Mexiko

Spojené státy mexické,
Estados Unidos Mexicanos (México)

Poloha:Střední Amerika
Rozloha:1 958 201 km2
Počet obyvatel:95 000 000 (1996)
Hlavní město:Ciudad de México 10 800 000
Úřední jazyk:španělština
Státní svátek:
Státním svátkem je Den nezávislosti 16. září.
Dále se světí Nový rok 1. ledna, 5. leden (Den ústavy),
24. únor (Den vlajky), 21. březen (Den Benita Juáreze),
Velký pátek a Bílá sobota, 1. květen (Svátek práce),
5. květen (výročí bitvy u Puebly), 1. září (prezidentův projev
k národu), 12. říjen (Dia de la Raza - Columbův den),
1. a 2. listopad (Všech svatých, Svátek zesnulých),
20. listopad (výročí revoluce), 12. prosinec
(svátek Panny Marie Guadelupské).

Politické údaje:
Prezidentská federativní republika
od r.1917. Ústava z r.1917.
Poslední změny ústavy r.1993.

Dvoukomorový parlament (Congreso de la Unión).
Poslanecká sněmovna (Cámara Federal de Diputados)
má 500 členů (z toho 300 volených přímo),
Senát (Senado) má 128 členů.
Volby za 3 a za 6 let,
naposledy r.1994.
Přímé volby prezidenta na 6 let
(bez možnosti znovuzvolení).
Volební právo od 18 let,
ženatí a vdané od 16 let.
Parlamentní strany: Partido Revolucionario Institucional
(PRI, 300 zástupců), Partido Acción National (PAN, 119),
Partido de la Revolución Democrática (PRD, 69),
Partido de Trabajo (PT, 12).

Země prošla v období 1994 - 1995 hlubokou hospodářskou krizí, spojenou s inflací, nezaměstnaností,
zvýšením státního dluhu a bankrotem desítek tisíc firem.Vláda přijala program proti znečišťování vzduchu
v hlavním městě, které patří k nejzatíženějším na světě.Jednání vlády s organizacemi Zapatistů (Ejército Zapatista de Liberación Naciónal a nově založená Frente Zapatista De Liberación Naciónal) ze státu Chiapas o úpravách ústavy ve prospěch zvýšení autonomie a půdní reformě. Prezident obviňován z rasismu a intolerance.
V r.1996 ozbrojené útoky revoluční lidové armády (Ejército Popular Revoluciónario) ze státu Guerrero,
nasazena armáda na ochranu turistických oblastí.Předseda vlády a prezident:
Ernesto Zedillo Ponce de León, od r.1994
Ministr zahraničí:
José Angel Gurria Trevińo

Členství v mezinárodních organizacích:
OSN, CARICOM, GATT, IBRD, IMF, LAES, WHO

Správní uspořádání:
Administrativně se země člení na 5 regionů s 31 spolkovými státy a federálním distriktem
hlavního města.
Státy: Aguascalientes (Aguascalientes),
Baja California Norte (Mexicali),
Baja California Sur (La Paz), Campeche (Campeche),
Coahuila (Saltillo), Colima (Colima), Durango (Durango),
Guanajuato (Guanajuato), Guerrero (Chilpanciango),
Hidalgo (Pachuca), Chiapas (Tuxtla Gutiérrez),
Chihuahua (Chihuahua), Jalisco (Guadalajara),
México (Toluca de Lerdo), Michoacán (Morelia),
Morelos (Cuernavaca), Nayarit (Tepic),
Nuevo Leon (Monterrey), Oaxaca (Oaxaca), Puebla (Puebla),
San Luis Potosí (San Luis Potosí), Quintana Roo (Chetumal),
Sinaloa (Culiacán), Sonora (Hermosiblo),
Tabasco (Villahermosa), Tamaulipas (Cuidad Victoria),
Tlaxcala (Tlaxcala), Veracruz (Jalapa Enríquez),
Yucatán (Mérida), Zacatecas (Zacatecas),
Federální distrikt México.

Ekonomika:
Skladba hopodářství: zemědělství 8%, průmysl 28%
a služby 64%.

Turistický ruch
V roce 1993 navštívilo zemi 16,44 milionu cizinců,
V počtu návštěvníků je Mexiko na 10. místě na světě.

Zdravotnictví a sociální péče
Zdravotní a sociální systém je zajišťován a financován
státem, aby byla zajištěna všeobecná dostupnost.
Ve velkých aglomeracích je zdravotnictví na dobré úrovni,
odlehlé (hlavně indiánské) oblasti jsou stále postihovány
výskytem některých infekčních a virových chorob (malárie).
Prakticky všichni zahraniční návštěvníci Mexika
jsou postiženi krátkodobým průjmem
(zvaným "Montezumova pomsta", nebo "turista"),
než se adaptují na místní stravu.
Doporučuje se doplnit tekutiny a soli.

