Litomyšl

Východočeské městečko Litomyšl přitahuje odedávna svojí jakoby magickou silou. Podle pověsti o založení Litomyšle, dal kníže Vitislav městu jméno, jako připomínku a výstrahu své dřívější domýšlivosti. Lítost domýšlivce, krátce tedy Litomyšlec či Litomyšl. Se svojí více než tisíciletou historií se pak město stalo významným účastníkem dějin našeho národa, střediskem kultury a vzdělanosti. Město Litomyšl je také rodištěm velkého českého skladatele Bedřicha Smetany, jehož jméno dodnes nese tradiční hudební festival Smetanova Litomyšl. Vždy na přelomu června a července rozezní nádvoří litomyšlského zámku hudba proslulých skladatelů. Litomyšl tak žije a dýchá svojí historií, připomíná významné události a osobnosti našich dějin, ale současně potvrzuje možnost koexistence starého s novým. Dnes je správním a vzdělanostním střediskem širšího regionu, městem starých památek, ale i nové architektury, vyhledávaným cílem turistiky a cestovního ruchu, městem hojně navštěvovaným našimi, ale také zahraničními návštěvníky. Návštěvníci se ocitnou v tichém městě, ve městě, zdánlivě jakoby mimo všechen ruch moderní doby. Přesto se nacházejí ve městě, které v minulosti a současností mělo a má vynikající vůdčí podíl na vývoji historie, kultury a ducha doby vůbec.

Město Litomyšl se nachází v pardubickém kraji, zhruba 80 km severozápadním směrem od Olomouce, v nadmořské výšce 330 m. n.m., na říčce Loučná (kdysi Trstěnice). Historické jádro Litomyšle je památkově chráněno od roku 1950 a o pět let později, roku 1965, tu byla vyhlášena Městská památková rezervace. Význam a hodnota nejcennější části Městské památkové rezervace, zámeckého areálu, byly v roce 1999 potvrzeny také zápisem na seznam světového kulturního a přírodního dědictví Unesco. Díky množství práce odvedené na rekonstrukci historických objektů získalo město Litomyšl v roce 2000 také titul „Historické město roku 2000“. Dnes je město významnou národní kulturní památkou naší vlasti.

První osídlení na území dnešní Litomyšle vznikalo podél veřejné obchodní stezky, zvané později Trstenická stezka, která nedaleko dnešních Svitav překračovala zemskou hranici a tak spojovala Čechy se sousední Moravou, a přes ni i daleké země Malé Asie. O Litomyšli poprvé mluví Kosmova kronika česká, kde v zápisu z roku 981 se o ní zmiňuje jako o „pomezním hradišti slavníkovského území“. Městská práva získala v roce 1259 od krále Přemysla Otakara II. a Litomyšl se stala poddanským městem. V roce 1344 bylo v Litomyšli zřízeno biskupství. Litomyšl byla později významným útočištěm Jednoty bratrské. Byla zde také založena jedna z nejstarších tiskáren v Čechách (1503). Jeden z nejmocnějších představitelů českých šlechticů, Vratislav z Pernštejna, začal roku 1568 na místě zchátralého hradu velkoryse stavět své nové sídlo. Renesanční zámek s arkádovým nádvořím byl vystavěn v letech 1568-1582, jako jeden z prvních výrazných projevů renesance v Čechách. Fasády zámku na všech jeho průčelích i štítech zdobí výrazné sgrafito, považované dodnes za nejkrásnější na území bývalé rakouské monarchie. Zámek představuje mimořádný příklad původní italské arkádové stavby, která byla přizpůsobena českému prostředí. První zápis v urbáři panství z roku 1610 k zámku uvádí – Zámek ten jest všecek od kamene a cihel čtyřhranný, v kvadrát stavěný. Prostředkem v zámku jest zšíří a zdélí plac na 15 sáhův

Po celé 18. století bojovalo město často s požáry - po Čechách se v té době prý říkávalo "hoří to jak Litomyšl". Od roku 1822 se začalo s bouráním hradeb a bran a město se pomalu spojovalo s předměstími. Dodnes si však uchovalo půdorys města ulicového typu. Hlavními dominantami Litomyšle jsou dnes piaristický kostel nalezení sv. Kříže z 18. století a reprezentativní renesanční zámek, jeden z nejcennějších v Čechách. Mimořádně cenné je i zámecké divadlo z 18.století s dochovanými původními dekoracemi. V bývalém zámeckém pivovaru je rodný dům skladatele Bedřicha Smetany s expozicí. V roce 1924 byl na dnešním Smetanově náměstí odhalen Štursův pomník Bedřicha Smetany. Na jeho počest se zde také od roku 1949 dodnes každoročně koná mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl.

Významně se Litomyšl zapsala také do dějin národního obrození, kdy zde působily M. D. Rettigová a B. Němcová. Litomyšl je rodištěm nejen skladatele Bedřicha Smetany (1824) či malíře Julia Mařáka (1832), ale také mnoha dalších osobností, které se proslavily především na poli umění a vědy. Jako profesor gymnázia zde působil spisovatel Alois Jirásek, kterému byl zde také věnován pomník v parku u zámku. Slavnou minulost města dodnes návštěvníkům připomíná více jak čtyři desítky bronzových desek s popisy na domech po celém městě. Tak zde najdeme připomínku na narození například hudebního skladatele Josefa Růžičky (1793), spisovatele Viktora Kamila Jeřábka (1859), smetanovského badatele Josef Theurera (1862), spisovatele Čestmíra Jeřábka (1893), astronoma Zdeňka Kopala (1914). Připomínán je zde i třeba pobyt spisovatelky Terézy Novákové, přírodovědce Františka Klapálka, historika a politika Zdeňka Nejedlého. Za návštěvu rozhodně, vedle historického náměstí s měšťanskými domy s podloubími, zámku a řady církevních staveb, stojí známý Smetanův dům, mistrovské dílo novorenesanční architektury už se secesními prvky. Byl slavnostně otevřen právě před 100 lety - dne 11. června 1905, a to za účasti F. A. Šubrta, Aloise Jiráska a dalších významných osobností té doby. V roce 2000 byla proběhlá rekonstrukce Smetanova domu završená znovuotevřením původní restaurace Karlov v přízemí tohoto objektu.

Litomyšl je dnes městem bohatých dějin a tradic, udržuje bohatý památkový fond, ale snaží se také o kvalitní a novou moderní architekturu. Při návštěvě tohoto známého historického města a kulturního centra východních Čech je tak návštěvníkům nabízena možnost, potkat se zde i nyní, v dnešní uspěchané době, se střípky dějin a duchem obrozenecké Litomyšle. K návštěvě je možno také doporučit nedaleký tzv. Růžový palouček, ke kterému se váže řada pověstí o loučení pobělohorských exulantů s rodnou vlastí, A právě na tomto místě stojí od roku 1921 pomník památce Českých bratří a Jana Amose Komenského.