Mariánské Lázně, nejmladší západočeské lázně , se vyznačují krásou prostředí.Údolí , v němž jsou položeny, je otevřeno na jih a chráněno zalesněnými vrchy z ostatních stran.Nadmořská výška 630 m, čistý vzduch, klid prostředí a blahodárné ticho okolních lesů vytváří společně charakter Mariánských Lázní.
I když podle historických záznamů byla léčivá moc dnešních přírodních vřídel známa již ve XIII. století, byly Mariánské Lázně založeny až počátkem XIX. století, a to zásluhou ordináře dr. Josefa Jana Nehra a opata tepelského kláštera Karla Kašpara Reitenbergera.Hlavní rozdíl na rychlém rozvoji města, které vyrostlo na místě nepropustných bažin, měl zahradní architekt Václav Skalník.Po odvodnění celého údolí vznikla ideální urbanistická myšlenka:napřed dotvořit krajinu tak, aby parkové plochy přecházeli prolukami v lesní terén a poté vhodně umístit jednotlivé budovy.Kouzlo Mariánských Lázní je společným dílem sadovníka-urbanisty a architekta.
Většina lázeňských budov pochází z 2. poloviny 19. století.Tato doba znamenala nevídaný rozvoj lázeňského města, kdy počet hostů již převyšoval ročně 25 000.K lázeňským hostům patřili významné osobnosti a slavní umělci z celého světa (např. J. W. Goethe, M. Twain, H. Ibsen, I. S. Turgeněv, R. Kipling, F. Chopin, J. Strauss, R. Wagner, C. M. Weber, T. A. Edison a mnoho dalších).K nejčastějším hostům patřil anglický král Eduard VII.,který zde pobýval celkem 9x ( v letech 1899-1908).
Pečlivě upravené parky, lázeňské lesy, specifická architektura, bohatý kulturní, sportovní a společenský život-tak lze charakterizovat tento krásný kout naší země, kde z hlubin tryskají léčivé prameny, které dávají tušit perlivou sílu tajemných hloubek Slavkovského lesa.K procházkám lákají upravené a vyznačené cesty s krásnými zákoutími a vyhlídkami, kde je možno se občerstvit v mnoha výletních restauracích.Pro milovníky sportu jsou připraveny tenisové kurty, plavecké bazény, zimní stadión, golfové hřiště, přírodní koupaliště a fitcentra.Mariánské Lázně nabízejí možnost bohatého společenského a kulturního života.Koncertům, společenským večerům a zábavným programům slouží společenský dům Casino ,divadelní představení a některé koncerty se konají v městském divadle, v létě jsou oblíbeny pravidelné kolonádní koncerty.Nevšední zážitek poskytuje „Zpívající fontána“, jejíž podmanivé tóny rozeznívají okolí kolonády každou lichou hodinu.K životu lázní každoročně patří Chopinův hudební festival, slavnosti při příležitosti zahájení lázeňské sezóny a další kulturní a sportovní podniky.
Věhlas Mariánských Lázní je založen na minerálních pramenech.V širším okolí jich vyvěrá přes sto, ve městě samotném kolem čtyřiceti.Všechny zde vyvěrající léčivé vody jsou studené prameny.Okolnost, že tyto tak rozdílné prameny vyvěrají na malém území, dokonce často těsně vedle sebe, je balneologickou raritou.Výrazná rozdílnost v chemickém složení pramenů umožňuje ovlivnit již samotnou pitnou léčbou řadu nemocí různých orgánů, což v jiných lázních obvykle není možné.
První skupinou mariánskolázeňských minerálních pramenů jsou hydrouhličitano – sodno – sírano - železnaté kyselky.Patří k nim silně mineralizované prameny „Křížový pramen“ a „Ferdinandův pramen“, které jsou jednou až jedenapůlkrát silnější než karlovarské Vřídlo a jsou všeobecně známy svým terapeutickým účinkem.Druhou skupinou tvoří hypotonické hydrouhličitano – sodno – sírano – železnaté kyselky.Jejich představitelem je „Lesní pramen“.Třetí skupinu tvoří hypotonické hydrouhličitano – hořečnato – sodno – železnaté kyselky.K nim patří „Rudolfův pramen“.Do čtvrté skupiny tvořené železnatými kyselkami náleží „Ambrožův pramen“ a „Karolinin pramen“.
Františkovy Lázně
Počátek lázeňství v r. 1793, kdy byly podchyceny prameny, známé již od středověku jako „chebská kyselka“.Proslulost lázní založil Františkův pramen – kolem něj se od konce 18. stol. rozrůstaly na barokním půdorysu empírové a klasicistní budovy, obklopené rozlehlými parky.Pro nenarušenost slohové jednoty lázeňského jádra má město statut památkové rezervace.Empírová kolonáda Lučního a Solného pramene je z r. 1844.Památník B. Adlera (1753 – 1810), zakladatele lázní.Lázně II., novorenesanční z r. 1878. Slatinné lázně z konce 18. stol. jsou jedny z nejstarších vůbec.Pobývalo zde mnoho známých osobností, např. L. v. Beethoven, B. Němcová, arm. gen. L. Svoboda aj.Léčí se tu nemoci srdeční, cévní, ženské, kloubů, páteře a apod.Celkem 24 větších a řada menších pramenů o teplotě 9 – 12 °C.Výron suchého kysličníku uhličitého (plynné lázně).Ve východní části sirno – železitá ložiska slatiny.Městské muzeum zachycuje dějiny města a lázeňské léčby.Společenský dům, divadlo B. Němcové a na 50 lázeňských domů.
Karlovy Vary
Okresní, dříve krajské město, povýšeno r. 1370 Karlem IV. Největší české lázně, provoz od 15. století.Počátkem 17. stol. již na 200 soukromých lázní, v 18. stol. nejproslulejší evropské lázně.Pobývalo zde množství významných osobností.Léčba chorob zažívacího taktu a výměny látkové.Dvanáct minerálních pramenů, které mají teplotu 42 – 72°C.Hlavní „Vřídlo“ o vydatnosti 2000 l /min. tryská až do výše 12 m v nové kolonádě.Termální voda využívána i pro nové nekryté veřejné koupaliště. Závody:solivárna, výroba Becherovky, pivovar a družstvo Vřídlo (kosmetika aj.).Zámecká věž, původně královský lovecký zámeček zal. kol. r. 1350, po požáru rozbořen, věž postavena v 18. stol.Barokní kostel sv. Máří Magdaleny z let 1732 – 36, postaven podle plánů K. I. Dienzenhofera.Pravoslavný kostel postaven v letech 1871 – 1881 J. Zítkem klasicistně.Tržní kolonáda (dřevěná) z r. 1883.Zámecká kolonáda je z r. 1911 – 13.Šest lázeňských ústavů s mnoha pobočkami a Vojenský lázeňský ústav.Divadlo V. Nezvala, postavené v letech 1884 – 86.Karlovarské muzeum s cennými sbírkami grafiky, cínu, skla, porcelánu aj.Galerie s expozicí českého umění 20. stol.Sanatorium a společenské středisko Thermal z let 1967 – 77, každé dva roky MFF.Přes 100 km vycházkových cest v okolních lesích, s mnoha pamětními deskami a pomníky, čtyřmi rozhlednami (přístupné Goethova, Karla IV. a Diana), pavilóny a dvěma lanovými dráhami.Jelení skok – skalní vyhlídka nad soškou kamzíka, symbol lázní.U Vojenského lázeňského ústavu chráněný „Dvořákův“ platan západní (obvod kmene 472 cm).
20. září 2008
7 448×
905 slov
