Německo

Přírodní podmínky

Spolková republika Německo zaujímá značnou část střední a západní Evropy. Má přístup k Baltskému a Severnímu moři. Na západě hraničí s Francií, Lucemburskem, Belgií a Nizozemskem, na východě s Polskem, Českou republikou, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem a na severu s Dánskem.
1. POVRCH
Krajina Německa s výjimkou alpského podhůří je většinou rovinatá až vrchovinná. Německo se skládá ze čtyř hlavních zeměpisných celků.
Na severu při Severním a Baltském moři se táhne rozlehlá Severoněmecká nížina. Oblast je odvodněna řadou velkých řek, které ústí do Severního a Baltského moře. Široká říční údolí a severní část nížiny jsou úrodná. Směrem na jih se nacházejí písčitá vřesoviště, bažiny a lesy. Dále na jihu je opět úrodná zemědělská půda s bohatými ložisky nerostů a uhlí (Porúří- povodí řeky Ruhr).
Středem Německa prochází pás Středoněmecké vysočiny až 400 km široký. Je to oblast náhorních rovin a pohoří. Patří sem Porýnská břidličná vrchovina a jednotlivé hřbety jako Harc a Durynský les.
Na jihovýchodě zasahují na Německé území okraje Českého masivu – Krušné hory a Šumava.

Zcela na jihu se zvedá vápencové pohoří Alp. V Bavorských Alpách na hranicích s Tyrolskými Alpami leží nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).
Na jihozápadě Německa se nachází pohoří Schvarzwald. Toto pojmenování vzniklo od tmavého zbarvení jehličnatých lesů, kterými jsou porostlé horské svahy. Jižní část Schearzwaldu má žulové podloží a je vyhledávaným střediskem zimních sportů. Vyskytují se zde také minerální prameny, a proto zde vzniklo mnoho lázeňských středisek (např.Baden-Baden). Východně od Schverzwaldu a jižně od Středoněmecké vysočiny je jedna z nejúrodnějších oblastí Německa.
2. VODSTVO
K největším řekám patří Rýn, Dunaj, Labe a jejich přítoky. Rýn je nejdelší západoevropská řeka (1392 km). I když pramení ve Švýcarských Alpách a ústí do Severního moře v Rotterdamu, většina délky splavného toku leží na území Německa. Rýn tvoří hranice s Francií a Švýcarskem. Nejvíce jezer je na severu a na jihu. O největší Bodamské jezero se Německo dělí s Rakouskem a Švýcarskem.
3. PODNEBÍ
Většina území má vnitrozemské podnebí s vlahými léty a studenými zimami, které na severozápadě a západě zmírňují teplé větry zasahující od Atlantiku. Nejchladnější počasí je na jihu, obzvláště v horách. Srážky se pohybují v rozmezí 500 až 1000 mm. Bavorské Alpy jsou po celou dobu pokryty sněhem.

