Malta

Ostrovní stát Malta se nachází ve Středozemním moři 90 kilometrů jižně od Sicílie na 35°52‘ severní šířky a 13°30‘ západní délky. Původ jména pro ostrov a stát je odvozeno od foinického Malet ( ochrana, bezpečí ). Řekové ostrov nazývali Melité.
Malta se rozkládá na pěti ostrovech, z nichž jsou tři obydlené (Malta, Gozo, Comino) a dva neobydlené (Cominotto, Filfla). Ostrov Malta je největší ze všech ostrovů s rozlohou 246 km2. Žije zde 80% všech obyvatel. Délka ostrova je 27 km, maximální šířka 14 km. Nachází se zde hlavní ( i když ne největší ) město Valetta. Druhý největší ostrov Gozo má rozlohu 67 km2, délku 14 km a šířku 7 km, maximální nadmořská výška je 194 m. Z ostatních obydlených ostrůvků je obydlený pouze Comino s rozlohou 2,6 km2. Zvedá se nad mořem mezi dvěma největšími ostrovy a žije na něm pouze pár rybářských rodin. Nedaleko od něj je Cominotto, neobydlený skalní útes, odštěpek Comina. Od něho byl oddělen mořem v poměrně nedávné minulosti. Poslední ostrov Filfla je pouze skalní útes na jih od ostrova Malta, a je tak nejjižnější částí státu.

Geologické složení

Pokud jde o geologické složení, ostrovy budují především oligocenní a miocenní vápence, které jsou uloženy skoro ve vodorovných souvrstvích. Oba druhy vápenců se na ostrovech používají ve stavebnictví. Celé souostroví prošlo v období čtvrtohor velkými změnami. Ještě před období čtvrtohor existoval mezi Sicílií a Maltou suchozemský most, který snad pokračoval až do Afriky.

Půdní složení

Půda je na ostrovech stejná jako všude, kde je vápencový podklad. Nejrozšířenější jsou červenice, zvané terra rosa, a místy i hnědozemě. Malta má však jen málo míst vhodných pro zemědělství a navíc neustálým kypřením je nezpevněná půda ze svažitých pozemků odplavována a na povrch vystupují holé vápencové skály. I když byly ostrovy původně asi zalesněné, s příchodem lidí byla přírodní rovnováha porušena. Kácení lesů vyvolalo prudkou erozi a dílo zkázy pak dokončily ovce a kozy, které vypásly i poslední křovin a trávu až ke kořenům.

Podnebí

Malta leží uprostřed Středozemního moře a podléhá typickému středomořskému klimatu, pro který je charakteristické horké, suché léto a teplá deštivá zima. Průměrné roční srážky nejsou vysoké, pohybují se kolem 600 mm, přičemž minimum připadá na červenec, pouze 20 mm, a maximum na říjen, 144 mm. Průměrná roční teplota je dost vysoká a pohybuje se kolem 19°Ca nejsušší měsíc roku je zároveň nejteplejší. Průměrná červencová teplota se pohybuje kolem 26°C a v tomto měsíci je také největší procento slunečního svitu. Letní žár po celou sezónu zmírňují severovýchodní větry, které přinášejí úlevu celému Středomoří, a jsou známé pod názvem mistrál. Dále pak na Maltě vane vítr známý pod názvem scirocco. Je to jihovýchodní horký vítr ze Sahary nejenom horký, ale i nasycený vláhou, kterou nasbíral nad Středozemním mořem. Scirocco ovšem nepřichází příliš často, a tak většinu léta panuje nad ostrovy počasí, které bychom mohli nazvat ideálním pro rekreaci. Ovšem pro zemědělství je už méně vhodné. Zima je na Maltě také velice mírná a místní obyvatelé prakticky nevědí, co je to sníh. Průměrná denní teplota v prosinci je 14°C, v lednu 12,3°C a jen málokdy se objeví mráz šedivák. Kromě toho však i uprostřed zimní sezóny může Maltské souostroví zasáhnout teplé proudění z Afriky. V centrální části Středozemního moře totiž dochází po celou zimu k střídavému vlivu tlakových níží vznikajících nad Atlantikem a oblastí vysokého tlaku ležících nad Alpami a Evropou, takže počasí v této části moře je nestálé a s velkými teplotními výkyvy, dešti a větry různých směrů. Kromě už zmiňovaného mistrálu vane na severní tramantan a severovýchodní grigal. Ten je nejobávanější na východním pobřeží, protože je bouřlivý a ztěžuje kotvení v hlavních přístavech republiky, zejména v Grand Harbor.
Největší a nejvydatnější deště přicházejí tehdy, když se Malta ocitne v oblasti hluboké tlakové níže. Prudké lijáky však často přinášejí maltskému zemědělství větší škody než užitek, protože je při nich odplavována úrodná půda, jíž je na ostrovech poskrovnu. Nejúčinnější obranou proti smyvu je tady, stejně jako jinde, budování teras.

