Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj je vymezen šesti okresy (Ostrava-město, Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín a Opava). Tato oblast je jednou z neprůmyslovějších částí státu. Soustředí se zde zejména těžební, hutní a strojírenský průmysl. Kromě toho je zde mnoho objektů připomínajících české kulturní dědictví.
Geomorfologická stavba - do západní části oblasti ze severu zasahuje Slezská nížina zvedající se do pahorkatiny. Na západě se tyčí Rychlebské hory a Hrubý a Nízký Jeseník. Z jihu se táhne Moravská brána, která navazuje na Ostravskou pánev. V okolí Ostravy se jedná spíše o sníženinu, v níž se nacházejí ložiska černého uhlí.

Vodstvo - celé území odvodňuje řeka Odra a její přítoky (Opava, Ostravice, Olše...). Řeka se pak vlévá do Baltského moře.
Ostrava - město s tmavou minulostí

Kdysi město, které se pyšnilo přízviskem "ocelové srdce republiky", pejorativně nazývané "černá Ostrava", dnes pomalu mění svou tvář. Od začouzené aglomerace, komínů a upocených tváří se pokouší distancovat a okolí se snaží přesvědčit, že temná minulost ji již dávno pryč.

Ostrava skutečně nebyla vždy jen "černá". I když první pozůstatky po pravěkých lovcích osídlujících mystický kopec Landek budou navždy vykládány právě v souvislosti s uhlím. Právě uhlí z dob pravěku je totiž (vedle sošky tzv. landecké Venuše) jedním z nejcennějších nálezů místního hornického muzea. Faktem je, že od pravěku bylo místo na území dnešní Ostravy známé spíše jako jeden z uzlů tzv. jantarové stezky, vedoucí od Baltu ke Středomoří.

Více zpráv pak pochází až z dob kolem třináctého století, kdy se o hradišti na soutoku čtyř řek, začalo hovořit jako o jednom z majetků olomouckého biskupství. V tu dobu se však skutečně jednalo jen o vísku, o městě se historické prameny zmiňují až někdy ve čtrnáctém století, kdy byly vybudovány městské hradby a kdy město obsadili husité. Šestnácté století pak znamenal rozvoj řemeslné výroby, zvláště pak soukenictví, krejčovství, tkalcovství a řeznictví. Výhodná poloha na okraji dvou velkých celků - olomouckého a později hukvaldského panství a slezského knížectví pak předznamenával Ostravu pro čilý obchodní styk. Počátkem sedmnáctého století tak ve městě pobývala již asi tisícovka lidí. Opravdu zlom však znamenal až rok 1763, kdy bylo v údolí zvaném Burňa nalezeno uhlí. Uhlí, to byl první krok k industrializaci celého okolí. V září 1830 byla poprvé zapálena tzv. pudlovací pec v Rudolfově huti (dnešní Vítkovice) a Ostrava se tak navždy změnila. Malým krokem k proměně Ostravy do průmyslového centra Habsburské říše pak už bylo jen vybudování tzv. severní dráhy Ferdinandovy - železnice mezi Vídní a Krakovem. Ostrava se začala zalidňovat.

Průmysl severní Moravy

OSTRAVA – hutnictví, kovozpracující a chemický průmysl
OPAVA + OLOMOUC – strojírenský a potravinářský průmysl
NOVÝ JIČÍN + FRÝDEK-MÍSTEK + PROSTĚJOV – textilní a oděvní průmysl
ŠUMPERK – strojírenský a dřevozpracující průmysl
Zemědělství
Chov skotu, ovcí, prasat. Pěstování kukuřice, pšenice a řepky (převaha nivních půd a hnědozemí). Podnebí je mírně teplé v nížinách, ve vyšších polohách chladné.

CHKO Poodří

CHKO Poodří se nalézá v Moravskoslezském kraji a zasahuje do území okresů Ostrava, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Území chráněné krajinné oblasti Poodří bylo vymezeno v severovýchodní části Moravské brány mezi obcemi Mankovice a Vražným nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 km2.
Jádrovou částí je rovinatá oderská niva, na ni pak navazují zvýšené okraje říčních teras a terasových plošin. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 212 m.n.m. (Odra u Ostravy) a 298 m.n.m. (plochý rozvodní hřbet u Hůrky v jižní části).

Jeseníky

Jeseníky se rozkládají v nejsevernějším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvoří masív Kralického Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Všechna tato pohoří, s vyjímkou Nízkého Jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m.n.m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu.

CHKO Beskydy
CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice.

Zabírá jižní polovinu okresu Frýdek-Místek, východní polovinu okresu Vsetín a malou část na jihovýchodě okresu Nový Jičín.
Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím.

Význam přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 42 maloplošných chráněných území, územním překrytím CHKO s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jejím nadregionálním rekreačním významem.

OSTRAVA

CHKO Poodří

CHKO Beskydy