Norsko

Norsko je severoevropský stát, zaujímající asi 40% Skandinávského poloostrova. Hlavní a největší město je asi půlmilionové město Oslo, ležící na pobřeží Skagerraku. Druhé největší město je Bergen na pobřeží Severního moře. Přestože je Norsko členská země NATO, již dvakrát odmítli obyvatelé v letech 1972 a 1994 v referendu vstup do Evropské unie.

Norsko obývá 4 481 tisíc lidí, z nichž je většina Norů. Největší etnická menšina jsou Laponci, žijící hlavně v nejsevernější provincii Finnmark, kde se mluví mimo Norštiny, která má dvě spisovné formy, také laponsky, nebo finsky. Téměř všichni obyvatelé ovládají dobře angličtinu. V čele Norska stojí král Harald, vládnoucí od 17. ledna 1991. 88% lidí se hlásí k luteránské církvi. Hustota zalidnění je 13,8 obyvatele na km2.

Norsko se dělí na 19 krajů a ty na 448 obcí. Norsku patří i některá vzdálená zámořská území. Je to především autonomní území Svalbard, jehož hlavní součástí je souostroví Špicberky a dále osamělé ostrovy Medvědí a Jan Mayen. V jižním Atlantiku patří Norsku ostrov Bouvetův a Petra I. Norsko má nejdelší pevninskou hranici na V se Švédskem a na severu pak s Finskem a s Ruskem, se kterým se pře o námořní hranici v Barentsově moři. Na jihu, západu a severu tvoří hranici Severní, Norské a Barentsovo moře. Rozloha Norska je 324 tisíc km2. Maximální vzdušná vzdálenost, 1572 km od severu k jihu je zhruba stejná jako vzdálenost mezi jižním Norskem a centrální částí Apeninského poloostrova. Téměř třetina území leží za severním polárním kruhem, kde v létě svítí po kratší nebo delší dobu půlnoční slunce. Norské pobřeží je dlouhé téměř 22 000 km, což je půl obvodu Zeměkoule. Je to dáno hlavně velkým počtem malých ostrovů a fjordů, z nichž nejdelší Sognefjord je dlouhý 260 km. Fjordy jsou široké u ústí nejčastěji 2 až 5 km, ale jsou velmi hluboké - až 500 m a nad nimi se strmě tyčí hory až do výšky 1200 m, které jsou místy při úpatí erodovány mořem tak, že vznikají několik kilometrů dlouhé skalní převisy, pod nimiž mohou proplouvat lodě. Většinu území vyplňuje Skandinávské pohoří, strmě spadající do Severního a Norského moře. Pouze na jihu a jihovýchodě jsou úzké pobřežní nížiny. Nejvyšší vrcholy jsou v pohoří Jotunheimen a dosahují výšek téměř 2500 m. Nejvyšší hora je Galdhøppigen, měřící 2469 m. Hlavní a nejvyšší horské skupiny Norska jsou: Jotunheimen, Breheimen, Rondane, Dovrefjell, Børgefjell, Okstindan, Svartisen a Saltfjellet. Výška hor směrem k severovýchodu území klesá. Vysoko položené náhorní plošiny a horské štíty jsou pokryty pevninským ledovcem a věčným sněhem. Jostedalsbreen s rozlohou 486 km2 je největším evropským pevninským ledovcem. Skandinávské ledovce pokrývají plochu 5 000 km2, což je téměř dvojnásobek zaledněné plochy v Alpách a jsou většinou umístěny na návětrných západních svazích Skand. Hory jsou na západě, při pobřeží převážně alpínského typu, ale směrem k východu mají obroušené vrcholy téměř do plochy ledovcem a nazývají se fjeldy. Poměrně krátké, ale přesto velmi vodnaté jsou prudce tekoucí řeky s množstvím vodopádů. Nejvyšší vodopád Norska a celé Evropy je Utigard, padající volným pádem z výšky 610 m. Řeky často pramení v rašeliništích náhorních plošin, proto jsou zde časté bifurkace. Nejdelší norská řeka se jmenuje Glåmma, dlouhá 611 km. Početná jezera jsou ledovcového původu, největší je jezero Mjøsa, dlouhé 105 km. Leží zde také nejhlubší jezero Evropy Hornindalsvatn, hluboké 514 m. Podnebí je na jihu a západě mírné chladné oceánské s vlivem Golfského proudu. Na severovýchodu země je místy i subarktické klima. Norsko má vyhlášeno 21 národních parků, z nichž největší Hardangervidda má rozlohu 3 500 km2. Přestože je zde jedno z nejčistších životních prostředí v Evropě, Norové mají problémy se znečištěním dolních toků vod a ovzduší.

Norsko je velmi rozvinutý průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostů, hlavně ropy a zemního plynu, objevených na konci šedesátých let v Severním moři. V roce 1994 se Norsko stalo druhým největším vývozcem ropy po Saudské Arábii. Dále se těží železná ruda, měď, zinek, titan, pyrit a černé uhlí na Špicberkách. Hlavní průmyslová odvětví jsou elektrometalurgický, elektrochemický, petrochemický, strojírenský (hlavně výroba lodí), výroba hliníku, dřevozpracující a papírenský průmysl. Výroba elektrické energie je soustředěna výhradně ve vodních a přílivových elektrárnách. V zemědělství převládá živočišná produkce nad rostlinnou. Orná půda zabírá pouze 3% území. Chovají se zde ovce, skot, prasata, sobi, lišky a norci. Je zde největší rybolov v Evropě. Výrazná je produkce mléčných a rybích výrobků a kožešiny. HNP Norska je 34 500 USD na obyvatele.

Norská doprava je velmi komplikovaná, ale přesto dobře rozvinutá. Je zde přes 50 letišť s vnitrostátní leteckou dopravou. Dále je zde velmi významná námořní doprava. Nejvýznamnější přístavy jsou Bergen, Kristiansand, Narvik, Oslo, Trondheim a Tromsø. Síť silnic a železnic je ale na evropské poměry velice řídká, a to díky protáhlému tvaru území, velkým výškovým rozdílům a velké členitosti pobřeží.

Norsko - kraje (fylke)

Finnmark

Troms

Nordland

Nord-Trøndelag

Sor-Trøndelag

Hedmark

Møre og Romsdall

Oppland

Sogn og Fjordane

Buskerud

Hordaland