Vody je na hlavním ostrově trvalý nedostatek. Malta nemá žádné stálé potoky, tím méně řeky, a skromné dešťové srážky se neudrží na povrchu. Rychle se vsakují do vápenců a milionů puklin, odkud bez užitku vytékají zpět do moře. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou má pro republiku zásadní význam, drží si stát monopolní právo na rozdělování pramenné a dešťové vody. Sladká voda má skutečně cenu zlata, a proto je národním majetkem. V poslední době bylo na mořském pobřeží postaveno několik stanic na odsolování mořské vody. Voda získaná z moře je přesto mírně slaná, a proto se často míchá s vodou dešťovou nebo pramennou. Jedna z největších stanic na světě je u obce Lepoi.
Na druhou stranu má Malta několik pramenů. Vrstvy glaukonitových pískovců a zelených břidlic mají poměrně malou mocnost a na povrch vycházejí jen na několika místech, ovšem pro obyvatele ostrova mají nemalý význam. Za prvé na místech, kde tyto horniny vycházejí na povrch, je půda velice úrodná, a za druhé, což je nejpodstatnější, břidlice vytvářejí mezi propustnými vápenci nepropustné vrstvy, které zadržují vsáknutou podzemní vodu. Tak na mnoha místech vznikly artézské prameny, které jsou zdrojem pitné i užitkové vody.

Flóra a fauna

Maltské souostroví se jeví od moře jako holé vápencové útesy bez kousku vegetace. Existuje dokonce jedna verze výkladu jména Malta. V arabštině by tento výraz měl znamenat „holý, nezakrytý“. Lesy z ostrovů dávno zmizely a jen místy, na hřebenech nejvyšších skal, se uchovaly skupinky pinií a dubů. Výsadba nových dřevin se stala národním programem. Dosud však byl uměle vysazen jediný les, a to na hřebenu Bajda Ridge, poblíž vesnice Xemxija. Tvoří ho především borovice a sekvoje. Svahy vápencových skalisek porůstají trnité křoviny a siličnaté aromatické keříčky, jako je šalvěj, levandule, mateřídouška, rozmarýn, vavřín atd. . Mnohé z nich se používají v kuchyni jako koření. K endemickým představitelům maltské flóry patří údajně zvláštní druh houby, která zastavuje krvácení a ve středověku byla v lidovém léčitelství široce používána.

Fauna ostrovů je více než chudá. Stejně jako Gibraltarské skály, tak i tyto ostrovy slouží tažným ptákům jako vítané místo odpočinku na dlouhé cestě přes moře. Nezastavují se tady všechny druhy, ale pouze pěvci. Velcí savci žijí pouze v pobřežních vodách. Povrchová teplota moře se v zimě pohybuje kolem 15°C, v létě stoupá na 22°C a v červenci dokonce na 24°C. Na nepřístupných útesech je občas možné spatřit tuleně a na volném moři stáda delfínů. Oba druhy jsou typické pro celé Středozemní moře. Z ryb, které se vyskytují v pobřežních vodách, je nejhojnější tuňák, který se loví po celý rok. Trdliště těchto ryb je nedaleko Malty, v trojúhelníku mezi Sardinií, Sicílií a Tunisem, kam jich v červnu táhnou obrovská hejna. V zimě se tuňáci rozptýlí podél evropských břehů, ale i uprostřed moře je lze celkem úspěšně lovit.

