0652/714584 (p. L.Horák)
pokoje: 3 dvoulůžkové a 5 čtyřlůžkových
příslušenství: společné WC, sprchy
cena: 110 Kč/noc a den
dorozumívací jazyk: němčina, angličtina - bez stravy
TJ Lokomotiva
Krnov adresa: Bruntálská 794 01 Krnov
tel.: 0652/35324 (p. Rychta),716948
pokoje: 2,3,4,6-lůžkové
příslušenství: sociální zařízení a společné sprchy na chodbě
cena: 110 Kč/lůžko na noc
Nutné objednat na týden dopředu. - lze zajistit stravu.
Ubytovna Karnoly
adresa: nám. Míru 794 01 Krnov
tel.: 0652/710270 (p. Štachhauser)
pokoje: 4 dvoulůžkové, 2 třílůžkové, 2 čtyřlůžkové
příslušenství: společné WC a sociální zařízení na chodbě
cen

DOPRAVNÍ SPOJENÍ Z KARLOVÝ VARU DO MĚ

Vlakové spojení

Karlovy Vary > Krnov přes Ústí n.L. 25.1.2003, 19:00, odjezd

Datum Odkud/Přestup/Kam Příj. Odj. Pozn. Spoje

25.1.26.1. Karlovy VaryOlomouc hl.n.Krnov 4:118:14 19:485:27 R 421 EXCELSIOR Os 3503

12 hod 26 min, 575 km, 640,- Kč / 396,- Kč (s použitím Karty Z)
jede denně

27.1. Karlovy VaryÚstí n.L. západÚstí n.L. hl.n.Česká TřebováOlomouc hl.n.Krnov 10:24 14:4316:1418:40 7:59 11:2815:0316:52 R 811 Přesun asi 20 min EC 171 HUNGARIA Ex 143 ODRA R 827

10 hod 41 min, 571 km, 700,- Kč / 456,- Kč (s použitím Karty Z)
jede denně

27.1. Karlovy VaryKolínOlomouc hl.n.Krnov 12:2315:2718:40 7:5912:4916:52 R 811 R 441 VSACAN R 827

10 hod 41 min, 540 km, 586,- Kč / 362,- Kč (s použitím Karty Z)
jede denně

Autobusové spojení

Karlovy Vary > Krnov přes Praha 28.1.2003, 18:00, odjezd

Datum Odkud/Přestup/Kam Příj. Odj. Pozn. Spoje

28.1. 29.1. Karlovy Vary,,terminál MHDPraha,,ÚAN FlorencKrnov,,aut.st. MHD 20:403:45 18:3021:30 5 480310 25 900833 2

9 hod 15 min, 462 km, 216,- Kč (neúplná cena)
jede v ,28.X.

26.1. Karlovy Vary,,terminál MHDPraha,,ÚAN FlorencHorní Benešov,,pod městemKrnov,,aut.st. MHD 11:2517:4718:50 9:0011:3018:13 114 410450 25 191101 3 850101 36

9 hod 50 min, 442 km, 237,- Kč (neúplná cena)
jede v ,

POVODEŇ 1997

Město bylo při povodních v roce 1997 zaplaveno po obou březích na celé délce, po které řeka Opava městem protéká.
Pruh šířky inundace činil okolo 1,5 km, přitom zatopení zástavby ze strany řeky Opavice bylo méně významné.

Z dřívějších hydrotechnických výpočtů vyplývá, že městská zástavba nemá absolutní protipovodňovou ochranu na velké vody řeky Opavy, že některé mosty nemají dostatečné převýšení nad povodňovou hladinou a že průtoky větší než přibližně 50-letá voda, u některých mostů již 20-letá voda, mohou vybřežit do jeho centra. Za povodňové situace v červenci vskutku k tomu došlo.

Hlavní příčinou toho je především extrémní průtokové množství vody, které v Krnově nad soutokem s Opavicí dosáhlo přibližně 260 m3/s, což se blíží 500-leté vodě. Průtočné množství značně přesahovalo hodnotu návrhové vody, na niž byla řeka před rokem 1945 regulována (podle dnešních hydrologických údajů to odpovídá přibližně 50-leté vodě). Mimo hlavní příčinu lze další důvody vzniklé situace spatřovat v následujícím:

Jedním z nejvážnějších z nich bylo napadení zástavby města povodní shora. Voda vybřežila v málo kapacitním úseku na horním konci Krnova, v Kostelci a odtud vnikla otvory v tělese železnice Krnov - Bruntál do zástavby vnitřního Krnova. Úprava odtokových poměrů přes Kostelec byla na konci 80. let připravována, byla však na nátlak ekologických aktivistů zastavena (začátkem roku 1990). Další zhoršení způsobilo nekontrolovatelné vniknutí velkých vod do náhonu od jezu Karboly, jímž se pak povodeň šířila do pravostranné části města

K důvodům zatopení centra patřilo zatarasení mostních profilů dřevní hmotou, kterou v obrovském rozsahu povodeň přinesla z horských oblastí Jeseníků. Převážná část mostů ve městě má z důvodů nutnosti snížení konstruktivní výšky mostovek v korytě umístěny pilíře, na něž se navěšovaly připlavené stromy. Ty zatarasením průtočného profilu způsobily vzdutí vody a přelití mostních objektů. Tím došlo k vybřežení vlevo či vpravo přes komunikaci směrem do zástavby. Převážná část opěr mostů je na povodní straně podemleta.

V některých místech ve volené trati toku došlo v centru Krnova i k přelití hrází či opěrných zdí. To se stávalo však často až druhotně vzdutím zatarasených profilů. Přes katastrofální rozsah záplav ve městě provedená regulace koryta řeky odvedla povodeň v hlavní linii svého trasování, tj. bez vzniku změn své trasy, což by mělo mnohem ničivější účinek na zástavbu. Rozsáhlé škody, ke kterým v Krnově došlo, byly způsobeny prostým zatopením relativně tichou inundací, počet zcela stržených budov je ve městě poměrně nízký.