Makedonie

Rozloha : 25 713 km čt.

Počet obyvatel : 2,05milionů

Hlavní město : Skopje

Jazyky : Makedonština, albánština, turečtina, srbo-chorvatština

Náboženství : křesťanství, islám

Měna : makedonský denár

Státní zřízení : republika

Prezident : Boris Trajkovskyj

Součástí : OSN

Poloha
Makedonii bychom na mapě našli mezi 20. a 23. poledníkem východní polokoule a mezi 41. a 44. rovnoběžkou severní polokoule.
Je jednou ze zemí Balkánského poloostrova.
Na svých hranicích sousení s Jugoslávií, Bulharskem, Albánií a Řeckem.
Povrch
Nadmořská výška je, díky umístění v Balkánském pohoří, v rozpětí 1 000 až 2 000 m, přerušuje ji pouze nížina u řeky Vardar.
39 % procent povrchu tvoří lesy a uměle zalesněné krajiny, 24% zemědělská půda a 25 % pastviny.
Na jihozápadě leží Ohridské a Prespánské a na východě Dorianské jezero.
Celou zemí teče pouze řeka Vardar, naštěstí pro obyvatelstvo má mnoho přítoků.
Nejvyšším místem je hora Korab - 2 753 m nad hladinou moře, nejnižším řeka Vardar - 50 m nad hladinou moře.
Život zde ztěžuje vysoká seismická aktivita.
Na jih od Gostivaru je zřízena Mavrova rezervace, v jejímž centru leží Mavrovo jezero.
Podnebí
Jsou zde suchá léta a podzimy, zato zimy bývají s velikou sněhovou pokrývkou.
Obyvatelstvo
Makedonie se dostává do přirozeného úbytku obyvatelstva.Průměr života obyvatel činí 74 let, přičemž se muži dožívají 72 let a ženy 76 let.
Obyvatelstvo se skládá z 66% makedonců, 23% albánců, 4% turků, 2% romů a dalších 2% srbů.
Z toho je 25% chudá.
V roce 1999 zde žilo zhruba 100 lidí a HIV či AIDS.
HOSPODÁŘSTVÍ
Když se Makedonie odtrhla od Jugoslávie, byla její nejméně rozvinutou složkou.
V dnešní době tvoří její HDP 9 bilionů US dolarů.Z toho 12% tvoří zemědělství, 25% průmysl a 63% ostatní služby.
Jejich roční inflace je 11%.
Vyváří se do Německa, Jugoslávie, USA, Itálie a do Řecka.
Svoje výrobky dováží Německo, Ukrajina, Jugoslávie a Řecko.
Zemědělství
Pěstují rýži, tabák, sezam, obyloviny, jáhly, ovoce, zeleninu a bavlnu.
Chovají ovce, skot, drůbež a prasata.
Nerostné bohatství
Těží se : polimetarické rudy - jižně od Kumanova
železná ruda - u města Kičevo
mangan - u města Prilep
dále pak chrom, zinek, nikl, asbest, olovo, wolfram, síra a dřevo.
Bohužel se hutnické aktivity podepsaly na ovzduší.
Energie
Ročně se vyprodukuje 6 395 bilionů kylovat hodin = kWh, přitom 18% vyprodukují 2 hydroelektrárny a zbhývajících 82% 2 tepelné elektrárny.
K tomu se 75 milionů kWh dováží, zároveň se 30 milionů kWh vyváží.
Doprava
Přes celou Makedonii podél řeky Vardar vede prakticky 1 mezinárodní dálnice.
Pak je zde i vodní mezinárodní doprava - v řece Vardar.
Podél ní vede Thasoský ropovod.
V hlavním městě leží i letiště.
Přidáme - li další silnice mezi městy, měří vše zhruba 669 km.
Forma státu - vlády
Republika Makedonie se poprvé na mapě oběvila 17. září 1991.
Od té doby zde vládne nouzově zvolená demokratická vláda. V jejím čele stojí president Boris Trajkovsky.
Je zde 123 samosprávných obcí, z nichž nejvýznamější jsou :
hlavní město Skopě
Tetovo - kde nyní probíhá válka
Kumanovo
Bitola
Prilep
Armáda
O ochranu celého státu a jejího obyvatelstva se stará armáda, do které se ročně investuje 76,3 milionů denárů.
Do ní vstupují muži od 19 let a slouží své domovině zhruba do 49 let.
Fugují i jako naše Policie.
Historie
Historická Makedonie je širší pojem a zahrnuje i část Řecka a Bulharska.
Do 7. století zde sídlili slované.
Později se stala součástí Byzantské říše, Bulharské říše, Srbského království a Osmanské říše.
Po Balkánských válkách 1912 - 1913 byla rozdělena mezi Řecko , Bulharsko a Srbsko.
Roku 1944 ji obsadilo Německo jako Makedonský stát.