Ekologie a životní prostředí

Obyvatelstvo, využívání půdy a celkový rozvoj, znečištění a nedostatečná ochrana přírodních oblastí, to všechno má obrovský dopad na životní prostředí na ostrovech. V roce 1990 maltská vláda sestavila plán, který stanovil rozvojové zóny a vymezil oblasti ekologického významu. Lov, zejména ptáků, byl na Maltě vždycky samozřejmostí. Evropská organizace pro ochranu zvířat kritizovala v roce 1994 maltskou vládu z důvodu odstřelu tažných ptáků. Ochránci zvířat odhadli počet ptáků zabitých na ostrově na 3 miliony ročně. Protože Malta se nalézá na trase tažného ptactva, odstřel ptáků zde patří k tradičním loveckým zálibám. Ochránci zvířat požadovali zákaz lovu, aby ochránili zpěvné ptactvo před vyhynutím. Olovo z nábojů totiž proniká do spodních vod a způsobuje u Malťanů trojnásobně vyšší koncentraci olova v krvi než u ostatních Evropanů.

Historický přehled

Pro svou strategickou polohu byla Malta od nejstarších dob křižovatkou různých civilizací. Ve 4.-3. tisíciletí před naším letopočtem na ostrově kvetla civilizace, jež zanechala svérázné megalitické chrámové stavby. Kolem roku 1000 před naším letopočtem ostrovy kolonizovali Foiničané. V 8.-6. století před naším letopočtem následovala řecká kolonizace, v 6.-3. století před naším letopočtem přišli Karthaginci. V letech 218 před naším letopočtem až 395 našeho letopočtu byla Malta římskou provincií, která byla poté začleněna do byzantské říše.
V 5. století Maltu přechodně ovládli Vandalové a Ostrogóti. Po arabských útocích v 8.-9. století byla Malta roku 870 podřízena guvernérovi muslimské Sicílie. Roku 1090 dobyli Maltu Normané ze Sicílie a začlenili ji do svého středomořského panství. Od roku 1266 byla Malta připojena ke Království obojí Sicílie. Roku 1530 císař Karel V. předal Maltu řádu johanitů ( Řád maltézských rytířů ) , kteří z něj učinily základnu boje proti Turecké říši. Po dobytí Malty Napoleonem roku 1798 řád ztratil své území, udržel si však suverenitu. V září 1800 dobyl ostrov admirál Nelson, roku 1814 byla vytvořena britská korunní kolonie.
14.4.1921 Malta obdržela omezenou samosprávu. Pod tlakem maltského národněosvobozeneckého hnutí přiznala Velká Británie 5.9.1947 Maltě plnou vnitřní samosprávu. Po masových protibritských demonstracích v roce 1958 zrušila Velká Británie vnitřní samosprávu a Maltu opět podřídila britskému guvernérovi. Zesílený národněosvobozenecký boj v letech 1958-61 přiměl britskou vládu, aby obnovila samosprávu Malty ( v říjnu 1961 ). V lidovém referendu počátkem května 1964 byla schválena nová ústava, navržená nacionalisty, a 21.9.1964 vyhlášena nezávislost Malty. 13.12.1974 byla proklamována Maltská republika a 1.4.1979 odešli poslední britští vojáci.

