Lucembursko

"Benelux" není zeměpisný pojem ani státní celek; tato zkratka, složená ze začátečních písmen tří spolu sousedících států, označuje od r. 1948 celní a od r. 1960 hospodářskou unii Belgie, Nizozemska a Lucemburska.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Popisované státy leží v západní části evropského kontinentu. V dnešní podobě existují od první poloviny 19. Stol., jejich území je však téměř shodné s rozsahem středověkého Nizozemí. Přes nevelkou rozlohu (celkem 74 653 km2) tvoří významnou součást západní Evropy díky početnému obyvatelstvu, vyspělému hospodářství a poloze na křižovatce dopravních spojů i mocenských zájmů.
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství měří 2 586 km2 a má 400 000 obyvatel (1997). Hlavním městem je Lucemburk, úředním jazykem je lucemburština, francouzština a němčina. Vlajka má tři vodorovné pruhy: shora červený, bílý a bleděmodrý.
Ve znaku všech tří států je lev: v pozadí červeného lucemburského lva je osm vodorovných pruhů (střídavě bleděmodrých a stříbrných).
Jeho státní zřízení je konstituční monarchie a podle správního členění je rozděleno na 12 kantonů. 93% obyvatel vyznává římskokatolické náboženství a zbytek protestantské. Složení obyvatel je poněkud pestřejší, tvoří ho hlavně Lucemburčané ( 74%), Francouzi(Valoni), Němci, Portugalci a Italové.
Měnová jednotka je lucemburský frank (LUF) = 100 centimů (100 LUF = cca 88 CZK-září 2000)

PODNEBÍ

V nížinách panuje mírné a poměrně teplé přímořské podnebí, zvláště v zimních měsících. V Lucembursku jsou tepelné výkyvy během roku více výrazné než v Belgii a Nizozemsku. Průměrná roční teplota odpovídá průměru v ČR (9-10 °C), avšak léta jsou chladnější a zimy mírnější než ve střední Evropě. Červencový, popř. srpnový teplotní průměr se pohybuje mezi 16 a 18 °C; v lednu klesají měsíční průměry při pobřeží pod 3 °C a ve vyšších polohách i od bod mrazu (výjimečně až pod –10 °C). V nížinách jsou mrazy ojedinělé a přicházejí jen jednou za několik let.
Při vysoké průměrné relativní vlhkosti vzduchu a značné oblačnosti jsou srážky dosti pravidelně rozděleny na celý rok. Jejich dostatečné množství se na většině území pohybuje mezi 650 až 850 mm ročně. Nízko položené pobřeží, zvláště na jihu, vykazuje menší počet srážek. Ve vyšších polohách jsou deště častější a vydatnější. Ve vyšších polohách se sněhová pokrývka udrží zpravidla jen několik dní; v nížinách sněží zcela výjimečně.

HOSPODÁŘSTVÍ

Lucembursko je vysoce rozvinutý průmyslový stát a patří tedy mezi hospodářsky významné státy. Díky rozsáhlým zdrojům železných rud na jihu a vlivem výhodné polohy mezi německými i francouzskými zájmy vyrostl rozvinutý hutní i další průmysl (mj. zpracování tabáku); význam pro ekonomiku státu má také vývoz elektrické energie, oceli, ocelových výrobků a dopravních prostředků. Hlavními obchodními partnery jsou Belgie, Francie a Německo; město Lucemburk se stalo velkým finančním střediskem západní Evropy.
ZAJÍMAVOSTI

Lucembursko je nejbohatší zemí EU a druhou nejbohatší zemí světa ( po Švýcarsku). Je státem s významným politickým a finančním střediskem – největší hustota bank na km2.V V Lucemburku je sídlo Úřadu pro oficiální publikace ES (vydává ve všech úředních jazycích ES oficiální publikace, dokumenty a informační materiály).

VÍZUM- stejně jako do Holandska a Belgie, může i do Lucemburska český turista cestovat bez víza a nehrozí tu žádné riziko.