Průmysl:
Největší význam má těžba nerostných surovin.
Země je největším producentem stříbra na světě,
v těžbě ropy zaujímá 5. místo, v produkci olova 6. místo,
zinku 7. místo, mědi 11. místo, zemního plynu 12. místo.
Dále se těží rudy manganu, molybdenu a wolframu,
železná ruda, fluorit, síra, soli.
Významná je výroba cementu (9. místo), hutnictví
a barevná metalurgie.
Většina průmyslové výroby je koncetrována v hlavním městě
a několika dalších střediscích. Rozvinutá je výroba
automobilů (10. místo na světě), strojírenství,
papírenský průmysl (14. místo), výroba spotřebního zboží,
potravinářství, elektrotechnika a elektronika.
Chemický průmysl je zaměřen na zpracování ropy,
výrobu umělých vláken (11. místo) a umělých hnojiv.

Zemědělství:
Orná půda je hlavně v centrálním plató
a tvoří asi 12% plochy země.
Rostlinná výroba je soběstačná, hlavně v jižních oblastech.
Pěstuje se kukuřice (12. místo na světě v produkci obilí),
luštěniny, sója a sorgo. Vhodné podmínky jsou
i pro teplomilné plodiny - kokosové palmy, ovoce
(citrusy - 4. místo, ananas, mango, avokádo,
banány - 9. místo a melouny) a zeleninu
(rajčata, papriky, chili).
Na export se produkuje cukrová třtina
(10. místo ve výrobě cukru), bavlna, káva (4. místo) a sisal.
Živočišná výroba se orientuje na chov skotu
(7. místo na světě) a vepřů.
V produkci masa je Mexiko na 11. místě,
v produkci ryb z pobřežního rybolovu na 18. místě
(tuňák, sardinky, garnáti).
Těží se tvrdé dřevo a čikle (surovina na výrobu žvýkaček).

Energetika:
Největší podíl na produkci elektrické energie
mají tepelné elektrárny, které spalují ropu a zemní plyn
z vlastní těžby.
Kolem 1/4 produkce zajišťují vodní elektrárny
a v provozu jsou i elektrárny jaderné.

Finance:
Měna:
1 mexické peso (mex$)
= 100 centavos.
V r.1996 byla zrušena
předchozí měna - nové peso
(Nuevo Peso).
Orientační kurz: 1 $ ... 8,6 mex$,
1 DEM ... 5,1 mex$.
Průměrná roční inflace: 39,9% (1985 - 94), v r.1995 52%,
v roce 1996 28%.

Mezinárodní obchod:
Export
Objem vývozu je 80 mld. $ (1995).
Mexiko je světovým exportérem ropy (8. místo),
v celkovém vývozu zaujímá 20. místo.
Skladba exportu:
84% hotové výrobky (z toho 27% elektrotechnika
a elektronika, 17% automobily a součástky,
5% chemické produkty), 11% ropa, 5% zemědělské
a lesnické produkty.
Významní obchodní partneři: Spojené státy 85%,
Kanada 2%, Japonsko 2%, Španělsko 1%, Německo 1%.

Import
Objem dovozu činí 73 mld. $ (1995).
Skladba dovozu: 16% stroje a zařízení, 14% automobily
a součástky, 8% chemické výrobky, 5% umělé hmoty,
5% železo a ocel, 4% papírenské a tiskařské výrobky.
Významní obchodní partneři: Spojené státy 70%,
Japonsko 5%, Německo 4%, Francie 2%, Španělsko 2%.

Doprava:
Letecká doprava zajišťuje pravidelné spojení mezi 54 městy.
Mezinárodní letiště jsou v Mexiku, Acapulcu, Monterrey
a Guadalajaře.
Některé letecké trasy jsou levnější než autobusy
(např. Tijuana-Mexiko).
Silniční doprava se rozvíjí vlivem zvyšujícího se cestovního ruchu; v okolí hlavních průmyslových měst jsou rozsáhlé dálniční tahy, ale ve venkovských částech země jsou vozovky nekvalitní
Železniční síť je zastaralá, osobní doprava funguje hlavně v severním a centrálním Mexiku.

