Máchuv kraj

Máchův kraj má své jádro zhruba mezi Mělníkem, Bezdězem, Českou Lípou a Úštěkem. V jižní části zajíma turistu především Kokořínsko s divokými, lesnatými a skalnatými údolími. Turista zde nejde řadu dalších přitažlivých míst, neboť krajina je zde předurčena k poznání přírodních krás.
Území popisované oblasti patří ke geomorfologické subprovincii České Tabule. Největší význam má horopisný celek Ralská pahorkatina s podcelkem Dokeská pahorkatina, na jejichž území byla vymezena chráněná krajinná oblast Kokořínsko. K Dokeské pahorkatině patří dále Jestřebská kotlina charakteristická hladinami rybníků. K Bezdězské vrchovině patří dvojvrchy Bezděz a Malý Bezděz. Východné od Bezdězu výrazně ubývá vertikální teréní členitosti a krajina přechází do Jizerské Tabule. V jihozápadní části ohybu Labe je Dolnooharská tabule s podcelkem Terezínskou kotlinou.
Celá popisovaná oblast patří k české křídové pánvi a je budováná především druhohorními mořskými usazeninami. Jsou to typické kvádrové pískovce. Směrem do Jizerské tabule přechází do vápnitých pískovců. Nejstarší horniny vystupují na západním hřbetu Maršovického vrchu. Tvoří je staroprvohorní kra. Ze staršího období čtvrtohor se uplaťnují především pokryvy spraší a návěje spraší Dolnooharské tabule.
Vodopis
Největší řekou vymezující sledovanou oblast na jihu je Labe. Hranici tvoří od Kel až po Křešice. V celém tomto úseku je Labe významnou řekou. Nejvýznamnější potokem centrální části Máchova kraje je Pšovka. Rybníky vznikly především v Jestřebské kotlině. Patří sem skupina Holandských rybníků. Novozámecký rybník založený ve 14. stol. má zajimavý výpustný systém z dob Karla IV. Největší vodní plochou je Máchovo jezero. S dnešní rozlohou 278 ha. Popisované území je významnou zásobárnou podzemních vod. V údolích dolní Pšovky vyvěřá nejvydatnější pramen v Čechách.
Z hlediska teplotních poměrů lze území Máchova kraje rozdělit na dvě oblasti mírně teplou oblast s průměrnými ročními teplotami 7 - 8 C v Dokeské pahorkatině a k ní přiléhající severní částech Jizerské tabule, dále pak na teplou oblast s prům. roč. tep. 8 - 9 v Dolnooharské, Středolabské a jižní části Jizerské tabule.
Flora a Fauna
Původní hlavní vegetační kryt území tvořily lesy, které byl postupem času nahrazeny kulturními lesními porosty. Dnes pokrývají lesy většinu oblasti. Nejčastěji pěstovanou dřevinou je borovice dále pak smrk, buk, dub, jasan, modřín, topol. Ze savců je pro turistiku nejpůsobivější lovná zvěř. Dosud hojný je pouze bažant. Koroptev a křepelky vymizely.
CHKO Kokořínsko
CHKO Kokořínsko byla vyhlášena v r. 1976. Má rozlohu 265 km. Nejznámější část je státní přírodní rezervace Kokořínský důl. Ten vyniká vyššími, často rozhledovými vrchy. Zde najdete také kaňonovitá údolí, vroubená pískovcovými skalisky. Romantiku zde umocňuje silueta hradu Kokořína.
Máchův kraj je v současné době rekreačním zázemím Prahy a dalších průmyslových měst Středočeského a Severočeského kraje. Dnes se využívá nejčastěji k soukromé chalupářské rekreaci.
Horolezectví - Pískovcový reliéf poskytuje rozsáhlé horolezecké možnosti. Skály jsou většinou rozmístěny podél okrajů údolí.
Pěší turistika - Popisovaná oblast se skládá z turisticky významných části - Kokořínsko, okolí dubé, oblasti Vlhoště a krajiny pod Bezdězem.
Vodní turistika - Po okraji popisované oblasti protékají tři vodní toky, které jsou bez problémů splavné pro vodní plavidla. Labe, Jizera, Ploučnice.
Cykloturistika - Na území je spousta cyklotras, kterými projedete pěkné přírodní partie. Trasy jsou od 30 - 60 km.
Lyžařská turistika - za příznivých sněhových podmínek lze na území naší oblasti provozovat i zimní lyžařská turistika na běžkách. Jsou k tomu vhodné mírně zvlněné polní nebo luční plochy.