Státní zřízení,politika,reálie státu

Malta je parlamentní republikou od roku 1974, od roku 1964 nezávislá. Hlavní město je Valetta ( je důležitou námořní a leteckou základnou, za 2. světové války bylo těžce poškozeno leteckými útoky) s 9 000 obyvateli. Další města jsou například Birkirkara (22 055 obyvatel), Qormi (20 173 obyvatel), Zabbar (16 648 obyvatel), Mosta (14 024 obyvatel), Hamrun (13 624 obyvatel), Rabat (13 514 obyvatel). Rozloha je 315,6 km2, počet obyvatel se pohybuje okolo 382 525 obyvatel (údaj je z roku 2000). Správně se Malta rozděluje na 3 oblasti: Gozo Region, Malta Majjistral Region, Malta Xlokk Region a na 67 obcí.

Jak již bylo napsáno, Malta je parlamentní republika v rámci Britského společenství národů. V čele státu je prezident, který má pětileté volební období. Zákonodárná moc je v rukou jednokomorové poslanecké sněmovny, která má 65 členů. Její volební mandát trvá stejně jako u hlavy státu pět let. Hlavní politické strany jsou: Maltská labouristická strana (MLP), nacionalistická strana (NP), Demokratická alternativa (DA).
V roce 1987 se k moci dostala Nacionalistická strana, která vystřídala 16 let trvající vládu Maltské labouristické strany. Maltským premiérem se stal Edward Fenech Adami. V dubnu 1995 přistoupila Malta k programu NATO Partnerství pro mír. V parlamentních volbách 26.10.1996 zvítězila MLP, jejíž předseda Alfred Sant se tak stal novým maltským premiérem. Vítězná strana získala 50,72% hlasů, zatímco poražená Nacionalistická strana získala 47,8% hlasů. V zahraničních stycích Malta zachovává neutralitu a dobré sousedské vztahy jak s Libyí, tak s Itálií. Parlamentní volby 5.9.1998 vyhrála Nacionalistická strana s 51,8% hlasů, která tak vystřídala vládu MLP. Premiérem se po dvou letech opět stal Adami.Prezidentem je v současné době maltský rodák prof.Guido de Marco. Je prezidentem od 4. dubna 1999.
Ústava byla vydána 13.12.1974, avšak poslední změny v ní byly učiněny ještě v roce 1987.

Na Maltě platí klasický středoevropský čas.
Státní měna je jedna maltská lira (lira=100 centů). Tato měna platí od 12.7.1983. Nynější kurz se pohybuje kolem 2.4 euro za jednu liru, 2.5 amerických dollarů za jednu liru, a přibližně 74 korun za jednu liru.

Někteří lingvisté přisuzují původ maltštiny okupaci Malty Féničany, ale většina se přiklání k tomu, že je příbuzná s arabskými dialekty Alžírska a Tuniska. Jazyk má arabskou gramatiku a větnou stavbu, ale vyskytují se v něm přejatá slova z italštiny, francouzštiny, španělštiny a angličtiny i sicilské výrazy. Maltština je jediným semitským jazykem, který používá latinku. Téměř všichni Malťané v zastavěných oblastech mluví anglicky a stále větší počet i italsky, čemuž napomáhá to, že na Maltě můžete sledovat italskou televizi. Dále se tu mluví francouzsky i německy. Úředními jazyky v Maltské republice jsou maltština a angličtina.

Co se týče etnického složení, 95,7% jsou Malťané, 2,1% jsou Britové, 2,2% ostatní(například Italové).

Na Maltě převažuje středozemská kultura, ale je tu i pár známek britských vlivů. Katolická církev je strážcem národních tradic, vesnicím dominují obrovské katolické kostely. I když její vliv slábne, katolická víra představuje v denním životě většiny lidí velkou roli. Rozvod a potrat jsou nezákonné, legalizace rozvodů je značně diskutovaným tématem. Katolickou víru vyznává 93% věřících, zbylých 7% představují protestantské menšiny.