Geografie:
Přímořský stát Střední Ameriky, mezi Atlantským oceánem(Mexický záliv) a Tichým oceánem (Kalifornský záliv).Hranice se Spojenými státy, Guatemalou, Belize.Kalifornský poloostrov, poloostrov Yucatán,
ostrovy Revilla Gigedo v Tichém oceánu.Povrch země je převážně hornatý; tvoří jej pásma
pohoří Sierra Madre (Occidental, Oriental, del Sur) a Neovolcanica, plošiny Mexické plató a Mexická
plošina (Mesa Central). Sopečná činnost.Nejvyšší hory jsou sopky Citlaltépetl (Pico de Orizaba) 5700 m a Popocatépetl 5452 m. Pobřežní nížina, zaujímající východní pobřeží a poloosotrov Yucatán, je na jihu bažinatá.
Největší řeky: Balsas, Santiago a Yaqui.Lesy (tropické, subtropické, jehličnaté) zaujímají 25% rozlohy, každoročně jich ubývá (kolem 1,3% plochy).Na plošině je převážně stepní flóra, na severu pouště
a polopouště.S 25 000 druhy rostlin je Mexiko na 5. místě světového
žebříčku.

Klimatické podmínky:
Podnebí subtropické až tropické.
Ovlivněno zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou.
Klimatická pásma:
1/ nejnižší a nejteplejší (tierra caliente),
2/ mírné pásmo (tierra templada),
3/ studené pásmo ve výškách nad 2000 m (tierra fría),
4/ pásmo stálých mrazů nad 4000 m (tierra helada -
zmrzlá země), s teplotami pod -10°C.
Sever země je teplejší, s nižším množstvím srážek
(500 - 600 mm), s pouštními oblastmi bez srážek.
Průměrná zimní teplota je kolem 16°C, v létě pak 28°C.
Jih země má zimní teploty okolo 12°C a letní 20°C.
Průměrný úhrn srážek je asi 700 - 800 mm ročně.
Nejvíce srážek (okolo 1500 mm ročně)
spadne v pobřežní nížině a v jižním státu Chiapas.
Doporučovaným měsícem k návštěvě země je listopad,
kdy je nejméně srážek a teploty jsou mírné;
nejvíce prší v létě, od července do října.

Časové pásmo:
Největší část země leží v americkém centrálním časovém
pásmu (Central Time CT) = středoevropský čas minus 7 hodin.
Severozápad je v horském časovém pásmu (Mountain Time MT) = SEČ minus 8 hodin,
část Kalifornského poloostrova v tichomořském časovém
pásmu (Pacific Time PT) = SEČ minus 9 hodin.

Obyvatelstvo:
Hustota osídlení je 49 obyvatel
na 1 km2, ve městech žije 75% lidí.
Očekávaná průměrná délka života:
71 let (muži 68, ženy 74).
Dětská úmrtnost: 3,5% (1985 - 94).
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,2% (1985 - 96).
Zaměstnanost žen: 27% z celkového počtu pracujících.
Negramotnost: 10% (1995).
Docházka do základní školy: 100%.
Pod hranicí bídy žije kolem 30% obyvatel (1981 - 90).

Etnické složení:
Mesticové 75%,
Indiáni 14%, běloši 10%,
kolem 150 000 cizinců;
32 000 uprchlíků
z Guatemaly,
3000 z El Salvadoru.

Náboženství:
Katolíci 89,7%, protestanti 4,9%, dále menšiny židů a bahá´í.

Města:
México
(México D.F.), aglomerace s 15,6 milionu obyvatel
je 6. největší na světě.Hlavní město v centru
země, obchodní a hospodářské středisko státu, velká dopravní
křižovatka, sídlo více než 30 000 průmyslových podniků.Výroba strojů a dopravních prostředků, chemický průmysl,rozvoj elektroniky. Samostatný federální distrikt.
Památky aztécké kultury, muzea, významné stavby.

Guadalajara
(aglomerace s 3,15 miliny obyvatel).Hlavní město vnitrozemského státu Jalisco, nedaleko jezera Chapala, v hornatém kraji s příznivým klimatem ("město věčného jara").Druhé největší město Mexika, expandující
v posledních letech, kdy je podporováno přesouvání výroby z hlavního města země do provincií.
Stát Jalisco je známý výrobou tequilly.Fiestas de Octubre jsou říjnové guadalajarské slavnosti
s rodeem, průvody, hudbou (mariachis), tancem a ohňostroji.

Monterrey
(aglomerace s 2,79 miliony obyvatel).Hlavní město východního vnitrozemského státu Nuevo Leon,
na řece Santa Catarina, s horou Cerro de la Silla.Největší národní průmyslové středisko
s velkými železárnami a ocelárnami. 20. září se slaví výročí založení města (Feria de Monterrey),
první dva týdny v říjnu se koná hudební a divadelní Festival Alfonso Reyes.

Puebla
(aglomerace má 1,21 milionu obyvatel).
Hlavní město stejnojmenného státu,
průmyslové středisko s automobilovou výrobou.
Historické centrum, založené Španěly, soustřeďuje paláce,
kláštery a kostely.

León
(875 000 obyvatel).
Průmyslové a obchodní středisko ve státě Guanajuato.
Tradiční zpracování kůží a obuvnický průmysl.
Dopravní křižovatka.