HISTORIE

Na území Lucemburska se postupně usídlili Keltové, Římané zde vytvořili provincii Belgicia Prima, či Frankové. V polovině desátého století bylo Lucembursko přičleněno k římskoněmecké říši a roku 1081 byl bratr lucemburského hraběte zvolen na římskoněmecký trůn. Vzestup nastal opět až ve čtrnáctém století, kdy se hrabě Jindřich opět stal jako další lucemburský hrabě římskoněmeckým králem. Po sňatku jeho syna Jana s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou nastoupila lucemburská dynastie na český trůn. Později bylo lucemburskou součástí Španělského Nizozemí, Francie a Rakouska. V roce 1867 bylo Lucembursko uznáno. Za druhé světové války bylo okupováno Německem. Po válce obnovilo velkovévodství a uzavřelo celní unii s Belgií a Nizozemskem (BENELUX). V říjnu roku 2000 složil korunní princ Henri v parlamentu přísahu poté, co se jeho otec, velkovévoda Jean vzdal trůnu, a stal se tak novým lucemburským velkovévodou.

OSOBNOSTI

Jan Lucemburský (1296- 1346) – český král, rytíř a bojovník, oženil se s Eliškou Přemyslovnou, padl v bitvě u Kresčaku; Karel IV. (1316-1378) – český král a římský císař, syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny; Mark Girardelli – reprezentant Lucemburska ve sjezdovém lyžování.

Z HLEDISKA TURISTIKY

PASOVÉ A CELNÍ FORMALITY

Osobním dokladem při cestě do některého ze států Beneluxu je platný cestovní pas, opatřený výjezdní doložkou a vstupním vízem buď belgickým nebo nizozemským (postačí jedno vízum, neboť každé opravňuje k pobytu ve všech třech státech); při cestě vlakem či motorovým vozidlem je nutné i vízum Německa pro dva průjezdy (popř. pro dva pobyty). Nezbytným dokladem je rovněž vyplněné celní a devizové prohlášení s vylepenou kolkovou známkou v příslušné hodnotě.

TURISTICÉ A REKREAČNÍ MOŽNOSTI

Naši turisté navštěvují státy Beneluxu převážně pro stavební památky a cenné sbírky výtvarného umění. Méně je známé, že je zde také dostatek zajímavostí přírodních či technických i pestrá paleta rekreačních možností. V jihovýchodní části Belgie a v severním Lucembursku se střídají zalesněné vrchy a náhorní planiny s širokými i kaňonovitými údolími řek, s krasovými jeskyněmi a pískovcovými skalami. Jsou zde početné architektonické a historické památky. Nejvíce jsou – spolu s řadou uměleckých muzeí a galerií – soustředěny ve starých flanderských, brabantských a holandských obchodních střediscích, jejichž historická jádra, často prostoupená uličními kanály (grachty), osobitým způsobem obměňují a spojují účelové stavby hanzovních měst, honosná renesanční patricijská sídla a gotické katedrály francouzského typu. V architektuře se projevují také porýnské a severské vlivy.
Na vysoké úrovni je i soudobá výstavba – jak experimentující, tak navazující na místní tradice. Novodobé a tradiční stavební prvky se prolínají i na venkově; zejména rybářské přístavy a obce na holandském či fríském venkově si uchovávají původní ráz a folklór.
Někdejší bohatství hanzovních měst dokládají nejen výstavné radnice, měšťanské domy či tržnice, které byly zároveň reprezentačními budovami příslušných cechů, ale také vysoké městské věže, které v rovinaté krajině plnily strážní funkci a v bojích se stávaly posledním útočištěm před nepřítelem.
Četná místa jsou spjata s bojem proti španělské nadvládě, řada hřbitovů a památníků připomíná oběti první i druhé světové války. Najdeme tu památky dokládající vazby s naší starší i novější historií.
Popisované oblasti tedy poskytují turistům nejrůznější atraktivity, ať již mají zájem o přírodní krásy nebo stará malebná města, o vodní sporty či umělecké sbírky, o technická díla nebo dějinné události. Většina území je vhodná pro turistiku na kole.