Střední délka života je na Maltě u mužů a u žen stejná. Představuje 77 let ( ve světě to je 64 let muži, 68 let ženy, údaje jsou z roku 1996 ). Roční přírůstek obyvatel je 0,7% (1992-2000). Věkové složení je následující: Mezi 0-14 lety je 23,2% obyvatel, mezi 15-60 lety 62,0% obyvatel a nad 60 let 14,8% obyvatel ( údaje byly pořízeny v roce 1996). Gramotnost na Maltě dosahuje 86%, urbanizace 89%.

Důležité státní svátky na Maltě jsou 8. září, kdy se zde slaví Den Malty, 21. září, kdy je výročí nezávislosti, nebo 13. prosince, kdy byla v roce 1974 vyhlášena republika.

Státní hymna ( od 7.4.1941 ) se jmenuje „Innu Malti. Hudbu složil Robert Sammut (1923), slova Dun Karm Psaila (1923).

Vlajce a státnímu znaku dominují bílá a červená, což jsou staré maltské barvy. Poprvé je prý použil v 11.století Roger Sicilský, který ostrovy osvobodil od muslimů. Maltézští rytíři používali znamení stejných barev. Jiřský kříž, britské vyznamenaní za statečnost, které je na vlajce i na znaku, Maltě udělil v roce 1942 král Jiří VI. za to, že odolala něměcko-italskému bombardování. Palmová a olivová ratolest ve znaku jsou symboly míru. Na stuze znaku je název státu maltského.

Malta je členem v mnoha mezinárodních organizacích a uskupení: OSN(1964), Commonwealth, CCC, CE, EBRD, ECE, EU ( pouze přidružený člen ), Eurocontrol, FAO, G-77, IBRD, ICAO, ICFTU, ICRM, IFAD, ILO, IMF, IMO, INMARSAT, INTELSAT, INTERPOL, IOC, IOM ( pouze jako pozorovatel ), ISO ( jako korespondent ), ITU, NACC, NAM, OSCE, PCA, PFP, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCL, WHO, WIPO, WMO, WtoO, WtrO.

Diplomatické styky s Maltou byly navázány v roce 1968 ( jako tehdejší ČSSR ) na úrovni velvyslanectví, nyní sídlí na Maltě honorární konzulát.

Umění

Malta je vyhledávána kvůli svým jemným řemeslům – zejména ručně dělaným krajkám, ručně tkaným látkám a stříbrným filigránským pracím. Výroba krajek sem pravděpodobně pronikla s příchodem rytířů v 16. století. Byla to tradiční úloha vesnických žen ( zejména na ostrově Gozo ), a i když se z řemesel postupně vyvinul průmysl, pořád můžeme vidět ženy, jak sedí na schodech před domem a háčkují krajkové ubrusy. Umění výroby stříbrných filigránských prací přišlo pravděpodobně na ostrov v 17. století přes Sicílii, která tehdy byla pod silným španělským vlivem. Maltští stříbrotepci stále vyrábějí nádherné filigránské práce tradičními metodami, ale ve velkých množstvích, aby uspokojili poptávku turistů. Mezi ostatní rukodělná řemesla patří tkaní, pletení a foukání skla, které zvláště prosperují a vyvážejí se do celého světa.

Nerostné suroviny

Malta nemá žádné významné energetické suroviny. Můžeme zmínit těžbu vápence, který se využívá ve stavebnictví. Na pobřeží však dávají přednost korálovému vápenci, který dobře odolává vlhkosti.
Dalším artiklem může být těžba mořské soli.

Hospodářství

Hospodářství bylo velmi dlouhou dobu zaměřeno především na zabezpečování britských vojsk rozmístěných na ostrově. Úhrady za pronájem vojenských základen představovalo zhruba 25% státních příjmů. Také přístavní zařízení a doky sloužily především britským ozbrojeným silám.

Průmysl

Ještě v roce 1984 se průmysl podílel na tvorbě hrubého národního produktu 34%. Dnes to je 27%. Jak již bylo napsáno, Malta nemá žádné strategické suroviny, proto zde těžký průmysl prakticky není. Nejvíce je zde zastoupen lehký průmysl. Především stavba lodí. Dále jsou rozvinuty textilní a konfekční průmysl a výroba obuvi.