Ciudad Juárez
(800 000 obyvatel).
Město na hranicích se Spojenými státy
ve vnitrozemském státě Chihuahua, na řece Río Bravo.
Hraničním městem v USA je El Paso.
Město je pojmenováno po Benitu Juárezovi,
který odtud vládnul zemi.

Tijuana
(745 000 obyvatel).
Pohraniční město Severní Kalifornie, na stejnojmenné řece.
Ročně tudy projde přes 30 milionů lidí.
Obchodní středisko s bezcelními zónami a mnoha podniky,
které levně zpracovávají poloprodukty z USA
a reexportují je zpět.
Jedno z nejbohatších měst Mexika.

Jídlo a nápoje:
Ryby a jiní mořští živočichové, vepřové maso a drůbež,jsou podstatné součásti mexické kuchyně,
obdobně jako ve všech ostatních středoamerických zemích,stejně jako zelenina a ovoce. Důležitější a všudypřítomnáje různě upravená kukuřičná mouka, dále fazole a chilipapriky. Ty se vyskytují ve stovkách druhů, velikostí, chutí a barev, od světle zelených přes odstíny červené po téměř černé, čerstvé i sušené, jemné i ostré.Jemnější papričky se připravují s masem nebo sýrem a rýží jako chiles rellenos.
Proslavenou specialitou je mexická chili omáčka (salsa mexicana), podávaná na stůl ke každému jídlu,
vždy v domácí úpravě (i v restauraci).Další zvláštností je omáčka mole, jejímž základem jsou papričky,
čokoláda a několik desítek ingrediencí; podává se ke kuřeti a krůtě.Z kukuřičné mouky
se připravují hlavně placky tortillas s různými náplněmi.Velmi rozšířeným nápojem jsou čerstvé džusy (jugos)
z ovoce mnoha druhů, v celé zemi je známá minerálka z Tehuacánu (agua de Tehuacán).
Ve velkém množství přírodních chutí se nabízí zmrzlina.S velkou péčí je připravována káva,
pěstovaná ve státě Veracruz.Čaj se pije hlavně bylinkový (např. heřmánkový - manzanillo,
nebo mátový - yerbabuena).K tradičním nápojům patří horká kořeněná čokoláda,
nápoj Aztéků.Světlé pivo je lehké a jiskrné (např. Bohémia),pije se i tmavé pivo (Negra Modelo).
Víno není příliš rozšířeno, i když se v zemi pěstuje (hlavně v Kalifornii).
Nejznámějším mexickým nápojem je tequilla,nazvaná podle stejnojmenného města ve státě Jalicso.
Obdobným nápojem je mescal; ze stejné rostliny (druhu agáve) se připravuje kvašené pulque, podobné pivu,
podávané ve speciálních nálevnách zvaných puquerías.

Yucatán
Poloostrov Yucatán je východním výběžkem Mexikamezi Mexickým zálivem a Karibským mořem.
Je rozdělen mezi tři státy: Yucatán (hlavní město Mérida),Campeche (Campeche) a Quintana Roo (Chetumal).
Centrem celého poloostrova je "bílé město" Mérida.Na jihu vedou hranice s Guatemalou a Belize.
Plochá krajina s dusným tropickým klimatem a bohatým zalesněním byla až do vybudování silničního
a železničního spojení v 60.letech prakticky oddělena od zbytku státu.
Největší atrakcí oblasti jsou památky mayské kultury,která se zde rozvíjela od roku 2500 př.Kr.,
a přetrvaly její zánik v jiných zemích (Guatemala, Belize, Honduras).
Dodnes se uchoval původní způsob hospodaření a tradiční zvyky.Nejnavštěvovanější je Chichén Itzá (centrum do 12.stol.),dalšími významnými mayskými sídly jsou Mayapán, Uxmal,Edzná, Becan, Kabáh, Sayil, Labná či Oxkutzcab.Na poloostrově je několik národních parků a rezervací:přímořské parky Celestún (hnízdiště plameňáků), Rio Lagartos a Sian Ka’an (maysky "místo, kde se zrodilo nebe", s tropickými lesy, mangrovovými
porosty a s množstvím zvířat, pod ochranou UNESCO)a rozsáhlá vnitrozemská rezervace Calakmul.
Pobřeží Mexického zálivu i Karibského moře nabízí desítky pláží, oblíbené jsou výlety na ostrovy
a pozorovánípodmořského života kolem korálových útesů v Karibiku.Yucatán má svou vlastní kuchyni.
Specialitou je např. puchero (dušené maso se zeleninou a banány), poc-chuc (vepřové s rajčaty a kořením),
nebo cochinita pibil (kuře či sele pečené v banánových listech).