CHARAKTERISTIKA TURISTICKY ZAJÍMAVÝCH MĚST

CLERVAUX/CLERF

Městečko v Lucemburském velkovévodství, 64 km severně od Lucemburku; leží ve výši 350 m. n. m., na ostrohu téměř ze všech stran obtékáním říčkou Clerve.
Za ardenské operace v zimě 1944 až 1945 bylo značně poškozeno. Zdejší klášter a kostel jsou novorománské (1909-1912), loretánská kaple barokní (1786). Mohutný hrad, založený ve 12. Století, byl rozšiřován a upravován do 17. století. Okolní zalesněné vrchy dosahují nadmořské výšky 400 až 500 metrů.
Nad osadou Huldange, 25 km severně, se zvedá stejnomenný vrch (559), největší bod Lucemburska.

DIEKIRCH

Město v Lucemburském velkovévodství, 33 km severně od Lucemburku; leží při řece Sure ve výši 200 m. n. m., na rozhraní jižní ,,Dobré země“ a kopcovitého Oeslingu, který vyplňuje severní část Lucemburska. Středisko pivovarnictví.
Ke zdejším památkám patří galský (keltský) dolmén nazývaný Ďáblův oltář, mozaiky z římského období a tzv. Starý kostel; hlavní kostel je novorománský (19. století). Nad severním okrajem města se zvedá vrch Herrenberg (383 m, rozhled; výstup 45 minut). V okolí je řada značených turistických cest.

ECHTERNACH

Malé město v Lucemburském velkovévodství na pravém břehu řeky Sure, 34 km severně od Lucemburku; turistické středisko tzv. Lucemburského Švýcarska.
Z osady, která se připomíná jako Villa Epternacus a ve které anglosaský misionář Willibrord založil r. 698 klášter, se vyvinulo nejstarší město na území dnešního velkovévodství (městská práva obdrželo r. 1236). Za ardenské operace v zimě 1944/1945 byly dvě třetiny domů zničeny nebo silně poškozeny. Místní zajímavostí je ,,skákající procesí“, které se koná o svatodušním úterý(sedm týdnů po velikonocích); o původu procesí, jehož účastníci střídají tři poskoky vpřed a dva vzad, jsou různé pověsti (písemně je doloženo od 16. stol.).
Na jižním okraji města se uchovaly středověké hradby s pěti baštami. Tzv. Denzelt je plastikami zdobená goticko-renesanční budova radnice na nám. Východně od něho stojí kostel sv. Petra a Pavla se dvěma románskými věžemi.
Velký areál se dvěma nádvořími zaujímají převážně barokní budovy býv. Kláštera, jehož součástí je čtyřvěžová bazilika sv. Willibrorda. Původně tu byl kostel v merovejském slohu, na jeho místě pak karolínská bazilika a románská bazilika, upravená goticky kolem r. 1250. V kryptě jsou fresky a bohatě zdobený mramorový sarkofág s Willibrordovými ostatky.
V klášterní zahradě slouží muzejním účelům barokní oranžerie, v městském parku stojí rokokový pavilón.

ESCH SUR ALZETTE

Druhé největší město Lucemburského velkovévodství; leži na horním toku řeky Alzette, 17 km jihozápadně od Lucemburku. Středisko těžby a zpracování železné rudy.
Koncern ARBED je osmým největším výrobcem surového železa a oceli na světě. Ve městě je zoologická zahrada.