Pro potravinářský průmysl mají význam tuňáci, sardinky, makrely, sledi, a několik dalších druhů, ale jejich lov je omezen pouze na pobřežní pásmo. V roce 1978 získala Malta právo rozšířit pásmo svých výsostných vod na 12 námořních mil a loviště na 25 námořních mil od svého pobřeží.
Rybolov však nemá pro národní důchod velký význam, protože rybáři používají pouze malé motorové lodě a nemají ani možnost vyjet na širé moře. Roční výtěžky ryb také pozvolna klesají. Podle statistických údajů z 1244 tun v roce 1971 na 921 tun v roce 1981.

Avšak nejdůležitější pro Maltu je turistický ruch. Malta je vyhledávaným letním letoviskem pro turisty z celé Evropy, potažmo celého světa. Naleznou zde nádherné pláže a krásnou krajinu.
Ve službách bylo v roce 1997 zaměstnáno 71% pracujících, v průmyslu to bylo 27% a v zemědělství 2% pracujících.

Ekonomické ukazatele

Míra nezaměstnanosti činila v roce 1996 4,8 %, míra inflace 3,3%.
Hrubý domácí produkt byl v roce 1996 12 000 USD (amerických dolarů).

Vývoz: 59% - stroje a dopravní prostředky
27% - hotové výrobky
8% - polotovary

Dovoz: 47% - stroje a dopravní prostředky
14% - polotovary
12% - hotové výrobky

Odběratelské země(1997): Francie 19%
USA 15%
SRN 15%

Dodavatelské země(1997): Itálie 20%
Francie 17%
Velká Británie 15%

Doprava

Dopravu na Maltě obstarávají silnice, kterých je mezi 1000 – 1100 kilometry. Vnitrostátní letecká přeprava není možná. Spoje mezi Maltou a kontinenty
Zprostředkovávají dopravní lodě nebo letecká přeprava. Největší přístav je Grand Harbor, nejvýznamnější letiště nalezneme v hlavním městě.
Zahraničí obchod

Ačkoliv Malta není členem Evropské Unie, čile s ní obchoduje. Proto také hlavními obchodními partnery jsou členské státy Evropské Unie, na něž připadá skoro 75% obratu zahraničního obchodu.

Zemědělství

Rostliné zemědělství je na Maltě velmi komplikované, protože mu chybějí dva základní předpoklady – půda a voda. K nim se druží nerovná, pahorkovitá krajina, zaostalý způsob obdělávání půdy, roztříštěnost pozemků a systém nájemného hospodaření.
V současnosti se vede na Maltě tuhý boj o každý kousek půdy. Vesničané ohrazují svá malá políčka zídkami z kamení, které vybrali z půdy, a podél zídek vysazují suchomilné dřeviny a sukulentní byliny, aby svými kořeny půdu zpevnily. Vysazují se především oleandry, eukalypty, olivy a agáve, a to všude, kde je třeba chránit půdu.
Hlavními plodinami jsou pšenice, ječmen, rané brambory , luštěniny, zelenina, rajská jablíčka, vinná réva, agrumy, tabák a korek. Vyvážejí se hlavně rané brambory, zelenina a ovoce.

Živočišnému zemědělství dominuje hlavně rybolov. Dále je pak chov hospodářského zvířectva pouze na místní úrovni. Pěstuje se menší počet koz, ovcí, koně, osli, muli, skot, prasata.

Důležité informace: Honorární konzulát
Honorary Consulate of the Czech Republic
2,Berries Square, Valetta-Naxxar,NXR 03,Malta

Použitá literatura: Kolektiv autorů, Ilustrovaný encyklopedický slovník,Praha:ACA-
DEMIA,1981
Encyklopedie Diderot(verze 2001)