Hospodářství

Po druhé světové válce bylo Německo rozděleno. Větší část, Německá spolková republika, přijala demokratický způsob vlády a s pomocí Spojených států rychle obnovila válkou zničené hospodářství a zařadila se mezi nejvyspělejší průmyslové země Evropy. Menší Německá demokratická republika měla komunistickou vládu závislou na Sovětském svazu a centrálně řízené hospodářství. Přestože bylo východní Německo pokládáno za ekonomicky nejúspěšnější zemi sovětského bloku, v porovnání se západním Německem byla jeho ekonomická úroveň mnohem nižší.
Obě části země se sjednotily v roce 1990. Cena za přestavbu zaostalého východu byla obrovská a Německo se dostalo do hospodářské krize. Rostla nezaměstnanost, daně, úroky. Na počátku 90. let dosahovala nezaměstnanost v bývalé východní části 15%, zatímco v západní byla 7%. Rozdíly nadále přetrvávají. Hospodářství zatížila i výměna méně hodnotné východní měny za západoněmecké marky. Přes všechny tyto problémy se Německo řadí mezi přední státy světa.
Průmysl - Po druhé světové válce se tři tradiční průmyslové oblasti (Horní Slezsko, Sasko, Porúří) staly součástí tří států, a proto měly odlišné podmínky pro svůj rozvoj.
Horní Slezsko připadlo Polsku téměř celé, a tím bylo pro Německo ztraceno.
Sasko se za dobu existence NDR stalo nejproblematičtější oblastí Evropy. Po válce bylo mnoho továren odvezeno do SSSR. Měl zde být vytvořen komplex závodů těžkého průmyslu, ač se tu těží pouze hnědé uhlí. Výroba se omezila a výsledkem je největší nezaměstnanost.
V Porúří (Dortmund, Essen, Duisburg) byla ohromná naleziště černého uhlí. Dodnes se zde těží kamenné uhlí.
Pro Německo je výhodnější uhlí dovážet. Přesto však zůstává spolu s USA na prvním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí i v jeho spotřebě. Čtyři ložiska mezi Kolínem nad Rýnem, v Helsmestedu, v oblasti Halle-Lipsko a Dolní Lužici jsou dostatečně bohatá, aby vydržela ještě několik staletí. Dále má Německo zásoby draselných solí, měděné rudy, uranu a ropy. Dalšími významnými průmyslovými odvětvími jsou výroba automobilů, strojírenství, elektrotechnika, chemický průmysl a potravinářský průmysl. Německo je pátým světovým vývozcem potravin a zároveň druhým největším světovým dovozcem potravin. Dováží především tropické ovoce a jiné lahůdky.
Zemědělství přispívá do státního rozpočtu pouhým 1% a zaměstnává 3% pracovních sil. Pěstují se zde především obiloviny, brambory, zelenina a ovoce. Německo je jedním z největších producentů vína na světě (údolí Rýna). Většina rolníků je závislá na dotacích, aby mohli konkurovat vysoce mechanizovaným „zemědělským továrnám“.

Doprava

Německo má dobrý dopravní systém. Většina nákladů se dopravuje po splavných řekách a kanálech, které sjednocují a doplňují síť vodních cest. Mezi nejdůležitější přístavy patří Hamburk, Brémy a Kiel. Má hustou síť železničních tratí. Německé dálnice patří mezi nejstarší dálniční systémy Evropy.

Obyvatelstvo

V Německu žije asi 82 mil. obyvatel. Většina obyvatel jsou Němci. Menšiny tvoří asi 5% obyvatel, kteří se přistěhovali v 50. a 60. letech v době zvýšené poptávky po levné pracovní síle. Převážně to jsou Turci (1,5 mil.). Početní jsou i přistěhovalci z Itálie, bývalé Jugoslávie, Řekové.
Každoročně se 2 až 3 miliony Němců přestěhují z jedné spolkové země do druhé. Před sjednocením přišlo do SRN 6 mil. uprchlíků z NDR a dalších východoevropských zemí.
Od 80. let je porodnost na velmi nízké úrovni. Demografové odhadují, že kolem roku 2030 poklesne počet obyvatel na 50 mil. Německá populace stárne a vláda musí tento problém urychleně řešit.

Historie

Německá třetí říše
Výmarská republika zanikla v r. 1934, kdy Hitler vyhlásil tzv. třetí říši. Tímto krokem zrušil i demokratický režim v Německu a federaci fakticky přetvořil na nacionální stát. Neárijci a odpůrci režimu byli propuštěny ze státních služeb. Soudní systém byl zcela podřízen nacistickému režimu a tajné tribunály vynášely tisíce rozsudků smrti. Útok proti Židům byl legalizován tzv. norimberskými zákony a pro politické vězně byly zřízeny koncentrační tábory. Roku 1936 byl vyhlášen čtyřletý plán, který měl zemi zajistit soběstačnost v případě války. Roku 1938 Hitler okupuje Rakousko, po Mnichovské dohodě zabírá Sudety a roku 1939 napadením Polska rozpoutává 2. svět. válku.
Na konci války (1939-45), která stála životy asi 50ti milionů lidí, ztratilo Německo všechna území východně od Odry a Nisy a země byla rozdělena do okupačních zón ( britské, francouzské, americké a ruské). V roce 1949 byly tyto zóny (kromě ruské) sloučeny a vznikla Spolková republika Německo. Na to odpověděl Sovětský svaz vytvořením Německé demokratické republiky.