ETTELBRUCK
Město v Lucemburském velkovévodství, 28 km severně od Lucemburku; leží při jižním okraji vrchoviny Oesling, v údolí řek Sure, Alzette a Wark. Středisko zemědělského okolí.
Jako četná další místa v oblasti Arden utrpěl i Ettelbruck velké zrtáty za bojů v zimě 1944-1945; pomník s plastikou orla na severovýchodním okraji města připomíná, že zde se 3. Americké armádě podařilo 26. Prosince 1944 zastavit německou ofenzívu. Farní kostel je novorománský. V okolí jsou četné ovocné sady a zalesněné vrchy (vysoké kolem 300 m); cílem výletů je zejména malebné údolí řeky Sure, severně od města.

GREVENMACHER

Nevelké město v Lucembursku, připomínané již v 7. Století.; leží na levém břehu řeky Mosely, 28 km vsv. od Lucemburku. Středisko vinařství+ na stráních nad řekou, která tvoří státní hranici s Německem, jsou četné vinice.

LUXEMBOURG
(LUCEMBURK)

Hlavní a sídelní město Lucemburského velkovévodství, nazývané též Luxembourg-Ville. Jeho jádro leží na ostrohu obklopeném hlubokými meandrovitými údolími řeky Alzette a jejího přítoku Pétrusse. Strojírenský a potravinářský průmysl. Sídlo Montánní unie, tzv. Evropského soudního dvora a dalších nadnárodních institucí.
Při křižovatce dálkových cest vznikla ve 4. Století římská stanice a v době normanských nájezdů kastel, jemuž se později říkalo ,,Lucilinburhuc“. V r. 963 založil moselský šlechtic Siegfried nedaleko kastelu hrad, který se stal sídlem pozdějších lucemburských hrabat. Osada u hradu byla postupně obehnána hradbami a r. 1244 získala městská práva.
Za obou světových válek obsadilo město německé vojsko; osvobozeno podruhé bylo 10. Září 1944. Čtyřmi nálety a dělostřeleckým bombardováním koncem druhé světové války bylo zničeno či poškozeno 1 256 budov.
Členitý terén města překonává si 90 mostů, můstků a viaduktů různých délek i výšek. Pěkný pohled na střed města je z Adolfova mostu nad údolím říčky Pétrusse. Na jižním předmostí stojí novorenesanční budova spořitelny s okrouhlou věží, dále budova koncernu ARBED; východ překračují údolí oblouky silničního viaduktu.
Pěkný výhled do údolí je i z nám. Konstituce, na němž je pomník obětí obou světových válek a vchod do jedné ze dvou přístupných částí pevnostních kasemat; pět pater vysekaných ve skalnatém svahu. Starší část katedrály P. Marie pochází z let 1613-1621, nová z let 1935-1938. V kryptě, v renesančním náhrobku jsou od r. 1946 uloženy tělesné pozůstatky lucemburského hraběte a českého krále Jana; v Lucembursku je nazýván Jan Slepý. Před blízkou radnicí stojí jezdecký pomník nizozemského krále Viléma II.
Původní radnice v ul. Marché aux Herbes/Gemüsemarkt, s křídlem renesančním a barokním.
Východně od michalského kostela spojuje Zámecký most střed města s vrcholem Kozlí skály. Odtud po okraji skal a podél opevnění vede vyhlídková cesta. Boulevard Schuman je pomník z ocelových nosníků na paměť zdejšího rodáka, francouzského politika Roberta Schumana. Evropský most velkovévodkyně Charlotty je největší ve městě.

MERSCH

Městečko v Lucemburském velkovévodství, 16 km severně od Lucemburku; leží na levém břehu řeky Alzette, do které se tu vlévá Eisch a Mamer. V městečku je zámek, přestavěný v 16. a 17. století z hradu. Jeskyně v údolí říčky Mamer byly v předhistorické době osídleny.

MONDORF LES BAINS

Nevelké termální lázně v Lucembursku, 18 km jihovýchodně od Lucemburku; leží při potoku Gander, který tu tvoří státní hranici s Francií. K léčbě revmatismu i žaludečních, žlučníkových a jaterních chorob se využívají dva prameny teplé 24 a 45 °C. V lázních jsou zábavní i sportovní zařízení, kasino a park s rozáriem.