Kuks

Kuks je obec, která se nachází asi 5,5 km od Dvora Králové nad Labem.

Vznik této obce je spjat se jménem jednoho z nejvzácnějších šlechticů barokní doby v Čechách, hrabětem Františkem Antonínem Šporkem. Právě František Antonín Špork dal založit osadu s názvem Kukus, Kux na památku zlatých dolů, jejichž stopy se našly v okolí. Špork začal z Kuksu budovat již od roku 1695 lázeňské a společenské středisko. Podle jeho představ tu měla být díla architektury a sochařství zasazena do přírodního rámce. Inspirace přišla pravděpodobně z Francie. Stavba byla započata dřevěným lázeňským domem, pokračovala mostem přes Labe(vytvořilo osu areálu), několika domky, zahradami apod. Nejrozsáhlejších stavebních změn se dočkal levý kukský břeh až v r. 1710, kdy zde byl odstraněn dřevěný lázeňský dům a znovu vystaven z kamene. Tento lázeňský dům byl potom nazýván zámkem a stal se sídlem Františka Antonína a jeho rodiny. Měl dvě patra a stál nad zmíněným mohutným schodištěm o 52 stupních proti nynějšímu mostu přes Labe. Průčelí zámku mělo uprostřed mírný rizalit, který byl členěn pilastry a zakončen tympanonem. Rámování oken bylo hladké. Přízemí zámecké budovy byl představěn portikus, jenž byl ve středu vystouplý a stál na pěti arkádách, které byly děleny pilastry. Na portiku byl balkón, na nějž vedl z prvního poschodí pravoúhlý vchod s profilovaným rámem a hladkým nástavcem. V přízemí zámku byl velký sál a dále deset účelně zařízených koupelen. V první poschodí byl obdobně velký sál, vyzdobený freskami a štukaturami, a čtyři obývací pokoje. K zámku na obou stranách přiléhala dlouhá otevřená sloupová chodba, která se vinula mezi stromy a keři. Nad touto chodbou, po které se procházeli lázeňští hosté, vedla od zámku dřevěná pavlač. Nedaleko zámku byla ještě v r. 1710 zřízena hodinová věž. Na hodinách se pohybovaly, řízeny důmyslným strojem, figury, které znázorňovaly příběhy ze Starého zákona a jiné výjevy.
Jméno stavitele zámku není známo, ale zato jsou známa jména tvůrců rozsáhlých uměleckých děl vzniklých na pravém břehu Labe. Již v roce 1696 se rozhodl hrabě Špork k založení špitálu pro sto chudých a zestárlých poddaných hradišťského panství, v jehož středu měl být vystaven špitální kostel Nejsvětější Trojice a pod jeho celou plochou vybudována rodinná hrobka Šporků. Se stavbou celého špitálního areálu bylo započato v. r. 1707, kdy byly uzavřeny smlouvy s italským stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim, se zednickým mistrem Petrem Nestolou a kameníkem Petrem Antonínem della Torre. Na severní straně dosáhl tento areál šířky 150 metrů a zahrnoval špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Celý tento areál, který se v Kuksu dochoval dodnes, byl postupně obohacován o velmi cenná umělecká díla, zvláště sochařská.Největší podíl na jejich vzniku má velký barokní sochař Matyáš Bernard Braun, který přišel do Čech kolem r. 1710 a od r. 1712 se ujal sochařské výzdoby Kuksu. Z dochovaných soch sem patří osm soch alegorických postav blahoslavenství pře průčelím kostela, anděl života a anděl smrti, alegorická socha náboženství a další.

Sláva Kuksu je nepochybně spjata pouze s Františkem Antonínem Šporkem, neboť dokonce ještě za jeho života zájem o zámek i o obec značně poklesl. Později začaly budovy lázeňského komplexu značně chátrat, bohužel patřil mezi tyto budovy i zámek, který nezachránila ani jeho oprava v roce 1821. V průběhu 19. stol. se zámek napolo rozpadl, až byl v r. 1901 úplně zbořen. Dodnes se nám zachovalo pouze přístupové zámecké schodiště a jen nepatrné stavební zbytky zámku, k nimž patří portál vchodu na balkón, zachovaný ve zdi proti schodišti a váza z vrcholu tympanonu a několik dalších menších částí zámku. Mnohé škody utrpěl Kuks při válečných událostech v l. 1757, 1761 a 1778, kdy tu byli ubytováni vojáci a zřízen vojenský lazaret. Naštěstí ale zůstal téměř neporušený barokní špitál, který je v Evropě považován za památník barokního umění a stylu z počátku 18. století.