1955 – 1989
V roce 1955 vytvořily země východního bloku pod vedením Sovětského svazu jednotný vojenský pakt – Varšavskou smlouvu. Západní Německo dosáhlo v roce 1952 plné suverenity. V roce 1955 se stalo členem NATO a roku 1957 zakládajícím členem EHS.
V roce 1961 vybudovalo východní Německo Berlínskou zeď, aby zastavilo exodu obyvatel na Západ. Zmírnění napětí mezi Východem a Západem bylo přerušeno v roce 1968 sovětskou invazí do Československa, na které se podílela i východoněmecká vojska. Chladné vztahy mezi Německem a Východem trvaly až do roku 1970, kdy byly podepsány smlouvy o nepoužití síly v pol. záležitostech s Polskem a SSSR. O dva roky později otevřel pakt mezi Výchdním a Západním Německem novou cestu ke spolupráci. V 80. Letech zesílil tlak na uskutečnění reforem v sovětském bloku.

Od sjednocení Německa po současnost
V listopadu 1989 došlo ke sjednocení obou německých států. Proces sjednocení začal, když bývalá Německá demokratická republika otevřela své západní hranice. Železná opona, která oba německé státy oddělovala přes 40 let, se zvedla. Byla zbourána i berlínská zeď, jež v roce 1961 rozdělila město na dvě části. Třetího října 1990 slavili Němci oficiální sjednocení obou států.
V létě 1989 otevřelo Maďarsko své hranice s Rakouskem. Tisíce východních Němců využily této cesty na Západ.Jejich exodus byl přímou výzvou hlav státu Erichu Honeckerovi. V zemi vznikaly opoziční strany a začaly demonstrace za demokratické reformy. Vláda demonstrace násilně potačovala, ale běh událostí již nebylo možné zastavit. Honecker nakonec odstoupil a vláda byla téměř přes noc radikálně zreformována. 18. března se konaly svobodné volby v NDR. 1.července zavedly oba německé státy společnou měnu. Politické sjednocení následovalo 3.října a 2.prosince 1990 si Němci zvolili nový parlament. Oba německé státy s odlišným politickým a sociálním systémem se sjednotily velmi rychle, bez přechodného období, což přineslo řadu vážných problémů. K největším patřilo sjednocení ekonomiky. Dodnes není Německo zcela sjednoceno.

Politika
Německo je federace 16ti spolkových zemí v čele s prezidentem voleným na pětileté období. Prezident zastupuje Německo na mezinárodní úrovni. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament. Funkci horní komory zastává 68členná Spolková rada, kterou nominují jednotlivé státy. Spolkový sněm (dolní sněmovna) je nejvyšším zákonodárným orgánem a má 672 členů volených ve všeobecných volbách na čtyři roky. V čele spolkové vlády stojí kancléř, kterého volí Spolková rada.
Každý stát má vlastní jednokomorový parlament, vládu a legislativu pro záležitosti místní správy a školství.Nejvyšším reprezentantem každé země je ministr-prezident nebo premiér. Výjimku tvoří města, která mají statut státu. Jejich představitelem je primátor.
Od roku 1990 - 1994 byl prezidentem Richard von Weizsäcker. Poté byl zvolen Roman Herzog, který je prezidentem dodnes.

Náboženství
V severním Německu žijí převážně protestanti na rozdíl od jižního, kde je většina obyvatel katolického vyznání. Nepočetné menšiny vyznávají islám a judaismus. Židů bylo v Německu před 2.světovou válkou víc než půl milionu. Během genocidy za 12 let trvající vlády nacistické strany jich vetšina zahynula nebo uprchla.

Použitá literatura – Graham Bateman & Victoria Eganová, Zeměpis světa, Knižní klub
Enciklopedie Larousse – svět a lidé, Albatros
Všechno o Zemi, Readers Digest Výběr
Peter Teed, Moderní oxfordský slovník 20. Století, Knižní klub
Internet