Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko je miniaturní středoevropské knížectví rozkládající se na pravém břehu horního toku Rýna, obklopené za západu a jihu Švýcarskem a z východu Rakouskem.

Lichtenštejnsko je se svou rozlohou 160 km2 čtvrtým nejmenším státem Evropy. V Lichtenštejnsku žije 30 600 obyvatel (1995), hustota zalidnění je 193 obyvatel na km2. Státní zřízení je konstituční monarchií v čele s knížetem (Jan Adam II. * 14. 2. 1945) neboli Fürschtem, trůn je dědičný po mužské linii v dynastii Lichtenštejnů. Zákonodárným orgánem je jednokomorový Zemský sněm neboli Landtag (25 poslanců, volených na čtyři roky). Výkonným orgánem je vláda v čele s předsedou, jmenovaná knížetem na návrh Zemského sněmu na čtyři roky. Ženy se mohou zúčastnit pouze národních voleb. Hlavní a zároveň největší město je Vaduz (5 100 obyvatel). Administrativně se knížectví člení na 11 obcí, které tvoří 2 oblasti, které korespondují s historickými územími: Oberland (Horní země), bývalé knížectví Vaduz a Unterland (Dolní země), původní knížectví Schellenberg. Měnová jednotka je švýcarský frank 1 (CHF) = 100 centimů, kurz je cca 22,50 Kč. Úřední jazyk Úředním jazykem je němčina, ale obyvatelé mluví alemanským nářečím. Obyvatelstvo tvoří Lichtenštejnci (62%), Švýcaři (16%) a Rakušané (8%),to jsou národnosti alemanského původu, zbytek tvoří Francouzi, Italové apod. Ve městech žije 21,4% obyv. a na vesnici 78,6%. Náboženství je římskokatolické (80%), protestantské (7%). Ústava zaručuje náboženskou svobodu. Přirozený přírůstek obyvatel 0,5% ročně. Střední délka života mužů 77 let, žen 80 let.

Území knížectví se rozkládá na vápencových hřbetech Alp s největším vrcholem Grauspitz 2599 m a na malé Lichtenštejnské nížině. Klima je středoevropské s průměrnými teplotami -0,2 °C v lednu a 17,5 °C v červenci. Roční úhrn srážek činní 1150 mm.

Lichtenštejnsko je v celní unii se Švýcarskem. S hrubým domácím produktem na občana 36 700 USD je Lichtenštejnsko země s největším HDP a s největší životní úrovní na světě. Rozhodující příjem plyne do země s poplatků 25 000 zahraničních firem a z cestovního ruchu. Turistika je v knížectví rozvinuta díky krásné přírodě, kterou přísně ochraňují lichtenštejnské zákony. V průmyslu se specializuje na výrobu přesné techniky: elektronické mikroskopy, vakuovou a výpočetní technika, měřící a optické přístroje. Dále farmaceutický průmysl (léky, zubní protézy), výroba keramiky a stavebních materiálů. Těží se mramor a kaolin. Země se proslavila svými známkami, které také představují důležitý zdroj příjmů. Knížectvím vede mezinárodní vlakové spojení Paříž - Vídeň a důležitá evropská tranzitní dálnice. V zemědělství pracuje pouze 2% obyvatel. Převládá chov skotu na mléko, pěstuje se kukuřice, brambory a vinná réva.

Historie Lichtenštejnska

Území bylo poprvé osídleno kolem roku 500 n. l. germánskými Alemany. Za vlády Karla Velikého (724-814) se země stala součástí jeho říše. V roce 1719 spojením Lichtenštejnského a Schellenbrgového knížectví vzniká Lichtenštejnsko, které je součástí římsko - německé říše. Roku 1866 se Lichtenštejnsko stává nezávislým státem. Od roku 1923 je v celní unii se Švýcarskem.

Shrnutí:

Lichtenštejnsko je jeden z malých států Evropy. Ve světě je známé benevolentními zákony o daních, známkami, krásnou přírodou a výrobou přesných technologií.