Makedonie

Hornatá země v srdci Balkánského poloostrova si činí nárok na jméno, které vzbuzuje četné historické asociace. V přilehlé řecké oblasti Makedonii, totiž Alexandr Veliký vybudoval ve 4.st. př. Kr. rozsáhlou a mocnou říši. Když se poprvé samostatná země rozhodla pro své historické jméno, vyvolalo to nevraživou reakci Řecka a oddálilo mezinárodní uznání země.
Makedonie byla nejjižnější svazovou republikou bývalé Jugoslávie. Po referendu v září 1991 se rozhodla pro nezávislost, kterou vyhlásila

20.listopadu 1991. Státy Evropské unie uznali uznaly nový stát pod jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie- s vyjímkou Řecka, které prosadilo blokádu země, neboť se odmítla podřídit jeho podmínkám. Řekové nakonec v říjnu 1995 zrušili embargo uznali nový stát poté, co Makedonie změnila svou vlajku se symbolem slunce, které připomínalo dynastii Alexandra Velikého, i článek ústavy, podle něhož představuje Řecko pro Makedonii možnou hrozbu. Je však velice málo pravděpodobné, že by země přistoupila i na další řeckou podmínku a změnila své jméno. Konečné dohody v těchto bodech nebylo ještě dosaženo.

Napětí vyvolává také početná albánská menšina, která požaduje politickou a školskou autonomii. Albánci mají v zemi silný vliv a navíc žijí i v sousedních státech. Jejich požadavky navíc podporuje i nejvýznamnější země v regionu- Turecko.

Svou polohou je Makedonie předurčena k tomu, aby se stala mostem mezi Řeckem a slovanskými zeměmi jihovýchodní Evropy. Nejdůležitější dopravní spoje na Balkánském poloostrově vedou údolím řeky Vardar, která se vlévá do Egejského moře. Hluboké údolí Vardaru prochází hornatou krajinou, jíž často otřásá zemětřesení. Přesto je nejvíce osídlenou oblastí země. Na sever od makedonského hlavního města Skopje, které roku 1963 postihlo silné zemětřesení, zajišťuje řeka snadný přístup do Srbska. V hornaté krajině je několik poljí, která často postihují záplavy, zejména v okolí Ohridského a Prespanského jezera. ( polje- srbský výraz pro krasová údolí) Polje obklopují vysoké hory o nadmořské výšce přes 2000m. V deštném stínu horských hřbetů panuje kontinentální podnebí s horkými léty a velmi studenými zimami. V okolí Vardaru však převládá středomořské klima.

Makedonské hospodářství je založeno především na na pěstování obilnin. V místech s mírnějším podnebím a zavlažováním se daří bavlníku, rýži, citrusům a tabáku. Pěstuje se rovněž mák, brambory, cukrovka a vinná réva. V zemi se těží rudy zinku, chromu, železa, hnědé uhlí a azbest.
Po 2. světové válce byly ve Skopji a dalších městech postaveny továrny.

Navzdory industralizaci a přírodnímu bohatství, zůstává Makedonie jedním z nejchudších z Balkánských států. Vládě se však podařilo dosáhnout značných úspěchů- hospodářství je stabilizované, inflace zůstává pod kontrolou a uskutečňují se privatizační programy. Situace se výrazně zlepšila po zrušení obchodních sankcí OSN proti Srbsku a po ukončení řecké blokády. Díky těmto událostem může Makedonie začít uskutečňovat svůj cíl, totiž stát se dopravním a komunikačním centrem jižního Balkánu.

MAKEDONIE
oficiální název: Republika Makedonie
Rozloha: 25 713 obyv. (asi 3x menší než ČR)
Počet obyvatel: 2 163 000 (5x méně)
Měna: 1 denár= 100denů
největší negramotnost v celé Evropě- asi 11%