Nepál

Rozloha: 140 800 km
Počet obyvatel: 21 918 000
Hustota osídlení: 156 obyvatel / km
Hlavní město: Káthmándú
Úřední jazyk: Nepálština
Dovoz: Textilní výrobky, hnojiva, dopravní prostředky, léky, strojírenské výrobky
Vývoz: Obiloviny, koberce, ručně dělané výrobky, byliny
Měna: Nepálská rupie (1 rupie = 100 pajsů)
Hrubý domácí produkt: 3,75 mld. Amerických dolarů
Státní zřízení: Konstituční monarchie

Poloha a podnebí
Nepál je převážně hornatá země ležící na jihu Asie. Jeho hranice mají tvar obdélníku o délce takřka 885 km z východu na západ a šířce ze severu na jih od 145 do 241 km. V tomto úzkém pásu existují dramatické topografické i klimatické rozdíly. Nadmořská výška se mění od nížin na úrovni moře na jihu až po nejvyšší pohoří na světě na severu. Najdeme zde tedy jak úrodné nížiny a husté džungle, tak i osmitisícové vrcholy Himalájí včetně nejvyšší hory světa Mount Everestu, vysokého 8850 m.n.m.
Topografické rozdíly mají velký dopad na klima. Nejjižnější část - region Tarai -leží v tropickém pásmu a má horké a vlhké klima, zatímco zbytek země má typické až subtropické podnebí. Himalájský region má od výšek nad 4000 metrů vysokohorské klima s podstatně nižšími teplotami.

Historie
Nepál je zemí staré civilizace, jejíž stopy lze sledovat do období několika tisíc let před narozením Krista. Ve své dlouhé a slavné historii zůstal Nepál vždy suverénním a nikdy se nesklonil před cizí mocí. I když byl Nepál modernizován králem Prithvi Narayan Shah ze současné dynastie po sloučení řady knížectví a dobytí údolí Kathmandu v roce 1768, bylo zde mnoho slavných dynastií, které přispěly velkou měrou k suverenitě Nepálu. Ve skutečnosti většina pamětihodností, pagod a buddhistických náboženských staveb (stúp) vznikla za vlády dynastie Malla, tj. ve 12. až 18. století. S pádem vlády Rana v únoru 1951 po slavné revoluci, nastal v Nepálu počátek demokracie. Povstání v roce 1990 nastolilo pluralitní demokratický systém s konstituční monarchií podle nové ústavy z téhož roku.

Zemědělství
Hospodářství všech Himalájských států je založeno právě na zemědělství, jednak pro výživu obyvatelstva, jednak jako zdroj státních příjmů. Na polích se pěstuje převážně rýže, kukuřice, proso, pšenice a ječmen, což jsou všechno plodiny potravinové. V Nepálu mají navíc ještě cukrovou třtinu, jutu a olejnatá semena, legálně se zde pěstuje i konopí.
V Nepálu je zalesněno 33% území. Pohoří Táráí a nižší svahy poskytují jak tvrdé, tak i měkké dřevo. Tvrdé dřevo se používá v domácí řemeslné výrobě a měkké při výrobě zápalek.

Průmysl
Průmyslu je v celém Nepálu žalostně málo a je většinou omezen na zpracování místních zdrojů jako jsou kovy, dřevo, vlna kůže a potraviny. Kromě toho je také Nepál proslulý zpracováním hedvábí a ručním tkaním koberců. Nejvýznamnějším odvětvím průmyslu je však turistika a cestovní ruch, na jejímž základě vyrostla v nepálských městech spousta hotelů a rekreačních zařízení. Nejvyšší hory lákají i mnohé horolezce, a tak se počátkem léta mnoho mužů vydává pomoci zápaďanům zdolat vrcholy, což někteří pojímají jako významný zdroj obživy.

Lidé a města
Hlavním městem Nepálu je Kathmándú. Je v něm mnoho krásných a starobylých budov včetně paláců a chrámů a je to rušné obchodní město. V Nepálu se mluví nepálštinou, která používá písmo devnagiri a dále zde existuje řada jazyků a dialektů užívaných různými etnickými skupinami. Ve většině turistických center je rozšířena angličtina. Hlavními náboženstvími v Nepálu jsou hinduismus a buddhismus. Kromě těchto dvou zde existuje nízké procento stoupenců islámu, křesťanství a džinismu. Náboženská tolerance je pozoruhodným rysem Nepálu a příslušníci různých náboženských vyznání zde vždy žili a spolupracovali v míru. Podle oficiálního sčítání jsou zde hinduisté zastoupeni devadesáti procenty a buddhisté pěti. Jedinečnými architektonickými památkami nepálské kultury jsou majestátní chrámy a pagody. Ať se jedná o chrámy nebo pagody, všechny vynikají dokonalým řemeslným zpracováním týkajícím se řezbářské práce, kovotepectví, kamenných soch.