Litosféra, pedosféra

Litosféra

Svrchní část zemského tělesa.Má mocnost průměrně 40 Km (od 60-80 Km). Spodní hranice litosféry se nazývá Mohorovičičova diskontinuita.

Typy zemské kůry:
1.) Pevninská - tvoří kontinenty a okrajové části oceánů. Vznikali před 4 mld. let

2.) Oceánská - má menší mocnost, jednoduší stavbu a je mladší než pevninská. Tvoří nejhlubší části oceánů. Vzniká v tzv. Riftových zónách.

3.) Přechodné - je rozlámána na bloky-Litosferycké desky se pohybují po plastické vrstvě několik cm za rok.
Pohybem desek dochází k vrásnění hornin a ke vzniku kerných a vrásných pohoří.

Zhruba před 570 mil. let začal proces vytváření dnešních kontinentů. Původní prapevnina(Pangea) se zhruba před 250 mil. let začala dělit na dvě části:
1.) Severní(Laurasie)-S. Amerika, Evropa, Asie
2.) Jižní(Godwana)- J .Amerika, Antarktida, Asie, Afrika
Vnitřní a vnější síly:
1.) Vnitřní síly- mají původ uvnitř zemského tělesa. Projevují se jako sopečná a horotvorná činnost(vrásová, vrásnozlomová, příkrová).
2.) Vnější síly- působí převážně mimo zemské těleso(světelná a tepelná energie, přitažlivé síly M a S, zemská gravitace, činnost tekoucí vody. Tyto síly snižují výškové rozdíly v krajině a zachovávají zemský pohyb.

Pedosféra

Není celistvá, pouze na pevnině, je nejmladší složkou FGS:Vzniká půdotvornými procesy.
Na vzniku se podílí: Změny teplot, srážky, vzduch, minerální l., a živé organismy.
Nejdůležitější součástí je humus- odumřelá hmota, která se za spoluúčasti mikroorganismů rozpadá.
Půdní typy: je dělení půd podle složení půdních vrstev- horizontů (A,B,C) přičemž
A-humusový, B- obohacený, C- matečná hornina. Nejdůležitější je horizont A.
Nejúrodnější jsou černozemě a hnědozemě.
Půdní druhy: třídění půd podle zrnitosti. Rozeznáváme půdy jílové, hlinité písčité a kamenité.